Mým důvodem je má láska ke Spasiteli

Všimli jste si, že náš drahý prorok, president Russell M. Nelson, nás vždy k něčemu vyzývá? Proto není divu, že nás vyzval, abychom studovali poselství, která zazněla na posledních dvou konferencích, a přemítali o nich. V dubnu 2024 řekl: „Doufám, že budete v následujících měsících poselství z této konference opakovaně studovat.“ V říjnu 2024 dále řekl: „Naléhavě vás žádám, abyste… poselství [řečníků] studovali. Používejte je během příštích šesti měsíců jako lakmusový papírek pro posouzení toho, co je pravda, a co nikoli.“

Tyto výzvy lze zařadit po bok prorockých výzev, které dostáváme po celý život, včetně a obzvláště těch, které jsme obdrželi v posledních letech. Možná máme pocit nebo se domníváme, že tyto výzvy jsou další položkou, kterou si potřebujeme dopsat na seznam úkolů, protože jsme zkrátka byli vyzváni nebo požádáni, abychom to udělali. Ale může to mít ještě nějaký hlubší smysl?

Když jsem přemítal o této výzvě a všech dalších výzvách, které jsme již obdrželi, vybavilo se mi něco, co jsem zjistil a pro co jsem se rozhodl již dávno. Tyto výzvy jsou pro mě zásadní a snažím se je plnit, protože Jej mám velmi rád; našeho Spasitele mám velmi rád. To je ten skutečný a nejdůležitější důvod, proč dělám to, co dělám, a s tím se pojí má láska k vám, moji drazí bratři a sestry.

Jakožto váš bratr doufám, že zvážíte má slova jako upřímnou výzvu k tomu, abyste se snažili porozumět, jak můžete propojovat vše, co děláte, s láskou ke Spasiteli.

To nám pomůže porozumět tomu skutečnému důvodu, který stojí za vším, co jako Spasitelovi učedníci děláme. To nám pomůže posílit naše smluvní spojení s Bohem a porozumět Jeho božským a věčným pravdám – Jeho věčným a nezvratným pravdám, které se nikdy nezmění. Věčným pravdám, jako je například tato: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“

Je zajímavé, že někdy, protože něco pravidelně děláme tak dlouho, až se to stalo tradicí, dovolíme těmto tradicím nebo činnostem, aby určovaly naše úsilí budovat víru v Ježíše Krista. Zdá se, že tyto věci děláme, protože jsme je dělali po mnoho let, aniž bychom přemýšleli o jejich vlivu na naše smluvní spojení se Spasitelem.

V našem světě se obvykle zaměřujeme na své činnosti a na to, abychom neustále plnili úkoly a cíle. V duchovní rovině máme příležitost jít nad rámec pouhého vykonávání činností nebo dosahování cílů tím, že pochopíme, proč se jim věnujeme. Pokud pochopíme a spojíme si to, že důvod, proč se určitými věcmi zabýváme, spočívá v naší lásce ke Spasiteli a našemu Nebeskému Otci, a pokud tyto příležitosti správně využijeme, pochopíme následující: I když je dobré se náležitým způsobem věnovat tomu, co je správné, jako například církevním činnostem či jiným tradicím, teprve když si je propojíme s jejich skutečným smyslem, budeme požehnáni porozuměním onomu důvodu. Nebudeme se jen správným způsobem věnovat dobrým věcem, ale budeme je také dělat ze správných důvodů.

Když si například stanovíte cíl číst písma, upřímně se modlit nebo připravit nějakou akci pro svou rodinu nebo sbor, spočívá skutečný cíl v tom, že tyto úkoly splníte? Nebo tyto činy představují prostředky či nástroje, které máte k dispozici, abyste dosáhli skutečného cíle? Je účelem uspořádat nějakou akci jen proto, že to děláme mnoho let, a poté si odškrtnout, že jsme to splnili? Nebo jsou to opět prostředky, které nám pomáhají učit se, být vnímaví a vytvářet si spojení se Spasitelem?

Prosím, nechápejte špatně má slova o akcích a tradicích nebo stanovování cílů a usilovné práci na jejich dosahování; na tom není nic špatného. Vyzývám vás však, abyste otevřeli srdce a mysl příležitosti a požehnání porozumět tomu, proč tyto věci děláme a jak žijeme podle svého náboženství.

Ukázkovým příkladem tradic zaměřených na Krista je výzva, kterou nám všem jménem Prvního předsednictva předal president Dallin H. Oaks. Řekl: „S počátkem tohoto nového roku se připravujme na velikonoční oslavy smírné oběti Ježíše Krista. … Bez ohledu na to, čemu věří nebo co dělají ostatní, my bychom měli oslavovat Vzkříšení našeho žijícího Spasitele studiem Jeho učení a tím, že budeme pomáhat zakládat velikonoční tradice ve společnosti jako celku, zejména pak ve své vlastní rodině.“ Je zřejmé, že to není jen výzva k tomu, abychom dodržovali tradice. Naopak, tyto tradice slouží k tomu, abychom se dozvěděli více o Spasiteli a připomněli si Jeho Vzkříšení.

