Ntsáo Áłah Aleeh
Nideit’į́’ígíí T’áá Át’é Nijéí bee Ínlei
Ghąąjį’ 2025 Ntsaago Áłah Aleeh


15:22

Nideit’į́’ígíí T’áá Át’é Nijéí bee Ínlei

Yisdá’iiníiłii bá’íníłí dóó yínitą’, áhódinilzéé dóó hózhǫ́’ógo, díí nideit’į́’ígíí t’áá át’é nijéí bee ínleigo,

Kóhoot’éedáá’ Europego ts’áanisiyá’, íídą́ą́ nisishnish yę́ę́di nanisdzą, chídí naat’a’í bá haz’anídi Frankfurtdi Lufthansa German Airlinesdi.

Na’ałt’a’ii nideinitingo, dikwíí shį́į́ lą́’í ńda’nitł’áago niłch’ih naalkidi biyi’ ndaat’a’ii beełt’éego nida’jiłta’ígíí deiyiłyeed éí t’áá ákót’ao dóó tsį́į́łgo na’at’a’ bii ’adáat’é’ígíí anályaago ńdaalkid. Íídą́ą́ dikwíí shį́į́ shinahai na’ałt’a’ii siláo binanit’a’í nishl’ǫ́, ákó niłch’ih naalkidi biyi’ ndaat’a’ii beełt’éego nida’jiłta’ígíí nidashinitingo t’áá hastáá náhidizíd bik’é ánahálzhizhgo naasht’a’ii biyi’ bighą́ ánaash’į́į́hgo t’éíya bikéhgo na’ałt’a’ii naashtiin ntę́ę́. T’áá binashnį́į́h yéígo ba shíni’ dóó bik’é’ shiłyé’go ndi bighą́ áashlaadóó yá’át’ééhgo iishlaa niizį́į́h. Íídą́ą́ ’ániid naashá dóó nanitł’ago ayóó shił yá’át’ééh.

Ts’áanisiyáan yę́ę́dą́ą́, Lufthansa łá’ binaat’aani na’shideełkid shi dats’į díí naana binadiniishtáál dóó niłch’ih naalkidi biyi’ ndaat’a’ii beełt’éego nida’jiłta’ígíí t’ááł’á’ídi naana 747 ninadiisht’á nisǫ́.

T’áado naashideekidígíí ałtso banitsiiskeesgo, azhí łá’ disiits’ááh—bik’é’diisghiisgo t’áá shi shizhí nahólǫ́—kóníigo, “Aoo’, Éí lá’ ayóó shił yá’át’ééh.”

T’áá saad bee haasdzįigo, t’ó áha’ayóí nitséheekees shiní’ bii haslį́į́h. T’áá nízaadgoo bita’ hodíiná’ 747 lá’ nisíłt’ágo. Íídą́ą́ ’ániid naashá dóó ndaabaahí binanit’a’í ’ádajóódlį́’ígíí nishló. K’ad éí aláahdi naat’áanii na’ałt’a’ii bee shéhódílzin yę́ę́ bee T’óó dats’į́ shá yáhódoosį́į́ł díí diné bináaltsoos daholónii biláájį?

Ndi t’ą́ą́’ hádiishááłígíí doo bighą́da, ákó siláo binanit’a’í bik’idah’asdáhíjį́ da’nida’, tó beehózínigoo dóó ayóó ánólingo bee nidagízígíí bik’idíishnii’, dóó sini’, naana, shik’íhódiisná na’at’a’ii tsoh na’at’a’ii bi’tiin góyaa nidíílwódgo dóó dégo hodootłizh bich’į́ nidi’t’a.

Na’azt’a’ígíí nizhónígo ’ádzaago ba’shił hózhǫ́, beesh naat’a’ii t’áá ’ałhíí sinil ntę́ę́, na’ ałdó ’ánadiniish’į́į́hígíí.

Ákót’é ndi, shił ha’joobago díí iishlaa. Ániid naashá yę́ę́dą́ą́, na’at’a’í t’áá ’ájiłį́įnii na’hólǫ́ ’át’é ntę́ę́. K’ad éí t’áá ’ałtso bantsíkeesgo t’éíya ’ádool’e’é ash’į́į́h.

