2020–2024
Txoj Kev Xyiv Fab ntawm Peb txoj Kev Txhiv Dim
Kaum Hli Ntuj xyoo 2024 lub tuam rooj sab laj


12:9

Txoj Kev Xyiv Fab ntawm Peb txoj Kev Txhiv Dim

Yexus Khetos txoj kev hlub thiab lub hwj chim yuav cawm peb txhua tus dim tej yam peb ua yuam kev, peb tej kev qaug zog, thiab tej kev txhaum thiab pab peb hloov los ua neeg zoo dua.

Yuav luag 10 xyoo tas los kuv txais kev tshoov siab pleev kua kob ua ib daim duab txog tus Cawm Seej. Txawm kuv yog ib tug kws kos duab los, ua rau kuv txhawj me ntsis. Kuv yuav pleev kua kob li cas kom muaj yam ntxwv zoo li Yexus Khetos? Kuv yuav ua dab tsi kom pib? Thiab kuv yuav ua thaum twg?

Txawm yog kuv muaj lus nug, kuv txiav txim tso siab rau tus Tswv hais tias Nws mam li pab kuv. Tiam sis kuv yuav tsum sim ua thiab muab tej yam kuv txhawj txog rau Nws. Kuv tau thov Vajtswv, xav ntsoov, ua kev tshawb fawb, thiab kos tsuag tsuag, es kuv thiaj tau koob hmoov kom nrhiav tau tej yam uas pab tau. Thiab daim ntaub dawb hloov zuj zus los ua ib daim duab zoo ntxiv.

Kos duab txog tus Cawm Seej uas tsis tau ua tiav.

Tus txheej txheem yeej tsis yooj yim. Tej lub sij hawm tsis zoo li kuv xav. Tej lub sij hawm kuv txais kev tshoov siab pleev kua kob thiab muaj tswv yim. Thiab ntau zaus, kuv yuav tsum rov qab sim ua dua ntxiv.

Thaum kuv xav tias daim duab uas siv roj pleev kua kob rau twb qhuav lawm, kuv pib pleev cov dej pov hwm sab saud kom thiaj li tsis raug cov hmoov av. Thaum kuv ua li ntawd, kuv pom tias cov plaub hau hauv daim duab pib hloov thiab yaj mus. Ua rau kuv paub tias kuv twb pleev cov dej pov hwm sai dhau, es daim duab feem ntawd tseem ntub!

Kuv twb siv cov dej pov hwm kom ib feem ntawm kuv daim duab yaj mus. Kuv poob siab kawg li. Kuv xav tias kuv twb ua rau ib qho uas Vajtswv pab kuv ua puas tas lawm. Kuv quaj thiab kuv nyuaj siab kawg nkaus li. Vim kuv poob siab heev, kuv thiaj ua li txhua tus mam li ua yog muaj xwm txheej zoo li no: kuv hu kuv niam. Nws muaj tswv yim ua siab tus hais tias, “Koj ua tsis taus dab tsi kom rov qab muaj li qub, tiam sis cia li ua zoo npaum li koj ua taus kom siv tej yam koj muaj lawm.”

Kos duab txog tus Cawm Seej uas kos tiav tas lawm.

Thiab Kuv Tau Haus, los ntawm Muam Kristin M. Yee

Yog li ntawd, kuv tau thov Vajtswv pab kuv thiab pleev kua kob mus tas ib hmo kom kho taus kuv daim duab. Thiab kuv nco qab hais tias thaum sawv ntxov kuv saib daim duab—es nyaj zoo dua li kuv pleev ua ntej. Es ua cas ho zoo li ntawd? Qhov uas kuv ua yuam kev thiab tsis muaj dab tsi kho tau yog ib lub cib fim kom pom tus uas muaj siab hlub txhais tes. Nws tsis tau tso kuv daim duab tseg, thiab Nws tsis tau tso kuv tseg thiab. Ua rau kuv lub siab puv npo muaj kev xyiv fab. Kuv tau qhuas tus Tswv rau Nws txoj kev hlub tshua, rau txuj ci tseem ceeb uas cawm kuv daim duab dim thiab qhia kuv ntxiv txog Nws txoj kev hlub thiab lub hwj chim cawm peb dim peb tej kev txhaum thiab tej kev qaug zog thiab pab peb hloov los ua neeg zoo dua.

