Konifelenisi Lahi
“ʻUnuʻunu Mai kiate Au”
Konifelenisi lahi ʻo ʻEpeleli 2025


17:4

“ʻUnuʻunu Mai kiate Au”

ʻOku ʻofa ʻa Sīsū Kalaisi ʻiate kitautolu kotoa. ʻOkú Ne foaki mai ʻa e faingamālie ke tau ʻunuʻunu ofi ange ai kiate Ia.

Siʻoku kāinga ʻofeina, ʻoku fakafiefia ke ʻi heni mo kimoutolu ʻi he konifelenisi lahi ko ʻeni ʻo e Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní. Ko Hono Siasí ‘eni. ʻOku tau fakatahataha ʻi he ngaahi falelotú mo e ngaahi ʻapí ʻi he funga ʻo e māmaní ʻi Hono huafá.

ʻOku tau ʻai kiate kitautolu Hono huafá ʻi heʻetau hū ki Hono puleʻangá ʻi he fuakava. Ko Ia ʻa e ʻAlo toetuʻu mo nāunauʻia ʻo e ʻOtuá. Ko e kakai matelie kitautolu ʻoku moʻulaloa ki he maté mo e angahalá. Ka, ʻi he ʻofa ʻa e Fakamoʻuí kiate kitautolu takitahá, ʻokú Ne fakaafeʻi kitautolu ke tau haʻu ʻo ofi ange kiate Ia.

Ko e tuʻu hake ʻa e Fakamoʻuí mei he fonualotó.

Ko ʻEne fakaafe ʻeni kiate kitautolú: “ʻUnuʻunu mai kiate au pea te u ʻunuʻunu atu kiate kimoutolu; fekumi faivelenga kiate au pea te mou ʻiloʻi au; kole, pea te mou maʻu; tukituki, pea ʻe toʻo ia kiate kimoutolu.”

ʻOku ʻi ai pē taimi ʻoku tau ongoʻi ofi ai ki he Fakamoʻui ko Sīsū Kalaisí. Ka ʻi he taimi ʻe niʻihi lolotonga hotau ngaahi ʻahiʻahi fakamatelié, te tau ongoʻi mamaʻo ai meiate Ia mo fakaʻamu ki ha fakapapau ʻokú Ne ʻafioʻi hotau lotó mo ʻofa ʻiate kitautolu fakafoʻituitui.

ʻOku kau ʻi he fakaafe ʻa e Fakamoʻuí ʻa e founga ke ongoʻi ai ʻa e fakafiemālie ko iá. ʻUnuʻunu kiate Ia ʻaki hono manatuʻi maʻu pē Iá. Fekumi faivelenga kiate Ia ʻo fakafou ʻi he ako folofolá. Kole ʻo fakafou ʻi he lotu ʻi he loto moʻoni ki he Tamai Hēvaní ke ongoʻi ofi ange ki Hono ʻAlo ʻOfaʻangá.

ʻOku ʻi ai ha kiʻi founga faingofua ke fakakaukau ki ai. Ko e meʻa ia te ke fai kapau naʻá ke mavahevahe mo ha ngaahi kaungāmeʻa ʻofeina ʻi ha vahaʻataimi. Te ke kumi ha founga ke fetuʻutaki ai mo ia, te ke mataʻikoloa ʻaki ha pōpoaki pē naʻá ke maʻu mei ai, pea te ke fai ʻa e meʻa kotoa te ke lavá ke tokoni kiate ia.

Ko e lahi ange ʻene hokó, ko e lōloa ange ia ʻene tuʻuloá, ko e loloto ange ia ʻa e feʻofaʻaki ʻe fakamālohiá, pea te ke ongoʻi ʻoku mou vāofi ange. Kapau kuo ʻosi atu ha taimi lahi ʻo ʻikai toe fakahoko ʻa e fetuʻutaki mahuʻingá mo e faingamālie ke fetokoniʻakí, ʻe hōloa ʻa e fetuʻutakí.

ʻOku ʻofa ʻa Sīsū Kalaisi ʻiate kitautolu kotoa. ʻOkú Ne foaki mai ʻa e faingamālie ke ʻunuʻunu ofi ange ai kiate Ia. Hangē pē ko ha kaungāmeʻa ʻofá, te ke fakahoko ia ʻi he meimei founga tatau, ʻaki ʻa e fetuʻutaki fakafou ʻi he lotu ki he Tamai Hēvaní ʻi he huafa ʻo Sīsū Kalaisí, fakafanongo ki he fakahinohino mahuʻingá, pea tokoniʻi fiefia leva ʻa e niʻihi kehé maʻá e Fakamoʻuí. ʻE vavé ni pē hoʻo ongoʻi ʻa e tāpuaki ko ia ʻo e ʻunu ofi ange kiate Iá.

