Proroci Boží

Drahá mládeži, máme opravdu krásné konferenční zasedání! Už jsme si vyslechli tři žijící apoštoly Ježíše Krista. To je úžasné požehnání! A vyslechneme si ještě jednoho, staršího Henryho B. Eyringa. Duchovní hostina pokračuje!

Když jsem hovořila loni, dozvěděli jsme se, jak čelit tomuto světu prostřednictvím Davidovy zkušenosti s Goliášem. Vzpomínáte si na těch pět kamenů? Dnes vám povím starozákonní příběh, který jsem četla ve vašem věku a který ve mně zanechal touhu být jako jeho hlavní hrdinka. V Bibli není uvedeno její jméno, a tak jí budeme říkat žena ze Sunemu, podle názvu města, v němž žila.

Jednoho dne městem Sunem procházel prorok Elizeus a čteme, že tam „byla jedna žena vzácná, která ho [zvala], aby jedl u ní. A od toho času chodívaje tudy, stavoval se tam, a jídal chléb.“ Představuji si, že proroka Elizea muselo její pozvání na jídlo velmi potěšit. Byl tam již několikrát, když jednoho dne řekla tato žena svému muži: „Nyní vím, že ten muž Boží svatý jest.“

Tato žena říká: „Nyní vím.“ Zdá se, že Elizea pozvala k sobě domů, aniž by věděla, že to je prorok; své svědectví získala prostřednictvím Ducha Svatého tím, že pozorně naslouchala tomu, co Elizeus říkal a čemu učil. (Nezapomeňte, že v té době neexistovaly fotografie! Bylo tedy těžké poznat proroka jen podle tváře.)

Zde však příběh nekončí. Jednoho dne řekla tato žena svému manželovi: „Udělejme pokojík malý, a postavme tam jemu ložce, stůl, stolici a svícen, aby, když by koli k nám přišel, obrátil se tam.“

Tato věrná žena byla ochotna postavit ve svém domě pokoj, aby prorok, který městem projížděl, měl kde přebývat!

Dnes z této zkušenosti můžeme získat mocné ponaučení.

Pán ženě ze Sunemu dosvědčil, že Elizeus je prorok Boží, a ona zareagovala tím, že mu navždy otevřela dveře svého domu.

I my můžeme v dnešní době obdržet osobní svědectví o Božích prorocích a otevřít své srdce a svou mysl – dveře svého domu – poselství, které pro nás Nebeský Otec v těchto posledních dnech má.

Drahé mladé ženy a drazí mladí muži, vyzývám vás, abyste si položili tuto otázku: Mám osobní svědectví o žijících prorocích Božích?

Začněme od začátku.

Kdo je to prorok? Prorok je člověk, kterého Bůh povolal, aby mluvil v Jeho zastoupení. Stejně jako v dávných dobách jsou proroci na zemi i dnes.

Proroci jsou vidoucí a zjevovatelé. To znamená, že mohou vidět to, co druzí vidět nemohou, a mohou prorokovat o budoucích událostech. Mohou nás také připravit na pohromy. Proroci od Pána získávají přikázání a zjevení. Devátý článek víry hovoří o pokračujícím zjevení v těchto posledních dnech. Píše se v něm: „Věříme všemu, co Bůh zjevil, všemu, co nyní zjevuje, a věříme, že ještě zjeví mnohé veliké a důležité věci týkající se království Božího.“

Starší Gary E. Stevenson řekl: „Pán zjevuje svá přikázání a vůli svým prorokům i dnes, protože si přeje vést nás ke štěstí v tomto životě a k celestiální slávě v životě příštím.“

Proroci také hlásají evangelium a jsou pro každého člověka na zemi inspirovanými učiteli a Božími posly.

Každý člen Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů je prorokem, vidoucím a zjevovatelem. Tito muži slouží pod Pánovým vedením jakožto rada a mají pravomoc prohlašovat a vykládat nauku a stanovovat pravidla pro Pánovu Církev. Pečlivě se modlí a rozvažují, neboť rozhodnutí těchto kvor musí být jednomyslná. Pán nás ujišťuje, že takto se bude dít Jeho vůle.

Proroci svědčí o Kristu – o Jeho existenci, o Jeho službě a o Jeho božskosti.

