Lekce 157
Moroni 8
Úvod
Moroni pokračoval v doplňování posvátného záznamu a zahrnul do něj epištolu neboli dopis, který obdržel od svého otce Mormona. V této epištole Mormon zaznamenal zjevení, které obdržel ohledně toho, proč malé děti nepotřebují křest. Mormon také učil o tom, jak se můžeme připravit na to, abychom mohli přebývat s Bohem. Epištolu uzavřel vyjádřením obavy ze zlovolnosti Nefitů a z jejich blížícího se zničení.
Náměty pro výuku
Moroni 8:1–24
Mormon učí, že malé děti jsou živy v Kristu
Před začátkem hodiny vystavte obrázek „Křest dívky“ (Kniha obrázků z evangelia [2009], č. 104) nebo jiný obrázek křtu osmiletého dítěte. Na tabuli napište tuto otázku:
Proč nejsou děti křtěny, dokud jim není osm let?
Když budou studenti přicházet do třídy, vyzvěte je, aby se podívali na obrázek a přemítali o otázce na tabuli.
Na začátku hodiny řekněte studentům, že Mormon v dopise svému synu Moronimu učil o spasení malých dětí. Vyzvěte některého studenta, aby přečetl Moroniho 8:4–6, a požádejte členy třídy, aby vyhledali, čeho se Mormon obával.
Až se studenti podělí o to, co našli, vyzvěte je, aby si přečetli Moroniho 8:7 a rozpoznali, co Mormon učinil, když se o tomto problému dozvěděl.
-
Čemu se můžeme z Mormonova příkladu naučit?
Vyzvěte některého studenta, aby přečetl Moroniho 8:8–9, a požádejte členy třídy, aby vyhledali odpověď na Mormonovu modlitbu. Až se studenti podělí o to, co našli, možná bude potřeba vysvětlit, že výraz „prokletí Adamovo“ se týká Adamova vyloučení z Boží přítomnosti, jež bylo následkem Pádu. Někteří lidé se mylně domnívají, že kvůli Pádu se každé dítě rodí v hříšném stavu. Na základě této mylné představy si myslí, že pokud malé děti zemřou, aniž by byly pokřtěny, nejsou způsobilé přebývat v Boží přítomnosti. Jakmile tuto pravdu vysvětlíte, mohli byste požádat studenty, aby odříkali druhý článek víry. Mohli byste rovněž navrhnout, aby si k veršům v Moronim 8:8–9 poznamenali křížový odkaz na Články víry 1:2.
Na tabuli napište tuto nedokončenou větu: Pokání a křest jsou nutné pro všechny ty, kteří …
Požádejte studenty, aby si přečetli Moroniho 8:10 a vyhledali slova a výrazy, kterými mohou dokončit větu na tabuli. Až se studenti podělí o své odpovědi, dokončete větu takto: Pokání a křest jsou nutné pro všechny ty, kteří dosáhli zodpovědnosti a jsou schopni dopustit se hříchu. Mohli byste povzbudit studenty, aby si v Moronim 8:10 označili výrazy, jež této pravdě učí.
Může být užitečné objasnit, že hřích je „vědomá neposlušnost Božích přikázání“. (Průvodce k písmům, „Hřích“, scriptures.lds.org.) Přečtěte tato slova staršího Dallina H. Oakse z Kvora Dvanácti apoštolů:
„Díky naší nauce rozumíme tomu, že dítě není ‚schopné páchati hřích‘ předtím, než dosáhne věku zodpovědnosti. (Moroni 8:8.) Během tohoto období se děti mohou dopouštět chyb, i těch, které jsou velmi vážné a ničivé a musejí být napraveny, avšak tyto skutky nejsou považovány za hříchy.“ („Sins and Mistakes“, Ensign, Oct. 1996, 65.)
Rozdělte třídu do dvou skupin. Vybídněte jednu polovinu studentů, aby si přečetla Moroniho 8:11–18, a druhou polovinu, aby si přečetla Moroniho 8:11, 19–24. (Tyto odkazy byste mohli napsat na tabuli.) Požádejte studenty obou skupin, aby předtím, než začnou číst, určili, čemu Mormon učil o křtu malých dětí. Poté, co měli studenti dostatek času na čtení, požádejte několik z nich z každé skupiny, aby se podělili o to, co našli. Abyste pomohli studentům hlouběji se zamyslet nad Mormonovým učením, mohli byste jim položit některé z těchto otázek:
-
Co podle vás znamená, že malé děti jsou „živy v Kristu“? (Moroni 8:12, 22.) (Jsou vykoupeny skrze Usmíření Ježíše Krista. Nemohou hřešit, neboť Satanovi není dána moc, aby pokoušel malé děti. Viz také Moroni 8:10; NaS 29:46–47.)
-
Co musíme dělat, abychom se stali živými v Kristu? (Viz 2. Nefi 25:23–26; Moroni 8:10.)
