Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj Qhib Kev Zoo Tshaj rau Peb txoj Kev Cawm Dim
Thaum peb tig mus rau Yexus Khetos, tus Cawm Seej ntawm lub ntiaj teb, Nws cawm peb dim tej cua daj cua dub ntawm lub neej no dhau los ntawm Nws txoj Kev Theej Txhoj.
Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj qhib kev zoo tshaj rau peb txoj kev cawm dim tej kev sim siab hauv lub neej no. Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson tau txib kuv mus muab lub Tuam Tsev Casper Wyoming fij tseg xyoo tas los no. Yeej yog ib lub sij hawm uas tshoov kuv lub siab lub ntsws thiab txhawb nqa kuv sab ntsuj plig. Ua rau kuv to taub meej txog qhov uas cov tuam tsev tseem ceeb npaum li cas kom cawm Vajtswv cov neeg dim dhau los ntawm tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj.
Nyob hauv tej ceg txheem ntseeg uas nyob hauv Koog Chaw rau lub Tuam Tsev Casper Wyoming muaj ib feem ntawm ib txoj kev uas Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg cov pioneer taug txij thaum xyoo 1847 mus txog 1868. Thaum kuv npaj muab lub tuam tsev fij tseg, kuv rov qab nyeem ib zaj keeb kwm txog txoj kev ntawd nyob rau ntawm tus Dej Platte nyob ze Casper thiab mus txog Salt Lake City. Txhiab txhiab tus neeg uas mus rau sab hnub poob tau taug txoj kev no. Tiam sis qhov tseem ceeb kuv tau kawm txog 60,000 tawm tus pioneer uas yog Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg thiab taug txoj kev ntawd.
Cov pioneer uas peb cov ntseeg feem coob caij laub tuaj, tiam sis twb muaj 3,000 tus neeg uas tuaj nrog 10 pawg cab laub. Muaj yim pawg cab laub uas twb taug txoj kev ntev heev no es lawv twb vam meej thiab tsis tshua muaj neeg tuag. Tiam sis ntshe tej pawg cab laub Willie thiab Martin uas mus nyob rau xyoo 1856 tsis zoo li ntawd.
Kuv rov qab nyeem tej zaj lus txog pawg cab laub Willie thiab Martin txij thaum huab cua pib tsis zoo. Kuv kawm zoo txog tej teeb meem uas lawv raug thaum lawv hla tus Dej Sweetwater, nyob hauv Martin’s Cove, Rocky Ridge, thiab Rock Creek Hollow.
Nruab Nrab tej Cua Daj Cua Dub, los ntawm Albin Veselka
Kuv tsis tau nkag mus hauv lub Tuam Tsev Casper ua ntej txoj kev muab fij tseg. Thaum kuv mus hauv chaw tos neeg, kuv txawm pom ib daim duab pleev xim txog ib lub laub uas cab taus hu ua Nruab Nrab tej Cua Daj Cua Dub. Daim duab no mas tus uas pleev xim tsis tau xav qhia txog tej xwm txheej tu siab uas lawv raug. Thaum kuv ntsia daim duab no, ua rau kuv xav tias, “Daim duab no yeej qhia yog lawm; cov neeg pioneer uas cab laub feem coob tsis tau raug xwm txheej tu siab.” Ua rau kuv xav tias lub neej no feem ntau yeej zoo li no. Tej lub sij hawm peb nyob nruab nrab ntawm tej cua daj cua dub thiab tej lub sij hawm nyob nruab nrab ntawm cov huab thiab kev tshav ntuj.
Lub Rooj Ntug, los ntawm Jim Wilcox
Thaum kuv tig mus saib daim duab uas nyob ntawm phab ntsa sab tod, hu ua Lub Rooj Ntug, kuv pom ib daim duab txog ib qho chaw zoo nkauj hauv lub caij ntuj sov uas yog “Devil’s Gate,” muaj tus Dej Sweetwater uas ntshiab huv ntws mus, ua rau peb pom tau tej yam zoo nkauj uas tus Tswv tau tsim, tsis yog tej teeb meem uas cov neeg pioneer raug hauv lub caij ntuj no no uas phem kawg li.
Ces kuv saib tom ntej, rau ntawm qhov chaw saib daim ntawv tso cai, es kuv pom ib daim duab zoo nkauj txog tus Cawm Seej. Ua rau kuv txawm ris Vajtswv txiaj heev. Nyob hauv lub neej no uas muaj tej yam zoo nkauj kawg, kuj muaj tej teeb meem loj heev. Thaum peb tig mus rau Yexus Khetos, tus Cawm Seej ntawm lub ntiaj teb, Nws cawm peb dim tej cua daj cua dub ntawm lub neej no dhau los ntawm Nws txoj Kev Theej Txhoj raws li Leej Txiv txoj hau kev.
