Ko e Palōfitá mo Hono Fakamoʻuí
Ko e talanoa ʻo hono Fakafoki Mai ʻo e Ongoongoleleí ko ha talanoa ia ʻo e ʻunu ofi ange ʻa Siosefa Sāmita kia Sīsū Kalaisí.
ʻE Peluki ʻa e Tui Kotoa Pē, tā fakatātaaʻi ʻe Dan Wilson
ʻOku mahulu hake ʻa e talanoa ʻo e moʻui ʻa Siosefa Sāmitá ʻi ha talanoa pē ʻo e moʻui ʻa Siosefa Sāmitá.
ʻI he taimi ʻoku tau fai ai ʻa e talanoa ʻo hono Fakafoki Mai ʻo e ongoongolelei ʻo Sīsū Kalaisí, ʻoku tau faʻa kamata ʻaki ʻetau fakahoko ʻa e talanoa ʻo Siosefa Sāmitá. ʻOku mahino ia. Naʻá ne fakahoko tonu ʻa e talanoa ki heʻene kei siʻí ʻi ha ngaahi taimi kehekehe ke tokoni ke mahino ki he kakaí ʻa e founga naʻe kamata ai hono Fakafoki Mai ʻo e Ongoongoleleí. Ka ko e talanoa ʻo e moʻui ʻa Siosefa Sāmitá ko ha talanoa ia ʻo ʻene ʻunu ke ofi ange kia Sīsū Kalaisí.
Ko ha Meʻa-hā-mai ʻo e Fakamolemolé
Naʻe ongoʻi puputuʻu ʻa Siosefa Sāmita fekauʻaki mo e tui fakalotú. Pea naʻe ʻi ai mo ha ongo kehe naʻá ne ueʻi ia ke ne lotu ʻi he vao ʻakau ʻa ia naʻá ne maʻu ai ʻene ʻUluaki Mata Meʻa-Hā-Maí: “Naʻá ku ongoʻi ai ke u tengihia ʻeku ngaahi angahala ʻaʻakú.”
ʻI he folofola ʻa e Fakamoʻuí kia Siosefá, naʻá Ne pehē, “Siosefa ko hoku foha, kuo fakamolemoleʻi hoʻo ngaahi angahalá.”
Naʻe ʻiloʻi tonu ʻe Siosefa ʻoku moʻui ʻa Sīsū Kalaisi. Naʻá ne ako foki ʻoku ʻaloʻofa ʻa Sīsū Kalaisi pea ʻokú Ne fakamolemoleʻi ʻa e ngaahi angahalá. Naʻe mahuʻinga ʻa e ʻilo fakataautaha ko ʻení kia Siosefa. Naʻá ne pehē, “ʻOku mahuʻinga taha pē kiate au ʻa e fakamoʻui ʻo hoku laumālié [koeʻuhí] ʻoku ou ʻilo pau ʻa e ngaahi meʻa ʻo e taʻengatá.”
Naʻe toe mahuʻinga foki ʻa e ʻilo ko ʻeni fekauʻaki mo Sīsū Kalaisí ʻi he ngāue naʻe ui ʻa Siosefa ke ne fakahoko ko ha palōfitá. Naʻá ne fai ha fakamoʻoni mālohi ki he ʻofa mo e ʻaloʻofa ʻa Sīsū Kalaisí ʻi he kotoa ʻo ʻene moʻuí. Hangē ko ʻení, naʻá ne akoʻi ʻi ha taimi ʻe taha ʻo pehē, “Kuo pau ke fakatomala ʻa e loto kotoa pē mo maʻa, pea ʻe toki tali ʻa kinautolu ʻe he ʻOtuá mo tāpuakiʻi ʻi ha founga he ʻikai ha toe founga kehe ke lava ʻo tāpuakiʻi pehē ai kinautolu.”
Ngaahi Fehalaākí mo e ʻAloʻofá
Naʻe mātuʻaki mahuʻinga ʻa e ngāue naʻe ui ʻa Siosefa ke ne fakahokó. Pea naʻe ako ʻa Siosefa ke toʻo fakamātoato ʻa e ngaahi fekau ʻa e ʻEikí mo e faleʻí, pea fakafou hanau konga ʻi he ngaahi fehālaaki naʻá ne faí.
