Lub Tuam Rooj Sab Laj
Saib txoj Sia Rau Nqi
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2025 lub tuam rooj sab laj


14:10

Saib txoj Sia Rau Nqi

Txoj sia yeej yog ib yam uas muaj nqis hauv peb Leej Txiv txoj hau kev zoo tag nrho, thiab vim Nws tau hais lawm peb thiaj li saib txoj sia rau nqi thiab tiv thaiv txoj sia.

Peb tus Cawm Seej, Yexus Khetos, tau qhia peb tias, “Yog nej ib leeg hlub ib leeg, sawv daws thiaj yuav paub hais tias nej yog kuv cov thwj tim.”

Tsis ntev tas los ib tug npisov nyob hauv Utah tau qhia kuv txog nws pawg ntseeg txoj kev hlub ib tug ntxhais hluas thiab nws tsev neeg. Dhau los ntawm tej xwm txheej zoo nkauj kawg, nws niam nws txiv tau txiav txim siab rov qab los cuag tus Cawm Seej thiab lub Koom Txoos. Thaum lub sij hawm uas nkawd tsis tuaj koom lub Koom Txoos, nkawd tus ntxhais hluas twb tham ib tug hluas nraug. Thaum nws tseem rov qab los, tus ntxhais hluas yeej paub txog nws Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj kev hlub thaum lub Koom Haum Ntxhais Hluas muaj kev sib ntsib hais lus tim khawv. Nws txiav txim siab tias nws yuav coj raws li cov lus txib kawg siab kawg ntsws. Nws sau hais tias, “Kuv twb mus xyuas kuv tus npisov kom pib hloov siab lees txim.”

Tsis ntev tom qab ntawd, nws pib mob. Nws hais tias: “Kev tshuaj xyuas qhia tias … kuv xeeb me nyuam. Kuv … pib quaj. … Kuv txiv khawm kuv thiab nplij kuv lub siab hais tias txhua yam [yuav] zoo. … Kuv tus hluas nraug … tau hais kom kuv rho me nyuam. … Kuv tsis kam.”

Saib Xyuas cov uas Xav Tau Kev Pab

Nws hais ntxiv tias: “Kuv pawg ntseeg hlub kuv thiab txhawb nqa kuv ntau kawg li. Ua rau kuv xav tsis thoob. [Kuv] tus npisov thiab lub Koom Haum Ntxhais Hluas tus thawj tswj hwm tau ua ntau yam qhia kuv tias nkawd hlub kuv thiab txhawb nqa kuv. … Kuv twb pom tus Tswv txhais tes … coj kuv thiab kuv tsev neeg. … Ib pawg ntseeg zoo li kuv pawg yog ib tse neeg uas txhua tus xav tau, qhov tseem ceeb yog rau ib tug ntxhais hluas uas muaj xwm txheej zoo li kuv.”

Tus ntxhais hluas no thiab nws tsev neeg thiab nws pawg ntseeg tau muaj siab hlub tos txais ib tug me nyuam tub thaum lub Ob Hlis Ntuj tas los no.

Tus Tswv Yexus Khetos.

Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson tau hais tias, “Ib qho uas yeej yuav muaj nyob hauv tus Tswv lub Koom Txoos uas tseeb thiab muaj txoj sia yog qhov uas yuav muaj tus txheej txheem kom coj txoj kev txhawb pab Vajtswv cov me nyuam … [muaj kev hlub tshua] txhawb pab ib tug mus ib tug, ib yam li Nws tau ua.”

Pab Neeg Xaiv Kev Ncaj Ncees

Thaum ib tug poj niam uas tsis tau yuav txiv kawm tias nws xeeb me nyuam uas nws tsis xav, ces tej kev txhawj txog kev noj qab nyob zoo, kev ntxhov siab, kev txaj muag, kev txhawj txog nyiaj txiag, kev muaj lus nug txog kev kawm ntawv, kev tsis paub puas yuav txiv, thiab kev tu siab vim yuav tsis muaj raws li tej zaj ua npau suav dhau los, ces ua rau nws muaj mob thiab tsis paub yuav tsum ua dab tsi, ces yuav ua rau ib tug poj niam uas txawj xav cia li ua tej yam uas yuav ua rau nws mob heev hauv nws lub siab thiab muaj kev khuv xim.