Ib yam li kuv haj yam ris tus Cawm Seej txiaj thaum Nws muaj lub siab dawb pab kuv kho tau kuv daim duab uas “kho tsis taus hlo li,” kuv txoj kev hlub tus Cawm Seej loj zuj zus, thaum kuv cia Nws pab kuv kov yeej kuv tej kev qaug zog thiab nrhiav kev txais kev zam txim rau kuv tej kev txhaum. Kuv yeej ua kuv tus Cawm Seej tsaug vim kuv hloov tau thiab ua tau neeg huv. Kuv tso siab plhuav rau Nws, thiab kuv cia siab tias kuv yuav ua txhua yam uas Nws xav kom kuv ua.

Kev hloov siab lees txim ua rau peb hnov tau Vajtswv txoj kev hlub thiab paub Nws thiab hlub Nws zoo dua li yuav paub yog tias peb tsis hloov siab lees txim. Hais txog tus poj niam uas pleev roj rau tus Cawm Seej ob txhais taw, Nws hais tias, “Qhov uas tus poj niam no muaj kev hlub loj npaum li no, qhia hais tias Vajtswv twb zam nws tej kev txhaum huv tib si lawm. Tiam sis tus uas Vajtswv zam txim tsawg, tus ntawd yeej nco Vajtswv txiaj ntsig tsawg.” Nws hlub Yexus ntau heev, vim Nws twb zam txim ntau rau Nws.

Peb txais kev nplij siab thiab kev cia siab thaum peb paub tias peb muaj cib fim rov qab sim ua dua—xws li Txwj Laug David A. Bednar qhia tias, peb txais tau kev zam txim rau peb tej kev txhaum los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub hwj chim uas hloov neeg ua dawb huv yog hloov siab lees txim tiag tiag.

Yexus Khetos lub hwj chim txhiv dim yeej yog ib txoj koob hmoov zoo kawg los ntawm peb tej kev khi lus. Cia li xav txog txoj lus cog tseg no thaum nej ua cov kab ke dawb huv. Yog tsis muaj, ces peb yuav tsis muaj cai rov qab mus nrog peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab cov uas peb hlub nyob.

Kuv paub tias peb tus Tswv thiab tus Cawm Seej, Yexus Khetos muaj hwj chim cawm peb dim. Vim Nws yog Vajtswv Leej Tub uas theej neeg ntiaj teb lub txhoj thiab txo Nws txoj sia thiab sawv rov los, Nws muaj hwj chim txhiv peb dim thiab muaj hwj chim tsa peb sawv rov los. Nws twb qhib kev rau tib neeg muaj ib lub cev tsis txawj tuag thiab cov uas xaiv Nws txais tau txoj sia nyob mus ib txhis. Kuv paub tias dhau los ntawm Nws txoj kev theej txhoj peb hloov siab lees txim thiab txais kev ntxuav thiab kev txhiv dim los tau. Yog ib qho txuj ci tseem ceeb vim Nws hlub nej thiab kuv zoo li no.

Nws tau hais tias, “Nim no nej puas tseem tsis kam tig rov los cuag kuv, thiab hloov siab lees txim rau nej tej kev txhaum, thiab hloov siab los ntseeg, xwv kom kuv yuav kho tau nej?” Nws yeej kho tau nej sab ntsuj plig “tej chaw puas tsuas”—tej qhov chaw uas qhuav thiab tsis muaj dab tsi nyob vim tau ua txhaum thiab muaj kev tu siab—thiab “ua kom [nej] tej hav zoov zoo li Edees.”

Ib yam li peb tsis to taub Yexus Khetos txoj kev raug txom nyem npaum li cas hauv Khexemanes thiab saum tus ntoo khaub lig, peb kuj tsis muaj peev xwm “ntsuas tau [Nws] txoj kev zam txim kav ntev npaum li cas,” los yog Nws txoj kev hlub tshua loj npaum li cas.

