Ntsáo Áłah Aleeh
Diyin God Biighadi Hwił Yá’áhoot’ééh
T’ą́ą́chil 2025 Ntsaago Áłah Aleeh
11:59

Diyin God Biighadi Hwił Yá’áhoot’ééh

Naat’áanii Russell M. Nelson Áyiilaa

Jesus Christ Bisodizin Dííjį́įdi Atah Danilínígíí Aláahjį’ Naat’áanii.

Hazhó’ó ajooba’ dóó iłtólí idlį́ji baa neelnishgo, adaajiníídlígo Diyin God bidaahdę́ę́’ néídaah doo.

Shik’is dóó shiláh, shił hózhó díí nihich’į́ haasdziihígíí kwe’é yéígo baah hast’į́go Ntsáo Áłah Áleehdi. Shinaa doo hozhǫ́ bee éésh’į́į dah. Áhéhee’ nił bee hózin nihich’į́ hódeesní.

Jesus Christ Bisodizin Akéedi Yánaaszinígíí k’ad yéigo naas yiwoł. T’óó ahayóí nihi naanish yilwołígíí bee shił hózhǫ́.

Tsékee ayóó baa áheeh nisin. T́óó aháyóí tsełkee diné yiká anídaajah. Diyin bighan ntsaa góne’ bizází hadeenitah dóó bee ó’oolį́į́hí yahádeilé. Nihi tsékee t’óó ahayóí ashiiké dóó át’ééké binaatsoos hadeidilé Diyin bánanishtin doo daaní. Aniihanaanoot’ahígíí nizhónígo Jesus Christ yikee dahdeeskai.

Nant’aanii President Nelson naakidi na’hsóí yił naa’aash.

T’áá aniidigo naakidi na’hsóí baa niyah. Baa nisíkeesgo naaki náshitsóí iinaji ayóó bich’į́ nahwíínaa’ doo, áko biká ádeeswoł Jesus Christ yéígo yóódląą’ doo. Diyin binanitin bikéhgo iina éí naasdi bee bił hozhǫǫ’ doo.

Nihi nahalingo nihich’į́ nahwíínaa doo. T’áá aniiltso átah hóneesgai, yiniił, doo yá’át’ééhii, dóó anooneeł biyíhadidiidaał. Díí hach’į́nahwíínanígíí nihaa jííniishłí’ígíí hats’ąą’ yidoołch’ǫǫł. Ndi Jesus Christ dahyoodla’ígíí éí nihaa jiinishlí’ígíí bee dah hólǫ́.

Diyin God bił áhajideesht’ííhgo dóó baa ahwííyaahgo nihaa jiinishlí’ígíí éí nilchłi doo yit’ííhnii bee ííneedlííh doo. Diyin God Joseph Smith yił hoolne’ éí nihaa jíínishlí’ígíí bidziil doo háálá Diyin God hwił hólǫǫ’ doo. Nizhó’ní shį́į́h Diyin God hwił hólǫǫ’go.

Baa yat’ígo Diyin bidaahdę́ę́’ baa jíínishlíí’go, t’áá k’ad Diyin God bidaah doo nidoohałgo áádiishní! Bąąh yaasht’į́’ígíí éí Yá’aahdi NihiZhe’é Diyinii yiniidląągo sodiizingo nihidíí’tsá’ dóó nihich’í anahoot’í’ígíí t’áá iidą́ą́’ bił bee hózin. Bąąh yát’í’ígíí éí Diyin ayóó’ó’hó’ní ládah doo nihił bee hózin dah, dóó bánídaalá’í nihich’í anayiiłaah dóó ayóó’ó’niiní’ígíí ałdo yich’í nidaakai. T’áá áyisíí nihiká’ádeeshwoł nizin, áko tsídá áláádi biiniigha’ígíí bikídíídaał.

Áko haash yit’áó áájolí’ígíí bikídíídaał? Diyin God kót’áó yee haadziih: “Nihiyidoo, … dine’ t’áá ałtso ayóó’íí’ní’níí’ doo, … niłtóólígíí t’éíya baa nisinkéés doo, áko nihaa jíínishłí Diyin God nił hólǫǫ’ doo.”

Éí bee’ąą ńdį́tíhí át’é. Diyin t’áá Bí bizaad, ajoobá dóó jit’ólígo éí ąą’áyiiłį́į́h Diyin God bidaahdę́ę́’ bił hójilní. Shik’is dóó shilah, díí biinogha’. T’áá k’ad nihidziil doo Diyin God bich’į́.