Rau nej cov leej twg uas raug mob heev thiab khuv xim qhov uas nej tau rho me nyuam los sis pab rho me nyuam dhau los, thov nej nco ntsoov tias: Txawm yog peb hloov tsis taus yav tas los, Vajtswv kho taus yav tas los zoo hlo. Kev zam txim yuav los ntawm qhov txuj ci tseem ceeb ntawm Nws txoj kev theej txhoj thaum nej tig mus rau Nws thiab muab nej lub siab uas lees txim thiab txo hwj chim rau Nws.

Muaj ob lo lus uas tib neeg pheej siv thaum hais txog qhov uas kev yug los dawb ceev: txoj sia thiab kev xaiv. Txoj sia yeej yog ib yam uas muaj nqis hauv peb Leej Txiv txoj hau kev zoo tag nrho, thiab vim Nws tau hais lawm peb thiaj li saib txoj sia rau nqi thiab peb tiv thaiv txoj sia; thiab peb xav tu neeg txoj sia tom qab xeeb me nyuam lawm. Peb kuj saib lub txiaj ntsim muaj kev ywj siab xaiv coj ncaj ncees rau nqi—pab txhawb nqa tej kev xaiv ncaj ncees, tej kev xaiv uas Vajtswv pom zoo uas ua rau tib neeg zoo siab mus ib txhis li.

Thaum ib tug poj niam thiab txiv neej nyuaj siab vim yuav tsum xaiv txog ib yam tseem ceeb heev, cia peb siv peb tej lus, peb txhais tes, thiab peb lub siab—txhawb pab nkawd sab ntsuj plig, sab siab ntsws, thiab muab nyiaj txiag—thov kom lawv yuav paub txog tus Cawm Seej txoj kev hlub thiab pab lawv qhib lawv qhov muag ntawm sab ntsuj plig, ib yam li Thawj Tswj Hwm Henry B. Eyring tau hais tias, kom muab “tej yam uas lawv xav tias lawv pom” hloov rau “tej yam uas lawv tseem tsis txawj pom.”

Txoj Lus Qhuab Qhia txog lub Neej hauv Ntiaj Teb No

Thawj Tswj Hwm Dallin H. Oaks tau hais tias: “Peb txoj kev xav txog kev rho me nyuam tsis nyob ntawm qhov uas peb paub thaum twg ib tug neeg pib muaj txoj sia. … Yeej nyob ntawm peb txoj kev paub tias … tag nrho Vajtswv cov me nyuam ntsuj plig yuav tsum los rau hauv lub ntiaj teb kom ua raws li ib lub hom phiaj zoo kawg nkaus, thiab lawv yeej yog neeg ntev heev ua ntej lawv yug los thiab tseem yuav yog li ntawd mus ib txhis li.”

Tus Tswv txoj lus txog cov uas tsis tau yug los, dhau los ntawm Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm thiab Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim, yeej tsis tau hloov thiab yog tej lus uas cov yaj saub hauv txhua lub caij nyoog hais, kom qhia meej thiab pab peb paub tias tus Tswv tau hais kom peb ua dab tsi.

“Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg ntseeg tias txhua tus neeg txoj sia yeej dawb huv. Yog li ntawd, lub Koom Txoos tsis pom zoo rau kev xaiv rho me nyuam kom yooj yim rau yus tus kheej los yog lub sawm fem, thiab ntuas cov mej zeej kom tsis txhob cia rho, ua kev rho, yaum lwm tus ua, them nqi rau, los yog npaj kev rho me nyuam li no.

“[Tus Tswv] cia nws cov mej zeej ua thaum:

  • Kev xeeb me nyuam yog los ntawm kev yuam deev los sis

  • Ib tug kws kho mob txawj heev qhia tias leej niam txoj sia los sis kev noj qab nyob zoo yeej yuav raug xwm txheej ceev, los sis

  • Ib tug kws kho mob txawj heev qhia tias tus me nyuam tseem nyob hauv plab muaj qhov puas ntawm lub cev uas yuav tsis cia tus me nyuam nyob tau tom qab yug los.”

Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm hais ntxiv tias: “Kev rho me nyuam yeej yog ib qho xwm txheej tseem ceeb. [Txawm yog tej xwm txheej zoo li no los] tsim nyog xav txog qhov no tsuas yog tom qab cov neeg tau txais kev pom zoo tom qab lawv thov Vajtswv” thiab nrog lwm tus tham.

