Ntsáo Áłah Aleeh
Hodílzin
T’ą́ą́chil 2025 Ntsaago Áłah Aleeh


14:14

Hodílzin

Ni ná dóó shí shá hait’ao Diyin God bá hodíníilzin doo?

“Jesus éí Bethlehemdi yizhchį́ Judea kéyah bił hahoozóodi Herod aláahdi naat’áanii nilínę́ędą́ą́’, jó idą́ą́’, ha’a’aahdę́ę́’go Jerusalemjį’ hastóí dahóyáanii yíkai,

“Ádaaníílá, Háadilá Jew dine’é Aláahgo biNant’a’í yizhchį́ jiní? áko ha’a’aahjígo bisǫ’ deiiltsą́, áko baaniikai bich’į’ dahodíníilzin doo biniyé.”

Łahda, Magi daolyée łeh, yaa dahóyą́ągo Messiah hadeinitá dóó bá dahodíníilzin doo danízingo. Bí bich’į’go éí, dahozdísin ha’níigo éí Bich’į’ ntsizdigohgo dóó Baa da’jiiléego éí óola dóó da’ílíinii, nanse’ ák’í’niłí łikání dahalchinígíí.

Ni ná dóó shí shá hait’ao Diyin God bá hodíníilzin doo?

Hodílzin baa ntsídeikeesgo, t’áá hooshch’į’ t’áá nihísiidzínígíí dóó Diyin Bisodizin Báhooghan biyi’di lą’ígo ałaan át’ao dahodíníilzinígíí baa tsíikos. Nihi Taa’ Yá’ąąshdi Hólóonii dóó Biye’ Ayóó’áyó’níinii, nihi Yisda’iiníiłii bá dahodíníilzingo, éí dį́į́’go ałkéé’haz’ą́ągo baa ntsáhákees: áłtséhígí, éí íit’į́įgo bee hodíníilzinígíí; naakíigóne’, éí ntsííkesgo íit’inígíí dóó nihiyi’di át’éhígíí binahjį’ hodíníilzinígíí; táá’góne’ígíí, éí bá hodíníilzinígíí t’éiyá bá i’iil’į́įgo; áádóó dį́į́’góne’ígíí, éí bá dahodíníilzinígíí NihiTaa’ dóó Biye’ nilínígí bikék’ehgóó í’iil’į́įdoogo nihá bidihwiindzin.

Áłtséhígí, éí Íit’į́įgo Bee Hodíníilzinígíí

T’áá ałtso bídadéét’i’go Diyin bá dahodíníilzingo áłah néidleeh bich’į’ sodadiilzin dóó bee i’oolįįł ádeil’į́įgo. Bóhólníihii ání, “Áádóó nahasdzáán bikáá áhooniiłígíí bits’ą́ąjį’ ánót’é, Damóo diyinígíí bá hodínósin dóó sodizin bighango ałnáádaokah dóó ádaanda’oohkaahgo bááh dóó tó dadínósingo ndaodį́į́h.” Díí éí, t’áá aaníigo, binahjį’ Diyin bisodizin báhooghan ndaa’nil. Ákót’éendi, łahda doo sodizin báhooghan da ndi bohónéedzánígi át’ao ła’ kin biyi’ nahaz’ą́ągo dahodíníilzingo biyi’ áłah néidleeh.

Dilzingo bááh dóó tó yidą́ bá áłah náʼádleeh.

T’áá íyisí bóhólníhígíí éí Damóogo Bóhólníihii bá oo’áałgo bá áłah náʼádleehgo bee dahodíníilzinígíí. Ákohgo, éí nihi’éé’ yá’ádaat’ééhígíí bihnéidááh—doo éí aláahdi ílínígíí bee da áko éé’ yá’ádaat’ééhígíí biyi’ siitį́įgo bee ééhózin Diyin nihiłnilínígíí dóó bá hodíníilzinígíí. Íit’inígíí ałdo’ bee Diyin nihiłnilíidoo dóó bá hodíníilzindoo. Sodadiilzingo bee dahodíníilzin; dóó Diyin biyiin bee dahwiitaałgo bee dahodíníilzin (doo t’óó sííníilts’ą́ą́’ t’éiyá da Diyin bayiin łahdóó bee hwiitaałgo); nda’ahiniitin dóó ahiłts’ą́ą́doo ídahwiil’aahgo bee dahodíníilzin. Jesus éí ání, “Béédaołniih díí, Bóhólníihii bá oo’áałgo, Diyin bídéét’i’ígíí baa doołééł [áhyiłnínígíí éí baa doołéłígíí éí … oolkiłígíí, béé hodínílzinígíí, doo dai’ benáłt’éhígíí, Diyin dóó diné bika’adiilwołígíí’] dóó bááh dóó tó díníilzingo yidánígíí Diyin God ts’ídá aláahdi bich’į’, dóó doo ákwe’é í’iiyaayę́ę sodizinjí nihinaat’áanii bił hwiilne’do, dóó Bóhólníihii ałdó’ bich’į’.” Doo honeenih binyé ahínéikah da—baa honéénihgo ndaanéhígíí, nahalingo—jó áko Diyin béédeilniih dóó “t’áá ałtao hadaałt’éego bee ndanhi’dintin” Jesus Christ binahat’a’ bee.