ʻI heʻeku kei talavoú, naʻá ku aʻusia ʻa e fiefia ʻo e ʻunu ʻo ofi ange ki he Fakamoʻuí—mo ʻEne ofi mai kiate aú—ʻi ha kiʻi ngāue faingofua ʻo e talangofua ki he ngaahi fekaú. ʻI heʻeku kei talavoú, naʻe fakahoko ʻa e sākalamēnití ʻi ha houalotu efiafi. ʻOku ou kei manatuʻi pē ha pō ʻe taha, ʻi he taʻu ʻe 75 tupu kuo hilí, naʻe fakapoʻuli mo momoko ʻa tuʻa. ʻOku ou manatuʻi ha ongo fiefia mo fakamāfana ʻi heʻeku ʻiloʻi naʻá ku tauhi ʻa e fekau ke fakataha mo e Kāingalotú ke maʻu ʻa e sākalamēnití, ʻo fuakava mo ʻetau Tamai Hēvaní ke manatu maʻu ai pē ki Hono ʻAló mo tauhi ʻEne ngaahi fekaú.

ʻI he fakaʻosinga ʻo e houalotu ʻi he pō ko iá, naʻa mau hivaʻi ʻa e himi “Afe Mai Kuo Poʻuli,” mo hono fakalea fakangalongataʻá, “ʻEiki ē tokoni mai, he kuo poʻuli.”

Naʻá ku ongoʻi ʻa e mālohi ʻo e Laumālié ʻi he ngaahi lea ko ʻení, neongo ʻeku kei siʻí. Naʻá ku ongoʻi ʻa e ʻofa mo e takaofi ʻa e Fakamoʻuí ʻi he efiafi ko iá ʻi he fakafiemālie ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní.

Hili ha ngaahi taʻu mei ai, kuó u toe fie tafunaki ʻa e ongo tatau ʻo e ʻofa mo e takaofi ʻa e Fakamoʻuí naʻá ku ongoʻi ki he ʻEikí lolotonga ʻo e houalotu sākalamēniti ʻi heʻeku kei tupu haké. Ko ia naʻá ku tauhi ha fekau faingofua ʻe taha: naʻá ku fekumi ʻi he folofolá.

ʻI he tohi ʻa Luké, naʻá ku lau ai fekauʻaki mo e ʻaho hono tolu hili Hono Tutukí mo e telió, ʻi he ōmai ʻa e kau tamaioʻeiki faivelengá, ʻi heʻenau ʻofa ki he Fakamoʻuí, ke tākai Hono sinó. ʻI heʻenau aʻu maí, naʻa nau ʻilo kuo ʻosi tekaʻi ʻa e maká mei he fonualotó mo fakatokangaʻi naʻe ʻikai ke ʻi ai Hono sinó.

Ko ha ʻāngelo ʻi tuʻa ʻi he fonualoto ʻo Kalaisí.

Naʻe ʻi ai ha ongo ʻāngelo ʻi he tafaʻakí naʻá na ʻeke ange pe ko e hā ʻoku nau ilifia aí:

“Ko e hā ʻoku mou kumi ai ʻa e moʻuí ʻi he potu ʻo e maté?

“ʻOku ʻikai ʻi heni ia, ka kuo tuʻu hake: mou [manatu] ki heʻene lea kiate kimoutolu ʻi heʻene kei ʻi Kālelí,

“ʻO pehē, ʻE tukuange ʻa e Foha ʻo e tangatá ki he nima ʻo e kau tangata angahalá, pea ʻe tutuki ia ki he ʻakaú, pea ʻe toetuʻu ia ʻi hono ʻaho tolú.”

Sīsū mo ha ongo ākonga ʻi he hala ki ʻEmeasí.

ʻI he mamalu ʻa e poʻulí ʻi he efiafi ko iá, naʻe fononga ha ongo ākonga mei Selusalema ʻi he hala ki ʻEmeasí, pea hā mai ʻa e ʻEiki kuo toetuʻú ʻo kaungā-fononga mo kinaua.

ʻOku ʻai ʻe he tohi ʻa Luké ke tau kaungā-fononga mo kinautolu ʻi he efiafi ko iá:

“Pea lolotonga ʻa e fai ʻena talanoá mo ʻena fakakaukaú, mo ʻene ʻunuʻunu atu ʻa Sīsū ʻo fononga mo kinaua.

“Ka naʻe taʻofi ʻa hona matá, ke ʻoua naʻá na ʻilo ia.

“Pea pehē ʻe ia kiate kinaua, Ko e talanoa hā ia ʻokú mo fetalanoaʻaki ʻi hoʻomo fonongá, peá mo mamahi aí?