Tej lub sij hawm nej yuav xav tias Nws tsis muaj hwj chim txhiv nej dim, es tej zaum nej txais tsis taus Vajtswv txoj kev hlub thiab tus Cawm Seej lub hwj chim theej txhoj vim nyuaj rau nej ua tej yam los yog nej tau ua txhaum loj. Tiam sis kuv ua tim khawv tias tus Xib Hwb yeej ncav cuag nej. Tus Cawm Seej “nqis qis tshaj txhua yam” thiab muaj hwj chim uas los saum ntuj los kom tsa nej sawv thiab coj nej tawm qhov chaw tsaus ntuj tshaj plaws thiab coj nej los rau hauv nws txoj kev kaj. Dhau los ntawm Nws txoj kev raug txom nyem, Nws tau qhib kev rau peb txhua tus kov yeej peb tej kev qaug zog thiab tej kev txhaum. “Nws muaj hwj chim tag nrho cawm tau neeg txhua tus uas ntseeg nws lub npe thiab txi tau txiv uas tsim nyog rau kev hloov siab lees txim.”

Ib yam li kuv yuav tsum ua hauj lwm thiab thov Vajtswv kom txais kev pab kho kuv daim duab, yuav tsum ua hauj lwm, muaj lub siab tseeb, thiab txo hwj chim kom “txi tau txiv uas tsim nyog rau kev hloov siab lees txim.” Cov txiv no yog kev muab siab rau ntseeg Yexus Khetos thiab tso siab rau Nws txoj kev theej txhoj muab lub siab mob thiab lub siab xav ua zoo rau Vajtswv, lees thiab tso kev txhaum tseg, kho tej yam uas raug puas lawm npaum li peb kho taus, thiab siv zog ua neej ncaj ncees.

Yog peb yuav hloov siab lees txim tiag, peb yuav tsum “paub txog peb tej kev txhaum.” Ib tug neeg tsis xav tias nws yuav tsum noj tshuaj tsuas yog nws paub tias nws muaj mob. Tej lub sij hawm peb tsis txaus siab saib hauv peb lub siab thiab pom tej yam uas yuav tsum kho kom zoo.

Nyob hauv ib phau ntawv uas C. S. Lewis sau, Aslan hais tej lus no rau ib tug txiv neej uas raug xwm txheej vim ua tej yam tsis zoo: “Auj, [cov tib neeg], nej txawj ntse dhau nej thiaj li tiv thaiv nej tus kheej kom txhob txais tej yam uas yuav zoo rau nej.”

Peb ua li cas kom tiv thaiv peb tus kheej kom txhob raug tej yam uas yuav zoo rau peb?

Thov kom peb tsis txhob tiv thaiv peb tus kheej kom txhob txais tej koob hmoov uas Vajtswv xav foom pub rau peb. Txoj kev hlub tshua uas Nws xav kom peb hnov. Txoj kev kaj thiab kev txawj ntse uas Nws xav pub rau peb. Txoj kev kho mob uas Nws paub tias peb xav tau tiag. Kev khi lus uas Nws xav muab rau tag nrho Nws cov tub thiab cov ntxhais.

Kuv thov kom peb yuav tso tej “cuab yeej ua rog” tseg uas peb txhob txwm los sis tsis txhob txwm siv kom tiv thaiv peb tus kheej uas ua rau peb tsis txais cov koob hmoov los ntawm Vajtswv txoj kev hlub. Tej cuab yeej ntawm kev muab hlob, kev qia dub, kev ntshai, kev ntxub, kev tu siab, kev tsis quav ntsej, kev txiav txim tsis ncaj ncees, kev khib siab—txhua yam uas yuav tav peb kev kom txhob hlub Vajtswv kawg siab kawg ntsws thiab tsis ua raws li txhua txoj kev khi lus nrog Nws.

Thaum peb ua raws li peb tej kev khi lus, tus Tswv yuav pab peb thiab muab hwj chim rau peb kom peb pom thiab kov yeej peb tej kev qaug zog, tsis hais kev muab hlob uas ua rau peb sab ntsuj plig lwj los yog. Peb tus yaj saub tau hais tias:

“Kev hloov siab lees txim txhua hnub yog txoj kev rau peb ua neeg huv, thiab kev ua neeg huv ua rau peb muaj hwj chim.”

