Přijměte Jeho dar

Dávání dárků je společenský zvyk ve všech kulturách, civilizacích a tisíciletích. Již od nepaměti si lidé navzájem dávají dárky, aby posílili vztahy, vyjádřili lásku a vděčnost a oslavili důležité události, jako jsou svatby, narozeniny a svátky. Lidé však nejsou jediní z Božích stvoření, kteří si navzájem dávají dárky! Mezi mnohé příklady, které bychom mohli zmínit, patří tučňáci, o nichž je známo, že dávají svým potenciálním partnerům lesklé oblázky, a bonobové (bratranci šimpanzů), kteří si navzájem dávají ovoce, aby rozšířili okruh svých přátel.

Jaké dárky dáváte vy? Vzpomeňte si na nějakou situaci, kdy jste opatřili – nebo vytvořili – dokonalý dárek pro někoho, koho máte rádi. Prostě jste věděli, že onen dárek je přesně tím, co si váš blízký přeje a čeho si bude vážit. Co bylo oním dárkem? Byl pro vaši maminku? Přítele? Vaše dítě? Učitelku? Vašeho dědečka? Jak jste se cítili, když jste tento dárek opatřili? Jak jste se cítili, když jste si představili, jak ona osoba, kterou máte rádi, tento dárek otevírá? Podobně, kdy dal někdo dokonalý dárek vám a jaké to bylo, když jste ho dostali?

Když mi bylo asi sedm let a žil jsem s rodiči v Arábii, byl natočen dětský film s názvem Chitty Chitty Bang Bang. Tento film je o kouzelném autě, které dokáže samo jezdit, plout po vodě, a dokonce i létat! Věděl jsem, že doma v Anglii vyrábějí miniaturní autíčko, které vypadá přesně jako Chitty Chitty Bang Bang, a moc jsem si ho přál! Stačilo zatáhnout za páčku a autíčku vyskočila křídla! Tatínek se chystal na služební cestu do Anglie a zeptal se, zda bych chtěl, aby mi něco přivezl, a tak jsem mu řekl, jak moc bych si přál mít jedno z těch Chitty Chitty Bang Bang autíček.

Když se vrátil, žádné autíčko jsem nedostal. Byl jsem velmi smutný a říkal jsem si, že na to asi zapomněl. Ale asi o 10 dnů později jsem měl narozeniny a čekal na mě malý dárek, nádherně zabalený. S velikým očekáváním, ale raději s ne příliš velkými nadějemi, jsem dárek otevřel a našel v něm své autíčko. Samým štěstím jsem se rozplakal. Zatáhl jsem za páčku a křídla vyskočila, stejně jako u toho auta ve filmu! Velmi jsem tatínkovi za tento nesmírně drahocenný dárek děkoval. Hrál jsem si s tím autíčkem roky a měl jsem ho ještě mnoho dalších let. Myslím, že tatínek měl přinejmenším stejnou radost z toho, že mi ho mohl dát, jakou jsem měl já z toho, že jsem ho dostal.

Dávání dárků lze rozdělit na tři dílčí části.

1. Darování dárku, kdy dárce dárek vybere, vyrobí nebo připraví a následně předá milované osobě. To vyžaduje promyšlený záměr ze strany dárce darovat něco hodnotného.

2. Převzetí a otevření dárku, kdy si obdarovaný od dárce dárek vezme a často s výrazem překvapení, vděčnosti a nadšení jej začne otevírat, přičemž někdy musí také rozvázat stuhu a odstranit balicí papír, aby zjistil, co se skrývá uvnitř.

3. A pak následuje možná ta nejdůležitější část – přijetí dárku. Přijmout upřímně daný dar znamená mnohem více než ho jen převzít a následně otevřít. Znamená to dokonce více než jen si uvědomit hodnotu daru a vyjádřit vděčnost dárci. Máme-li dar skutečně přijmout, musíme ho v plné míře považovat za svůj, plně ho v životě využívat a poté s vděčností pamatovat na dárce.