Ajooba’ dóó i’tólí idlį́ hazhó’ogo baa nisiikees doo.

Ałtsé éí ajooba’go. Naaki naahai yaadą́ą́’, Jesus Christ bikéénidaakai éí k’é nídahoołeełii dahnółį́ nihidííniid. Íídą́ą́’ ałdó adiishní: “A’hachi’ doo yá’át’ééhii ádoolííłii át’éii dah. ’A háchį’ binahji’ doo diné diniséí’ da. Saad ahé’t’ááh doo binahjí diyin k’ehjí doo haasht’é nahádlééh da.”

Diné k’é níahoołeełii nilinígíí éí diné t’áá ałtso yaajooba’. T’áá ałahjí diné baa jiiba’ doo, hooghandi dóó tł’óódi ałdó. ’Ahéhee nihidiishní t’áá háíshį́į́h bijéí yee bee haasdziihígíí yikéhołį́ nt’ę́ę́’. Ndi t’áá aniitso yá’át’ééhgo baa neelnish doo.

Diishjíídi t’óó ahayóí niłch’i ntsékeesdi diné bádahach’í éí doo yá’át’ééh da. Saad bee ’ajijoodl’a’ígíí éí bee atí’doolníiłii át’é. Saad ahét’ááh éí Niłch’í Diyinii doo hwiłhólǫǫ’ dah.

Jesus Christ dayííniidłanígíí diné binaał k’é nídahoołeełii dahníídlíí’ doo. Diné baa jííba’ síídlíígo, doo diné jíídláá’da doo. Doo diné bá nahwii’t’ááhda doo. Diné t’áá ałtso baa jííba’ doo. Diné baa jííba’go éí binahji’ diniilzééł. “Ajooba’ éí Diyin kéhjí bee haasdít’é łeh.

Diyin NihiZhe’é Diyinii sodizin bee neediikaał áko nihijéí bee ééhozinii hazhó’ógo nihił bee hózin doo—diné nanitłahgo jiidla’ígíí bá—Jó ééhozin éí Diyin NihiZhe’é Diyinii nihee nilá, áko Jesus Christ hazhó’ógo bikee yiidaał doo. Yisda’iinííłii éí k’é bee Hózhǫ́ǫ́jí Yinant’áii nilį́. Nihi éí k’é nidahoołeeełii Diyin bá bee na’anishí niidlį́.

K’ad éí ítólí baa yeelt’í doo. Diyin God anhiłní, t’áálahjį yáá’ádaat’éhígíí baa nisiníkees doo. Yáá’ádaat’éhígíí baa nisiníkeesgo, niłtólí ídlį́ biłgo ayóó niká’ádoowoł. Niłtólí ídlį́į́go t’áá ałtsoní bee yá’át’ééh doo. Nanałahjígo shą́, niłtólí ídlį́ bił átah doo yá’át’ééhii, dooda yeeh nichǫǫ’ígo nisé’ekees bilgo shą́ haadooniił. Niłtólí ídlį́’ígíí éí doo yá’át’ééhgo nisé’ekeesígíí náji íídoołééł. Ítólí ídlį́’ígíí éí doo yá’át’ééhii nisé’ekees nají íídoołééł.

Shik’is dóó Shilah, nahasdzáán dóó yá’át’ééhjigo bił hoolzish da. áko ítólí ídlį́jí yéígo bidziilgo baa neenish doo. Nihinsékees dóó nihisaad yá’át’ééhjí t’éíyá niłtólígo át’éiigo bee síidzį́, áko Diyin God bee ayóó’óó’ní t’áá át’é diné bee ayóó’íí’níí’nii doo. Nihá’ájahíílaah éí Diyin God nighayinizin bidine’é niidlíí’ doo.

Diyin bighan ntsaadi needaahgo nihi ’ajooba’ dóó ítólí ídlį’igíí bidziilgo ádiilnííł. Diyin bighan ntsaadi neidaahgo Diyin God bidaahdę́ę́’ adahjíínishdlį́’ígíí bidziil doo. Diyin bighan ntsaadi lá’ídi needaahgo, Yisda’iinííiłii Jesus Christ nadahígíí bich’í haast’eh ádiniilzin doo. Nádaahígíí doo nihił bee hózin da. Ndi shił bee hózin Diyin God hast’éh adinozindoo nihił ní, “t’áá aysíí báhádzid iiłkááh góne’ ńdoodááł.”