“Thiab peb yeej yuav xav tau Nws lub hwj chim nyob rau yav tom ntej.”

Ib yam li kuv daim duab, tus Tswv tsis tso peb tseg tom qab peb ua yuam kev, thiab Nws tsis khiav thaum peb ua txhaum. Peb txoj kev xav tau kev kho mob thiab kev pab yeej tsis yog ib lub nra rau Nws; Nws twb los kom pab tau peb. Tus Cawm Seej tau hais tias:

“Saib seb, kuv tau los rau neeg ntiaj teb kom coj tau txoj kev txhiv dim los rau neeg ntiaj teb, kom cawm tau neeg ntiaj teb dim ntawm kev txhaum.”

“Kuv txhais npab hlub tshua twb muab cev tuaj rau nej, thiab tus uas yuav los, kuv yuav txais yuav tus ntawd; thiab cov uas los cuag kuv tau koob hmoov.”

Yog li ntawd cia li los—cia li los nej cov uas nkees thiab tu siab, los thiab tso nej tej nra tseg thiab nrhiav tau kev so nrog tus uas hlub nej tshaj. Kwv Nws tus quab, vim Nws muaj lub siab mos thiab lub siab muag.

Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab tus Cawm Seej pom nej. Nkawd paub nej lub siab. Nkawd xav txog cov uas nej txhawj txog, tsis hais cov uas nej hlub los yog.

Tus Cawm Seej muaj peev xwm muab tej uas poob mus lawm txhiv dim, tsis hais tej kev tsis sib raug zoo. Nws tau npaj ib txoj kev rau txhua tus uas poob lawm txais kev txhiv dim—ua kom txhua yam uas tuag thiab tsis muaj kev cia siab rov qab ua pa.

Yog tias nyuaj rau nej kov yeej ib qho teeb meem uas nej xav tias tsim nyog nej twb kov yeej lawm, tsis txhob tso tseg. Ua siab ntev rau nej tus kheej, ua raws li nej tej kev khi lus, hloov siab lees txim ntau, nrhiav nej cov thawj coj txoj kev pab, thiab mus rau tus Tswv lub tsev ntau npaum li nej mus taus. Cia li mloog thiab ua raws li tej kev tshoov siab uas Nws muab rau nej. Nws yeej yuav tsis tso Nws tej kev khi lus nrog nej tseg.

Twb muaj tej yam nyuaj hauv kuv lub neej uas kuv txhawj txog thiab xav ua kom zoo dua. Tej lub sij hawm kuv xav tias kuv ua tsis taus hlo li. Kuv xav tias, “Kuv tsis tau kho tej ntawd thaum yav tas los los? Kuv tsis tau kov yeej kuv tej kev qaug zog los?” Thaum sij hawm dhau mus kuv tau kawm tias kuv tsis yog ib tug neeg phem; tiam sis muaj ntxiv uas kuv yuav tsum hloov thiab muaj tej kev mob uas yuav tsum kho.

Txwj Laug D. Todd Christofferson qhia tias: “Tus Tswv yeej foom koob hmoov rau tus neeg tsim nyog uas xav los raug txiav txim, uas siv zog ua hauj lwm txhua hnub kom nws tej kev qaug zog hloov los ua kev muaj zog. Tej zaum yuav tsum rov qab ua ntau zaus kom hloov siab lees txim tiag tiag tiam sis kev siv zog ua li ntawd ua rau yus ua ib tug neeg dawb huv. Vajtswv yuav zam txim thiab kho mob ntawm tus uas ua li ntawd.”

Txhua hnub yog ib hnub tshiab uas muaj kev cia siab vim muaj Yexus Khetos. Txhua hnub nej thiab kuv yuav paub, ib yam li peb Niam Evas txog “txoj kev xyiv fab ntawm peb txoj kev txhiv dim,” kev xyiv fab ntawm kev kho mob, kev xyiv fab ntawm kev hnov Vajtswv txoj kev hlub rau nej uas tsis tu tsis tseg.