Hangē ko ʻení, ʻi he taimi naʻe mole ai ʻa e ʻū lauʻi peesi ʻo e Tohi ʻa Molomoná, naʻe toʻo ʻe he ʻEikí ʻa e meʻafoaki ʻo e liliú meia Siosefa peá Ne folofola kimui ange kiate ia: “Hono ʻikai tuʻo lahi ʻa hoʻo maumauʻi ʻa e ngaahi fekau mo e ngaahi fono ʻa e ʻOtuá. … Naʻe ʻikai totonu ke ke manavahē ki he tangatá ʻo lahi ange ʻi he ʻOtuá” (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 3:6–7).
Ka naʻe toe maʻu foki ʻe he ʻEikí ʻa e pōpoaki ko ʻení maʻa Siosefa: “Manatu, ʻoku ʻaloʻofa ʻa e ʻOtuá; ko ia, fakatomala mei he meʻa kuó ke faí” (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 3:10).
Naʻe fakatomala ʻa Siosefa pea naʻe toe foaki kiate ia ʻa e meʻafoaki ʻo e liliu leá. Mahalo naʻe fakamamahi kiate ia ʻa e aʻusia ko iá, ka naʻá ne ako ha ngaahi lēsoni mahuʻinga—kau ai ʻa e lava ke tau fakatomala pea tāpuekina kitautolu koeʻuhí he ʻoku ʻaloʻofa ʻa e ʻEikí.
Fakamoʻuí mo e Kaungāmeʻá
Naʻe maʻu ʻe Siosefa Sāmita ha ngaahi mata meʻa-hā-mai, ngaahi ʻaʻahi, mo ha ngaahi fakahā ʻa ia naʻá ne mamata pe fanongo ai ki he ʻEiki ko Sīsū Kalaisí pe ako fekauʻaki mo Hono natulá, ʻulungāngá, mo e misioná (hangē ko ʻení, vakai, Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 19; 76; 93; 110).
Ko e moʻoni ʻe taha naʻá ne ʻiló ʻoku fakataumuʻa ʻa e ngāue huhuʻi ʻa e Fakamoʻuí ki he kakai kotoa pē kuo moʻui ʻi he māmaní—pea mo e ngaahi māmani kotoa pē ʻoku nofo ai ʻa e ngaahi foha mo e ngaahi ʻofefine ʻo e ʻOtuá (vakai, Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 76:24).
ʻI he taimi tatau pē naʻe ako ai ʻa Siosefa ki he lahi ʻo e ngāue ʻa e Fakamoʻuí, naʻá ne ʻilo foki ʻoku ʻafioʻi mo ʻofaʻi fakafoʻituitui kitautolu ʻe he Tamai Hēvaní mo Sīsū Kalaisi. ʻOkú Na fiemaʻu ha vā fetuʻutaki vāofi ange mo kitautolu takitaha. ʻOkú Na finangalo ke tau fai ha ngaahi fuakava, tauhi kinautolu, mo kātaki faivelenga ki he ngataʻangá. ʻE ʻomi ʻe he vā fetuʻutaki fakaloloto ko ʻení ha fiefia mo ha loto-falala kiate kitautolu.
Naʻe fakaʻau ke loloto ange ʻa e vā fetuʻutaki ʻo Siosefa mo e Tamai Hēvaní mo Sīsū Kalaisí pea ʻi he taha ʻo e ngaahi taimi maʻulalo taha ʻi heʻene moʻuí, lolotonga hono tuku ia ʻi he Fale Fakapōpula Lipetií, naʻá ne lava ʻo pehē:
“Te u feinga ke fiemālie pē ʻi hoku ikuʻangá he ʻoku ou ʻilo ko hoku kaumeʻa ʻa e ʻOtuá. Te u ʻilo ʻa e fiemālié ʻiate ia. Kuó u momoi ʻeku moʻuí ki hono toʻukupú. ʻOku ou mateuteu ai ke ʻalu ʻi haʻane ui. ʻOku ou fakaʻamu ke u nofo mo Kalaisi.”
ʻI hoʻo ako ki he moʻui mo e ngaahi akonaki ʻa Siosefa Sāmitá, te ke lava ʻo muimui ki heʻene sīpingá. Fakatomala, fakahoko mo tauhi ʻa e ngaahi fuakavá, pea hokohoko atu ʻa e faivelengá. Te ke lava foki mo koe ʻo ʻiloʻi ko e Fakamoʻuí ko ho Kaumeʻá.