Plán milosrdenství

Vloni v dubnu, krátce po radostné zprávě, že Církev odkoupila chrám Kirtland, nás president Russell M. Nelson vyzval, abychom si prostudovali zasvěcovací modlitbu chrámu Kirtland, která je zaznamenána ve 109. oddíle Nauky a smluv. Tato zasvěcovací modlitba, řekl president Nelson, „je poučením o tom, jak chrám duchovně uschopňuje vás i mě, abychom dokázali čelit životním těžkostem v těchto posledních dnech“.

Jsem si jist, že vám studium 109. oddílu přineslo postřehy, jež vám požehnaly. Dnes večer se s vámi podělím o to, čemu jsem se naučil já, když jsem uposlechl výzvu našeho proroka. Pokojná cesta, po níž mé studium vedlo, mi připomněla, že Pán je milosrdný a že plán spasení od našeho Nebeského Otce je vskutku plánem milosrdenství.

Jak možná víte, „nově povolaní misionáři jsou povzbuzováni, aby co možná nejdříve přijali chrámové obdarování a aby navštěvovali chrám tak často, jak jim to okolnosti dovolí“. Jakmile jsou obdarováni, mohou také „před zahájením služby na misii sloužit jako chrámoví… pracovníci“.

Čas strávený v chrámu před vstupem do misionářského výcvikového střediska (MTC) může být pro nové misionáře úžasným požehnáním, neboť se dozvědí více o chrámových smlouvách předtím, než se o požehnání plynoucí z těchto smluv podělí se světem.

Při studiu 109. oddílu jsem se však dozvěděl, že v chrámu Bůh posiluje nové misionáře – a vlastně každého z nás – ještě dalším, posvátným způsobem. Prorok Joseph Smith se v oné zasvěcovací modlitbě, která byla dána prostřednictvím zjevení, modlil takto: Aby „až služebníci tvoji vyjdou z domu tvého, … aby vydávali svědectví o jménu tvém“, „mohlo býti obměkčeno“ srdce všech lidí – jak urozených a velikých na zemi, tak i všech chudých, potřebných a sužovaných. Dále se modlil: „Aby předsudky jejich mohly ustoupiti před pravdou a lid tvůj mohl získati přízeň v očích všech; aby všechny končiny země mohly věděti, že my, služebníci tvoji, jsme slyšeli hlas tvůj a že ty jsi nás poslal.“

Toto je krásné zaslíbení pro nově povolané misionáře – že předsudky „[ustoupí] před pravdou“, oni „[získají] přízeň v očích všech“ a svět bude vědět, že jsou vysláni Pánem. Tatáž požehnání nepochybně potřebuje každý z nás. Bylo by velikým požehnáním, kdyby srdce našich sousedů a spolupracovníků mohlo být při interakcích s námi obměkčeno. Zasvěcovací modlitba nevysvětluje, jak přesně čas strávený v chrámu obměkčí srdce druhých, ale jsem přesvědčen, že to souvisí s tím, jak čas strávený v domě Páně obměkčuje naše vlastní srdce tím, že nás zaměřuje na Ježíše Krista a Jeho milosrdenství.

Při studiu zasvěcovací modlitby chrámu Kirtland mě také velmi zaujalo, že Joseph opakovaně úpěnlivě prosil o milosrdenství – pro členy Církve, pro nepřátele Církve, pro vládce země, pro národy země. A ve velmi osobní rovině úpěnlivě prosil Pána, aby pamatoval i na něj a byl milosrdný i k jeho milované Emmě a jejich dětem.

Jak se asi Joseph cítil, když se o týden později, o velikonoční neděli 3. dubna 1836, zjevil jemu a Oliveru Cowderymu v chrámu Kirtland Spasitel a, jak je zaznamenáno ve 110. oddíle Nauky a smluv, řekl: „Přijal jsem tento dům a jméno mé zde bude; a budu se v tomto domě projevovati lidu svému v milosrdenství.“ Toto zaslíbené milosrdenství muselo mít pro Josepha zvláštní význam. A jak učil president Nelson vloni v dubnu, toto zaslíbení „se v dnešní době týká každého zasvěceného chrámu“.

Je mnoho způsobů, jak každý z nás může v domě Páně nalézt milosrdenství. Toto platí od doby, kdy Pán poprvé přikázal Izraelitům, aby postavili svatostánek a do jeho středu umístili „slitovnici“. V chrámu nacházíme milosrdenství ve smlouvách, které uzavíráme. Tyto smlouvy, společně se smlouvou křestní, nás spojují poutem s Otcem a Synem a poskytují nám větší přístup k tomu, co president Nelson popsal jako „výjimečný druh lásky a milosrdenství“, kterému se v hebrejštině říká hesed.

Milosrdenství nacházíme v příležitosti být připečetěni ke své rodině na věčnost. V chrámu také začínáme jasněji chápat, že Stvoření, Pád, Spasitelova smírná oběť a naše schopnost znovu vstoupit do přítomnosti Nebeského Otce – vskutku každá část plánu spasení – je projevem milosrdenství. Dalo by se říci, že plán spasení je plánem štěstí právě proto, že je to „plán milosrdenství“.

Jsem vděčný za ono nádherné zaslíbení ve 110. oddíle, že Pán se bude ve svých chrámech projevovat v milosrdenství. Také jsem vděčný za to, co to odhaluje o tom, jak se Pán projeví v milosrdenství, kdykoli o milosrdenství úpěnlivě prosíme, podobně jako Joseph.