Peb caug xyoo tas los, tus Tswv cov yaj saub tau tshaj tawm ib zaj lus rau lub ntiaj teb. Muaj tej lus no:

“Peb tshaj tawm … hais tias Vajtswv tau txib kom tej hwj chim dawb ceev ntawm txoj kev muaj tub muaj ki yuav tsum siv tsuas yog ntawm ib tug txiv neej thiab ib tug poj niam xwb, uas tau sib yuav raws li kev cai lij choj ua niam ua txiv.

“Peb tshaj tawm hais tias Vajtswv yog tus uas tau tsa txoj kev uas yus tsim tau txoj sia hauv ntiaj teb no. Peb pom zoo rau qhov uas ib tug neeg txoj sia yog ib yam tseem ceeb dawb ceev thiab qhov uas nws tseem ceeb rau Vajtswv txoj hau kev nyob mus ib txhis li.”

Kev tu thiab tiv thaiv ib tug uas tseem tsis tau yug los txoj sia yeej tsis yog ib txoj kev xaiv kev tsa cai tseem fwv. Yeej yog ib txoj kev cai coj ncaj ncees uas tus Tswv tau pom zoo dhau los ntawm Nws cov yaj saub.

Qhib Siab Hais Lus

Ib zaj lus los ntawm Thawj Tswj Hwm J. Reuben Clark Jr., uas ua hauj lwm hauv Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm, tau piav txog peb cov tub hluas ntxhais hluas niaj hnub no: “Cov tub hluas ntxhais hluas hauv lub Koom Txoos ntshaw tej yam los ntawm tus Ntsuj Plig; lawv xav xav kawm txoj moo zoo, thiab lawv xav kawm ncaj qha, tsis muaj dab tsi xyaw. Lawv xav paub txog tej yam uas peb ntseeg; lawv xav txais ib zaj lus tim khawv txog qhov tseeb. Lawv … yog neeg uas thov, xav paub qhov tseeb.” Cia peb muaj kev khuv leej thiab kev ntseeg thaum peb qhia hauv peb tsev neeg, thiab qhia peb cov tub hluas ntxhais hluas, thiab nyob hauv peb lub Koom Haum Niam Tsev thiab pawg txwj laug txog tus Tswv txoj kev cai coj dawb huv, qhov uas txoj sia muaj nqis, thiab kev tu cov me nyuam uas tseem tsis tau yug los thiab lawv niam.

Ib tug muam tau sau ntawv rau kuv txog ib yam xwm txheej uas nws raug ntev tas los lawm: “Thaum kuv muaj 17 xyoo … , kuv twb xeeb me nyuam tiam sis kuv tus hluas nraug tsis tshua txhawb nqa kuv. Ua rau kuv txaj muag heev thiab kho siab [tiam sis kuv] yeej ib txwm tsis xav tias kuv yuav [rho me nyuam]. … Kuv muaj kuv tsev neeg uas hlub kuv thiab kuv tus npisov, tus uas nrog kuv sib ntsib kom pab coj qhia kuv. … Kuv tau thov Vajtswv. Kuv kawm cov vaj lug kub … thiab thov Vajtswv [thiab] txais dag zog dhau los ntawm kuv tus Cawm Seej thiab tus txheej txheem hloov siab los ntseeg. … Kuv twb txais lus teb [rau kuv tej lus thov] uas kuv tsis muaj cuab kav xyeej pov tseg. … Ua rau kuv lub siab ntais rhe, tiam sis kuv paub tias kuv yuav muab kuv tus ntxhais pub rau lwm tus tu. … Kuv tau thov Vajtswv pab kuv ua siab loj [thiab] kuv paub meej txog tus Cawm Seej txoj kev hlub dhau los ntawm kev hloov siab lees txim, kuv paub tias Vajtswv … teb peb tej lus thov thiab txhawb peb lub dag zog.”

Ib khub niam txiv uas sib hlub twb txais yuav tus me nyuam ntxhais thiab tau qhia txoj moo zoo rau nws. Tam sim no tus ntxhais no twb sib yuav thiab nws muaj nws tsev neeg thiab.