“Pea ko e toko taha, ko Kaliopasi hono hingoá, naʻe lea ʻo pehē kiate ia, Naʻa ko koe pē ʻoku nofo ʻi Selusalema pea ʻoku ʻikai te ke ʻilo ʻa e ngaahi meʻa kuo hoko ʻi ai ʻi he ngaahi ʻaho ní?”

Naʻá na fakahā kiate Ia ʻena mamahi ʻi he pekia ʻa Sīsuú he naʻa nau falala te Ne hoko ko e Huhuʻi ʻo ʻIsilelí.

ʻOku pau naʻe ʻi ai ha ʻofa ʻi he leʻo ʻo e ʻEiki kuo toetuʻú, ʻi Heʻene folofola ki he ongo ākonga lotomamahi mo mamahi ko ʻení.

ʻI he hoko atu ʻeku laú, naʻe fakamāfanaʻi hoku lotó ʻe he ngaahi lea ko ʻení, ʻo hangē pē ko ʻeku ongoʻi ʻi heʻeku kei siʻí:

“Pea kuo nau ofi ki he potu kakai naʻa nau ō ki aí: pea naʻe fai ʻe ia ʻo hangē naʻe fie ʻalu atu peé.

“Ka naʻá na taʻofi ia, ʻo pehē, Ke tau [nofo]; he kuo ofi ʻa e poʻulí, pea kuo tei ʻosi ʻa e ʻahó. Pea naʻe hū ia ki loto ke [nofo mo kinaua].”

Ko e nofo ʻa Kalaisi mo e kau ākongá.

Naʻe tali ʻe he Fakamoʻuí ʻi he pō ko iá ʻa e fakaafe ke hū ki he fale ʻo ʻEne ongo ākongá. Naʻá Ne keinanga fakataha mo kinaua. Naʻá Ne toʻo ʻa e maá, tāpuakiʻi, pakipaki, pea ʻoange kiate kinaua. Pea ʻā ai hona matá, ʻo na ʻilo Ia. Pea puli leva Ia meiate kinaua.

Naʻe lekooti ʻe Luke maʻatautolu ʻa e ngaahi ongo ʻa e ongo ākonga monūʻiá ni ʻo pehē: “Pea naʻá na fepehēʻaki, ʻikai naʻe vela hota lotó ʻiate kitaua, ʻi heʻene talanoa mai ʻi he halá kiate kitauá, mo ʻene fakahā ʻa e tohí kiate kitauá?”

Naʻe fakatoʻotoʻo leva ʻa e ongo ākongá ki Selusalema ke fakahā ki he kau ʻAposetolo ʻe toko hongofulu mā tahá ʻa e meʻa naʻe hokó. ʻI heʻena fakamatala ʻena aʻusiá, naʻe toe hā mai ʻa e Fakamoʻuí.

Naʻá Ne tuʻu ʻi honau lotolotongá ʻo “pehē kiate kinautolu, [Mou fiemālie] pē.” Peá Ne toe fakamanatu leva ʻa e ngaahi kikite ki Hono misiona ke fakalelei maʻá e angahala kotoa ʻa e fānau ʻa ʻEne Tamaí pea mo motuhi ʻa e ngaahi haʻi ʻo e maté.

“ʻO ne pehē kiate kinautolu, Kuo pehē ʻa e tohí, pea ʻoku taau mo Kalaisi ke mamahi pehē, pea toe tuʻu mei he maté ʻi hono ʻaho tolú:

“Pea ke malanga ʻaki ʻa e fakatomalá, mo e fakamolemole ʻo e angahalá ʻi hono hingoá, ʻi he puleʻanga kotoa pē, ʻo fuofua fai ʻi Selusalema.

“Pea ko e kau fakamoʻoni ʻa kimoutolu ʻo e ngaahi meʻá ni.”

Ko e akonaki ʻa ʻAlamā ʻi he Ngaahi Vai ʻo Molomoná.

Hangē pē ko ʻEne kau ākonga ʻofeiná, ko e fānau kotoa pē ʻa e Tamai Hēvaní kuo fili ke hū ʻi he matapā ʻo e papitaisó, ʻoku nau fuakava ke hoko ko ha fakamoʻoni ki he Fakamoʻuí pea tauhi ʻa kinautolu ʻoku faingataʻaʻiá ʻi he kotoa ʻo ʻetau moʻui fakamatelié. Naʻe fakamahinoʻi mai ʻa e tukupā ko ʻení ʻe ʻAlamā ko e palōfita maʻongoʻonga ʻo e Tohi ʻa Molomoná ʻi ha lauisenituli kimuʻa ʻi he Ngaahi Vai ʻo Molomoná:

“Ko e meʻa ʻi hoʻomou holi ke hū ki he lotoʻā sipi ʻo e ʻOtuá, pea ui ʻa kimoutolu ko hono kakaí, pea ʻoku mou loto ke fefuaʻaki ʻa hoʻomou ngaahi kavengá, koeʻuhí ke nau maʻamaʻa;