Kuv ua tim khawv hais tias peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab tus Cawm Seej hlub nej. Yexus Khetos yog tus Cawm Seej thiab tus Txhiv Dim ntawm neeg ntiaj teb. Nws muaj txoj sia nyob. Dhau los ntawm Nws txoj kev theej txhoj, Nws muab tej hlua ntawm kev txhaum thiab kev tuag tu tas mus li peb thiaj li yuav muaj kev ywj siab xaiv kev kho mob, kev txhiv dim thiab txoj sia nyob mus ib txhis li nrog cov uas peb hlub nyob. Kuv ua tim khawv txog tej no los ntawm Yexus Khetos lub npe uas dawb huv, amees.

Lus Cim

  1. Saib Mathais 19:26.

  2. “Thaum peb khi lus nrog Vajtswv, peb tso qhov nruab nrab tseg tas mus li. Vajtswv yeej yuav tsis tso cov uas tau nrog Nws khi lus tseg ib zaug li. Muaj tseeb tiag, tag nrho cov uas tau khi lus nrog Vajtswv lawv txais tau ib txoj kev hlub thiab lub siab hlub tshuab yam tshwj xeeb. Lus Henplais hais tias txoj kev hlub ntawm peb tej kev khi lus no yog hesed (חֶסֶד)” (Russell M. Nelson, “Kev Khi Lus uas Kav Ib Txhis,” Liyahaunas, Kaum Hli Ntuj 2022, 5).

  3. “Thaum nej thiab kuv nkag hauv txoj kev ntawd, peb muaj ib txoj kev ua neej tshiab. Peb thiaj li tsim ib txoj kev sib raug zoo nrog Vajtswv uas cia Nws foom koob hmoov rau peb thiab hloov peb lub siab. Txoj kev ua raws li peb tej kev khi lus coj peb rov qab mus cuag Nws. Yog peb cia Vajtswv yeej hauv peb lub neej, ces txoj kev khi lus ntawd yuav coj peb los nyob ze Nws. Txhua txoj kev khi lus yog tej yam uas khi peb rau Vajtswv. Tej no tsim ib txoj kev txheeb ze uas kav mus ib txhis li” (Russell M. Nelson, “Kev Khi Lus uas Kav Ib Txhis,” 5).

  4. Saib Amas 26:35–36.

  5. Saib Amas 22:18: “Kuv yuav tso tag nrho kuv tej kev txhaum tseg los paub koj.”

  6. Lukas 7:47; kuj saib nqe 37–50.

  7. Hais txob lub cim nco txog, Txwj Laug David A. Bednar hais tias:

    “Thaum peb ua tib zoo koom siab ua txoj kab ke dawb huv no nrog rau ib lub siab mob thiab lub siab xav ua zoo, ces peb txais lo lus cog tseg hais tias peb yuav muaj nws tus Ntsuj Plig niaj hnub nrog peb nyob. Thiab dhau los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub hwj chim uas ua kom peb dawb huv uas niaj hnub nrog peb nyob, ces peb niaj hnub txais tau kev zam txim rau peb tej kev txhaum” (“Niaj Hnub Tau Ib txoj Kev Zam Nej tej Kev Txhaum,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2016, 61–62).

    “Nyob hauv tus txheej txheem los cuag tus Cawm Seej thiab yug dua tshiab ntawm sab ntsuj plig, kev txais tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub hwj chim uas ua kom neeg dawb huv nyob hauv peb lub neej ua rau peb thiaj txais tau kev ntxuav tas mus li kom peb sab ntsuj plig tsis muaj kev txhaum. Txoj koob hmoov zoo no yeej tseem ceeb vim ‘tsis muaj ib yam uas tsis dawb huv yuav mus nrog Vajtswv nyob tau li’ [1 Nifais 1:10]” (“Niaj Hnub Tau Ib txoj Kev Zam Nej tej Kev Txhaum,” 61).

