3. Nefi 23

Napište na tabuli tato slova: Požehnání plynoucí z mého studia písem. Požádejte studenty, aby přemýšleli o svých zážitcích, které měli tento rok při studiu Knihy Mormonovy jak doma, tak na semináři. Vyzvěte je, aby napsali na tabuli jedno slovo nebo krátké slovní spojení vyjadřující požehnání, které získali díky studiu písem. Mohli byste požádat několik studentů, aby podrobněji vysvětlili, co napsali. Pak ukažte na všechna požehnání vypsaná na tabuli.

• Proč jsme podle vás takto požehnáni, když čteme písma?

Požádejte studenty, aby si vzpomněli, čí slova Ježíš Kristus citoval, když učil Nefity. (Slova Izaiášova.) Požádejte některého studenta, aby přečetl 3. Nefiho 23:1–3. Požádejte členy třídy, aby sledovali text a vyhledali, co máme podle Spasitele dělat se slovy Izaiášovými. Mohli byste studentům navrhnout, aby si zvýraznili slova a části textu, které je zaujaly. Vyzvěte je, aby se podělili o to, co našli.

• Proč Pán chtěl, aby lidé hledali ve slovech Izaiášových? (Viz 3. Nefi 23:2–3.)

• Proč je znalost, že všechna slova Izaiášova budou naplněna, pro nás požehnáním?

Požádejte některého studenta, aby přečetl 3. Nefiho 23:4–5. Zdůrazněte, že poté, co Spasitel vyzval lid k bádání ve slovech Izaiášových, řekl „hledejte v prorocích“. Na tabuli napište tuto pravdu: Spasitel nám přikazuje, abychom pilně hledali ve slovech Izaiášových a ve slovech ostatních proroků.

• Co musíme podle 3. Nefiho 23:5 dělat, abychom byli spaseni? Jak nám slova proroků pomáhají dodržovat tato přikázání?

• Jak se pilné bádání ve slovech proroků liší od pouhého čtení slov proroků? Proč je podle vás důležité pilně bádat ve slovech Izaiášových a ve slovech ostatních proroků?

• Jaké metody studia písem vám v životě nejlépe pomáhají hledat ve slovech Izaiášových a ve slovech ostatních proroků?

Požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova staršího Merrilla J. Batemana ze Sedmdesáti:

„Když člověk bádá v písmech, obdrží určitá požehnání. Když studuje slova Páně a řídí se podle nich, přibližuje se ke Spasiteli a získává větší touhu žít spravedlivým životem. Síla odolávat pokušení se zvětšuje a duchovní slabosti jsou překonávány. Duchovní zranění jsou zhojena.“ („Coming unto Christ by Searching the Scriptures“, Ensign, Nov. 1992, 28.)

• Kde můžeme, kromě písem, nacházet slova proroků?

Požádejte studenty, aby si do svých zápisníků nebo studijních deníků zapsali odpověď na tuto otázku:

• Co můžete změnit, abyste slova proroků studovali pilněji?

Vyzvěte několik studentů, aby vydali svědectví o požehnáních, která přicházejí díky tomu, že hledají ve slovech proroků.

Požádejte několik studentů, aby vyjmenovali své oblíbené události z Knihy Mormonovy. Jejich odpovědi pište na tabuli. Potom jednu odpověď smažte. Řekněte studentům, aby si představili, že Mormon nebo Nefi či jiný správce záznamů by tuto událost nezaznamenali.

• Jaká důležitá poučení by v Knize Mormonově chyběla, kdyby tato událost nebyla zaznamenána?

Vysvětlete, že když Spasitel učil Nefity, upozornil je, že jejich správci záznamů zapomněli zapsat jednu důležitou událost, která byla naplněním proroctví. Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení 3. Nefiho 23:6–13. Požádejte členy třídy, aby sledovali text a vyhledali, co Nefité zapomněli zaznamenat.

• Nefité již měli záznam Samuelova proroctví. (Viz Helaman 14:25.) Proč bylo podle vás důležité, aby měli záznam o naplnění tohoto proroctví?

Upozorněte na to, že ačkoliv nemáme přikázání vést písemné záznamy pro Církev, je nám doporučováno vést si osobní deník.

• Jak můžeme Spasitelovo doporučení ve 3. Nefim 23:6–13 vztáhnout na naše úsilí vést si osobní deník?

Abyste studenty seznámili s jedním ze způsobů, jak si vést deník, vyzvěte některého studenta, aby přečetl tento zážitek, o který se podělil president Henry B. Eyring z Prvního předsednictva:

„Přišel jsem jednou pozdě domů, protože jsem plnil nějaký církevní úkol. Byla už tma. Když jsem přicházel k hlavním dveřím našeho domu, překvapil mě můj tchán, který bydlel nedaleko od nás. Nesl na rameni několik trubek, velmi pospíchal a byl oblečen v pracovním. Věděl jsem, že budoval vodovodní systém, díky němuž se mohla přivést voda z potůčku pod námi až k našemu pozemku.

