Knihovna
Lekce 33: 2. Nefi 17–20


Lekce 33

2. Nefi 17–20

Úvod

Ve 2. Nefim 17–20 Nefi zaznamenává, jak se Izaiáš snažil přesvědčit judského krále a jeho lid, aby důvěřovali více Pánovi než světským spojenectvím. Izaiáš pomocí předobrazů a nástinů prorokoval ohledně událostí své doby, narození Ježíše Krista a zničení zlovolných při Druhém příchodu Páně.

Náměty pro výuku

2. Nefi 17–18; 19:1–7

Lidé v judském království se nespoléhají na Ježíše Krista

Na začátku hodiny studenty požádejte, aby jmenovali co nejvíce titulů Ježíše Krista. Jejich odpovědi pište na tabuli. Pak je vyzvěte, aby si přečetli 2. Nefiho 17:14. Titul Immanuel připojte k seznamu na tabuli, nebo ho zakroužkujte, pokud tam už je. Vyzvěte studenty, aby našli význam tohoto jména v Matoušovi 1:23 nebo v Průvodci k písmům.

  • Co znamená titul Immanuel? („Bůh s námi.“)

Poukažte na to, že hlavní význam Izaiášova proroctví o Immanuelovi je uveden v Matoušovi 1:18–25. Požádejte některého studenta, aby tyto verše přečetl.

  • Jak se Izaiášovo proroctví o Immanuelovi naplnilo?

  • Kdy jste v životě poznali, že Pán je Immanuel neboli „Bůh s námi“?

Vysvětlete, že 2. Nefi 19:6–7 je jedno z nejznámějších proroctví o Spasiteli. Přečtěte tyto verše nahlas. Poukažte na to, že v těchto verších je zmíněno několik titulů Ježíše Krista. (Pokud některé z těchto titulů ještě nejsou uvedeny na tabuli, doplňte je do seznamu.)

  • Který z těchto titulů nejlépe vystihuje to, co pro vás Spasitel znamená? Proč?

Než budete pokračovat ve výuce této lekce, poskytněte studentům několik informací o historickém pozadí ve 2. Nefim 17–18. Vysvětlete, že v těchto kapitolách se často hovoří o třech malých národech – Judovi, Izraeli a Sýrii – a jejich králích a také o Assyrské říši, která se snažila tyto tři menší země dobýt. Mohli byste studentům doporučit, aby si v oddíle „Biblické mapy a fotografie“ na konci trojkombinace vyhledali mapy 1, 3 a 5, které zobrazují zeměpisné oblasti, o nichž se hovoří v těchto kapitolách. Pro lepší pochopení kontextu těchto kapitol můžete studentům také ukázat níže uvedenou tabulku. (Upraveno z knihy Victora L. Ludlowa, Isaiah: Prophet, Seer, and Poet [1982], 140.) Používejte ji podle potřeby kdykoli v průběhu lekce.

Země

Juda

Sýrie

Izrael

Hlavní město

Jeruzalém

Damašek

Samaří

Území nebo hlavní kmen

Juda

Aram

Efraim

Vládce

Achas (král), z domu Davidova

Rezin (král)

Pekach (král), syn Romeliášův

Na tabuli napište slovo spojenectví.

  • Co je to spojenectví? (Možné odpovědi: sdružení, společenství, mezinárodní dohoda nebo smlouva.)

  • Z jakých důvodů může nějaká země usilovat o spojenectví s jinými zeměmi?

Vysvětlete, že v době, kdy v království Judy působil prorok Izaiáš, si králové Izraele a Sýrie přáli, aby se judský král Achas stal jejich spojencem proti mocné Assyrské říši. Když to král Achas odmítl, Izrael a Sýrie Judu napadly ve snaze ho k tomuto spojenectví donutit a dosadit na jeho trůn jiného vládce. (Viz 2. Nefi 17:1, 6.) 2. Nefi 17–18 popisuje, jaké rady dal prorok Izaiáš králi Achasovi, zatímco přemýšlel, jak by Judu před hrozbami Izraele, Sýrie a Assyrie ochránil.

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Nefiho 17:1–2.

