2020–2024
Tsa Los Ua Ntej Yuav Ua Hauj Lwm Pab
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2024 lub tuam rooj sab laj


11:30

Tsa Los Ua Ntej Yuav Ua Hauj Lwm Pab

Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej xav qhia rau nej paub tias tau tsa nej los ua ntej rau yam dab tsi, thiab Nws yuav ua li ntawd thaum nej sim kawm thiab ua raws li Nws lub siab nyiam.

Hmo no kuv hais lus ncaj qha rau cov tub ntxhais hluas hauv lub Koom Txoos, cov tub hluas ntxhais hluas hauv tiam neeg no uas tsa tus chij rau tiam neeg tom ntej no.

Hauv lub Kaum Hlis Ntuj xyoo 2013, peb tus yaj saub, Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson qhia tias: “Nej Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej twb paub nej tau ntev lawm. Nws twb xaiv nej, uas yog Nws cov tub los sis cov ntxais, los rau hauv lub ntiaj teb thaum lub sij hawm no, ua Nws ib tug thawj coj ua Nws txoj hauj lwm tseem ceeb hauv lub ntiaj teb no.”1

Ob xyoos tas los lawm, Thawj Tswj Hwm Nelson hais ntxiv tias:

“Hnub no kuv rov qab hais tas zog hais tias tus Tswv tau hais komtxhua tus tub hluas uas tsim nyog thiab muaj peev xwm kom lawv npaj thiab mus ua tub txib. Nej cov tub hluas uas yog Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg, txoj kev ua tub txib yog ib txoj kev lav ris ntawm lub pov thawj hwj. Twb tau tshwj nej cov tub hluas no tseg rau lub caij nyoog thaum tau cog lus tias yuav muab Ixayees sau los ua ke. …

“Nej cov ntxhais hluas, kev ua ntxhais txib yeej yog ib lub cib fim uas muaj hwj chim heev, tiam sis mus raws li yus siab nyiam. … Thov Vajtswv kom paub seb tus Tswv puas xav kom nej ua ntxhais txib, thiab tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv yuav qhia nej hauv nej lub siab lub ntsws.”2

Qhov uas peb tus yaj saub hais txog qhov uas tus Tswv npaj cov tub ntxhais hluas rau lub sij hawm no uas yuav sau Ixayees ua ke thiab qhov uas nws caw nej los thov Vajtswv seb nej yuav tsum ua li cas, yog ib qho ntawm lub neej thiab tej koob hmoov uas Vajtswv muab rau nej ua ntej nej yug los rau hauv ntiaj teb no.3 Peb txhua leej txhia tus uas yug los nyob hauv ntiaj teb no xub nrog peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej nyob ua ke uas Nws cov me nyuam ntsuj plig.4 Tus Tswv qhia Mauxes hais tias, “Kuv, tus Tswv uas yog Vajtswv, tau tsim txhua yam … ntawm sab ntsuj plig, ua ntej tau tsim txhua yam los nyob hauv ntiaj teb.”5

Thaum nws tsim nej sab ntsuj plig, Nws yeej hlub nej vim nej yog Nws cov me nyuam tub thiab ntxhais ntsuj plig thiab tso ib yam ntawm lub ntuj ceeb tsheej rau hauv nej lub siab thiab npaj seb nej nyob tau li cas tas mus ib txhis li.6

Hauv lub neej ua ntej nej yug los, “nej yeej muaj ib tug yeeb yam thiab [nej] sab ntsuj plig tau loj hlob tuaj.”7 Nej tau txoj koob hmoov uas yog kev ywj siab xaiv, qhov uas nej txiav txim tau rau nej tus kheej seb yuav xaiv li cas, thiab nej tau txiav txim txog tej yam tseem ceeb, ib yam li tau txiav txim tias nej yuav ua raws li Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj kev cawm seej, uas yog los “txais ib lub cev nqaij daim tawv thiab ua neej nyob hauv lub ntiaj teb kom peb yuav vam meej … thiab thaum kawg yuav txais nej ntiag tug saum ntuj ceeb tsheej uas yog txoj sia nyob mus ib txhis.”8 Txoj kev txiav txim no tau hloov nej lub neej thaum ntawd, hauv lub neej ua ntej yug los, thiab tseem hloov nej lub neej tas sim no.9 Ua Vajtswv ib tug me nyuam hauv lub neej ua ntej yug los, nej “tau loj hlob kawm txawj kawm ntse thiab tau kawm los nyiam qhov tseeb.”10