Usmál se, něco tiše prohodil a pak pospíchal za svou prací do tmy. Po několika krocích, zatímco jsem přemýšlel o tom, co pro nás dělá, a přesně v okamžiku, kdy jsem dorazil k našim dveřím, jsem v duchu slyšel – a nebyl to můj hlas, který ke mně promlouval – tato slova: ‚Tyto zážitky ti nedávám jen pro tebe. Zapisuj si je.‘

Vešel jsem dovnitř. Nešel jsem si lehnout. I když jsem byl unavený, vzal jsem papír a začal jsem psát. A zatímco jsem psal, pochopil jsem poselství, které jsem v duchu uslyšel. Měl jsem pro své děti zaznamenávat to, jak jsem viděl ruku Boží žehnat naší rodině, aby si to mohly někdy v budoucnu přečíst. Dědeček pro nás nemusel dělat to, co dělal. Mohl zařídit, aby to udělal někdo jiný, nebo to nemusel dělat vůbec. Ale on nám, své rodině, sloužil tak, jako to vždy činí učedníci Ježíše Krista, kteří uzavřeli smlouvu s Bohem. Věděl jsem, že je to tak. A tak jsem to zapsal, aby si na to moje děti mohly jednou vzpomenout, až to budou potřebovat.

Po mnoho let jsem si každý den zapsal pár řádků. Nikdy jsem nevynechal jediný den, bez ohledu na to, jak jsem byl unavený nebo jak brzy ráno jsem musel vstávat. Než jsem začal psát, vždy jsem přemítal o této otázce: ‚Viděl jsem dnes ruku Boží, jak se dotkla nás nebo našich dětí nebo naší rodiny?‘“ („Ó pomněte, pomněte“, Liahona, listopad 2007, 66–67.)

• Proč je podle vás důležité zapisovat si zážitky, které nás duchovně posilují?

• Jak nám prospěje, když budeme následovat příklad presidenta Eyringa? Jak mohou naše záznamy pomoci ostatním?

Vysvětlete, že president Eyring mluvil o požehnáních, kterých se mu dostalo díky tomu, že si vedl každodenní záznam o tom, jak Bůh žehnal jeho rodině. Požádejte některého studenta, aby přečetl následující slova. (Možná jste již část těchto slov četli v lekci 117. Pro studenty může být prospěšné, když je uslyší znovu.)

„Zatímco jsem přemítal, něco se začalo dít. Když jsem vzpomínal na to, co se toho dne stalo, viděl jsem důkazy toho, co Bůh udělal pro někoho z nás, čeho jsem si během rušného dne nevšiml. A když se toto stalo, a stávalo se to často, uvědomil jsem si, že díky snaze se na to rozpomenout, mi Bůh mohl ukázat, co On udělal.

V srdci jsem začal pociťovat něco více než jen vděčnost. Mé svědectví rostlo. Začal jsem mít ještě větší jistotu, že Nebeský Otec slyší naše modlitby a odpovídá na ně. Pociťoval jsem větší vděčnost za ono zjemňování a tříbení, které přichází díky usmíření Spasitele Ježíše Krista. A více jsem se spoléhal na to, že Duch Svatý nám může připomenout všechno – dokonce i to, čeho jsme si nevšimli nebo čemu jsme nevěnovali pozornost, když se to stalo.“ („Ó pomněte, pomněte“, 67.)

• Jakou zásadu můžeme najít ve 3. Nefim 23 a v poselství presidenta Eyringa? (Studenti mohou na tuto otázku odpovědět různě. Jejich odpovědi by měly odrážet tuto pravdu: Když si zaznamenáváme duchovní zážitky, budeme požehnáni jako jednotlivci i jako rodiny.)

Někteří studenti mohou mít dojem, že nemají žádné zážitky, které by stály za zapsání. Abyste jim pomohli, požádejte některého studenta, aby přečetl tato slova staršího Johna H. Groberga ze Sedmdesáti:

„Někteří lidé říkají: ‚Nemám nic, co by stálo za zapsání. Žádné duchovní zážitky mě nepotkávají.‘ Já říkám: ‚Začněte zapisovat a duchovní zážitky přijdou. Jsou tady celou dobu a tím, že budeme psát, staneme se vůči nim vnímavější.‘“ („Writing Your Personal and Family History“, Ensign, May 1980, 48.)

Vyzvěte studenty, aby se zeptali sami sebe, zda nezanedbávají zapisování zážitků, které je duchovně posilují. Povzbuďte je, aby si tyto zážitky zapisovali a aby v průběhu svého života pokračovali v zapisování dalších zážitků. Mohli byste navrhnout, aby následovali příklad presidenta Eyringa a zapsali si něco každý den.