Ánii ntsaago áłahsiidlį́į́’ yę́ę dą́ą́’ Elder Patrick Kearon anhiłní éí “Damóo Sabbathgóne’ doo t’óó bááh dóó tó t’éiyá baa áłah néidleeh da dóó k’ad ałtso ádeilyaa dadii’níigo nahjį’ hadahiidzóóh da. Diyin ei bichʼį́ sodadiizingo dahodíníilzin biniyé ahíneikah. Díí bita’gi naakigo ałʼą́ą́ ʼatʼé. Ákwéʼé jidoogaał ha’níigo éí ádi hojilǫ́ǫ doo. Áko hodíníilzingo ei t’áá aaníí ádíí’níigo Diyin bichʼį́ sodiilzin dóó baa hwii’niihgo bee łahgo ániit’éego aníhidoolį́į́ł!”

Damóogo Bóhólníihii bá dahodíníilzin dóó t’áá éí Yiniyé Níyáh bee bá dahodíníilzindoo binyé. Díhwíí shį́į́h nááhai, yę́ędą́ą́’-Elder Russell M. Nelson ya’ákoniizį́į́’: “Hait’ao éí dahodíníilzin Damóogóne’ Bóhólníihii bá oo’ááłgóne’? Ánii naasháhą́ądą́ą́’, ła’ ádaal’ínígíí ndeiyíizóóhgo yindaashnishyę́ę ndaséłka’ dóó Damǫ́ǫgo doo da Sabbathgo doo ádoolníiłda dabikáa’go. Náas hodeeshzhiizhgo índa Diyin bizaad biyi’dóó bóhooł’ą́ą́’ éí Damǫ́ǫgo anisht’éidoógíí dóó ash’į́įdoógíí bee béé hózinígíí át’é shí dóó ShiTaa’ Yá’ąąshdi Hólóonii bił aha’dinisht’ánígíí bee bééhózin [díí dínííłįįł Exodus 31:13; Ezekiel 20:12, 20]. Éí bik’i’ diitáago, ádaal’ínígíí dóó doo ádaal’ínígíí náhásdzohgo doo náhásóohda. Damǫ́ǫ Sabbathgo ádaal’ínígíí ádeeshłíłígíí binahosí’ą́ągo doodai’ daats’í ákohgo doo ál’į́įdago, t’áá áko ádina’ídíshki’, ha’át’íí yee shéé hósin dooígíí lá Diyin God baa deeshłééł?’”

Damóogo Bóhólníihii bá oo’áałígíí éí Jesus Christ niná’ádeet’ą́ągo be’iina’ yee nihá nina’ídlá éí aláahgo bee bá oo’ááł. Easterjį’ anáhwiilzhííshgo Jesus Christ Náádiidzáhigíí béé deilniihgo baa ahínéikah dóó ałdo’ t’áá áłahjį’ Damóo na’oodleeł bik’eh bááh dóó tó dadíníilzingo ndeidį́į́h Jesus Christ be’iina’ yee nihá niná’ídláhígíí bee deilniih, Náádiidzáhígíí bóóltą’go. Ádaaná’iiniikąąhgo, éí bááh dóó tó díníilzingo néídį́į́hgo Damóoígíí baa ákohniidzin doo.