Diyin Yiikee Naziiníí éí Bínahodi’niltingo bighą́

Niłch’ih naalkidi biyi’ ndaat’a’ii beełt’éego nida’jiłta’ígíí iishlaado yéígo bee shił yeehólnį́į́h ’ájił’į́įnii beejileehgo—dats’į́ éí na’ałt’a’í, na’ał’eełí, nda’ałkadí, na’hégodí éí doodai hwił beehózinii—t’áá ’ałhąąh ’áda nahwiinitin dóó áłkéé ’ájóół’į́į́łgo bighą́.

Ni dats’į́ dikwíí shį́į́ ninahaigo t’áadoo le’é bee náás dahjoolééł chódal’į́ni bóhooł’aah éí doodai bee diileełígíí. Ákó yéígo iinitį́į́h binaanilnishgo t’áá łá’ ’ániłį́įnii na’hólǫ́ ’át’éego na’silį́į́. Ndi shi bináníshtáahgo dóó ba’íinishtá’ígíí k’ad ałtso ninízó, t’áadoo hodíína’í ba’ ákódiníizį́į́ł nił beehózin yę́ę́ dóó bee nilíinii díí ’ílį́įgo neelyaa yę́ę́ nits’ą́’ hóldoogoo.

Díí bee náás dajoolééł chódal’į́ni éí saad łá’ bóhojííl’ááhgo, sin bee na’ané’é bee nijínéego, dóó béésh naat’a’ii nijíłt’ago ’adáat’é. Na’ałdó Christ bikéé jógaałígíí jileigo ’át’é.

Doo nanitł’áago ’áhóníigo, Diyin yiikee naziiníí éí ’ádanijinitingo bighą́.

Doo éíya t’ó ba’hózinii bik’idjiniyá’ígíí ’át’éeda, dóó doo t’áá kǫ́ ’áhootiidígíí ’átéeda.

Jesus Christ bi oodlą’ bii hweehólǫ́ éí hweelyaa’ígíí ’át’é, ndi t’áá hwii jinisǫ́ nízhididóóleeł éí t’áá ’át’é nihi “t’áá bizááká ’ádeit’į́nii, nihintseheekees dóó nihidzilii” bee baa ashdeet’ą́ado. Éí t’áá ákwííjį́ ’ahąąh ’ájil’ǫ́. T’áá ákwíí ahéé’iilkeedji. T’áá ’ahąąh bóhoojił’ááh dóó bee ashdeet’ą́anígíí biizhdiilkáálgo. Nihi oodlą, éí Yisdá’iiníiłii bich’į́ nihé’ódlí, díí yéígo bitsxé’ yileeh éí nihíhontá bee díí bits’ą́ąjígo ’aniit’éego atsʼíísk’eh anoonééłígíí biyi’. T’áá bee naas yikáá jó nihi t’áá ndi deiniitá’, t’áá ’áłahjí chódeil’į́į́h, dóó doo bik’idiikááda.

Naana łá’jígo, oodlą’ dóó bibee adziilii doo choodeil’į́į́go ché’adeil’įįh, t’áádoo l’e’é diyingo baa dahasti’go adáat’éii deinitá yę́ę́ nihi k’ad doo beehozíngo ba’ntsiikees—t’áá áníinii danidzin yę́ę́ k’ad doo bighą́go hwiindzin.

Azáhon’aah doo łá’ akwíí nihich’į́ danihózhį́ da yę́ę́ k’ad éí doo t’óó baa’ih na’halinda dóó ayóó ’ánólingo át’é silį́į́.

Adą́ą́dą́ą́ hane’ t’áá aanínígíí bikǫ’ éí doo niha nízaadgo bee deesdoi da. T’áá ’ahą́ą́h ba’jiłtsógo ákó yéígo t’áá do’ką́ą́ł.

Aha’deet’ą́ Ániidii biyi, Yisdá’iiníiłii yee na’néeztą́ą́’ łá’ hane’ beełt’é łá’ ananit’a’í bá nidaal’a’í t’áá áníinii diyingo baa dahasti’ t’áál’á’í nitį́į́hgo yeenila’—béeso lą’í tálents wólye’go. Bá nidaal’a’í hózhǫ́’ó bitálents choodees’į́į́dígíí lą’ígo ’adeiyíilaa. Łá bá’nidaal’a’í bitálent łeeh yiyí’ąago bits’ą́ą́ yó’eelts’id.