Hazhó’ó ajooba’ dóó iłtólí idlį́ji baa neelnishgo, adaajiníídlígo Diyin God bidaahdę́ę́’ néídaah doo. Anhidiishní hazhó’o’ ninahdilt’ałgo naajíínishłí baa naalnishgo Diyin God bidaahdę́ę́’ nanąą’ doo. Doo nandzidgo Diyin God bee honizingo, nił hózhǫǫ’ doo, dóó Jesus Christ yinídlá’ígíí yéígo bidziil dooleeł. Diyin kéhjí nihidziilígíí baa ákódinííziił jó éí áláádi nichoo’į́.

Diyin God bich’į́ ahéhee dahniidzin diyin bighan ntsaaígíí lá’í dóo tsxíígo ádaalné’ígíí nidaahai dóó woshdę́ę́’. Diyin God bikéhgo, díí éí aniidi diyin bighan ntsaaígíí bił náhaas’ąądí anaadadoolniił: Reynosa, Mexico; Chorrillo, Peru; Rivera, Uruguay; Campos Grande, Brazil; Porto, Portugal; Uyo, Nigeria; San Jose del Monte, Philippines; Nouméa, New Caledonia; Liverpool, Australia; Caldwell, Idaho; Flagstaff, Arizona; Rapid City, South Dakota; Greenville, South Carolina; Norfolk, Virginia; dóó Spanish Fork, Utah.

  • Reynosa, Mexico

  • Chorillos, Peru

  • Rivera, Uruguay

  • Campos Grande, Brazil

  • Porto, Portugal

  • Uyo, Nigeria

  • San Jose del Monre, Philippines

  • Nouméa, New Caledonia

  • Liverpool, Australia

  • Caldwell, Idaho

  • Flagstaff, Arizona

  • Rapid City, South Dakota

  • Greenville, South Carolina

  • Norfolk, Virginia

  • Spanish Fork, Utah

Shił bee hózin Israel yaYisda’iinííłii Jesus Christ, bikéhgo bisodizin yoolǫǫs. Yiniyéh haast’éhádilnééh. T’áh nit’ééh t’áá nihí Diyin God nádááhdi biniyéh hast’éh idahdiilnééh doo. Díí bikásodizin, Jesus Christ bizhi’ binahjį’, amen.

Nda’asdzoh

  1. The little stone that the prophet Daniel saw in his dream of the latter days is “rolling forth to fill the world” (see Daniel 2:31–45Doctrine and Covenants 65:2)

  2. Doctrine and Covenants 121:45

  3. “Shoo shí nihinii bitsijį’ deeshááł. Shí lá niníshnáájí dóó niníshtłají sézį́įdoo, dóó nihijéí biyi’dí she’Ii’sizį́į hólǫ́ǫdoo, dóó diyingo nidáal’a’í nináagóó nidáakai dooleeł, déi kódanóhsin dooleeł” (Diyingo Naʼnitin dóó Bee Ahadaʼdeestʼáanii 84:88).

  4. Doctrine and Covenants 121:45, emphasis added; see also verse 46.

  5. Russell M. Nelson, “Peacemakers Needed,” Liahona, May 2023, 98.

  6. Choosing to contend with others is choosing to live without the guidance of the Holy Ghost.

  7. We are to have charity “towards all men, and to the household of faith” (Doctrine and Covenants 121:45).

  8. This means praying “with all the energy of heart” (Moroni 7:48).

  9. See Moroni 7:48

  10. See Isaiah 9:6

  11. As Joseph Smith taught, “If [we] wish to go where God is, [we] must be like God, or possess the principles which God possesses” (Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith2007], 72 Likewise, the Apostle Paul gave the admonition that we should “come boldly unto the throne of grace, that we may obtain mercy, and find grace to help in time of need” (Hebrews 4:16).

  12. See Matthew 24:36–37.

  13. Malachi 4:5; see also Zephaniah 1:14–18.

  14. The Lord has told us to “remember faith, virtue, knowledge, temperance, patience, brotherly kindness, godliness, charity, humility, [and] diligence” (Doctrine and Covenants 4:6). When we do, our confidence will increase, and then, in His own words, when we ask, we shall receive. And when we knock, it shall be opened unto us. (See Doctrine and Covenants 4:7.)

  15. We may experience what King Benjamin’s people did: “They were filled with joy, having received a remission of their sins, and having peace of conscience, because of the exceeding faith which they had in Jesus Christ” (Mosiah 4:3).