    Nyob hauv kev sib ntsib rau cov thawj coj tshiab hauv qhov chaw tshaj tawm txoj moo zoo Txwj Laug Bednar qhia tias: “Thiab dhau los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub hwj chim uas ua kom peb dawb huv uas niaj hnub nrog peb nyob, ces peb niaj hnub txais tau kev zam txim rau peb tej kev txhaum. Yog li ntawd, Yexus Khetos txoj moo zoo ua rau peb muaj cib fim thib ob, thib peb, thib plaub, thiab tej cib fim suav tsis txheeb kom txais tau kev zam txim rau peb tej kev txhaum” (nyob hauv Rachel Sterzer Gibson, “Teach to Build Faith in Jesus Christ, Elder Bednar Instructs,” Church News, Rau Hli Ntuj 23, 2023, thechurchnews.com).

  8. Tus Yaj Saub Joseph Smith piav meej txog qhov uas vim li cas cov kab ke pov thawj hwj tseem ceeb heev nyob hauv Yexus Khetos txoj moo zoo: ‘Txoj kev yug dua tshiab, yeej los ntawm Vajtswv tus Ntsuj Plig los thaum ua tej kab ke’ [Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith (2007), 95]. Cov lus no qhia txog tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv txoj hauj lwm thiab vim li cas muaj cov kab ke dawb huv nyob hauv tus txheej txheem yug dua tshiab ntawm sab ntsuj plig. …

    “Cov kab ke dawb huv yeej tseem ceeb nyob hauv tus Cawm Seej txoj moo zoo thiab nyob hauv tus txheej txheem los cuag Nws thiab kev nrhiav kev yug dua tshiab los ntawm sab ntsuj plig. …

    “Cov kab ke cawm seej thiab kev tsa nto uas ua nyob hauv tus Tswv lub Koom Txoos yeej tsis yog kab ke los sis tej lub cim xwb. Tiam sis, cov kab ke cawm seej yog tej txoj kev uas peb txais tau cov koob hmoov thiab lub hwj chim saum ntuj ceeb tsheej nyob rau hauv peb lub neej. …

    “Cov kab ke uas peb txais thiab coj raws nraim li, yeej tseem ceeb kom tau Vajtswv lub hwj chim thiab tag nrho cov koob hmoov uas peb txais tau dhau los ntawm tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj” (David A. Bednar, “Niaj Hnub Tau Ib txoj Kev Zam Nej tej Kev Txhaum,” 59–60).

  9. Saib Yauhas 10:17–18; 3 Nifais 9:22.

  10. Saib Joseph Smith Kev Txhais, Yauhas 1:16; Yakhauj 6:9; Mauxes 1:39.

  11. Saib Amas 12:33–34.

  12. Saib Yauhas 3:16.

  13. 3 Nifais 9:13.

  14. “Kuv thov kom nej yuav los cuag Nws, Nws thiaj li kho tau nej … nej tej kev txhaum thaum nej hloov siab lees txim. Nws yuav kho nej txoj kev nyuaj siab thiab kev ntshai. Nws yuav kho nej thaum nej raug mob los ntawm lub ntiaj teb no.” (Russell M. Nelson, “Lus Teb Yeej Yog Yexus Khetos,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2023, 127).

  15. Yaxayas 51:3; kuj saib Yaxayas 58:10–12; Exekhees 36:33–36.

  16. James E. Talmage, Jesus the Christ (1916), 265.

  17. Saib Russell M. Nelson, “Kev Khi Lus uas Kav Ib Txhis,” 5–7; kuj saib cov cim taw 2 thiab 3 hauv zaj lus no.

  18. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:6; kuj saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 122:7–9.

  19. 1 Petus 2:9; kuj saib Amas 26:16–17.

  20. Amas 12:15; ntxiv qhov uas ntawv qaij.

  21. Saib Amas 34:17.

  22. Saib 2 Kauleethaus 7:10; 3 Nifais 9:15–22.

  23. Saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 58:43; 64:7.

  24. Saib Mauxiyas 27:32–37; Amas 26:30.

  25. Saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 1:32.

  26. Saib Amas 24:8–10.

  27. Saib Robert L. Millet, Becoming New: A Doctrinal Commentary on the Writings of Paul (2022), 26.

  28. C. S. Lewis, The Magician’s Nephew (1955), 185.

  29. Saib Mauxiyas 4:6–9.

  30. Saib Amas 12:9–10; 26:22; 3 Nifais 26:9.

  31. “Txoj kev ua raws li peb tej kev khi lus yeej hais txog peb txoj kev sib raug zoo nrog Vajtswv” (Russell M. Nelson, “Kev Khi Lus uas Kav Ib Txhis,” 11; kuj saib tej cim taw 2 thiab 3 hauv zaj lus no).