Kuv xav tias, qhov chaw tos txais neeg yeej yog ib qho chaw zoo tag nrho kom npaj mus ua kab ke hauv lub tuam tsev uas ua rau peb txais tau cov kab ke ntawm kev tsa nto, khi lus dawb ceev, thiab txais tag nrho cov koob hmoov ntawm tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj. Peb muaj Leej Txiv txoj hau kev zoo siab dhau los ntawm tus Cawm Seej txoj kev theej txhoj kom cawm peb dim.
Cov pioneer lub neej ua rau Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg muaj ib zaj keeb kwm uas txawv lwm tus thiab ib caj ceg ntawm sab ntsuj plig uas muaj hwj chim heev. Ib txhia neeg pioneer twb tos ntau xyoo tom qab lawv raug ntiab tawm ntawm Missouri thiab Nauvoo mus. Ib txhia neeg pioneer twb pib mus tsuas yog tom qab Thawj Tswj Hwm Brigham Young hais tias yuav cab laub mus, uas lawv npaj kom thiaj tsis tas them nyiaj ntau. Cov laub uas yus cab yeej tsis kim npaum li cov laub thiab cov twm.
Ib tug tub txib nyob hauv England, Millen Atwood, hais tias thaum lawv tshaj tawm tias yuav npaj cab laub ces “Ua rau kuv lub siab kub lug li quav nplej hlawv, thiab ua rau Haiv Neeg Ntseeg uas pluag zoo siab kawg nkaus li.” Neeg coob twb “thov Vajtswv thiab yoo mov txhua hnub txhua hmo, hais tias lawv yuav muaj cib fim koom nrog lawv cov kwv tij thiab cov muam nyob [pem] roob.”
Cov Neeg Ntseeg uas cab laub feem coob raug tej yam nyuaj tiam sis twb tsis tau raug tej yam uas nyuaj dhau. Tiam sis muaj ob pawg cab laub, pawg Willie thiab pawg Martin, uas raug kev tshaib kev nqhis, huab cua no no, thiab muaj neeg coob tuag.
Feem coob ntawm cov neeg hauv ob pawg no pib caij nkoj nyob hauv Liverpool, Akiv Teb, nyob rau lub Tsib Hlis Ntuj xyoo 1856. Lawv tuaj txog qhov chaw npaj lub laub nyob hauv Iowa City thaum Rau Hli Ntuj thiab Xya Hli Ntuj. Txawm neeg ceeb toom lawv, ob pawg no twb pib mus rau lub Hav Salt Lake lig dhau.
Thawj Tswj Hwm Brigham Young xub kawm txog ob pawg no tej xwm txheej ceev thaum lub Kaum Hli Ntuj hnub tim 4, 1856. Hnub tom qab ntawd nws sawv ntawm Haiv Neeg Ntseeg nyob hauv Salt Lake City thiab hais tias, “Peb cov kwv tij thiab cov muam nyob hauv tiaj nras cab laub tam sim no, … thiab yuav tsum coj lawv mus txog no; peb yuav tsum mus pab lawv … ua ntej lub caij no no.”
Nws tau hais kom cov npisov muab 60 pawg nees zag, 12 lub laub, thiab 12 tons (10,886 kilauv) hmoov nplej thiab tshaj tawm tias, “Cia li mus thiab coj cov tib neeg tom tiaj nras los rau ntawm no.”
Twb muaj kwv yees li 1,100 tus neeg pioneer nyob hauv pawg cab laub Willie thiab Martin. 200 tawm tus Neeg Ntseeg uas muaj nqis no tau tuag thaum lawv tseem taug txoj kev los. Yog tsis muaj leej twg tuaj pab cawm lawv dim, ces ntshe neeg coob ntxiv yuav tuag.
Tej cua daj cua dub ntawm lub caij no no pib ob lub lim tiam tom qab thawj pawg neeg mus cawm dim tau ncaim Salt Lake City mus. Tej zaj txog cov mej zeej hauv pawg Willie thiab pawg Martin twb piav txog tej xwm txheej ceev tom qab pib muaj tej cua daj cua dub. Lawv tej zaj kuj qhia txog lawv txoj kev xyiv fab loj heev thaum cov neeg tuaj cawm lawv dim.
Hais txog thaum lawv tuaj, Mary Hurren hais tias, “Cov txiv neej los kua muag, thiab cov me nyuam dhia vim lawv zoo siab kawg. Thaum tib neeg tswj tau lawv lub siab lawm, lawv txhua tus txhos caug hauv cov daus thiab ua Vajtswv tsaug.”
