Lekce 96: Alma 39

Lekce 96

Alma 39

Úvod

Alma káral svého svéhlavého syna Koriantona, který zanechal misionářské služby a spáchal sexuální hřích. Alma ho učil o závažnosti jeho skutků a vyjádřil zklamání z toho, že se Korianton tak závažného hříchu dopustil. Přikázal svému synovi, aby přestal následovat žádosti svých očí a aby činil pokání. (Almovy rady Koriantonovi, které se týkají dalších témat, pokračují v kapitolách 40–42.)

Náměty pro výuku

Alma 39:1–8

Alma vysvětluje svému synu Koriantonovi závažnost sexuálního hříchu

Na tabuli napište tuto otázku: Proč jsou některé hříchy závažnější než jiné?

Požádejte studenty, aby se zamysleli nad tím, jak by na tuto otázku odpověděli. Vysvětlete, že Almovy rady zaznamenané v Almovi 39 nám mohou pomoci porozumět závažnosti určitých hříchů.

Požádejte studenty, aby se podívali na poznámku uvedenou přímo nad nadpisem 39. kapitoly. Požádejte je, aby určili, kdo v této kapitole mluví a ke komu (Alma mluví ke svému synu Koriantonovi). Vysvětlete, že Korianton doprovázel Almu a svého bratra Šiblona při kázání evangelia mezi Zoramity, ale dopustil se hříchu. Poukažte na to, že když studenti porozumí tomu, co špatného Korianton udělal, pomůže jim to lépe porozumět Almovým radám určeným Koriantonovi, které jsou uvedeny v této a v dalších třech kapitolách.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Almu 39:1–5. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, co špatného Korianton udělal. (Možná bude potřeba vysvětlit, že slovo nevěstka ve 3. verši znamená nemravnou ženu neboli prostitutku.)

Co špatného Korianton udělal? Který z jeho hříchů byl nejzávažnější? (Sexuální nemorálnost.)
Korianton se mezi Zoramity chlubil svou silou a moudrostí. (Viz Alma 39:2.) Jak může pyšný postoj vést k závažným hříchům, jako je například sexuální nemorálnost? Jaké znáte novodobé příklady pyšného postoje, který vede druhé k tomu, aby spáchali sexuální hřích? (Když studenti diskutují o těchto otázkách, poukažte na to, že když se lidé vychloubají, často přeceňují své silné stránky, včetně schopnosti odolat pokušení. Mezi novodobé příklady tohoto postoje patří předčasné chození na rande a chození na rande výlučně s jedním člověkem.)

Požádejte studenty, aby si přečetli Almu 39:5 a vyhledali, jak Alma vysvětlil závažnost sexuálního hříchu. (Může být užitečné vysvětlit, že slovo ohavnost označuje něco hříšného, zlovolného nebo velmi špatného.)

Jak na sexuální hřích nahlíží Pán? (Zatímco studenti odpovídají, pomozte jim uvědomit si pravdivost toho, že sexuální hřích je v očích Páně ohavností.)
Proč je podle vás smilství a cizoložství zařazeno podle závažnosti hned za vraždu?

Abyste studentům pomohli porozumět Pánovým měřítkům a zaslíbením, které se týkají sexuální čistoty, požádejte je, aby si přečetli první dva odstavce v oddílu nazvaném „Sexuální čistota“ v příručce Pro posílení mládeže. Požádejte je, aby přitom vyhledali odpovědi na následující otázku. (Tuto otázku byste mohli napsat na tabuli. Mohli byste studentům také navrhnout, aby si příslušné odpovědi v příručce označili.)

Jaký užitek plyne z toho, když zachováváme sexuální čistotu?

Poté, co studenti měli dost času na to, aby si příslušné odstavce přečetli a našli odpovědi, požádejte je, aby si přečetli zbývající část oddílu „Sexuální čistota“ a vyhledali odpovědi na následující otázku:

Jaká měřítka nám Pán stanovil, abychom si uchovali sexuální čistotu?

Vyzvěte studenty, aby přemítali o tom, co by si podle jejich názoru Pán přál, aby se z toho, co si právě přečetli, naučili. Vydejte svědectví o závažnosti sexuálního hříchu a o požehnáních, která plynou z toho, když jsme sexuálně čistí.