Ua ntej nej yug los, Vajtswv twb npaj nej rau ib co hauj lwm nej yuav tsum ua hauv lub neej hauv ntiaj teb no.11 Yog tias nej ua neeg tsim nyog ces, tej koob hmoov hauv lub neej ua ntej yug los yuav muab ntau lub cib fim rau nej hauv lub neej no, kuj muaj qhov uas nej muaj cib fim ua hauj lwm pab hauv lub Koom Txoos thiab pab khiav tej hauj lwm tseem ceeb niaj hnub no hauv ntiaj teb no: uas yog sau Ixayees los ua ke.12 Tej kev cog lus thiab koob hmoov ua ntej yug los hu ua kev tsa los ua ntej. “Txoj kev tsa los ua ntej no yeej yog rau txhua tus mej zeej hauv lub Koom Txoos.”13 Kev tsa los ua ntej tsis qhia tseeb hais tias yuav hu nej los ua tej hauj lwm los sis muaj kev lav ris li cas. Tej koob hmoov thiab cib fim no los rau yus lub neej thaum nej ua tib zoo siv nej txoj kev ywj siab xaiv, ib yam nkaus li nej txoj kev tsa los ua ntej hauv nej lub neej ua ntej yug los yog vim nej tau ua ncaj ncees.14 Thaum nej qhia tseeb tias nej tsim nyog thiab loj hlob raws li txoj kev sib khi lus, nej yuav txais tej hauj lwm hauv Koom Haum Ntxhais Hluas thiab pawg pov thawj hwj. Nej yuav muaj hmoov los ua hauj lwm hauv lub tuam tsev, ua ib tug mus txhawb pab, thiab mus ua tub txib ua ib tug thwj tim rau Yexus Khetos.

Ces vim li cas thiaj tseem ceeb rau nej kawm paub thiab to taub seb tau tsa nej los ua ntej yuav ua dab tsi? Vim niaj hnub nim no tib neeg pheej muaj ntau lus nug, neeg coob xav paub seb lawv yog leej twg tiag, qhov uas Vajtswv yeej paub peb thiab tau foom koob hmoov rau peb txhua tus ua ntej peb yug los hauv ntiaj teb no kom muaj “ib yam tseem ceeb ntawm ib tug neeg tus xeeb ceem … lub ntsiab, txawm hais tias nyob lub qub neej los yog, lub neej no los yog, lub neej nyob mus ib txhis li los yog” coj kev thaj yeeb thiab kev xis nyob rau hauv peb lub siab lub ntsws.15 Qhov uas yus paub yus yog leej twg pib thaum peb to taub Vajtswv tej koob hmoov uas Nws tau tsa tseg ua ntej nej yug los rau hauv ntiaj teb no. Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej xav qhia rau nej paub tias tau tsa nej los ua ntej rau yam dab tsi, thiab Nws yuav ua li ntawd thaum nej sim kawm thiab ua raws li Nws lub siab nyiam.16

Kuv nyiam nyeem Thawj Tswj Hwm Nelson cov lus hauv Instagram. Ib zaj uas kuv nyiam tshaj plaws yog cov lus uas nws sau thaum lub Xya Hli Ntuj hnub tim 20, 2022. Nws sau hais tias:

“Kuv ntseeg hais tias yog tus Tswv xav hais lus ncaj qha rau nej, qhov xub thawj uas Nws yuav xav kom nej paub tias nej yog leej twg tiag tiag. Kuv cov me phooj ywg, nej yeej yog Vajtswv cov me nyuam ntsuj plig. …

“… Nej yuav tsum paub tseeb hais tias; Nej los saum ntuj ceeb tsheej los. Thaum nej mob siab nrhiav, Vajtswv yeej yuav qhia rau nej paub tias nej rais tau los mus ua neeg zoo li cas.”17

Kuv xav qhia neej seb kuv leej txiv hauv ntiaj teb no ua li cas thiaj paub tias kuv yog leej twg thiab Vajtswv npaj txoj kev zoo li cas rau kuv lub neej?