Tej lub sij hawm thaum peb tiv thaiv neeg txoj sia yuav nyuaj rau peb txiav txim thiab ua rau peb ntxhov siab heev.

Tsis ntev ib khub niam txiv uas Kathy thiab kuv hlub sau ntawv rau kuv txog ib tug me nyuam uas nkawd tseem tos.

Tus txiv tsev sau ntawv: “[Thaum kuv tus poj niam] xeeb me nyuam 10 lub lim tiam lawm wb kawm tias wb tus me nyuam muaj mob keeb hu ua trisomy 21, los yog Down syndrome. Muaj cov kws kho mob uas hais tias tsim nyog xav txog kev rho me nyuam. Ob peb lim tiam tom qab ntawd wb kawm tias … wb tus me nyuam uas tsis tau yug los … yuav tsum phais nws lub plawv tom qab nws yug los. Thaum wb thov Vajtswv kom txais Vajtswv txoj kev pab … wb tau hnov tus Ntsuj Plig txoj kev nplij siab. Wb tau txais kev tshwm sim thiab to taub tias wb tus ntxhais yog Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej ib tug me nyuam zoo heev thiab xav nrog peb tsev neeg nyob thiab los nyob hauv lub ntiaj teb no.”

Tus me ntxhais niam sau hais tias: “[Wb] xav tsis thoob, ntxhov siab, thiab nyuaj siab kawg nkaus thaum wb hnov xov txog qhov no. … Thaum kuv muaj me nyuam 14 lub lim tiam lawm, wb kawm tias wb tus me nyuam muaj ob peb hom kev mob plawv, ib hom uas tej zaum yuav ua rau nws xiam. Wb tau mus saib cov kwv kho mob ntau tsis ntau txij thaum lub lim tiam thib 10 mus txog thib 18. … Txhua zaus uas wb nrog lawv sib ntsib, lawv nug wb seb wb puas xav mus tom ntej los sis rho tus me nyuam. … Tus Cawm Seej tau kho kuv lub siab thiab ua rau kuv txais kev nplij siab thiab zoo siab txog wb tus me ntxhais. … [Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej] tau qhia kuv ntau zaus hais tias Nws muaj ib txoj hau kev zoo tag nrho rau kuv [thiab] kuv yeej tso siab rau Nws.”

Nws tau yug tus me nyuam mos liab ib lub lim tiam tas los no. Nws yog nkawd li thiab nkawd yog nws li tas mus ib txhis.

Kev ntseeg uas tsis tu tsis tseg thiab kev ua siab loj yeej yog tej yam tseem ceeb ntawm Yexus Khetos cov thwj tim.

Tus Yam Ntxwv Zoo txog Kev Ntseeg

Thaum yav tas los, kuv twb muaj cib fim ntsib cov txiv neej thiab cov poj niam uas txo hwj chim rov qab los rau lawv tej kev khi lus thiab lub pov thawj hwj thiab cov koob hmoov hauv lub tuam tsev, ntau xyoo tom qab lawv tso lawv txoj kev ua mej zeej tseg.

Muaj ib zaug, kuv tau sawv Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm cev xam phaj ib tug txiv neej kom muab nws lub pov thawj hwj thiab cov koob hmoov tuam tsev txum tim rov qab los.

Tom qab nws sib yuav hauv lub tuam tsev dawb huv, thiab tom qab nws muaj peb tus me nyuam zoo heev, tus txiv neej tsis ua ncaj rau nws tus poj niam thiab nws tej kev khi lus. Ua rau ib tug poj niam uas tsis tau yuav txiv xeeb me nyuam thiab nws xav rho tus me nyuam tawm.

Tus txiv neej tus poj niam uas zoo kawg nkaus tau taij thov tus poj niam kom yug tus me nyuam thiab cog lus tias nws yuav tu tus me nyuam tom qab nws yug los nrog nws cov me nyuam.

Tus poj niam ua tib zoo xav thiab pom zoo kom tsis txhob muab rho.

Twg yog 10 xyoo tas los lawm. Tus poj niam txo hwj chim uas zaum ntawm kuv hauv ntej twb hlub tus tub ib yam li nws hlub nws cov me nyuam thiab qhia kuv txog nws tus txiv txoj kev sim ua zoo thiab nws txoj kev hlub thiab txoj kev tu nws tsev neeg. Tus txiv tsev quaj thaum nws hais lus.