Poukažte na to, že když Alma mluvil se svým synem ohledně této citlivé záležitosti, plnil tím svou rodičovskou povinnost. Požádejte studenty, aby se zamysleli nad tím, jak by asi reagovali na rady od rodičů nebo církevních vedoucích ohledně sexuální čistoty. Vyzvěte je, aby si přečetli Almu 39:7–8 a vyhledali, jaký byl Almův záměr, když učil Koriantona o závažnosti sexuálního hříchu.

Proč Alma učil Koriantona o závažnosti jeho hříchu? (Aby Koriantonovi pomohl činit pokání, aby tak nemusel být před Bohem vinen.)
Jak máme reagovat, když nás někdo vyzve k tomu, abychom činili pokání?

Abyste studentům pomohli porozumět tomu, proč si rodiče, jako v případě Almy, přejí vyzývat své děti k pokání, přečtěte tato slova staršího D. Todda Christoffersona z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Výzva k pokání je vyjádřením lásky. … Pokud druhé nevybízíme ke změně, nebo pokud nepožadujeme sami po sobě, abychom činili pokání, neplníme základní povinnost, kterou dlužíme jeden druhému i sobě. Až příliš tolerantní rodič, shovívavý přítel či bojácný církevní vedoucí se ve skutečnosti více zajímají o sebe než o blaho a štěstí těch, kterým by mohli pomoci. Ano, výzvu k pokání lidé občas považují za netolerantní nebo urážlivou, a dokonce ji mohou mít za zlé, ale jsme-li vedeni Duchem, je to ve skutečnosti projev upřímného zájmu.“ („Božský dar pokání“, Liahona, listopad 2011, 38–39.)

Alma 39:9–19

Alma povzbuzuje Koriantona, aby činil pokání

Abyste seznámili studenty s tím, jaké rady dal Alma svému synovi ohledně toho, jak má činit pokání a obrátit se k Pánu, napište na tabuli: Pokání zahrnuje …

Vyzvěte několik studentů, aby se střídali při čtení Almy 39:9–13. Po přečtení každého verše se na chvíli zastavte, abyste studentům mohli položit tyto otázky:

Alma 39:9

Co podle vás znamená „[zanechat] hříchů svých“? (Přestat je dělat.)
Jak se výrazy „[nechodit] za žádostmi očí svých“ a „[zapřít se] ve všech těchto věcech“ týkají zanechání hříchu? (Může být užitečné vysvětlit, že v dnešní době by se výraz „[žádosti] očí“ mohl týkat obrazového materiálu a zábavy, která je jakkoli pornografická. Abyste zdůraznili nebezpečí pornografie, můžete požádat studenty, aby si ohledně tohoto tématu přečetli rady uvedené na straně 12 v příručce Pro posílení mládeže. Také byste mohli vysvětlit, že slovní spojení „zapřít se“ znamená praktikovat sebekázeň neboli ovládat se; viz poznámka pod čarou 9b.)
Jak se mohou mladí Svatí posledních dnů ovládat v záležitostech týkajících se sexuální čistoty a vyhýbat se tomu, aby chodili za žádostmi očí svých? (Abyste studentům pomohli diskutovat o této otázce podrobněji, mohli byste uvést nějaké situace, které vycházejí z kulturního prostředí a okolností vašich studentů. Například byste mohli říci: mladá žena Svatých posledních dnů se rozhodla, že se „zapře“, ale jistý mladý muž, kterého obdivuje, ji pozve na nevhodný večírek. Jak má tato mladá žena zareagovat?)

Poukažte na to, že Alma 39:9 je pasáž z mistrovství v písmu. Mohli byste studentům navrhnout, aby si tuto pasáž v písmech označili, aby ji tak mohli snadno najít.

Alma 39:10

Jak nám může hledání duchovní výživy – například od rodičů, vedoucích Církve, sourozenců nebo důvěryhodných přátel – pomoci činit pokání?