Přijetí dárku není nic pasivního – jedná se o záměrný a vědomý proces, který dalece přesahuje pouhé otevření balíčku. Přijmout znamená vážit si daru i srdce dárce a navázat s ním spojení způsobem, který posílí vzájemné pouto mezi dárcem a příjemcem. Když pomyslím na ono autíčko, vybavuje se mi spousta nádherných vzpomínek a znovu pociťuji tatínkovu hlubokou lásku a zájem, jež onen dárek i bezpočet dalších štědrých skutků představovaly.

Náš Nebeský Otec má připraveno nesčetně darů světla a pravdy, které na každého z nás ze svých drahocenných dětí může vylít. Vyvěrají od našeho štědrého Dárce jako pramen na poušti z Jeho dobrotivého srdce. „Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel.“ V našem smluvním svazku s Otcem je On vždy Dárcem a my pokorným příjemcem.

Nic bychom však nemohli obdržet bez toho největšího ze všech Otcových darů – Jeho milovaného Beránka, Jeho Syna Ježíše Krista. Všechny dary našeho Otce plynou ze Spasitelovy ochotné oběti v Getsemanech a na kříži a z Jeho vítězoslavného Vzkříšení a jsou jimi aktivovány. Ježíš Kristus, náš milosrdný Vykupitel, je tím nejvyšším darem od našeho Otce světel. „Darem svého Syna [pro nás] Bůh připravil lepší cestu.“

Rád bych zmínil jeden všezahrnující dar věčné pravdy, o který se opírá naše schopnost přijímat vše ostatní, čím nás náš Otec touží obdarovat – životně důležitý dar poznání, který, když ho plně převezmeme a přijmeme hluboko do duše, uvádí radosti i strasti života a naše nezodpovězené otázky do jasného kontextu. Tímto darem je to, že jsme skutečně děti Boží. Tato pravda je dechberoucí! Ohromující! A není jen obrazná.

Představte si, že to slyšíte poprvé! Jste skutečně Jeho drahocenná dcera. Jste skutečně Jeho vzácný syn. A cesta, po níž kráčíte, je Jeho plán štěstí. Bůh díky své vševědoucí lásce ví přesně, kým jste byli, než jste byli posláni na zemi, i co jste již v tomto smrtelném životě prožili, a milosrdně pro vás připravil i všechny zítřky. A velmi si přeje, abyste se k Němu jednou vrátili a přijali ten nejvyšší záměr všech Jeho nádherných darů – věčný život s Ním.

Otázkou není, zda je tento dar pravdy skutečný, ale zda ho objevíme a přijmeme. Tento dar nám již Otec předal. Cenu za onen nejvyšší účel tohoto daru již zaplatil Spasitel. Ale pokud tuto pravdu slýcháte, pronášíte a zpíváte již mnoho let, je možné, že onen úžasný zázrak tohoto daru již dávno vyprchal a vy již nepociťujete moc a pokoj, které z něj pramení.

Pokud onen neocenitelný dar porozumění – a všechna dobrotivost, pokoj a naděje, které z něj plynou – zůstanou nepřevzaty, neotevřeny a nepřijaty, pak je to pro nás obrovská ztráta! A jaký to žal pro Dárce! „Neboť co prospěje člověku, jestliže je mu udělen dar, a on ten dar nepřijímá? Vizte, neraduje se z toho, co je mu dáno, ani se neraduje z toho, kdo je dárcem daru.“

Vyzývám vás, abyste přijali – buď poprvé, nebo ve větší míře než kdy dříve – ono velkolepé poznání, že jste skutečně milované dítě Boží. Musíte rozvázat stuhu, strhnout balicí papír, otevřít krabici a aktivně přijmout s vděčnou pokorou opravdové a ryzí porozumění této základní pravdě. Svatý Duch může vašemu srdci dosvědčit, že jste vskutku dítětem Nejvyššího.