Úpěnlivá prosba Josepha Smitha o milosrdenství ve 109. oddíle nebyla prvním případem, kdy jeho prosby o milosrdenství vyvolaly zjevení. V Posvátném háji se mladý Joseph modlil nejen o to, aby zjistil, která Církev je pravdivá, ale také řekl, že „volal… k Pánu o milosrdenství, neboť nebylo nikoho jiného, za kým [by] mohl jít a milosrdenství obdržet“. Jeho uvědomění si toho, že potřebuje milosrdenství, které mu může poskytnout jedině Pán, pomohlo jakýmsi způsobem otevřít průduchy nebeské. O tři roky později se Josephovi – podle jeho slov – po „modlitbě a úpěnlivé prosbě k Všemohoucímu Bohu o odpuštění všech [jeho] hříchů a bláhovostí“ zjevil anděl Moroni.

Tento vzor zjevení, které následuje po úpěnlivé prosbě o milosrdenství, je v písmech dobře známý. Enos uslyšel hlas Páně až poté, co se pomodlil o odpuštění. Obrácení otce krále Lamoniho začíná jeho modlitbou: „Odložím všechny hříchy své, abych tě poznal.“ Možná nejsme požehnáni stejnými ohromujícími zážitky, ale pro ty, kterým se občas nedaří pociťovat odpovědi na modlitby, je právě úsilí o Pánovo milosrdenství jedním z nejmocnějších způsobů, jak pocítit svědectví Ducha Svatého.

Podobné zásadě se krásně učí v Moronim 10:3–5. Tyto verše často zkracujeme ve snaze učit skutečnosti, že prostřednictvím upřímné modlitby můžeme poznat, zda je Kniha Mormonova pravdivá. Tato zkratka však může upozadit důležitou roli milosrdenství. Poslechněte si, jak Moroni začíná své nabádání: „Chtěl bych vás nabádati, abyste, až budete čísti tyto věci, … pamatovali, jak milosrdný byl Pán k dětem lidským od stvoření Adama až do doby, kdy tyto věci obdržíte, a abyste o tom přemítali v srdci svém.“

Moroni nás vybízí, abychom nejen četli tyto věci – záznamy, které se chystal zapečetit – ale abychom také v srdci přemítali o tom, co Kniha Mormonova odhaluje ohledně toho, „jak milosrdný byl Pán k dětem lidským“. Právě přemítání o Pánově milosrdenství nás připravuje na to, abychom se následně „tázali Boha, Věčného Otce, ve jménu Krista, zda tyto věci nejsou pravdivé“.

Když přemítáme o Knize Mormonově, mohli bychom se ptát: Je skutečně pravda, jak učil Alma, že Boží plán milosrdenství zajišťuje, že každý člověk, který kdy žil na této zemi, bude vzkříšen a že každý bude znovuzřízen do své dokonalé schránky? Má Amulek pravdu – může Spasitelovo milosrdenství uspokojit všechny trpce reálné požadavky spravedlnosti, které bychom jinak byli povinni splnit sami, a místo toho nás obklopit náručím bezpečí?

Je pravda, jak svědčil Alma, že Kristus trpěl nejen za naše hříchy, ale i za naše „bolesti a strasti“, aby „poznal…, jak pomoci lidu svému podle slabostí jeho“? Je Pán opravdu tak milosrdný, jak učil král Beniamin, že poskytl bezplatný dar v podobě toho, že usmířil „hříchy těch, kteří… zemřeli neznajíce vůli Boží ohledně sebe samých neboli kteří hřešili v neznalosti“?

Je pravda, jak řekl Lehi, že „Adam padl, aby lidé mohli býti; a lidé jsou, aby mohli míti radost“? Je skutečně pravda, jak svědčil Abinadi, když citoval Izaiáše, že Ježíš Kristus byl „raněn pro přestupky naše, potřen pro nepravosti naše; trestání pro pokoj náš bylo na něj vloženo; a ranami jeho jsme uzdraveni“?

Mám-li to shrnout, je Otcův plán, jak se o něm píše v Knize Mormonově, opravdu takto milosrdný? Svědčím o tom, že je a že i ono pokojné a nadějeplné učení o milosrdenství v Knize Mormonově je pravdivé.

Přesto si dovedu představit, že u některých z vás nedochází navzdory tomu, že věrně čtete a modlíte se, k naplnění onoho Moroniova slibu, že Nebeský Otec „vám projeví… pravdivost [těchto věcí], mocí Ducha Svatého“. Znám tento boj, protože jsem ho sám zažil před mnoha lety, když mi několik prvních přečtení Knihy Mormonovy nepřineslo okamžitou a jasnou odpověď na mé modlitby.

Pokud s tímto zápolíte, dovolte mi vybídnout vás, abyste se řídili Moroniovou radou a přemítali o mnoha způsobech, jimiž Kniha Mormonova učí, „jak milosrdný byl Pán k dětem lidským“. Na základě svých zkušeností doufám, že když tak budete činit, vstoupí vám do srdce pokoj Ducha Svatého a vy budete moci poznat, uvěřit a pocítit, že Kniha Mormonova a plán milosrdenství, kterému učí, jsou pravdivé.

Vyjadřuji svou vděčnost za Otcův veliký plán milosrdenství a za Spasitelovu ochotu tento plán uskutečnit. Vím, že Pán se bude projevovat v milosrdenství ve svém svatém chrámu a v každé oblasti našeho života, pokud Ho budeme hledat. Ve jménu Ježíše Krista, amen.