  • Co podle vás znamená, že Achasovo „srdce … se pohnulo, i srdce lidu jeho, jako se stromy v lese pohybují větrem“? (Achas a jeho lid se báli a nevěděli, co mají dělat poté, co je Izrael a Sýrie napadly.)

Vysvětlete, že Achas se Izraele a Sýrie obával, a proto uvažoval, že by kvůli ochraně svého království vytvořil spojenectví s Assyrií. (Viz 2. Královská 16:7.) Izaiáš Achasovi řekl, že pokud namísto vytváření politických spojenectví vloží svou víru v Pána, Pán království Judy ochrání.

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Nefiho 17:3–8. (Vyzvěte studenty, aby si přečetli také poznámku pod čarou u 2. Nefiho 17:4. Vysvětlete, že spojení čadící louče znamená vyhaslé pochodně. Pán v podstatě řekl, že Izrael a Sýrie již vyčerpaly svou sílu. Brzy je rozdrtí Assyrie, a již nebudou pro Judu hrozbou.)

Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení 2. Nefiho 17:9, 17–25. Ostatní studenty vyzvěte, aby při čtení určili, co by se podle Pánova zjevení stalo s lidem Judy, pokud by spoléhali na politická spojenectví namísto toho, aby důvěřovali Pánu.

  • Co by se podle těchto veršů stalo, kdyby Achas nedůvěřoval Pánovi? (Juda by byl zničen.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Nefiho 17:10–12. (Možná bude potřeba, abyste vysvětlili, že když Izaiáš Achase vybídl, aby požádal o znamení, ve skutečnosti ho vyzýval k tomu, aby ohledně svého problému požádal Pána o radu. Když to Achas odmítl, v podstatě řekl, že nepotřebuje, aby mu pomáhal Bůh, a že se bude řídit svým vlastním úsudkem.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Nefiho 17:13–14. Upozorněte studenty, aby si ve 2. Nefim 17:14 znovu všimli slova Immanuel a jeho významu „Bůh s námi“.

  • Proč bylo důležité, aby si Achas přál, aby byl Bůh s ním v době, kdy jeho země byla v krizi?

  • Proč je pro nás důležité obracet se na Pána a nespoléhat se jen na svou moudrost?

Přečtěte studentům 2. Nefiho 18:5–8. Při čtení verše 6 vysvětlete, že slovo Siloe někdy odkazuje na Ježíše Krista. Při čtení verše 8 vysvětlete spojení „sahati až po krk“ poznámkou, že hlava neboli hlavní město Judy byl Jeruzalém. Izaiáš prorokoval, že Assyřané proniknou až k hradbám Jeruzaléma – neboli až ke krku města. Toto proroctví se naplnilo, když se 185 000 assyrských vojáků chystalo zaútočit na Jeruzalém a zastavilo se u hradeb města. Pán ochránil svůj lid tím, že seslal anděla, který útočící armádu zničil. (Viz 2. Královská 19:32–35.)

Vyzvěte studenty, aby si přečetli 2. Nefiho 18:9–10 a aby vyhledali Pánovo varování těm, kdo by se pokusili společnými silami bojovat proti Judovi.

  • Jaké následky by postihly ty, kteří by bojovali proti Judovi?

  • Proč by tyto národy byly podle 2. Nefiho 18:10 zničeny?

Připomeňte studentům, že král Achas se obával hrozby Izraele a Sýrie a uvažoval, že by své síly spojil s Assyrií. Vyzvěte studenty, aby si přečetli 2. Nefiho 18:11–13.

  • Co řekl Pán ohledně toho, zda má Juda vytvořit spolčení (spojit se) s Assyrií?

  • Na koho se, podle Izaiášových slov, měli lidé spoléhat?

Abyste studentům pomohli uplatňovat tyto kapitoly v životě, položte jim tyto otázky:

  • Proč je nebezpečné spoléhat se na světskou moc a světské vlivy místo na Pána? (Povzbuďte studenty, aby se zamysleli nad situacemi, v nichž by mohli být v pokušení udělat nějaké rozhodnutí na základě strachu.)

  • Kdy jste v životě požádali Boha o sílu, i když nejprve jste byli v pokušení hledat pomoc někde jinde? Jak vám Bůh pomohl? Čemu jste se díky této zkušenosti naučili?