Alma 39:11

Co znamená „[nestrpět], aby [nás něco] svedlo“? (Možná bude potřeba vysvětlit, že slovo strpět znamená dovolit.)
Jaké „marné nebo pošetilé“ věci podle vás v dnešní době svádí lidi na scestí?

Alma 39:12

Co znamená zdržet se nepravostí? (Vyhýbat se hříchu.)

Alma 39:13

Vysvětlete, že pokání znamená obrácení „srdce a [vůle] k Bohu“. (Viz Průvodce k písmům, „Pokání“.) V písmech slovní spojení „obrátit se k Pánu“ obvykle označuje pokání.

Co podle vás znamená obrátit se „k Pánu celou svou myslí, mocí a silou“?

Připomeňte studentům, že Koriantonovo chování během misie mezi Zoramity způsobilo, že někteří nevěřili Almovým slovům. (Viz Alma 39:11.)

Co musíme udělat v rámci svého pokání, když naše hříchy ovlivňují druhé? (Připustit si své chyby nebo je vyznat těm, kterým jsme ublížili, a snažit se způsobenou škodu napravit.)

Napište na tabuli tuto pravdu: Pokání zahrnuje uvědomění si vlastních hříchů, jejich zanechání a obrácení se k Pánu celou svou myslí, mocí a silou. Mohli byste studentům navrhnout, aby si tuto větu napsali do písem poblíž verše Alma 39:13. Vyzvěte studenty, aby si do zápisníku nebo studijního deníku zapsali, co by si podle jejich názoru Pán přál, aby dělali, aby své srdce a vůli více obrátili k Pánu.

Abyste zdůraznili roli Spasitele v procesu pokání, požádejte některého studenta, aby přečetl Almu 39:15–16, 19. Požádejte členy třídy, aby se zaměřili na slovní spojení, které se v těchto verších opakuje třikrát. (Toto slovní spojení zní „radostné zvěsti“.)

Jakým radostným zvěstem učil Alma svého syna? (Mezi odpověďmi, které studenti uvedou, má zaznít tato pravda: Ježíš Kristus přišel odejmout hříchy světa. Tuto pravdu byste mohli napsat na tabuli.)
Proč byl příchod Ježíše Krista pro Koriantona dobrou zprávou? (Zatímco studenti odpovídají na tuto otázku, mohli byste jim říci, že Korianton později činil pokání ze svých hříchů a vrátil se k misionářské službě [Viz Alma 49:30].)

Zvažte možnost podělit se se členy třídy o to, v jakém smyslu je Usmíření Ježíše Krista radostnou zvěstí pro vás nebo pro ty, které znáte. Vydejte svědectví o zásadách z Almy 39, o nichž členové třídy diskutovali. Povzbuďte studenty, aby se řídili nabádáními, která mohli obdržet během lekce a která se týkala toho, že mají chránit svou čistotu a obracet se k Pánu skrze pokání.

Mistrovství v písmu – Alma 39:9

Rozdělte třídu do skupinek po čtyřech nebo po pěti. Dejte každé skupině hrací šestistěnnou kostku a tužku. (Nemáte-li kostku k dispozici, zvažte možnost upravit tuto činnost tak, že do obálky nebo nějaké nádoby vložíte šest malých kousků papíru s napsanými čísly od 1 do 6.) Každý student bude také potřebovat prázdný list papíru. Požádejte každou skupinu, aby se posadila k sobě kolem stolu nebo do kroužku. Vyzvěte studenty, aby si v písmech nalistovali Almu 39:9.

Vysvětlete, že cílem této činnosti je být prvním ve skupině, kdo napíše celý verš z Almy 39:9. V každé skupině je ale jen jedna tužka, a proto jen jeden člověk ve skupině může v daný okamžik psát. A psát může ten, kdo hodí kostkou číslo 1.