Když této velkolepé skutečnosti umožníte, aby vám vstoupila do nitra duše, a pocítíte jak útěchu, tak nadšení, jež z ní vyvěrají, pak se vaše vnímání světa a sebe sama zcela změní! Budete moci pociťovat Jeho lásku, slyšet Jeho hlas a rozpoznávat Jeho ruku, bez ohledu na to, co se ve vašem životě děje nebo neděje. Budete moci změnit to, jak nahlížíte na sebe i na druhé. Vaše smluvní pouto se Spasitelem se ještě více posílí a díky pohledu optikou tohoto nádherného daru nabude váš život nového lesku, krásy a naděje.

Prosím, pomodlíte se o to, abyste pochopili, zda skutečně přijímáte toto proměňující poznání hluboko do své duše? Přijmete prosím tento dar? Budete tak činit intenzivněji, upřímněji a hojněji než kdykoli dříve – a necháte přitom na sebe vylévat i všechny ty další dary, které s tím souvisejí?

Možná si říkáte: „Co musím udělat, pokud chci tento dar od Boha přijmout?“ Vlastně vůbec nic. Je to dar od Dárce. Prostě to tak je. Vpusťte to dovnitř. Jste Jeho dítě. On vás má rád. Nekomplikujte to. Neblokujte přijetí tohoto daru myšlenkami, že si ho z nějakého důvodu nezasloužíte. Ve skutečnosti si ho „nezasluhuje“ nikdo z nás – všechny Otcovy dary získáváme jedině skrze zásluhy, milosrdenství a milost Svatého Mesiáše a Jeho štědré srdce si velmi přeje, aby tyto dary přijalo každé z Jeho dětí. Pak, až vám v srdci začne svítat toto nové nebo obnovené porozumění, s radostí vyjádřete vděčnost Dárci tohoto daru.

Od doby, kdy jsem přibližně ve 25 letech nalezl svou víru, si stále jasněji uvědomuji, že jsem opravdu syn Boží. Čím více tento dar přijímám do svého nitra, tím jasněji vím, kdo jsem a jak bezvýhradně jsem milován. K tomu, co mi pomáhá růst v porozumění, patří například slova písem, mé patriarchální požehnání, chrámové uctívání, služba druhým, vyjadřování vděčnosti či posvátné rozmlouvání s mým Otcem v modlitbě. Říkám si, jak by se zármutek, bolesti a žal, které jsem ve svém životě dříve pociťoval, proměnily, zmírnily a z velké části vytratily, kdybych jen znal tuto nádhernou pravdu.

Moroni nás nabádá, abychom „nepopírali dary Boží“, ale abychom „šli ke Kristu a chopili se každého dobrého daru“. Můžete přijít ke Kristu s důvěrou v Jeho milující laskavost a přijmout všechny Jeho dary radosti, pokoje, naděje, světla, pravdy, zjevení, poznání a moudrosti – a to se vztyčenou hlavou, nataženýma rukama a otevřenou náručí připravenou přijímat. A tyto dary můžete přijmout, protože jste bezpečně zakotveni v poznání, že jste milovaná dcera Boží nebo drahocenný syn Boží a že Bůh vám daroval svého dokonalého svatého Syna, aby vás vykoupil, ospravedlnil a posvětil.

Jste dítě Boží. Toto není jen pěkná píseň, kterou zpíváme. Prosím, převezmete, otevřete a přijmete od Něho tento dar poznání a porozumění? Budete ho považovat za drahocenný poklad, kterým je? Přijměte tento dar znovu nebo ho možná skutečně přijměte úplně poprvé a dovolte mu, aby proměnil každou stránku vašeho života. Toto je ona lepší cesta, kterou pro vás Bůh připravil prostřednictvím daru svého Syna. Ve skutečnosti jste, abyste mohli mít radost! Ve jménu Ježíše Krista, amen.