Vydejte svědectví, že Bůh bude s námi, když Mu budeme důvěřovat, a to i v dobách těžkostí a strachu. (Tuto zásadu byste mohli napsat na tabuli.)

2. Nefi 19:8–21; 20:1–22

Izaiáš popisuje zničení zlovolných při Druhém příchodu

Historický kontext 2. Nefiho 19–20 shrňte vysvětlením, že král Achas odmítl Izaiášovu radu a rozhodl se vytvořit spojenectví s Assyrií. (Viz 2. Královská 16:7–20.) Juda se stal podřízeným státem, který musel Assyrii platit za ochranu před Sýrií a Izraelem. Jak Izaiáš prorokoval, Assyrie nakonec tato menší království dobyla – Damašek (Sýrii) v roce 732 př. Kr. a Samaří (Izrael) v roce 722 př. Kr. Assyrie také do roku 701 př. Kr. obsadila celé území Judy, kromě Jeruzaléma.

Vysvětlete, že když Assyrie dobyla Sýrii a Izrael a začala obléhat judské hlavní město Jeruzalém, Achas už nebyl judským králem. V té době byl na trůnu spravedlivý král Ezechiáš. Protože Ezechiáš se spoléhal na Pána, Pán město Jeruzalém před obklíčením assyrské armády ochránil. Anděl Páně v noci pobil tábor Assyřanů. Ráno bylo 185 000 vojáků assyrské armády nalezeno mrtvých. (Viz 2. Královská 19:34–35; 2. Paralipomenon 32:21; Izaiáš 37:36.)

Izaiášova proroctví ve 2. Nefim 19–20 se zaměřují na trest, který měl přijít na Izrael a na Judu rukou Assyrie. Izaiáš varoval Izrael, že na něj brzy přijde zničení a zajetí, a předpověděl pozdější útok na Judu. Proroctví o Mesiášovi ve 2. Nefim 17–18 jsou dále rozvedena ve 2. Nefim 19–20. Proroctví o Immanuelovi pokračuje ve 2. Nefim 19, kde Izaiáš slibuje nové světlo a nového vůdce: Ezechiáše historicky a Mesiáše prorocky. Toto je příklad proroctví, které má dvojí naplnění. Také je příkladem předobrazu, což znamená, že jedna událost je proroctvím o nějaké jiné události v budoucnosti. Izaiášovo proroctví o zničení Assyrie ve 2. Nefim 20 je předobrazem zničení zlovolných při Druhém příchodu.

Napište na tabuli tyto odkazy na písma: 2. Nefi 19:12, 17, 21; 20:4. Vyzvěte studenty, aby vyhledali větu, která se v těchto verších opakuje. Tuto větu napište na tabuli. („V tom všem se však neodvrátil hněv jeho, ale ruka jeho je stále vztažena.“) Vysvětlete, že tyto verše pojednávají o následcích, které postihují lidi, kteří se bouří proti Pánovi a odmítají činit pokání. Vyjadřují Pánovu nespokojenost s lidmi, kteří pokračují v hříchu.

Vysvětlete, že na jiných místech v písmech je podobnými slovy vyjádřeno Pánovo milosrdenství vůči těm, kteří jsou ochotni činit pokání. Ačkoli Pán je Bohem spravedlnosti, je také nekonečně milosrdný vůči těm, kteří k Němu přicházejí. Požádejte některého studenta, aby přečetl 2. Nefiho 28:32. Poté přečtěte následující slova staršího Jeffreyho R. Hollanda z Kvora Dvanácti apoštolů:

„K vám všem, kteří si myslí, že jsou ztraceni nebo že již nemají žádnou naději, nebo kteří si myslí, že dělali příliš dlouho příliš mnoho špatného, ke každému, kdo se obává, že uvízl někde na mrazivých pláních života a mezitím se mu rozbil ruční vozík, tato konference provolává Jehovovo neochabující poselství: ‚Moje ruka je stále vztažena.‘ [Viz Izaiáš 5:25; 9:17, 21.] ‚[Já] k nim budu vztahovati rámě své,‘ řekl, ‚[a i když] mne budou zapírati; nicméně k nim budu milosrdný, … budou-li činiti pokání a půjdou-li ke mně; neboť rámě mé je vztaženo po celý den, praví Pán Bůh zástupů.‘ [2. Nefi 28:32.] Jeho milosrdenství trvá na věky a Jeho ruka je vztažena stále. Jeho láska je čistou láskou Kristovou, pravou láskou, která nikdy nepomíjí, oním soucitem, který vytrvá, i když se všechna ostatní síla vytratí. [Viz Moroni 7:46–47.]“ („Proroci opět v zemi“, Liahona, listopad 2006, 106–107.)