Muaj ib tag kis Saturday thaum kuv muaj 13 xyoos, kuv tab tom txiav nyom li kuv uas txhua txhua lub lim piam. Thaum kuv txiav tas, kuv hnov leej twg kaw lub qhov rooj rau peb lub tsev thiab txawm pom kuv txiv hu kuv los ntsib nws. Kuv taug kev mus rau qab khav, ces nws hais kom kuv nrog nws saum ntawm cov theem ntaiv. Yog ib hnub zoo tshav ntuj nrig. Kuv tseem nco txog qhov uas nws zaum ze kuv ces wb ob sab xwb pwg sib chwv. Nws pib qhia tias nws hlub kuv. Nws nug seb kuv muaj tej hom phiaj zoo li cas rau kuv lub neej. Kuv xav twj ywm ces hais tias, “Qhov ntawd yooj yim kawg.” Kuv paub ob qho uas kuv xav ua: Kuv xav loj hlob kom siab, thiab kuv xav mus pw pem roob ntau me ntsis. Kuv mas ua yooj yim kawg. Nws txawm luag nyav, nres ib pliag, thiab hais tias: “Steve, kuv xav qhia koj ib yam uas tseem ceeb rau kuv. Kuv tau thov peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej pab kuv hais ib yam rau koj uas yuav tog mus hauv koj nruab siab thiab ua ib yam uas koj yuav nco ntsoov tas mus ib txhis li.”

Lub sij hawm ntawd kuv txawm ua tib zoo mloog nws cov lus. Nws tig los thiab ntsia ntsoov kuv ob lub qhov muag thiab hais tias, “Me tub, ua tib zoo pov hwm tej lub sij hawm hauv koj lub neej thaum koj nyob koj ib leeg xwb.” Nws nyob ntsiag to cia kuv xav twj ywm txog lub ntsiab rau cov lus ntawd.

Ces nws hais ntxiv tias, “Koj yeej paub, kuv hais txog tej lub sij hawm thaum koj nyob koj ib leeg thiab tsis muaj leej twg uas pom seb koj tab tom ua dab tsi? Tej lub sij hawm uas koj xav tias, ‘tej uas kuv ua no yeej tsis ua li cas rau lwm tus neeg, yog rau kuv tus kheej xwb’?”

Ces, nws hais tias, “Tej lub sij hawm hauv koj lub neej uas koj nyob koj ib leeg xwb thiab tej uas koj ua thaum ntawd yuav pauv seb koj yuav ua li cas thaum twg koj ntsib tej teeb meem thiab tej kev nyuaj siab hauv koj lub neej; thiab tej uas koj ua thaum koj nyob koj ib leeg xwb yuav pauv seb koj yuav vam meej thiab muaj kev zoo siab npaum li cas ntau dua lwm lub sij hawm hauv koj lub neej.”

Kuv txiv twb tau raws li nws lub siab xav. Hnub ntawd nws lub suab thiab nws cov lus, thiab txoj kev hlub uas kuv hnov ntawm nws tseem nyob ruaj nrees rau hauv kuv lub paj hlwb thiab lub siab.

Tau ntau xyoo tom qab kuv zaum ntawm cov ntaiv ntawd yog thaum kuv nyob kuv ib leeg xwb, kuv muaj cai thov Vajtswv kom txais tau kev tshwm sim. Kuv txiv tab tom qhia kuv seb kuv yuav ua li cas thiaj paub txog cov koob hmoov uas Vajtswv tau tsa los ua ntej. Hauv tej lub sij hawm uas nyob kuv ib leeg xwb, kuv kawm paub tias Phau Ntawv Maumoos yeej yog Vajtswv txoj lus. Kuv kawm paub tias Vajtswv twb tsa kuv los mus ua tub txib ua ntej thiab. Kuv kawm paub tias Vajtswv yeej paub kuv thiab teb kuv cov lus thov. Kuv kawm paub tias Yexus yog tus Khetos, peb tus Cawm Seej thiab tus Txhiv Dim.

Txawm kuv twb ua yuam kev ntau zaus txij li hnub uas kuv nrog kuv txiv tham ntawd, qhov uas kuv sim pov hwm tej lub sij hawm uas kuv nyob kuv ib leeg xwb tau pab kuv nyob ruaj khov thaum muaj cua daj cua dub hauv kuv lub neej thiab tau pab kuv nrhiav chaw nkaum thiab kev kho mob, tej koob hmoov zoo uas los ntawm peb tus Cawm Seej txoj kev hlub thiab kev theej txhoj.