Požádejte členy každé skupiny, aby se střídali v házení kostkou (nebo se střídali ve vytahování kousku papíru, který poté musí vrátit do obálky nebo nádoby). Když někdo hodí (nebo si vytáhne) číslo 1, vezme si tužku a začne psát, přičemž nahlas odříkává každé slovo, které napíše. Ostatní členové skupiny mezitím hází kostkou, aby mohli psát. Když další student ve skupině hodí číslo 1, vezme si tužku od předešlého pisatele a začne psát verš na svůj list papíru, přičemž nahlas odříkává slova, která píše. Předešlý pisatel se připojí k ostatním členům skupiny v házení kostkou. Pokaždé, když si studenti vylosují možnost psát a pokud si již napsali na svůj list papíru nějakou část verše, musí nejprve nahlas přečíst to, co napsali, a teprve potom mohou psát zbývající část verše. (Toto opakování pomůže studentům naučit se verš zpaměti.) Činnost končí poté, co některý student z každé skupiny napíše celý verš z Almy 39:9.

Požádejte členy třídy, aby po této činnosti daný verš jednohlasně zopakovali.

Poznámka: Vzhledem k charakteru a délce této lekce byste mohli tuto činnost použít jiný den, až budete mít více času.

Komentář a informace o historickém pozadí

Alma 39:3. Následky sexuálního hříchu

Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů řekl o závažnosti a následcích sexuálního hříchu toto:

„Pokud je tak všeobecně dané tělesné touze přiřknuta taková závažnost, co se nám tím Bůh snaží sdělit o jejím místě v Jeho plánu pro všechny muže a ženy? Dovolím si tvrdit, že přesně to On dělá – podává výklad samotného plánu života. K Jeho největším starostem, které se týkají smrtelnosti, patří zjevně ta, jak se člověk dostane na tento svět a jak ho opustí. Pro tyto skutečnosti vymezil velice přísné hranice. …

Tělo je nezbytná součást duše. Tato specifická a velmi důležitá nauka Svatých posledních dnů podtrhuje, proč je sexuální hřích tak závažný. Prohlašujeme, že ten, kdo zachází s Bohem daným tělem někoho jiného bez božského schválení, zneužívá samotnou duši onoho jedince, zneužívá hlavní účel a pochody života – ‚onen pravý klíč‘ k životu, jak to president Boyd K. Packer kdysi nazval. [Viz Ensign, July 1972, 113.] Při zneužívání těla někoho jiného – což znamená zneužívání jeho nebo její duše – člověk znesvěcuje Kristovo Usmíření, které spasilo onu duši a které umožňuje získat dar věčného života. A když se někdo vysmívá Synu spravedlivosti, vstupuje do sféry žáru žhavějšího a svatějšího než polední slunce. Nemůžete tam vstoupit a nespálit se.

Nikdy prosím neříkejte: ‚Komu to ublíží? Proč ne trochu svobody? Můžu zhřešit teď a činit pokání později.‘ Nebuďte prosím tak pošetilí a tak krutí. Nemůžete znovu beztrestně ukřižovat Krista. [Viz Židům 6:6.] ‚Utíkejte [od] smilstva,‘ volá Pavel [Viz 1. Korintským 6:18] a utečte od všeho ‚tomu podobného‘, dodává Nauka a smlouvy [viz NaS 59:6; zvýraznění přidáno]. Proč? Nuže, jednak kvůli onomu nezměrnému utrpení těla i ducha, které vytrpěl Spasitel světa, abychom utéci mohli. [Viz zejména NaS 19:15–20.] Něco Mu za to dlužíme. Ve skutečnosti Mu za to dlužíme vše. ‚Nejste sami svoji,‘ říká Pavel. ‚Nebo koupeni jste [byli] za mzdu. Oslavujtež tedy Boha tělem svým i duchem svým, kteréžto věci Boží jsou.‘ [1. Korintským 6:19–20; zvýraznění přidáno; viz také verše 13–18.] Při sexuálním přestupku se duše ocitá v ohrožení – tělo i duch. …

