Moroni 9

Požádejte studenty, aby se zamysleli nad tím, zda se někdy snažili někomu pomoci, ale jejich snaha byla odmítnuta.

• Jak by mohli někteří lidé reagovat, když ti, kterým se snaží pomoci, opakovaně jejich dobré úmysly odmítají?

Vysvětlete členům třídy, že Moroni 9 je dopis, který psal prorok Mormon svému synu Moronimu. Vyzvěte je, aby vyhledali, jak Moroni povzbuzoval svého syna.

Vyzvěte některého studenta, aby přečetl Moroniho 9:1. Požádejte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na slovo, kterým Mormon popsal situaci Nefitů.

Napište na tabuli tyto odkazy na verše z písem: Moroni 9:2–5; Moroni 9:7–10; Moroni 9:16–19. Rozdělte studenty do tří skupin. Každé skupině zadejte jednu z pasáží uvedených na tabuli a požádejte je, aby si ji přečetli a vyhledali, co Mormon popsal jako bolestné. Vyzvěte jednoho studenta z každé skupiny, aby uvedl, co jeho skupina zjistila. (Pokud se studenti, kteří měli zadanou pasáž z Moroniho 9:2–5, nezmíní o hněvu, můžete se zmínit o tom, jakou úlohu hrál hněv ve strašlivých událostech, jež Mormon popsal.)

Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Moroniho 9:11–15, 20. Požádejte studenty, aby vyhledali, proč byl Mormon situací lidu zarmoucen. Položte studentům tyto otázky, abyste jim pomohli uvedené verše analyzovat:

• Co podle vás znamená být „bez mravnosti“? (Moroni 9:11.) (Chovat se necivilizovaně – nevytříbeně nebo nezkrotně; nemít úctu k druhým; nedbat zákonů, které řídí společnost.)

• Co podle vás znamená být „bez zásad“? (Moroni 9:20.) (Žít bez měřítek a nevážit si přikázání Božích a nedodržovat je.)

• Co podle vás znamená být „bez citu“? (Moroni 9:20.) (Být zatvrzelý vůči Duchu Páně a světlu Kristovu a nerozeznávat mezi tím, co je správné, a co špatné.)

• Jaký důkaz toho, že jsou někteří lidé bez mravnosti, bez zásad a bez citu, vidíte v dnešním světě?

Mohli byste upozornit na to, že Mormon řekl, že jeho lid upadl do tohoto stavu zlovolnosti v období pouhých několika let. (Viz Moroni 9:12.)

Vysvětlete, že Mormon, podobně jako prorok jareditského národa Eter, byl svědkem hněvu a zlovolnosti, které přemohly jeho lid. Vyzvěte některého studenta, aby přečetl Moroniho 9:4. Požádejte členy třídy, aby text sledovali a všímali si, čeho se Moroni ohledně Nefitů obával. (Obával se toho, že „se s nimi Duch Páně ustal nesnaditi“.)

• Mormon se zmínil o tom, že se svým lidem pracoval neustále. Proč by měl Mormon, či církevní vedoucí v dnešní době, pokračovat v práci mezi lidmi, kteří pociťují hněv nebo zatvrzují své srdce proti slovu Božímu?

Na tabuli napište tuto pravdu: Máme pilně pracovat ve službě Bohu, i když nás ti, kterým sloužíme, nepřijímají kladně. Vysvětlete, že toto platí i v případě, že se lidé, kterým sloužíme, provinili závažným hříchem. Vyzvěte některého studenta, aby přečetl Moroniho 9:6. Požádejte studenty, aby text sledovali a vyhledali důvody, proč máme pilně pracovat ve službě Bohu, i když nás ti, kterým sloužíme, nepřijímají kladně. Až studenti řeknou, co našli, předložte jim následující situace (nebo vymyslete nějaké vlastní) a pomozte jim přemýšlet o tom, jak mohou tuto pravdu uplatňovat ve svém životě. Vyzvěte jednoho nebo více studentů, aby vysvětlili, jak mohou uplatňovat pravdu uvedenou na tabuli v těchto situacích.

1. Jako presidentka třídy Mladých žen jste zodpovědná za dalších pět mladých žen vašeho sboru. Jedna z těchto mladých žen už více než rok nenavštívila církevní shromáždění ani žádnou jinou církevní akci nebo činnost. Poté, co jste ji během posledních třech měsíců osobně zvala, přesto na žádné shromáždění ani činnost nepřišla.

2. Jako domácí učitel se pilně snažíte sloužit každé rodině, která vám byla přidělena. Avšak jedna rodina vám během posledních několika měsíců nezvedá telefon, ani vám neotevře dveře, když ji přijdete navštívit.

3. Máte pocit, že byste měli pozvat jednoho svého dobrého přítele, aby se setkal s misionáři. Vaše pozvání odmítl, avšak vy máte přesto dál dojem, že se ho máte zeptat znovu.

Podělte se o tato slova presidenta HenryhoB. Eyringa z Prvního předsednictva, který nás povzbudil, abychom ve snaze pracovat mezi Božími dětmi vytrvali. Požádejte studenty, aby si všímali čehokoli, co je bude motivovat, aby se usilovně snažili pomáhat druhým.

„Je to smlouva, kterou uzavíráme s Bohem, že budeme dodržovat všechna Jeho přikázání a že budeme sloužit tak, jak by sloužil On, kdyby byl osobně přítomen. Žijeme-li podle tohoto měřítka, jak nejlépe dokážeme, budujeme si sílu, kterou budeme potřebovat, abychom vytrvali do konce.