  32. Saib Amas 24:17–19.

  33. Saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 67:10.

  34. Saib Yakhauj 4:13. “Cov uas tsis pom lawv tej kev qaug zog tsis vam meej. Qhov uas nej paub nej tej kev qaug zog yog ib txoj koob hmoov yog nej txo hwj chim thiab tig mus rau tus Cawm Seej. Tsis yog tus Ntsuj Plig nplij nej lub siab xwb, tiam sis Nws kuj yog tus uas hloov nej lub siab lub ntsws dhau los ntawm txoj Kev Theej Txhoj. Ces nej tej kev qaug zog yuav hloov los muaj zog” (Henry B. Eyring, “Kuv Muab Kuv txoj Kev Kaj Siab Tso rau Nej,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2017, 16).

  35. Russell M. Nelson, “Peb Muaj Peev Xwm Ua Zoo Dua thiab Ua Neeg Zoo Dua,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2019, 68.

  36. “Txhua yam uas peb kawm hauv lub tuam tsev, los ntawm tej lus qhia thiab los ntawm tus Ntsuj Plig, yuav pab peb to taub txog Yexus Khetos ntxiv. Nws cov kab ke khi peb rau Nws los ntawm tej kev khi lus pov thawj hwj uas dawb ceev. Ces thaum peb ua raws li peb tej kev khi lus, Nws pub ntxiaj ntsim rau peb los ntawm Nws lub hwj chim uas txhawb peb dag zog. Thiab peb yeej yuav xav tau Nws lub hwj chim nyob rau yav tom ntej” (Russell M. Nelson, “Lub Tuam Tsev thiab lub Hauv Paus rau Nej Sab Ntsuj Plig,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2021, 93–94).

  37. 3 Nifais 9:21.

  38. 3 Nifais 9:14.

  39. Saib Erik Dewar, “Come Find His Rest” (zaj, 2024); kuj saib Mathais 11:28–30.

  40. Saib 2 Kev Cai 30:20; Yauhas 11:25; Ethaws 3:14; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:6, 13.

  41. “Kuv cov kwv tij thiab cov muam, kuv cog lus rau nej li no: Tsis muaj ib yam dab tsi uas yuav pab nej tuav tus nqaj hlau ntau tshaj qhov uas nej hwm Vajtswv hauv lub tuam tsev ntau npaum li nej mus tau. Yeej tsis muaj dab tsi uas yuav pov hwm nej ntau tshaj thaum nej raug lub ntiaj teb tej huab tsaus ntuj. Tsis muaj dab tsi uas yuav txhawb nqa nej zaj lus tim khawv txog tus Tswv Yexus Khetos thiab nws txoj Kev Theej Txhoj ntau tshaj los sis pab nej to taub Vajtswv txoj hau kev zoo kawg nkaus. Thaum nej muaj kev nyuaj siab, tsis muaj dab tsi uas yuav nplij nej lub siab ntau tshaj. Tsis muaj dab tsi uas yuav qhib lub rooj ntug ntau tshaj. Tsis muaj ib yam dab tsi!” (Russell M. Nelson, “Zoo Siab Tau Txais lub Txiaj Ntsim cov Yawm Sij Pov Thawj Hwj,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2024, 122).

  42. Saib Russell M. Nelson, “Kev Khi Lus uas Kav Ib Txhis,” 5.

  43. Saib Russell M. Nelson, “Lus Teb Yeej Yog Yexus Khetos,” 127; kuj saib lub cim taw 14 nyob hauv zaj lus no.

  44. D. Todd Christofferson, “The Divine Gift of Repentance,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2011, 39.

  45. Mauxes 5:11.

  46. Saib 2 Nifais 2:26–28.