Ib tug poj niam uas ntseeg Vajtswv no yuav ua li cas ho hlub tus me nyuam ib yam li yog nws li, thaum tus me nyuam ua rau nws xav txog qhov uas nws txiv tsis ua ncaj? Ua cas ho ua tau li no? Yog vim nws txais dag zog dhau los ntawm Yexus Khetos thiab nws ntseeg tias txoj sia yeej dawb ceev, txoj sia yog ib yam dawb huv. Nws paub tias tus me nyuam uas tsis tau yug los yog Vajtswv ib tug me nyuam, uas tsis muaj txim thiab dawb huv.

Cov duab txog cov me nyuam mos liab.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, txoj kev hlub uas ploj zuj zus rau ib tug me nyuam uas tsis tau yug los nyob thoob plaws lub ntiaj teb yeej yog ib yam uas peb txhawj txog. Vajtswv saib txoj sia rau nqi. Yog nws txoj hauj lwm thiab Nws lub yeeb koob kom Nws cov me nyuam tsis txawj tuag thiab muaj txoj sia nyob mus ib txhis. Vim peb yog Yexus Khetos cov thwj tim, peb saib txoj sia rau nqi. “Yog nej ib leeg hlub ib leeg, sawv daws thiaj yuav paub hais tias nej yog kuv cov thwj tim.” Thov kom peb yuav hlub cov uas xav tau peb kawg nkaus li ntau nplua mias. Kuv qhia nej tias kuv hlub nej thiab peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej hlub Nws cov me nyuam uas los rau hauv lub ntiaj teb. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Yauhas 13:35; kuj saib Mathais 22:36–40.

  2. Kev sib tham, Ob Hlis Ntuj hnub tim 6, 2025; tau cai siv.

  3. Kev sib tham, Ob Hlis Ntuj hnub tim 6, 2025; tau cai siv.

  4. Russell M. Nelson, “Txhawb Pab nrog Vajtswv lub Hwj Chim thiab txoj Cai,”Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2018, 69.

  5. Tus yam ntxwv txog ib tug poj niam ncaj ncees hauv Fabkis Teb; saib Neil L. Andersen, The Divine Gift of Forgiveness (2019), 154–56.

  6. Saib Neil L. Andersen, The Divine Gift of Forgiveness, 219; kuj saib Neil L. Andersen, Jesus Is the Christ (2023), 5.

  7. Saib zaj lus raug cai txog kev rho me nyuam: “Abortion,” newsroom.ChurchofJesusChrist.org. Phau Qhia Kev Coj lub Koom Txoos hais tias, “Ib tug neeg muaj cib fim hloov siab lees txim thiab txais kev zam txim txog kev ua txhaum thaum rho me nyuam” (Phau Qhia Kev Coj lub Koom Txoos: Kev Ua Hauj Lwm hauv Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg, 38.6.1, Txoj Moo Zoo cov Ntawv). Thawj Tswj Hwm Ezra Taft Benson hais tias: “Qhov uas Vajtswv cia nej tu siab yog ib lub txiaj ntsim los ntawm tus Ntsuj Plig. Yog kev paub tias tej yam peb ua lawm twb ua rau peb Leej Txiv thiab peb tus Vajtswv tu siab. Yog kev paub [tseeb] tias tej yam peb ua tau ua rau tus Cawm Seej, tus uas tsis tau ua txhaum hlo li, tus uas muaj hwj chim tshaj plaws, raug txom nyem thiab raug mob. Peb tej kev txhaum tau ua rau Nws los ntshav tawm txhua lub qhov hws. Nov yog kev mob ntawm sab ntsuj plig thiab lub siab uas cov vaj lug kub qhia tias yog txoj kev muaj ‘lub siab mob thiab lub siab xav ua zoo’ [saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 20:37]. Yuav tsum muaj ib lub siab zoo li no kom thiaj li hloov siab lees txim tiag tiag” (Teachings of Presidents of the Church: Ezra Taft Benson [2014], 83; kuj saib 2 Kauleethaus 7:10; 3 Nifais 9:20; 18:32).