Ve věcech, které se týkají lidské intimity, musíte počkat! Musíte počkat, dokud nebudete moci dát vše, a vše dát nemůžete, dokud nebudete zákonně a právoplatně oddáni. Dát nezákonně to, co nemáte právo dát (pamatujte, že ‚nejste sami svoji‘) nebo dát jen část, a nebýt schopen to následovat darem svého celého já, je zahráváním si s city jako při ruské ruletě. Pokud budete trvale vyhledávat fyzické uspokojení, které není schváleno v nebi, pak se vystavujete nebezpečí velkého duchovního a psychického poškození, které může vážně narušit jak vaši touhu po tělesné důvěrnosti, tak vaši schopnost oddat se později celým srdcem té pravé lásce. Může se stát, že dospějete k opravdovějšímu okamžiku posvěcené lásky, skutečnému sjednocení, a ke svému zděšení zjistíte, že to, co jste měli uchovat, jste utratili, a že jen Boží milost vám může navrátit postupně promarněnou ctnost, které jste se tak bezmyšlenkovitě vzdali. Nejlepší dar, jaký můžete ve svatební den dát svému věčnému společníkovi nebo společnici, je vaše nejlepší já – čisté, neposkvrněné a hodné stejné neposkvrněnosti na oplátku.“ („Personal Purity“, Ensign, Nov. 1998, 76–77.)

Alma 39:6. Co je to neprominutelný hřích?

Prorok Joseph Smith nám ohledně neprominutelného hříchu poskytl dodatečné vysvětlení:

„Všechny hříchy budou odpuštěny, kromě hříchu proti Duchu Svatému; neboť Ježíš spasí všechny kromě synů zatracení. Co musí člověk udělat, aby se dopustil neprominutelného hříchu? Musí obdržet Ducha Svatého, nebesa mu musejí být otevřena a on musí poznat Boha, a potom proti Němu zhřešit. Poté, co člověk zhřešil proti Duchu Svatému, není již pro něho žádné pokání. Musí říci, že slunce nesvítí, ačkoli ho vidí; musí zapřít Ježíše Krista, když mu byla nebesa otevřena, a zapřít plán spasení s očima otevřenýma vůči jeho pravdě; a od onoho okamžiku se stává nepřítelem. To je případ mnoha odpadlíků od Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.“ (History of the Church, 6:314.)

Člověk, který obdrží svědectví od Ducha Svatého a poté odpadne nebo se stane v Církvi méně aktivním, není vinen neprominutelným hříchem.

Alma 39:13. Pokání znamená obrátit se k Bohu

Starší Neil L. Andersen z Kvora Dvanácti apoštolů popsal pokání jako obrácení se nebo návrat k Bohu:

„Když hřešíme, odvracíme se od Boha. Když činíme pokání, obracíme se zpět k Bohu.

„Výzva činit pokání je zřídka hlas trestající, častěji je to milující výzva obrátit se a vrátit se k Bohu.“ („Čiňte pokání, … abych vás mohl uzdraviti“, Liahona, listopad 2009, 40.)

Alma 39:15. Ježíš Kristus odejme hříchy světa

Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, jak můžeme získat přístup k požehnáním plynoucím z Usmíření:

„Pouze pokání vede k prosluněným stráním lepšího života. A samozřejmě jedině skrze pokání získáváme přístup ke smírné milosti Ježíše Krista a ke spasení. Pokání je božský dar, a máme o něm mluvit s úsměvem na tváři. Ukazuje nám cestu ke svobodě, sebedůvěře a pokoji. Dar pokání není přerušením oslavy, ale spíše důvodem pro opravdovou oslavu.

Pokání existuje jako možnost volby jedině díky Usmíření Ježíše Krista. Právě Jeho nekonečná oběť ‚uskutečňuje pro lidi prostředek, aby mohli míti víru ku pokání‘. (Alma 34:15.) Pokání je nezbytnou podmínkou, a milost Kristova je mocí, díky níž může ‚milosrdenství uspokojiti požadavky spravedlnosti‘. (Alma 34:16.) …

Pokání vyžaduje, aby náš úmysl byl opravdový a abychom byli ochotni vytrvat, i když budeme pociťovat bolest. Snaha vytvořit seznam konkrétních kroků pokání může být pro někoho užitečná, ale může vést i k bezmyšlenkovitému postoji, k odškrtávání jednotlivých kroků bez skutečného prožitku či změny. Opravdové pokání není povrchní. Pán uvádí dva základní požadavky: ‚Podle toho můžete poznati, činí-li člověk pokání z hříchů svých – vizte, vyzná je a zanechá jich.‘ (NaS 58:43.)“ („Božský dar pokání“, Liahona, listopad 2011, 38–40.)