Dahodíníilzingo áłah néedleehgo éí “Christ bits’íís” át’é nahalingo baantsáhákees áko bidziil dóó nihika’análwo’ nda’niitinígíí, dóó bá ndeil’a’go, dóó ahidiníłnao ahíłká andaijahgo. Yídaneedlį́įgo yaadahalne’, díí ndeskáá’go ádaaní t’áá íyisí t’áá sáhí Diyin k’ehgo hinishná danízinígíí éí doo Diyin aláahgo yaa nitsídaakees da, éí doodai’ be’oodlą’ doo t’áá íyisí yaantsídaakees da, éí doodai’ doo Diyin God t’áá áłahjį’ yich’į’ sodadilzinda. Oodlání daniidlį́įgo, Diyin deiniidlą́ dóó bá dahodíníilzin bee t’áá ła’í nidlį́ bee danhidziilgo áda’ahííníilzin.

Ákót’éego éí, doo baa diyii’nahda t’áá ákwiijį́ bich’į’ sodadiilzingo bikéé’nisiidzį́įgo dóó hooghandi ałdó’ t’áá ákót’éego. Yisda’iiníiłii ánhiłní, “Dahodínósingo t’áá aníinii yá’ádaat’éehii bee shił ahadadinooht’ánígíí t’áá ákwiijį́ dóó t’áá déinóhkáágo binyé.” Asdzání ła ha’asíídgo ání, “Diyin God t’áá íyisí bá hozhdísingo bik’izhdiitį́į́h díí ba’áłchíní yázhí baa hózhǫ́ǫgo nihighanjį’ adahakááh dóó ba’ahwiilyą́ągo dóó Diyin God binahata’ bee ndaniitingo bídadéét’i’go bee daniilzééh.”

Alma dóó Amulek Zoramite dine’é neineeztą́ą́’ jó éí sondadilziihyę́ę biyi’dóóh ch’íbidi’noolkaad ndi doo t’áá kad t’éiyá da t’áá áłahjį’ Diyin God bich’į’ sodadołzin dabi’doo’niid dóó “t’áá áłtsogo kéédahoht’ínígóó.” Yaayá daałti’ígíí éí hodílzingo sohodizinígíí:

“Nihighan biyi’ áhoołts’íísí haz’ą́ą́góne’ yéigo sodadołzin, dóó nahonit’in nahaz’ánídi, dóó doo kééhat’ínídi sodadołzin.

“Aoo’, áádóó Bóhólníihii doo bichį’ sodadołzingo, éí nihi jéí yáhásááh, binahjį’ doo niit’ééhgo sodadoołzin.”

Diyin bizaad deinółta’ daaníigo ałdo’ yaa yádááłti’, Jesus Christ t’áá aníiniígíí yaa dahalne’go, ayóó’ó’óní bee ndaołnish dóó bee bá ndaoł’a’, Ii’sizį́ Diyinii nihaa dahil’yéego, áádóó t’áá áłahjį’ ahéhee’ dabi doh’níigo. Díí baa ntsókees: “t’áá áhwííjį́ ahééh niindzingo hinii’náago.” Naakíigóne’ baa ntsáhaskézígíí:

Ntsííkesgo Íit’inígíí dóó Nihiyi’di Át’éhígíí Bee Hodíníilzinígíí

Nihiyi’di át’éhígíí dóó Diyin God bee bich’į’ ahxééh niidzin, t’áá aníí át’é, baa hózhǫ́ǫgo dahodíníilzin doo éí t’áá ła’í ła’ bináá’ doo nishígí át’éeda.

T’áá aníí hodíníilzingo éí Diyin God ayóó’ííníi’níi doo dóó baa ádidiit’ááł—ákót’ao t’áá íyisí ílį́įgo ba’diilyééł. Jesus nabídííkidgo haidíígí lá aláahgo bee haz’áanii át’é bi’doo’niid, áádoo áníílá, “Nijéí t’áá át’é bee Diyin God ayóó’ííni’ní, áádóó nii’ sizíinii t’áá át’é bee, dóó níni’ t’áá át’é bee Bóhólníihii ni Diyin God ayóó’ííní’ní.” Díí ałdó’ áłtsé alą́ąjį’ Bibee haz’áanii át’é Nííla.