Bee nanitinígíí? Diyin God t’áádoo l’e’é niheinila’—bee ’éédahózinii, bee bíníghą’ígíí, bee nda’anishígíí—dóó díí choodeil’į́į́hgo dóó nitsaago ’adeil’ǫ́ Yinízin ákó nihi dóó naana łá’ Ba’ áłchíní ba’ ak’ihojídlído. Díí doo ákóneeda nihi nihéélyá’ígíí bee oosbą́’ígíí nahólǫ́ t’ó nila’go nda’hiitą́ągo díí bita’náhoot’aahgo nda’ baadahwiinį́į́h łé’. Nihi nihéélyá’ígíí t’áá choodeil’į́į́hgo t’éíya yilááhdi ádi’didoolnííł dóó łą́’í dooleeł.

Né’adá’alyé’ígíí Nilį́

“Ndi Elder Uchtdorf,” dats’í didiniił, “Hweelya’ígíí ’adáat’éii éí doodai tálents doo she’hólǫ́ǫda—ákó, da’ílį́įnígíí adin.” Łá’ dats’í ninił’į́įgo bada’asyá’ígíí t’ó ba’hazíní dóó ayóó nólin dóó ni éí t’áá ákógo ’át’é’iigi nishlí ninízį́į́h bił ’ałhąąh nda’sinilgo. NIdats’í yá’ąąshdi kééhwiit’į́į́dą́ą́’ biyi’di díí át’éego ninízin, t’áá bijíjį́ nitsaago nihada’doolyeełígíí dóó tálent ’ałąą nihiyaají ndahaaskáago, ni bii’adání t’áá ayóó bíí’oh—naana łá’ t’áá bił ’ałhaa nínilgo tsik’éh éí łá’ dabii’adání ’ałk’ijį’ daastł’iin dóó bilááhgo ’adáashghaashgo.

Oo, ha’í’ shą́ ninidíísh chiił dóó díí ayóó t’áá áníinii bik’ididitį́į́ł bee niká’adííshwół nisín: Nik’ihojídlí jó ’ahool’áago Diyin God bee adindíínii, ii’ sizíinii be’awéé’ nil’į́! Dóó t’áá niyi’ígo sinił’ą́ díí na’anish naas bee ídiilííłígíí bilááhgo t’ó ba’ntsízdokósgo ínit’é.

Diné saad ndaashch’ą́ągo ’adeil’į́į́nígíí da’halne’, nahasdzáán bikáá’ hídiníyáago “k’os bits’ádi’nílíídgo ’ałkéé’ íít’į́”!

Bitsąądę́ę́ hoosinlį́į́’ígíí na’hane’ éí diyinii ’át’é, dóó ’ałdó na’áhodoolníílígíí. Ni kójį́ dinááł biniyé yá’ąąshdę́ę́ bits’é’niyá’, ndi yá’ąąsh t’áadoo nts’á’niyáada!

Ni doo t’áá ákógo ’át’é’ígíí nilį́’da ndi t’áá ałtsogo ínit’é.

Né’adá’alyé’ígíí nilį́!

Doctrine and Covenants biyi’, Diyin God ani:

Kǫ́ǫ́’ lą́’į́go ’adá’alyé’, dóó t’áá ałtsogo bich’į́ [diné] Diyin God Bi’Ii’ sizíinii bee bada’asyá’.

“Lą́’i bich’į́ éí t’ááłá’í beelyá’, dóó lá’í bich’į́ éí łá’ ba’nadaasyá’, [dóó] t’áá ałtsogo dats’į́ bits’ą́ą́dóó ba’da’asyá’ ákó.”

Lą́’ígo niha’daasyá’ígíí Diyin God Bizaad biyi’ daasdzo. Lą́’ígo éí dooda.

Diyin yá yáłti’í Moroni aninígí t’ao, “T’áádoo Diyin God bibee a’iilyéii nahjį’ kóda’ohł’íní, háálá éí t’óó ahayóí; dóó éí t’áá Diyin God bits’ą́ą́dę́ę́’ hólǫ́.” Díí dats’í bi bee ’ééhozingo biyi’ “díkwííshį́į́ ał’ąą átʼéego … ; ndi t’áá Diyin God éí díí tʼáá ałtso yee yikʼijídlí.”