Požádejte studenty, aby vlastními slovy vyjádřili, čemu se z těchto veršů naučili. (Ujistěte se, že studenti rozumějí tomu, že Ježíš Kristus je Bohem soudu a milosrdenství. Jeho milosrdenství se vztahuje na ty, kdo činí pokání a dodržují Jeho přikázání.)

  • Jak tuto zásadu můžete uplatňovat ve svém životě?

Izaiáš předvídal, že v posledních dnech se Pánův lid k Pánovi vrátí a přestane se při zajišťování svého bezpečí a míru spoléhat na bezbožná spojenectví. Ujistěte studenty, že když se spoléháme na Pána, nemusíme se bát soudů, které přijdou na lidi na zemi před Druhým příchodem.

Komentář a informace o historickém pozadí

2. Nefi 19:6–7. „Vláda bude na rameni jeho“

Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů napsal, že ačkoli Izaiášovo proroctví ve 2. Nefim 19:6–7 je často spojováno s narozením Krista, k jeho naplnění dojde také v době milénia:

„Skutečnost, že vláda nakonec spočine na rameni Jeho, potvrzuje to, co celý svět jednoho dne uzná – že On je Pán pánů a Král králů a že jednoho dne bude osobně vládnout zemi a své Církvi.“ (Christ and the New Covenant: The Messianic Message of the Book of Mormon [1997], 80.)

Starší Holland také vysvětlil význam různých titulů, které se v těchto verších Ježíši Kristu přisuzují:

„Jako ‚předivný rádce‘ bude naším prostředníkem, naším přímluvcem a bude nás obhajovat u nebeského soudu. …

Kristus, jak poznamenal Izaiáš, samozřejmě není jen prostředník, ale také soudce. [Viz Mosiáš 3:10; Moroni 10:34; Mojžíš 6:57.] Ještě větší význam této soudcovské role můžeme nalézt v Abinadiově opakovaném vyjádření, že ‚Bůh sám‘ sestoupí a vykoupí svůj lid. [Mosiáš 13:28; viz také Mosiáš 13:34; 15:1; Alma 42:15.] Je to jako kdyby soudce ze vznešených soudních dvoran na nebesích nechtěl žádat nikoho jiného, aby nesl břímě provinilých lidí, kteří sedí na lavici obžalovaných, a sňal si své soudcovské roucho a sestoupil na zem, aby za ně osobně vytrpěl rány. Představa Krista jako milosrdného soudce je stejně krásná a podivuhodná jako představa Krista jako rádce, prostředníka a přímluvce.

‚Mocný Bůh‘ vyjadřuje cosi z Boží moci, Jeho síly, všemohoucnosti a nepřekonatelného vlivu. Izaiáš Ho vidí jako vždy schopného překonat účinky hříchu a přestupku u svého lidu a zvítězit navždy nad těmi, kdo by chtěli utlačovat děti Izraele.

‚Věčný Otec‘ zdůrazňuje onu elementární nauku, že Kristus je Otec – Stvořitel světů bezpočtu, Otec fyzického těla obnoveného skrze vzkříšení, Otec věčného života svých duchovně zplozených synů a dcer a ten, který jedná za Otce (Elohima) prostřednictvím božského udělení pravomoci. Všichni mají usilovat o to, aby se z Něho narodili a stali se Jeho syny a dcerami. [Viz Mosiáš 5:7.]

Nakonec titulem ‚Kníže pokoje‘ oslavujeme to, že až Král přijde, skončí všechny války v lidském srdci i mezi národy země. Je to mírumilovný král, král Sálemu, města, které se později stalo Jeruzalémem. Kristus přinese pokoj těm, kteří Ho přijmou ve smrtelnosti, ať žili v jakékoli době, a přinese pokoj všem ve své mileniální a postmileniální říši slávy.“ (Christ and the New Covenant, 80–82.)