-
Co se z těchto veršů můžeme dozvědět o tom, jak jsou spaseny malé děti? (Studenti mohou odpovědět různě, avšak z odpovědí by měla být patrná následující pravda: Malé děti jsou spaseny skrze Usmíření Ježíše Krista. Studenti mohou rovněž upozornit na to, že malé děti jsou živy v Kristu, že Bůh není Bohem stranícím, ani Bohem proměnlivým.)
Napište na tabuli následující příklady nebo je napište na papír, který rozdáte studentům. Vybídněte každého studenta, aby si jeden z nich vybral. Poté studenty požádejte, aby si z Moroniho 8:8–23 vybrali jeden nebo dva verše a vysvětlili, jak mohou pravdy v těchto verších vyřešit problém vyjádřený v příkladu, který si zvolili.
Příklad č. 1: Jako misionář se setkáte s manželem a manželkou, kteří jsou nesmírně zarmouceni nad úmrtím své dvouměsíční dcery. Vedoucí jejich církve jim sdělil, že následkem Adamova přestupku se malé děti rodí ve hříchu. Říká, že jelikož jejich dcera nebyla pokřtěna předtím, než zemřela, nemůže být spasena.
Příklad č. 2: Máte kamarádku, která se schází s misionáři a chodí s vámi na shromáždění. Rozhodla se, že chce vstoupit do Církve, avšak zdráhá se být pokřtěna. „Byla jsem pokřtěna, když jsem byla miminko,“ vysvětluje. „To nestačí?“
Když se studenti budou dělit o své myšlenky týkající se druhého příkladu, možná bude nutné připomenout, že pokání a křest jsou pro ty, „kteří dosáhli zodpovědnosti a jsou schopni páchati hřích“. (Moroni 8:10.) Pán řekl, že děti se před Ním stávají zodpovědné, když je jim osm let. Zjevení týkající se této pravdy se nacházejí v Překladu Josepha Smitha, Genesis 17:11 a v Nauce a smlouvách 68:25–27.
Moroni 8:25–30
Mormon učí, co musejí dělat ti, kteří dosáhli zodpovědnosti, aby mohli přebývat s Bohem
Vysvětlete, že poté, co Mormon Moronimu vysvětlil, proč malé děti nepotřebují křest, učil tomu, proč je křest nutný pro ty, kteří již věku zodpovědnosti dosáhli. Vyzvěte některého studenta, aby přečetl Moroniho 8:25–26. Požádejte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali požehnání, jež přicházejí k těm, kteří používají víru, činí pokání a jsou pokřtěni.
-
Jaká požehnání jste v těchto verších našli? (Až studenti uvedou, co našli, mohli byste napsat jejich odpovědi na tabuli. Možné odpovědi: víra, pokání a křest vedou k odpuštění hříchů, k pokoře a jemnosti srdce, k navštívení Duchem Svatým, naději, dokonalé lásce a konečně k požehnání přebývat s Bohem.)
Jakmile studenti uvedou požehnání, která našli v Moronim 8:25–26, mohli byste položit tyto doplňující otázky:
-
Proč podle vás vede obdržení odpuštění hříchů k pokoře a jemnosti srdce?
-
Jak mohou pokora a jemnost srdce přizvat Ducha Svatého do našeho života?
-
Proč nám Duch Svatý pomáhá, abychom se připravili na život s Bohem?
-
Proč podle vás musíme být pilní a naplnění modlitbou, aby v našem životě přetrvávala pravá láska?
Na tabuli napište tuto nedokončenou větu: Skrze věrnou poslušnost přikázání můžeme obdržet Ducha Svatého, jenž nás připravuje na to, abychom …
Vyzvěte studenty, aby v Moronim 8:25–26 našli slovní spojení, kterým lze tuto větu dokončit: Skrze věrnou poslušnost přikázání můžeme obdržet Ducha Svatého, jenž nás připravuje na to, abychom mohli přebývat s Bohem.
Vyzvěte některého studenta, aby přečetl Moroniho 8:27, a požádejte členy třídy, aby vyhledali, co bylo důsledkem pýchy Nefitů. Poté studenty požádejte, aby si znovu prošli Moroniho 8:26 a Moroniho 8:27 a porovnali důsledky pokory a jemnosti srdce s důsledky pýchy.
Vyzvěte jiného studenta, aby přečetl Moroniho 8:28. Upozorněte na to, že poté, co Mormon vyjádřil obavy týkající se Nefitů, řekl: „Modli se za ně, synu můj, aby k nim mohlo přijíti pokání.“ Připomeňte studentům, jaká moc může vstoupit do života lidí, když se za ně druzí modlí.
Na závěr lekce vyzvěte studenty, aby se podělili o své pocity týkající se moci Usmíření spasit malé děti a nás všechny, když se snažíme být věrni svým smlouvám.