Ob hnub tom qab ntawd, pawg Willie yuav tsum ua qhov nyuaj tshaj ntawm txoj kev ntawd, yuav tsum hla Rocky Ridge, thaum muaj cua daj cua dub no no. Tus kawg tsis tau txog lub yeej mus txog 5:00 sawv ntxov. Kaum peb tus neeg tuag thiab tau muab lawv faus tseg hauv tib lub ntxa.
Thaum lub Kaum Ib Hlis Ntuj hnub tim 7, pawg Willie nyob ze lub Hav Salt Lake, tiam sis tag kis ntawd, tseem muaj peb tug neeg uas tuag. Ob hnub tom qab ntawd, pawg Willie tau los txog Salt Lake, es nyob ntawd neeg coob tos txais lawv, es lawv mus nyob hauv Haiv Neeg Ntseeg tej tsev.
Tib hnub ntawd, pawg Martin nyob deb li 325 mais (523 kilaumev) hauv txoj kev ntawd, es lawv tseem raug no no thiab tsis muaj txaus noj. Ob peb hnub ua ntej, lawv twb hla tus Dej Sweetwater kom txog qhov chaw uas niaj hnub no peb hu ua Martin’s Cove, nyob ntawd lawv twb cia siab tias yuav muaj chaw tiv thaiv lawv kom txhob raug huab cua phem. Ib tug neeg pioneer hais tias, “Yeej yog lub sij hawm hla dej phem tshaj plaws ntawm peb txoj kev mus.” Ib txhia ntawm cov neeg cawm dim—xws li kuv yawg koob, David Patten Kimball, uas tsuas muaj 17 xyoo, nrog rau nws cov phooj ywg hluas, “George W. Grant, Allen Huntington, Stephen Taylor, thiab Ira Nebeker—twb siv sij hawm ntau nyob hauv cov dej txias,” vim lawv siv zog pab txhua tus hla tus dej Sweetwater ntawd.
Txawm yog qhov no twb nrov mus kom neeg coob paub txog lub sij hawm no, thaum kuv kawm ntxiv txog tag nrho cov neeg uas mus cawm lawv dim, kuv kawm tias lawv txhua tus tau ua raws li tus yaj saub hais thiab ua tej lub luag hauj lwm tseem ceeb kom cawm Haiv Neeg Ntseeg ntawd dim. Txhua tus uas tuaj cawm neeg dim yeej yog cov pha-ej, ib yam li cov neeg pioneer thiab.
Thaum kuv kawm lawv zaj keeb kwm, ua rau kuv zoo siab vim cov uas tuaj txawv teb chaws tuaj no tau sib raug zoo thiab txawj pom yav tom ntej mus ib txhis li. John thiab Maria Linford thiab nkawd peb tug tub yog mej zeej hauv pawg Willie. John tau tuag ob peb teev ua ntej thawj cov neeg pab cawm tuaj txog. Nws tau qhia Maria hais tias nws zoo siab uas lawv twb mus. Nws hais tias, “Ntshe kuv yuav mus tsis txog Salt Lake, tiam sis koj thiab cov tub yuav mus txog, thiab kuv tsis khuv xim tej yam uas peb twb raug yog tias wb cov tub loj hlob tuaj thiab tu lawv tsev neeg nyob hauv Xi-oos.”
Thawj Tswj Hwm James E. Faust tau hais li no tias: “Los ntawm cov neeg pioneer uas cab laub tej kev siv zog, peb kawm ib yam tseeb tseem ceeb. Txhua tus yuav tsum mus kom dhau lub qhov cub ntawm tus kws nchuav nyiaj, thiab tej yam uas tsis tseem ceeb ntawm peb lub neej yuav yaj mus li quav hlau thiab ua rau peb txoj kev ntseeg ci ntsa iab thiab muaj zog. Zoo li yeej ib txwm muaj kev tu siab kawg thiab kev nyuaj siab txhawj xeeb rau txhua leej txhua tus, tsis hais cov uas mob siab xav ua zoo thiab rau siab ntseeg los yog. Tiam sis qhov no yog ib feem ntawm txoj kev tshem kev phem ntawm peb mus thiaj li yuav paub Vajtswv.”
Nyob hauv Nws txoj Kev Theej Txhoj thiab Kev Sawv Rov Los uas kav mus ib txhis, tus Cawm Seej tau “ua rau kev tuag tej hlua tu, vim nws kov yeej kev tuag” rau txhua leej txhua tus. Rau cov uas tau hloov siab lees txim rau lawv tej kev txhaum lawm, Nws tau “ris lawv tej kev ua phem thiab lawv tej kev ua txhaum rau nws tus kheej, tau txhiv lawv dim, thiab tau them tej nqi ntawm txoj kev txim lij.”