T’áá dats’í áníi díí ii’sizíinii k’ehgo niha’daasyá’ígíí doo ákó bik’inidzídláádígíí ’át’éeda, ndi díí éí doo bi’ohgo bants’áhaakeesda. T’áásh ákó nahasdzáán tsé’naago bikáa sodizin bá hooghan da’atahígíí ba’ákónizii’ígíí díí ii’sizíinii k’ehgo ba’daasyá’ígíí nił ch’íniishą́ągo? Ba’nisinkees háidí shą́ t’ááłá’ígo éí doodai lą́’ígo dats’į́ nik’idahojisdli díí gít’aó:

  • Yaa’ą́ą́h ninízingo.

  • Diné bilááhgo dadeez’tį́į́d yę́ę́ ba’ákóninízingo.

  • Biniyéii ba’hózhǫ́ bik’initáago.

  • K’é nidahoołeełii nilǫ́.

  • ’Ałts’íísígo álílee ba’ákóninízingo.

  • Bee ááha’níih t’áá áníigo ’ániłǫ́.

  • Ba’ ats’ádiní’aahígíí nilǫ́.

  • Ba’ bąąhí yóó adá hidiit’ááhígíí nilǫ́.

  • Ha’íínilnį́įgo.

  • T’áádoo le’é doo nanitł’áago ch’ínáhá’áago.

  • Áłch’íní bił ahiłdahólne’go.

  • Sodizin báhooghanjí ánaazį́ bikéé’ sinizį́įgo.

  • Naana łá’ atah danil’į́įgo bił beeda’hózin bika’ánanilwó’go.

Díí ba’da’asyá’ígíí doo dats’į́ yin’į́įda nilei ward di ya’da’hanii’ígíí baa niná’áldahgo. Ndi shi ha’íínishníigo ni t’ááshóó yin’į́ hait’éego ílį́įgo Bóhólníihii bina’anish yich’į́ ’adáat’é dóó hait’éego ni dats’į́ Diyin God ba’áłchíní łá’ bidiisnaa’go,bik’idahojidlíigo, éí doodai haas’deiniloos neilyá’ígíí bee. Beenilnįįh: “Díí ’áłts’íísí dóó doo nanitłáii ’adáat’éii éí ayóó ’adáat’éii ’ada’hódooniił.”

Ákó nihi t’ááłá’í nitį́įgo ’ałtsíísíigo nihideit’į́’ígíí ’adeil’neeh.

Áłts’iisígo Nideit’į́’ígíí Ínlei

Shik’is dóó shilahkéí ayóó íínishnínii, dóó dashik’is, shi sodiszin ii’ sizíinii nika’ádoolwół díí niheeda’asyá’ígíí dóó danihitálent Diyin God niheinlá’ígíí ba’ákódansindo. Ákó lą́’, nihi ałdó, Bóhólníihii ba’ hane’ beełt’é biyi’ bá nidáal’a’í da’oodląnígíí na’hólǫ́, nooseełgo dóó bilááhdi áda’diilnííł.

Bijíjį́ ’ahoolzhiizhgo nihijooba’ii nihiTaa’ yá’ąąshdi hólóonii bidáahdę́ę́ nidasidzį́įgo naanish ’adeelya’ígíí ’ałkéé bich’į́’ deiniltá’do. Bił beehódoolzį́į́ł díí Niheinlá’yę́ę́ haalá deelyá nizingo—t’áá ts’ik’ehgo, hait’éego chódasiil’į́į́d Ba’ áłchíní bee bik’idahojídlíigo. Diyin God bił beehózin nihi ’ayísíí t’áá aniigo danidlį́nii, aniit’éego niheediilyá bee dadidleełígíí, dóó ákó Bi yéigo hodáhgo niha’neeyool’į́.

Ndi doo éí niha na’yolį́įda díí ayóó ’át’éii, ba’hódlí’, éí doodai diné ayóó ’át’éégo dadinóljį́įłii git’ao ’aají diikáá’ígíí. Nahasdzáán Haidiilaa’ígíí biyi’, ánooseeł hózhǫ́ǫgo dóó biba ’ájít’éego ’ádoohnííł—ndi ałdó t’áá ’ahą́ą́hgo dóó doo na’hałtíidago.