Komentář a informace o historickém pozadí
Moroni 8:8. „Prokletí Adamovo je z nich sňato ve mně“
Někteří lidé se domnívají, že kvůli Pádu Adama a Evy přicházejí novorozené děti na svět poskvrněny hříchem. President Joseph Fielding Smith vysvětlil, že toto učení je falešné:
„Všichni ti, kteří se domnívají, že člověk, ano, i novorozené děti, jsou poskvrněny ‚prvotním hříchem‘ (jinými slovy přestupkem Adamovým), popírají milost smírné krve Ježíše Krista. Bible (jakož i naše novodobé písmo) učí, že Ježíš Kristus je vskutku Vykupitelem lidstva od pádu. Zaplatil dluh, jehož se lidstvo stalo dědicem skrze přestupek Adamův. Hypotéka uvalená na naši duši byla zcela zaplacena. Nezůstala po ní žádná nezaplacená pokuta, jež by vyžadovala, aby nějakou živou bytostí, nebo v jejím zastoupení, byl vykonán nějaký čin, který by ji osvobodil od ‚prvotního hříchu‘. Nauka, že nemluvňata přicházejí na tento svět pod prokletím ‚prvotního hříchu‘, je v očích Božích ohavná a popírá velikost a milosrdenství Usmíření. (Viz Moroni, kapitola 8.)“ (Church History and Modern Revelation: A Course of Study for the Melchizedek Priesthood Quorums, 4 vols. [1949], 4:99.)
Moroni 8:10. Věk zodpovědnosti
Pokání je určeno těm, kteří dosáhli zodpovědnosti. „Malé děti nemohou činiti pokání.“ (Moroni 8:19.) Děti mladší osmi let nedosáhly před Bohem zodpovědnosti (viz NaS 68:25–27), nepotřebují tudíž činit pokání. Osoby s duševním hendikepem, které nedokážou vědomě činit pokání, také nemohou být považovány za zodpovědné. Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, jak se děti stávají zodpovědnými:
„Zodpovědnost v plném rozkvětu se u dítěte nedostaví v nějakém konkrétním okamžiku jeho života. Děti se zodpovědnými stávají postupně, během mnoha let. Stát se zodpovědným je spíše proces než cíl, kterého má být dosaženo poté, co uplyne určitý počet let, dnů a hodin. V našem zjevení Pán říká: ‚Nemohou hřešiti, neboť Satanovi není dána moc pokoušeti malé děti, dokud nezačnou býti přede mnou zodpovědnými.‘ (NaS 29:47.) Existuje ale doba, kdy se zodpovědnost stane opravdovou a skutečnou a kdy se hřích připíše do života těch, kteří se vyvíjejí normálně. Onou dobou je věk osmi let, věk křtu. (NaS 68:27.)“ („The Salvation of Little Children“, Ensign, Apr. 1977, 6.)
Moroni 8:8–24. Křest novorozeňat
Prorok Joseph Smith učil, že malé děti křest nepotřebují:
„‚[Věříme] v křest nemluvňat?‘ … Nikoli. … Neboť to není v Bibli nikde psáno. … Křest je na odpuštění hříchů. Děti nemají hříchy. … Všechny děti jsou živy v Kristu, a ty, které jsou zralejšího věku, jsou živy skrze víru a pokání.“ (History of the Church, 5:499.)
President Boyd K. Packer z Kvora Dvanácti apoštolů vyprávěl o misionářích na plný úvazek, kteří dokázali utěšit matku zarmoucenou kvůli smrti jejího malého synka:
„Dva misionáři [pracovali] v horách na jihu Spojených států. Jednoho dne z vršku kopce uviděli lidi, kteří se scházeli na mýtince pod nimi. Misionáři často nenacházeli mnoho lidí, kterým by mohli hlásat evangelium, a tak se vydali k mýtince.
Bylo to pohřební shromáždění, protože se utopil jakýsi malý chlapec. Jeho rodiče požádali kazatele, aby řekl ‚pár slov‘ nad hrobem jejich syna. Misionáři stáli v pozadí, zatímco se pocestný kazatel obrátil k truchlícímu otci a matce a začal své kázání. Pokud rodiče očekávali od tohoto duchovního nějakou útěchu, byli zklamáni.
Káral je přísně za to, že nenechali chlapce pokřtít. Museli to kvůli něčemu odložit, a nyní již bylo pozdě. Řekl jim velmi neomaleně, že jejich chlapec odešel do pekla. Je to jejich chyba. Oni nesou vinu za jeho nekonečné utrpení.
Poté, co kázání skončilo a hrob byl zasypán, přistoupili k zarmouceným rodičům misionáři. ‚Jsme služebníci Páně,‘ řekli matce, ‚a přinesli jsme vám poselství.‘ A zatímco vzlykající rodiče naslouchali, dva starší četli zjevení z písem a vydávali svědectví o znovuzřízení klíčů pro vykoupení žijících i mrtvých.
Mám určité pochopení pro onoho kazatele. Vzhledem ke světlu a poznání, které měl, dělal to nejlepší, co mohl. Existuje však něco více, co jim měl nabídnout. Je to plnost evangelia.
Tito starší k nim zavítali jako utěšitelé, jako učitelé, jako služebníci Páně, jako oprávnění služebníci evangelia Ježíše Krista.“ („A malé pacholátko je povede“, Liahona, květen 2012, 7.)