Přečtěme si několik svědectví proroků v Knize Mormonově.

Abinadi prohlásil:

„Sám Bůh sestoupí mezi děti lidské a vykoupí lid svůj.

A protože přebývá v těle, bude nazýván Syn Boží.“

Samuel Lamanita také svědčil, že Ježíš Kristus je Syn Boží, Otec nebe a země a Stvořitel všech věcí od počátku.

A prorok Moroni řekl: „Viděl [jsem] Ježíše a… mluvil [se mnou] tváří v tvář.“

Když Kristus navštívil Nefity, jedním z Jeho prvních kroků bylo povolání Dvanácti apoštolů. A lidu řekl: „Požehnaní budete, budete-li dbáti slov těchto dvanácti, které jsem vyvolil.“

Dovolte mi říci několik slov rodičům a dalším rodinným příslušníkům, kteří vychovávají děti. Adama a Evu učil pravdám týkajícím se plánu spasení sám Pán. A poté jim řekl: „Dávám [vám] přikázání, [abyste učili] těmto věcem děti své otevřeně.“

Co znamená učit otevřeně? Znamená to učit se pravdám evangelia, mít o nich osobní svědectví a dělit se o toto poznání se svými dětmi. Znamená to podněcovat formální i neformální příležitosti k výuce. Znamená to žít v souladu s tímto poznáním a svědectvím.

Kniha Mormonova popisuje 2 060 mladých válečníků jako muže „pravdy a rozvážnosti, neboť byli poučováni, aby zachovávali přikázání Boží a kráčeli před ním zpříma“. Tito mladí muži věrně poslouchali Helamana, který byl v té době jejich vojevůdcem a také prorokem, a uvědomovali si, že jejich matky naplnily jejich srdce pravdou a vírou.

Rodiče, v tomto světě, kde je mnoho hlasů a někdy mnoho temnoty, nám sám Bůh přikazuje, abychom své děti vychovávali ve světle a pravdě. Svěřil nám zodpovědnost učit naše děti spásným pravdám evangelia. Pokud tomu nedostojíme, svět to neudělá.

Drazí mladí přátelé, mám pro vás výzvu: Vyzývám vás, abyste v nadcházejících dnech poklekli, otevřeli své srdce, s vírou se pomodlili k Nebeskému Otci a požádali Ho, aby vám potvrdil, že Jeho vyvolený prorok a apoštolové jsou v dnešní době Jeho hlasem na zemi.

Žena ze Sunemu nás naučila, že toto svědectví můžeme získat prostřednictvím Ducha Svatého. Slibuji vám, že jakmile poznáme, že prorok a apoštolové jsou pomazaní Boží, náš život bude navzdory pokračujícím těžkostem snazší, neboť budeme jejich hlasu poslušni s důvěrou, vírou a nadějí. Naslouchat hlasu proroka a být ho poslušni je zásadní pro to, abychom se až do Druhého příchodu našeho Spasitele mohli držet každé dobré věci.

Zlovolnost ve světě narůstá, ale Církev Ježíše Krista a Jeho království jsou silnější než kdy dříve. Sion se obléká do krásného roucha a Kristův trůn nepadne. Pán od nás očekává, že budeme silní ve svém svědectví, plní víry a že budeme denně činit pokání. Spasitel Ježíš Kristus spoléhá na každého z nás, že budeme v Jeho díle pokračovat.

Prorok Joseph Smith jednou řekl: „Bratří, nepůjdeme dál v tak veliké věci?“ Jelikož je mé poselství určeno hlavně vám, mládeži, ráda bych místo slova bratří použila slovo mládež. Připraveni?

„[Mládeži], nepůjdeme dál v tak veliké věci? Jděte kupředu, a ne zpátky. Odvahu, [mládeži]; a dál, dál k vítězství! Nechť se srdce vaše raduje a je nesmírně radostné.“

Jsem žijícím prorokům vděčná za jejich vedení a zasvěcené úsilí. Vydávám vám posvátné svědectví, že jsou povoláni Bohem, aby v dnešní době nesli kupředu, upevňovali a vedli Jeho království na zemi. A tak tomu bude vždy. Vždy to bude Pán, kdo si bude vybírat své služebníky. Ve jménu Ježíše Krista, amen.