Díí éí Jesus t’áá bí Bizhé’é yik’ehgo yá hodísin nít’éé’. Be’ iina’ yee dóó nihá Niná’ídláhígíí BiZhé’é yik’ehółįįdgo bee ayóó át’éego áyiilaa. Bidziilgo bee dailniih Jesus t’áá íyisí tihooníihgo dóó bijéí neezgaigo BiZhé’é náyoskán kóníigo: “Oo ShiTaa’, bííghah ládą́ą́’, díí tihoo’nííh dóó anoonééł shá nahjį’ kónlééh,” ákondi ak’ehół’į́įgo ání “ákót’éendi doo shí shik’ehgo áhodooníiłda, áko t’áá ni t’éiyá nik’ehgo ádeeshnííł.”

Christ Gethsemanedi níyá.

Hodíníilzingo éí doo ni’kwíi’nééhgo díí ázaágíí behék’ehgo ániit’éedoo. Díí doo t’áá ła’ajį́ bíhwiidiil’áał da, áko éí biniinaa t’áá áhwííjį́ “nihijéí biyi’dóó yínííłniizingo bee Diyin [Bi]ch’į’ niná’ádidiit’ááł,” Bi Ii’sizį́ Diyinii nihaa náánéídoodlééł dóó Bi bee ajooba’ yee nihik’i jidlíidoo.

Táá’góne’, éí Díníilzinígíí T’éiyá Aláahgo Baa Ntsíikeesdo

Doctrine and Covenants biyi’di áłtsé bee hahoolzhiizhígíí biyi’goné’, Diyin díí nahasdzáán yee yaa nást’įįd:

“Shi bee ó’ool’įįł yits’á haaskai, dóó hool’áágóó bił aha’dadinisht’ánaa k’ídayiizti’;

“Bóhólníiii bee iiná yá’át’éehii doo deinízinda, áko t’áá bí ntsídaakeesígíí t’éiyá yik’ehgo deíkááh, dóó bidiyin béé da’alyaago yikéé’ deíkááh, jó éí nahasdzáán dabiyi’ígíí béé da’alyaa.”

Béé dailniihígíí yá’át’ééh éí táá’ yilt’éigo Jew dine’é dinééh danlį́įgo Hananiah, Mishael, dóó Azariah, daasnáahgo Babylongo bi’deet’eezh t’áádoo nzaa nahoolzhíshí Lehi ba’áłchíní Jerusalemdóó dehyidii’aazhdóó bik’ijį’. Tsilao Babylonian nilį́įgo éí táá’ yilt’éhąą bízhi’ łahgo át’ao yá áyiilaa Shadrach, dóó Meshach, dóó Abed-nego níigo yee yiyíízhi’. Náásdi, díí táá’go t’áá doole’é yit’inígíí béé ályaago bich’į’ sodadołzin ch’ę́ę́h bił ní King Nebuchadnezzar, doo yich’į’ sodadilzingo biniinaa déédíljah góne’ kǫ’ ntsaahígíí yéego dook’ą́ąłgo biyi’ góne’ ahwiistł’ííd, kóníigo, “Ha’át’ishshą’ Diyin God shį́į́h nihíká’ iilyeedgo shits’ą́ąjį’ shilák’ee doo hanhidoo’ish?”

Áadi ádadííniidyę́ę béé nílniih:

“NihiDiyin God bá nideiil’a’ígíí nihíká adoolwołgo yíyóóghah díí déédíljah góne’ kǫ’ yéego dook’ą́ąłígíí yits’ą́ąjį’ anhidoo’ish, áádóó nílák’ee doo ninits’ą́ąjį’ danihididoo’ish, aláahdi naat’áanii nílíinii.

“Azhą́ ákót’ée nidi, díí nihił ííshjáán ádeilnééh … nidiyin danilíinii doo bá ninidailnish da, áádóó óola bee e’elyaii níínilyę́ę doo dadíníilzin da.”

Shadrach, dóó Meshach, dóó Abed-nego déédíljah góne’ kǫ’ yéego dook’ą́ąłgo biyi’ góne’ yisdáákai.

Didooljéé’ góne’ kǫ’ ntsaahígíí yéego sidohgo dook’ą́ąłgo biyi’ góne’ adabistł’íídígíí t’áá ałtso daneezná, ákondi Shadrach, dóó Meshach, dóó Abed-nego t’áadoo ádaadzaahída. “Áádóó Nebuchadnezzar haadzíí’, dóó ádííniid, Shadrach, dóó Meshach, dóó Abed-nego biDiyin God yi ak’ihojisdli’, bí éí … yá naal’a’í danlį́įgo bada’ólíigo yisdá yiyíí’eezh, … áádóó bits’íís biDiyin yaa deideez’ą́, áko nááná ła’ diyiníí doo yá daal’a’ dadoo doodaí’ doo deidósin da doo, t’áá hazhó’ó t’áá bí biDiyin God téiyá.” Jehovah yada’ólíigo yisdá bíí’eezh, “ákondi t’áadoo ákó dzaada nt’éé’ndi,” éí éíí, Diyin God Bihódzáanii binahjį’ ndi neeznáadoo nt’ée’go, ákót’éindi Diyin God doo yó’adeididoo’áał da.