Velcí kněžští učitelé mi ukázali, jak tuto sílu budovat: jde o to vytvořit si zvyk pokračovat dál, i přes únavu a obavy, které vás mohou vést k myšlence, že to máte vzdát. Velcí školitelé Páně mně ukázali, že tato duchovní přetrvávající síla se dostavuje tehdy, když pracujeme dál, až za hranici toho, kdy ostatní by již odpočívali. …

… Slibuji vám, že pokud budete dělat vše, co dokážete, Bůh zvelebí vaši sílu a moudrost.“ („Příprava na kněžství – ‚potřebuji tvou pomoc‘“, Liahona, listopad 2011, 58–59.)

• Co vás podle Presidenta Eyringa motivuje k tomu, abyste pilně pracovali ve službě Pánu bez ohledu na to, jak je vaše snaha přijímána?

Přečtěte tento příběh od staršího Mervyna B. Arnolda ze Sedmdesáti o vedoucím kněžství, který pilně pracoval s mladým mužem, přestože ho onen muž opakovaně odmítal. Vybídněte studenty, ať si všímají toho, koho nakonec tento mladý muž ve svém vedoucím kněžství viděl.

„Bratr Marques, člen předsednictva odbočky ve městě Fortaleza v Brazílii, připravil s dalšími vedoucími kněžství plán na aktivizaci těch, kteří byli v jeho odbočce méně aktivní. Jedním z těch, kteří byli méně aktivní, byl mladý muž jménem Fernando Araujo. Nedávno mi Fernando vyprávěl, co zažil:

‚V neděli dopoledne jsem se začal účastnit soutěží v surfování a na církevní shromáždění jsem přestal chodit. Jednou v neděli ráno bratr Marques zaklepal na dveře a zeptal se mé maminky, nečlenky, zda by se mnou mohl mluvit. Když mu řekla, že spím, zeptal se, zda by mě mohl vzbudit. Řekl mi: „Fernando, přijdeš pozdě na shromáždění!“ Aniž by poslouchal mé výmluvy, vzal mě na shromáždění.

Příští neděli se opakovalo totéž, a tak jsem se třetí neděli rozhodl, že odejdu záhy, abych mu unikl. Když jsem otevřel dveře, zjistil jsem, že sedí na kapotě auta a čte písma. Když mě uviděl, řekl: „To je dobře, že jsi vstal brzy. Dnes půjdeme najít dalšího mladého muže!“ Dovolával jsem se své svobody jednání, ale on řekl: „O tom si promluvíme později.“

Po osmi nedělích jsem se rozhodl, že budu spát u kamaráda, neboť jsem se ho nemohl zbavit. Druhý den dopoledne jsem byl na pláži, když jsem uviděl, jak ke mně jde muž v obleku a s vázankou. Když jsem uviděl, že je to bratr Marques, utekl jsem do vody. Náhle jsem ucítil něčí ruku na rameni. Byl to bratr Marques, ve vodě až po prsa! Vzal mě za ruku a řekl: „Přijdeš pozdě! Pojďme.“ Když jsem namítl, že nemám oblečení, odvětil: „Máš ho v autě.“

Když jsme toho dne vycházeli z oceánu, upřímná láska bratra Marquese a jeho starost mě dojala. … Bratru Marquesovi nešlo jen o to dovézt mě na shromáždění – kvorum dbalo na to, abych zůstal aktivní. Plánovali akce, při nichž jsem se cítil potřebným, dostal jsem povolání a členové kvora se stali mými přáteli.‘“ („Posiluj své bratří“, Liahona, květen 2004, 46–47.)

Vysvětlete, že jako členové Církve máme všichni v tomto životě důležitou práci, kterou musíme vykonat. Příklady Mormona, Moroniho a bratra Marquese nás mohou povzbudit v situacích, kdy ztrácíme odvahu nebo když nás ti, kterým máme sloužit, odmítají.

Vyzvěte studenty, ať uvedou nějaké nedávné události ze své obce, národa nebo ze světa, kvůli kterým by mohli být lidé zklamaní.

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Moroniho 9:21–22, 25–26. Požádejte je, aby se zaměřili na radu, kterou dal Mormon Moronimu a která se týkala toho, co má dělat v situaci, která ho znepokojuje. Pomozte studentům rozebrat tyto verše tím, že jim položíte následující otázky:

• Jaká slova a výrazy v těchto verších vyjadřují, jaké pocity choval Mormon k svému synu Moronimu?

• O čem Mormon řekl, že má spočívat v Moroniově „mysli na věky“? (Moroni 9:25.) Jak nám může pamatování na Spasitele a na Jeho Usmíření pomoci, když ztrácíme odvahu nebo jsme obklopeni zlovolností?

• Čemu se můžeme z těchto veršů naučit o tom, jak reagovat na těžkosti a zlovolnost, které nás obklopují? (Ačkoli studenti mohou použít různá slova, měli by vyjádřit, že jsme-li věrní v Ježíši Kristu, On nás pozvedne, i když nás obklopují těžkosti a zlovolnost. Mohli byste napsat tuto zásadu na tabuli a navrhnout studentům, aby si ji zapsali do písem.)

• Jaké zkušenosti z vašeho života nebo ze života vašich blízkých poukazují na to, že je tato zásada pravdivá?

Povzbuďte studenty, aby přemítali o tom, jak mohou být věrnější a více pamatovat na Ježíše Krista i tehdy, když ztrácejí odvahu nebo jsou obklopeni zlovolností. Vydejte svědectví o síle, kterou jste obdrželi, když jste byli věrní v Ježíši Kristu.