Čím více dokážeme tento důvod propojit s naší láskou ke Spasiteli, tím více budeme schopni získat to, co potřebujeme nebo o co usilujeme. President Nelson řekl: „Ať již máte jakékoli otázky či problémy, odpověď se vždy nachází v životě a učení Ježíše Krista.“ A poté nám dal tuto výzvu: „Poznávejte více Jeho Usmíření, Jeho lásku, Jeho milosrdenství, Jeho nauku a Jeho znovuzřízené evangelium naplněné uzdravením a pokrokem. Obracejte se k Němu! Následujte Ho!“

Přemítejte v srdci a mysli o tomto: Věříte, že záměrem výzvy presidenta Nelsona bylo pomoci nám připravit si kontrolní seznam, v rámci nějž budeme shromažďovat více znalostí a plnit úkoly, abychom si mohli jeho výzvu odškrtnout ze svého seznamu úkolů? Nebo nás vybízí, abychom aspekty těchto věčných pravd a zásad vnímali jako příležitost porozumět, proč to děláme, a propojit smluvní lásku, kterou k nám Spasitel chová, se svou celoživotní cestou učednictví?

Dovolte mi objasnit zásadu, kterou se snažím předat. Jednou možností, která je nejspíš extrémní, by mohlo být to, že si najednou přečtu všechna poselství z generální konference, a až je dočtu, odškrtnu si tuto výzvu ze svého seznamu úkolů, aniž bych s tím, co jsem četl, cokoli udělal. Vím, že je to extrémní příklad, ale není nereálný. Mnozí se pravděpodobně nacházejí někde mezi takovýmto nastavením a ideálem.

Jsme vyzýváni, abychom studovali poselství z generální konference, přemítali o nich a snažili se pomocí nich zjistit a pochopit, co může každý z nás dělat pro to, aby se zlepšoval.

Když tuto výzvu přijmeme a pochopíme její účel, naskytne se nám více příležitostí k tomu, abychom těsněji přilnuli ke Spasiteli. Začneme chápat, že jelikož Ho máme rádi, chceme se o Něm dozvědět více prostřednictvím studia slov žijících proroků. A jelikož máme rádi své bližní, budeme se o učení proroků, vidoucích a zjevovatelů dělit s druhými, počínaje svými nejbližšími.

V obou případech děláte spravedlivou věc. V tom prvním se zdá, že cílem je použít prostředky, které nám Nebeský Otec a Spasitel dali – tedy poselství, která zazněla během generální konference. V tom druhém na nás čeká hluboké požehnání, které spočívá v tom, že začneme rozumět skrytým důvodům, a nabízí cestu k pochopení věčné pravdy a požehnání slíbených všem těm, kteří učení a život našeho Spasitele Ježíše Krista učiní ústředním bodem svého života.

Drazí bratři a sestry, doufám, že pociťujete a vidíte, jak je důležité, abychom propojovali své skutky s láskou ke Spasiteli. V globalizovaném světě se vás bude mnoho hlasů pokoušet ovlivnit, a bude-li to možné, svést vás k přesvědčení, že některé základní pravdy znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista jsou nepodstatné. Tyto hlasy začínají se základní pravdou o potřebě znovuzřízení v těchto posledních dnech, včetně toho, že je nezbytné, aby na zemi bylo království Boží, které představuje znovuzřízená Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Možná slyšíte hlasy, které tvrdí, že jen stačí mít osobní vztah se Spasitelem, rozumět si s Ním a že náboženství nebo znovuzřízená Církev jsou zbytečné či nedůležité. Vyzývám vás, abyste těmto klamným myšlenkám příliš nevěnovali pozornost, nebo abyste dokonce byli vůči jejich vlivu imunní, a abyste si spíše vzpomněli na to, co nám již od dávných dob Spasitel říká a čemu nás učí – počínaje láskou, kterou k nám chová Nebeský Otec a Ježíš Kristus, a tím, že naše láska k Nim by měla být hlavním důvodem, proč Je následujeme.

Bůh Otec a Jeho Syn přišli za Josephem Smithem a mluvili s ním proto, aby znovuzřídili Církev Ježíše Krista a zahájili dispensaci plnosti časů – Jeho království na zemi. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je tedy prostředkem, který Nebeský Otec ustanovil, abychom získali přístup ke smlouvám, které nám umožňují vrátit se domů. A tak potřebujeme víc než jen osobní vztah s Nebeským Otcem a Jeho Synem; potřebujeme nezbytné kněžské obřady, jejichž prostřednictvím s Nimi uzavíráme smlouvy. To nám poskytuje smluvní spojení s Nimi a zaručuje nám to přístup k Jejich smluvní lásce, díky čemuž můžeme dosáhnout nejvyššího království slávy, které je připraveno pro všechny ty, kteří věrně a upřímně dodržují své smlouvy.

Z celé síly své duše vydávám svědectví o božskosti našeho Spasitele Ježíše Krista a o tom, že skutečně žije. Miluje vás. Ví, co se ve vašem životě děje. Jeho náruč je doširoka rozevřena a zve nás: „Pojďtež ke mně, … a já vám odpočinutí dám.“

Miluji Spasitele a důvodem mého jednání je má láska k Němu. Ve jménu Ježíše Krista, amen.