Bee daałnįįh, Jesus Christ éí iidą́ą́’ diné ayóó ’át’éégo ’át’é íyíilaa’ anoonéeł dóó bąąhági ádaat’éii yikʼedeesdlı̨́ı̨́’go.

Christ bikéé’ deinikáago éí nihideit’į́. Bąąhági ádaat’éii bits’ą́ą́jį́ nideil’yisgo, Yisdá’iiníiłii bich’į́jigo nideil’yisgo, dóó Bich’į́ deinikáá’, t’ááła’ígo nidadiiltaalgo, éí nihideit’į́. Díí ’adeit’ǫ́, yéígo dóó oodlą’ bee, bąąhági ’anít’éii ya’nihótá’ígíí dóó t’áá nihi ’adeit’į́nígíí náhjį’ kóhdadiilnííł dóó t’áá hózhǫ́’ógo nihighą́’nildééhgo, nilei haałt’é bijį́jí nda Christ bee nihi haadanilt’éedo.

Ak’ihojidlíhígíí t’áá ’ayídíigo ’át’é. Bééʼnidahootʼáánigii t’áá ’iidą́ą́ nidaaz’ą́. Dáádílkaał éí niteelgo ’ąą ’át’é. Ya’ádiikáá’ígíí dóó bee ha’dootį́į́hígíí t’áá nihi nihó’hoolnį́į́h.

’Ałtsíísíigo dats’į́ bee hahádoolzhiizh. Ndi t’áá ’áko.

’Aadí oodlą’ bitah doo hinániigí, Jesus Christ dóó Bibee adziilii biyi’ ha’oolní bee ha’hódoolzhish tá’ágis dóó haałt’é ’adeil’égo.

NihiTaa’ ’ánihiłni díí oodlą’ dóó akéé’sizį́į nanitł’á’ígíí bich’į́ deinikáá doo éí ch’áá nidaakai’ígíí git’aó ndi t’áá ’áyíísí da’oodlą́nigíí danidlǫ́ Babylon bits’ą́haaskai’ígíí dóó niláago ’adeiyííláa’ígíí dóó Zion bich’į́ dabijéí, dabini’, dóó nihidadiiltaalgo nahólǫ́.

Nihił bee dahózin díí t’áá sahí ’adeit’į́įhgo doo agháadi anihile’da. Ndi Jesus Christ bich’į́ oozlíí’ígíí dóó aghą́’dadeet’ą́nígíí bee ’ánihidoolį́į́ł, dóó Bi agháadi ínihidoolį́į́ł.

NihiYisdá’iiníiłii ayóó anínínii biniinaa, éí doo hwiidinooneeł bee ’alyaa’ígíí adinda. Nihe’oolní dóó nihe’oodlą’ dats’į́ biyi’ Bii’nisííl’ą́ągo, oosbą́’ niha nidoot’ą́ął. Niha neidiinʼááʼ Bibee adziilii,Bidiyin k’ehjí adziilii, lą́’ígo Bijoobá’ bich’į́ niha ’ą́ą́’ íyíílaa. Ndadííltaalgi bee ndadííltaal, ’ałtsíísígo bee ’ałts’íísí, ayóó ’át’éego dóó haałté’ bijíjį́ nihi yéígo bich’į́ dadiníseel ’ákógo hool’áágóó bits’ádi’nílíídgo biyi’ Bi dóó nihi ayóó deinínínii bił danihighando.

’Áaji’ dííkáago, nihideit’į́’ígíí díí jį́ dóó t’áá ’ákwíí jį́ ’adeit’į́įgo t’éíya. ’Adą́ą́dą́ą́ nihidadíítaal yę́ę́ ba’ áhééh danidzin, ndi nihi doo ’áaji nideiltł’áada. Nihił beedahózin t’áá nízaadgo nihe’ hoolzhishígíí, ndi díí doo nihiyá’neeyííłhááłda.

’Ákó éí biyi’ ’adáanít’éii éí danidlį́—Christ bikéé’ deinikáá’ígíí.