Kuv cov kwv thiab muam hluas es, thaum nej pov hwm tej lub sij hawm uas nej nyob nej ib leeg xwb ua tej yam zoo, mloog tej nkauj uas txhawb nqa nej lub siab, nyeem cov vaj lug kub, niaj hnub thov Vajtswv zoo, thiab sim txais thiab xav txog nej tus yawg suab zaj koob hmoov, nej yeej yuav txais kev tshwm sim. Li Thawj Tswj Hwm Nelson hais, nej qhov muag thiaj yuav “qhib plho pom tseeb hais tias lub neej no yeej yog lub sij hawm rau nej txiav tsim seb nej xav tau ib lub neej zoo li cas tas mus ib txhis li.”18

Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej yuav teb nej cov lus thov, haj yam muaj li no thaum nej thov Vajtswv thaum tej lub sij hawm hauv nej lub neej uas nej nyob nej ib leeg xwb. Nws yuav qhia nej seb nej tau tej txiaj ntsim thiab tej kev txawj li cas ua ntej, thiab nej yuav hnov Nws txoj kev hlub puag nej ib ncig, yog tias nej ua tib zoo nug thiab xav paub qhov tseeb. Thaum nej pov hwm tej lub sij hawm uas nej nyob nej ib leeg xwb, nej txoj kev koom tej kab ke thiab tej kev khi lus hauv txoj moo zoo yuav haj yam muaj qab hau. Nej haj yam yuav muab nej tus kheej khi tseg nrog Vajtswv thaum nej nrog Nws sib khi lus, thiab nej yuav haj yam muaj kev cia siab, kev ntseeg, thiab paub txog tej lus uas Nws tau cog tseg rau nej. Nej puas xav paub seb Vajtswv tau npaj dab tsi tseg rau nej lawm? Kuv hais lus tim khawv tias Nws yeej xav kom nej paub, thiab Nws tshoov Nws tus yaj saub lub siab kom caw peb sawv daws los thov Vajtswv thiab txais yuav qhov uas qhib peb qhov muag li no.19 Kuv hais lus tim khawv txog peb tus Cawm Seej txoj kev theej txhoj uas cia peb ua neej nyob thiab txais tau Vajtswv txhua txoj koob hmoov uas nws tsa los ua ntej, es hais li no los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Russell M. Nelson, “Decisions for Eternity,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2013, 107.

  2. Russell M. Nelson, “Tshaj Tawm txog Txoj Moo Zoo ntawm Kev Thaj Yeeb,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2022, 6.

  3. Saib Russell M. Nelson, “Hope of Israel” (kev tshaj tawm rau cov tub ntxhais hluas thoob plaws ntiaj teb, Rau Hli Ntuj hnub tim 3, 2018), Gospel Library: “Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau tshwj Nws cov me nyuam ntsuj plig zoo tshaj tseg—tej zaum, kuv hais tias, Nws pawg me nyuam zoo tshaj plaws—rau lub caij nyoog kawg no. Cov me nyuam ntsuj plig—cov zoo tshaj plaws, cov pha-ej thiab na-ej—yog nej sawv daws!”

  4. Saib Yelemis 1:5.

  5. Mauxes 3:5.

  6. Saib “Tsev Neeg: Ib zaj Lus Tshaj Tawm rau lub Ntiaj Teb,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv; “Koom Haum Ntxhais Hluas lub Ntsiab Lus,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv; “Pawg Pov Thawj Hwj Aloos lub Ntsiab Lus,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  7. Cov Ntsiab Lub thiab Cov Lus Noog, “Premortal Life: Overview,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  8. Tsev Neeg: Ib zaj Lus Tshaj Tawm rau lub Ntiaj Teb,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  9. Saib Amas 13:1–4.

  10. Tej Ntsiab Lus thiab tej Lus Nug, “Lub Neej Ua Ntej Yug Los: Overview,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv; kuj saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 138:55–56.

  11. Saib Tej Ntsiab Lus thiab tej Lus Nug, “Xaiv Ua Ntej,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  12. Saib Russell M. Nelson, “Hope of Israel.”

  13. Tej Ntsiab Lus thiab tej Lus Nug, “Xaiv Ua Ntej,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv; kuj saib Yelemis 1:5; “What Is the Relationship between Foreordination and Agency?,” Liyahaunas, Kaum Hli Ntuj 2023, 47; Phau Qhia txog Vaj Lug Kub, “Xaiv Ua Ntej,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  14. Saib Amas 13:1–4; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 130:20–21.

  15. Tsev Neeg: Ib zaj Lus Tshaj Tawm rau lub Ntiaj Teb ,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  16. Saib Yelemis 1:5.

  17. Russell M. Nelson, Instagram, Xya Hlis Ntuj hnub tim 20, 2022, Instagram.com/russellmnelson.

  18. Russell M. Nelson, “Choices for Eternity” (kev hawm Vajtswv uas tshaj tawm rau cov neeg hluas thoob ntiaj teb, Tsib Hlis Ntuj 15, 2022), Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

  19. Saib Russell M. Nelson, “Kev Tshwm Sim rau lub Koom Txoos, Kev Tshwm Sim rau Peb lub Neej,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2018, 93–96.