Yog tsis muaj txoj Kev Theej Txhoj, peb cawm tsis taus peb tus kheej dim kev txhaum thiab kev tuag. Txawm yog kev txhaum yog ib yam uas ua rau peb raug kev sim siab ntau, tej yam nyuaj hauv lub neej no yeej los ntawm tej yam uas peb ua yuam kev, txiav txim tsis raws li qhov yog, lwm tus ua phem, thiab ntau yam uas peb tswj tsis taus hlo li.
Qhia Kuv txoj Moo Zoo qhia tias: “Thaum peb tso siab rau Yexus Khetos thiab Nws txoj Kev Theej Txhoj, Nws pab tau peb nyiaj tau kom dhau peb tej kev sim siab thiab kev mob kev nkees. Peb yuav muaj kev xyiv fab, kev kaj siab lug, thiab kev nplij siab puv npo. Thiab tag nrho tej yam tsis ncaj hauv lub neej no yuav zoo dhau los ntawm Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj.”
Nyob hauv lub caij Easter no, peb tsom ntsoov rau tus Cawm Seej thiab Nws txoj kev txi theej txhoj. Txoj Kev Theej Txhoj ua rau peb muaj kev cia siab thiab txoj kev kaj thaum ib lub sij hawm uas zoo li muaj kev tsaus ntuj thiab kev nyuaj siab. Thawj Tswj Hwm Gordon B. Hinckley tau tshaj tawm tias, “Thaum peb saib tag nrho tib neeg zaj keeb kwm, … yeej tsis muaj dab tsi uas zoo kawg nkaus thiab tshwj xeeb npaum li txoj kev tshav ntuj no.”
Kuv qhia txog peb yam uas kuv xav tias yog tej yam uas muaj nqis rau peb niaj hnub nim no.
Yam thib ib, tsis txhob saib tsis taus qhov uas peb yuav tsum ua npaum li peb ua taus kom cawm lwm tus dim tej teeb meem ntawm sab cev nqaij daim tawv thiab sab ntsuj plig.
Yam thib ob, cia li ris Vajtswv txiaj lees yuav tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj. Peb txhua tus yuav tsum zoo siab thiab xyiv fab txawm yog peb raug teeb meem ntawm lub neej no los yog. Peb yuav tsum muaj ib lub hom phiaj kom xav zoo txog yav tom ntej. Kuv twb pom kuv tus khub uas kuv hlub, Mary, ua li no tag nrho nws lub neej. Tas kuv lub neej kuv tau pom nws tus txheej txheem zoo siab txhawb nqa lwm tus thaum wb raug tej teeb meem ntawm lub neej no.
Yam thib peb kuv xav qhia yog kom nej tseg sij hawm cia kom rau siab xav txog tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj. Muaj ntau lub sij hawm ua li no thaum peb nyob hauv kev sib ntsib teev ntuj. Tiam sis, qhov uas peb mus rau kev sib ntsib txais lub cim nco txog thiab kev txais lub cim nco txog yeej tseem ceeb heev.
Ib yam uas tseem ceeb ib yam yog kev mus rau lub tuam tsev thaum twg nej mus tau. Lub tuam tsev ua rau peb nco ntsoov txog tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj thiab tej yam uas Nws kov yeej. Thiab, qhov tseem ceeb tshaj, kev mus rau lub tuam tsev ua rau peb cawm cov neeg uas peb hlub uas tuag lawm thiab cov poj koob yawm txwv puag thaum ub dim.
Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson, hauv lub rooj sab laj tas los, tau hais txog lub ntsiab cai no thiab hais tias, “Cov koob hmoov [ntawm lub tuam tsev] no … pab npaj ib haiv neeg uas yuav npaj lub ntiaj teb rau tus Tswv txoj Kev Los Zaum Ob!”
Peb yeej yuav tsum nco ntsoov tej kev txi thiab tus yam ntxwv ntawm tej tiam neeg tas los, tiam sis peb txoj kev qhuas, kev ris txiaj thiab kev pe hawm los yuav tsum tsom ntsoov rau tus Cawm Seej ntawm lub ntiaj teb no thiab Nws txoj kev txi theej txhoj. Kuv ua tim khawv tias qhov tseem ceeb ntawm Leej Txiv txoj hau kev zoo siab yog peb tus Cawm Seej, Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj. Nws muaj txoj sia nyob thiab coj Nws lub Koom Txoos tiag. Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj qhib kev zoo tshaj rau peb txoj kev cawm dim tej kev sim siab hauv lub neej no. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.