NihiTáá’ God dóó BiYe’ doo bekéé’ yiidaałgo t’óó bits’ą́ąjį’ t’áá ha’át’ao da diyin nááná ła’ígíí bá hodíníilzingo éí t’óó be’alyaahígíí át’é. Diyin God t’áá aaníí át’éhígíí doo jinízingo, doodai’ Diyin God doo bídíínisht’i’ da doo bik’ehgo naasháada, t’áá shí shidziil bee ánisht’é danízinígíí éí doo ákót’ée da. T’áá haida ła’ dahyikahígíí doodai’ yánaazinígíi bik’eh hojíł’į́įgo éí t’óó be’alyaa biyooch’íidii át’é doo Diyin God jíísts’ą́ą́’go . Ła’ t’óó ádaaníigo Diyin God báhodínísin daaní ndi doo Bibeehaz’áanii yik’eh dahół’į́įda t’áá bí ádeinízinígíí át’ao deiyíkááh: “T’áá bízah bąąhígíí t’éiyá shaa yádaałti’, ako bijéí biyi’di éí shits’ą́ą́jí danlį́.” Díí t’áá ła’íhígíí t’éiyá bá dahodíníilzin, “ t’áá’íyisí t’áá aaníinii Diyin God, dóó Jesus Christ, éí éíí t’áá [Bí] ayííł’a’.”

Áadóó inda, Bidihóyéé’ NihiTaa’ dóó BiYe’ Át’éhígíí Béé’iil’į́įgo Bik’ehgo Ániit’éedoo

Aláahdihígíí, éí hait’ao hinii’nánígíí bee nihxééhózin, t’áá aníí hodíníilzinígíí. Kót’ao éí bee hwééhózindo nihiTaa’ dóó BiYe’ bá hodíníilzingo bikéé’ siidzį́įgo—Bí át’éhígíí dóó át’inígíí behék’ehgo i’iil’į́įgo naasgo bee hinii’náadoo. Jó, ádaaníi łeh, t’óó ájíníigo baa hojiniihgo éí t’óó be’alyaahígíí át’é, áádóó Diyin baa yájíłti’go, hołnilíigo éí aláahdi baa ha’niihígíí át’é. Díí éí bee ániit’éedoo, t’áadoo ni’hwíi’néhé dadiyinígíí bíká íit’į́į doo. Áko Jesus Christ át’éhígí átao bik’ehgo ániit’éego éí ałdo’ Diyin God bich’į’ jooba’ íiniidzingo hodíníilzin doo. Elder Kearon ánii hozhdísingo yaa haadzíí’go áníí lá, “hohdíníilzingo łahgo ániit’éego ánhidoolííł,” éí t’áá ákónéehii ádoonííł. T’áá aaníí hozdísingo éí ájít’éhígíí łahgo ájít’ao áhooł’įįh.

Díí bee aha’deet’ánígíí bikáá’góó atiinígíí bikáá’ hózhóníyee’—éí atiin bikáá’go dahozhdísin, dóó ayóó’óó’ní bikáá’ hólǫ́, dóó Diyin God binahat’á bee jiináago bikáá’go honít’i’. Tó bee alzį́į́h bee bikáá’go dahdidiidááł, Christ bizhi’ ák’ididiit’ááł t’áá áłahjį’ ílį́įgo iiníílzin doo dóó bibee haz’áanii bik’eh honiil’į́į doo. Ii’sizį́ Diyinii nihaayiiléh, Yisda’iiníiłii bibee ajooba’ yaa halne’ bee nihánina’nídláhígíí dóó ádaa na’iiniikąąhgo bąąhígíí át’éi nahjį’ nihąąh tánéígis dóó niiltólígo anhiiłiih. Diyin bich’į’ hodínílzingo nihibąąhígíí át’ei baa na’iiniikąąhgo bee bá hodíníilzin.