  8. “Tus Tswv hais rau Enauj tias: Ntsia koj cov kwv tij cov muam; lawv yog kuv txhais tes kiag tsim, thiab kuv muab lawv tej kev txawj ntse rau lawv, thaum kuv tsim lawv; thiab nyob hauv lub Vaj Edees, kuv twb muab neeg txoj kev ywj siab xaiv rau lawv.

    “Thiab rau koj cov kwv tij cov muam kuv tau hais, thiab kuj tau muab lus txib, hais tias kom lawv ib leeg hlub ib leeg, thiab kom lawv xaiv kuv, uas yog lawv Txiv; tiam sis saib seb, lawv tsis muaj siab hlub, thiab lawv ntxub lawv roj ntshav” (Mauxes 7:32–33).

  9. Henry B. Eyring, To Draw Closer to God (1997), 143.

  10. Dallin H. Oaks, “The Great Plan of Happiness,” Ensign, Kaum Ib Hlis Ntuj 1993, 74. Thawj Tswj Hwm Nelson tau hais tias: “Yeej tsis tas nug seb thaum twg ‘txoj sia uas muaj nqis pib’ los sis thaum twg tus ntsuj plig nkag hauv lub cev. Nyob hauv kev kawm txuj txog lub cev nqaij daim tawv, lawv paub tias txoj sia pib thaum ob lub keeb koom ua ke los ua ib lub, thiaj li muaj nees nkaum peb chromosome los ntawm leej txiv thiab nees nkaum peb los ntawm leej niam. … Thaum twg txoj sia pib tsis yog ib yam yus sib cav txog, tiam sis yog ib yam tseeb los ntawm txuj ci science” (“Reverence for Life,” Ensign, Tsib Hlis Ntuj 1985, 13).

  11. Nyob rau xyoo 1879 Thawj Tswj Hwm John Taylor hais tias, “Peb yuav tsum tawm tsam kev muab me nyuam tua, thiab lwm yam phem li no … tsis hais pab tsa tej kev cai lij choj, txhawb nqa tej kev txiav txim los yog lwm yam uas siv tau hauv ib lub sawm fem zoo” (“Discourse,” Deseret News, Kaum Ob Hlis Ntuj 31, 1879, 755; tau kho txoj kev sau ntawv kom haum lub caij niaj hnub nim no).

  12. Zaj lus raug cai txog kev rho me nyuam: “Abortion,” newsroom.ChurchofJesusChrist.org.

  13. Tsev Neeg: Ib zaj Lus Tshaj Tawm rau lub Ntiaj Teb,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  14. J. Reuben Clark Jr., The Charted Course of the Church in Education, tau muab hloov ed. (1994; zaj lus hais rau cov kws qhia kev teev ntuj Church Educational System, Yim Hli Ntuj 8, 1938), 3, Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  15. Saib Tej Ntsiab Lus thiab tej Lus Nug, “Rho Me Nyuam” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  16. Kev sib tham, Ob Hlis Ntuj 13, 2025; tau cai siv.

  17. Ib zaj lus piv txwv ntxiv txog kev txais yuav me nyuam yog zaj dab neeg txog Sherilyn Stinson thiab nws tus ntxhais, Allison, nrog rau Allison niam uas yug nws, Jill Morgensen (saib “Navigating the Journey of Adoption Reunification,” Church News, Kaum Ib Hlis Ntuj 18, 2024, thechurchnews.com.

  18. Thaum muaj tus Tswv txoj kev pab thiab peb txoj kev ncav tes pab, neeg coob tau koob hmoov. Saib Amanda Becker, “Finding Hope as a Single Expectant Mother,” Liyahaunas, Xya Hli Ntuj 2022 (hom digital xwb); “The Adoption Decision,” New Era, Peb Hlis Ntuj 2006, 28–33.

  19. Kev sib tham, Ob Hlis Ntuj hnub tim 17, 2025; tau cai siv.

  20. Los ntawm lub neej; saib Neil L. Andersen, The Divine Gift of Forgiveness, 246–47.

  21. Saib Mauxes 1:39.

  22. Yauhas 13:35; kuj saib Mathais 22:36–40.

  23. Lwm cov ntawv uas tej zaum yuav pab: Tej Ntsiab Lus thiab tej Lus Nug, “Unwed Pregnancy,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv; “Single Expectant Parents,” Phau Qhia Kev Coj lub Koom Txoos, 38.6.19; Counseling Resources, “Single Expectant Parents,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.