“ʻIo, pea ʻoku mou loto ke tangi fakataha mo kinautolu ʻoku tangí; ʻio, pea fakafiemālieʻi ʻa kinautolu ʻoku ʻaonga ki ai ʻa e fakafiemālié, pea tuʻu ko e kau fakamoʻoni ʻo e ʻOtuá ʻi he taimi kotoa pē pea ʻi he meʻa kotoa pē pea ʻi he feituʻu kotoa pē … ʻo aʻu ki he mate, koeʻuhí ke huhuʻi ʻa kimoutolu ʻe he ʻOtuá, … koeʻuhi ke mou maʻu ʻa e moʻui taʻengatá.”

ʻI hoʻomou tuitala ki he ngaahi palōmesi ko ʻení, te mou ʻilo ai ʻoku tauhi ʻe he ʻEikí ʻa ʻEne palōmesi ke taha mo kimoutolu ʻi hoʻomou ngāué, ʻo fakamaʻamaʻa hoʻomou kavengá. Te mou ʻilo ʻa e Fakamoʻuí, pea ʻe aʻu ki ha taimi te mou hoko ai ʻo hangē ko Iá pea “hoko ʻo haohaoa ʻiate ia.” ʻI hoʻomou tokoniʻi ʻa e niʻihi kehé maʻá e Fakamoʻuí, te mou fakatokangaʻi ʻoku mou ʻunu ai ʻo ofi ange kiate Ia.

Ko e tokolahi ʻo kimoutolu ʻoku ʻi ai hamou ngaahi ʻofaʻanga ʻoku hē atu mei he hala ʻo e moʻui taʻengatá. ʻOku mou fifili pe ko e hā ha toe meʻa te mou ala fai ke fakafoki mai ai kinautolu. Te mou lava ʻo falala ki he ʻEikí ke Ne takaofi kiate kinautolu ʻi hoʻomou tauhi kiate Ia ʻi he tuí.

Mahalo ʻoku mou manatuʻi e talaʻofa ʻa e ʻEikí kia Siosefa Sāmita mo Sitenei Likitoni ʻi he taimi naʻá na mamaʻo ai mei hona ongo fāmilí ʻi Heʻene ngāué: “ʻA hoku ongo kaumeʻa ko Sitenei mo Siosefa, ʻoku moʻui lelei ʻa homo ongo fāmilí; ʻoku nau ʻi hoku nimá, pea te u fai kiate kinautolu ʻo fakatatau ki he meʻa ʻoku hā ngali lelei kiate aú; he ʻoku ʻiate au ʻa e mālohi kotoa pē.”

ʻI hoʻomou haʻihaʻi ʻa e ngaahi kafo ʻo kinautolu ʻoku faingataʻaʻiá, ʻe pouaki kimoutolu ʻe he mālohi ʻo e ʻEikí. ʻE mafao atu Hono ongo toʻukupú fakataha mo ho ongo nimá ke fakafiemālieʻi mo tāpuakiʻi ʻa e fānau ʻa ʻetau Tamai Hēvaní.

ʻE maʻu ʻe he tamaioʻeiki fuakava kotoa ʻa Sīsū Kalaisí ʻEne fakahinohinó mei he Laumālié ʻi heʻenau tāpuakiʻi mo faitokonia ʻa e niʻihi kehé Maʻaná. Pea te nau ongoʻi e ʻofa ʻa e Fakamoʻuí mo fiefia ʻi heʻenau ʻunu ʻo ofi ange kiate Iá.

Ko ha fakamoʻoni au ki he Toetuʻu ʻa e ʻEikí ʻo hangē tofu pē naʻá ku ʻi ai tonu mo e ongo ākonga ʻi he fale ʻi he hala ki ʻEmeasí. ʻOku ou ʻiloʻi ʻokú Ne moʻui.

Ko Hono Siasi moʻoní ʻeni—ʻa e Siasi ʻo Sīsū Kalaisí. Te tau tuʻu ʻi he ʻAho ʻo e Fakamāú ʻi he ʻao ʻo e Fakamoʻuí, ʻo femātaaki. ʻE hoko ia ko ha taimi fiefia lahi kiate kinautolu, ʻi he moʻuí ni, naʻe ʻunu ʻo ofi kiate Ia ʻi Heʻene ngāué pea lava ʻo ʻamanaki fiefia ke fanongo ki Heʻene folofola: “Mālō, ko e tamaioʻeiki lelei mo angatonu.”

ʻOku ou fakamoʻoni ʻi heʻeku hoko ko ha fakamoʻoni ki he Fakamoʻui kuo toetuʻú pea mo hotau Huhuʻí, ʻi he huafa ʻo Sīsū Kalaisí, ʻēmeni.