T’áá ’ałtso sodizin bá hooghan da’atahígíí yéigo adabidiishní dóó bik’idahwíínishdlí, dóó t’áá ’ałtso shideit’į́gó deinízinígíí, Yisdá’iiníiłii yada’ódlíigo dóó deinótą’, ádahódadinółzéé dóó hózhǫ́’ǫgo, díí nihideit’į́’ígíí t’áá át’é nihijéí bee ’adáłeehgo—díí nihił hózhónígi nitsaa dóó díí, łá’ bijį́ji, aTaa’ neile’ígíí niha’doolyeeł. Díí Jesus Christ bizhí binaaji ’adishní, amen.

Nda’asdzoh

  1. Na’ałt’a’ii siláo niłch’ih naalkidi biyi’ ndaat’a’ii beełt’éego nida’jiłta’ígíí t’áá hastáá náhidizíd bik’é ánahálzhizhgo bidadeit’į́ díí t’áá yeedahósingo dóó bikéhgo nda’ałt’a’ii ba’aniidigo ’ánidaalne’. Díí ayóó ’át’éego nideinitinígo éí na’anish ba’nahaz’ą́nígíí hólǫ́ t’éíya díí nda’ałt’a’ii alą́ąjį nda’hastáanígíí FAA nahólǫ́ ’adeiyíílaa.

  2. Níníł’į́ 1 Corinthians 12:9.

  3. Moroni 10:32.

  4. T’áá nihits’íís bidohígíí doo hadiilneehgo éí doodai t’áá bidziil ayósingo díí doo ndá’ídiilts’ǫǫ’go nahólǫ́, ákó Ch’į́įdii biazáhon’aah dóó naana łá’ ats’íís bits’ą́ąjígo ’adeile’ígíí ats’íís kéhgo nooseełígíí díí bits’ą́ąjí nanihiłdóón” (Dallin H. Oaks, “Divine Helps for Mortality,” Liahona, May 2025, 104).

  5. Níníł’į́ Alma 32:37–43.

  6. Ninił’į́ Matthew 25:14–30 Hane’ yá’át’ééhii ninályáa’ígíí t’ó’ bee hahoolzhiizh yę́ędą́ą́’ biyi’, Diyin Bóhólníihii díí ba’hane’ beełt’é ch’íni’ą́ éí tálents Yeinilgo łá’ nideidiis’į́į́hgo Yich’ahooshk’eed. Ndi t’áá Kwiidííniid éí t’áá ákódatį́į́hgo dabitálentígíí łeehdeinilgo, “díí bigha[dadooniił], t’áá nideija’ígíí ndi” (Doctrine and Covenants 60:2–3).

  7. Ładi nihada’asyá’ígíí dóó tálentígíí ba’hílį́ní nihi t’áá bilááhgóó banits’ídeekees díí bidádiníílkaalgo nihinda’anish ’adeilyaa yę́ę́ ba’hílį́įgo bike’k’é. Diijí niha ’át’éii łá’ ayóó ba’hanínii naaltsoos ’adeile’ígíí yik’é’ashch’į́į́h: “T’áála dikwíí shį́į́ tálent biyi’ nanit’í, ndi tálent éí doo lą́’í ba’hílį́nii ’át’éeda, ashį́į́h bił ’adání bi’ohgo ba’hílį́. Diné ayóó bił ’ee’hózinígíí bee hódozįįł díí ayóó ba’haní’ígíí bits’ą́ą́jiniloosgo éí ayóó naalnish dóó ółtá’; t’ááłá’jí yidiilkaal” (Stephen King, Danse Macabre [2011], 88).

  8. “Ode: Intimations of Immortality from Recollections of Early Childhood,” The Poetical Works of William Wordsworth (1835), 249.

  9. Doctrine and Covenants 46:11–12.

  10. Moroni 10:5

  11. Dikwíí shį́į́ naahaiyę́ę́dą́ą́, Elder Marvin J. Ashton Hastóí Naakits’áadah Bik’idahodiinii’ígíí díí łá’ dóó beehózinii hwee’da’asyá’ígíí hane’ asdzógo ch’íní’ą́ (níníł’į́ “There Are Many Gifts,” Ensign, Nov. 1987, 20–23).

  12. Alma 37:6

  13. Níníł’į́ Colossians 3:23; Doctrine and Covenants 64:34.

  14. See Doctrine and Covenants 50:24

  15. Níníł’į́ Guide to the Scriptures, “Agency.”

  16. see Doctrine and Covenants 84:38