Díí binahjí’ priesthood bee í’ool’įįł nááhódlǫ́ dóó Diyin God Bighan Ntsaágíí biyi’di bił ałhazhdeet’ánígíí bee hałt’é jileeh. Diyin God bighan ntsaahígíí biyi’di dadiyinígíí bee ó’ool’įįł dóó hódahgoógíí bee hodílzin.

President Russell M. Nelson t’áá aníigo ání “hastóí dóó sáanii t’áá ła’í nízinígo Diyin God bibee’adziilii bee í’ool’įįł dóó Diyin God yił ałhada’deestánígíí Diyin God be’adziil t’áá k’éhazdon bee bá bich’į’ áhóót’į’.” Díí bee adziil nihíka’ análwo’ bee ahíłká anéijah dóó bee ałk’i dajiniidlí ákóndi dóó t’áá éí t’éiyá da. Éí ałdó’ adziil Diyin bits’ą́ą́doígíí nihiyi’di naalnish dóó niiltólígo ánhósin. Diyin bił aha’diniit’ánígíí atiin bikáá’góó yiidáałgo, nihił béé hodoozįįł “diyink’ehgo bee adziil nihił hólónígíí.”

Nihí ałdo’ kódadii’nííł, Nephi dine’é dóó Laman dine’é, “Jesus bijáátah’jį’ nitsidadeesgo’ dóó … yichį’ jooba’ ádeiniiz į́į́.” Nihí ałdo’, Jesus anhididooniił, “nitsidadinohgeeh dóó NihiTaa’ bich’į’ jooba’ ádeinohsin [díí] [Biye’ át’éhígíí] bizhi’ binahjį’ .” Nihí ałdo’ Ii’sizį́ Diyinii nihaadoolyééł dóó Diyin God nihijéí baa dadidiit’ááł, Bí t’éiyá nihi Diyin nilį́į doo nááná ła’ éí dooda, dóó Jesus Christ bikéé’ yiidáałgo, bekék’ehgóó nihe’iina’ ííl’į́į doo. T’áá aníí shił bééhózin díí ííl’į́įgo, ajooba’ bee hodíníilzingo bee iłhózhóonii nihił béé hodoozįįł. Jesus Christ bízhi’ binahjį’, amen.

Nda’asdzoh

  1. Matthew 2:1–2; emphasis added.

  2. See Matthew 2:11

  3. Doctrine and Covenants 59:9

  4. Doctrine and Covenants 59:12, footnote b.

  5. Doctrine and Covenants 59:12.

  6. See Doctrine and Covenants 88:78.

  7. Patrick Kearon, “Welcome to the Church of Joy,” Liahona, Nov. 2024, 36.

  8. Russell M. Nelson, “The Sabbath Is a Delight,” Liahona, May 2015, 130.

  9. See, for example, 1 Corinthians 12:12–27.

  10. See “Stats for Sermons: Most Christians Have Entirely Private Spiritual Lives,” Barna Group, Feb. 21, 2025, barna.com/trends/stat-download-spiritual-lives.

  11. Doctrine and Covenants 59:11.

  12. Alma 34:38; see also Alma 32:10–11.

  13. Alma 34:26–27; see also Alma 33:3–11.

  14. See Alma 33:12–23; 34:8, 28–39.

  15. See Matthew 22:36–38; Mark 12:28–30. Jesus was not asked what the second commandment was, but He volunteered, “And the second is like unto it, Thou shalt love thy neighbour as thyself” (Matthew 22:39; see also Mark 12:31).

  16. Matthew 26:39; see also Mark 14:36; Luke 22:42.

  17. Jesus says simply, “If ye love me, keep my commandments” (John 14:15).

  18. See 3 Nephi 9:20.

  19. Doctrine and Covenants 1:15–16.

  20. Daniel 3:15.

  21. Daniel 3:17–18.

  22. Daniel 3:28.

  23. Joseph Smith—History 1:19; see also Isaiah 29:13; Luke 6:46.

  24. John 17:3; see also Exodus 20:2–3; Mosiah 12:33–35; Doctrine and Covenants 20:17–19.

  25. See 2 Nephi 31:17.

  26. Russell M. Nelson, “The Everlasting Covenant,” Liahona, Oct. 2022, 10.

  27. See Doctrine and Covenants 84:19–21.

  28. 3 Nephi 11:17.

  29. Doctrine and Covenants 18:40.