Smiřte se s Bohem

Při studiu písem narážím na slova, která poutají mou pozornost – a to především proto, že pro mě mají zvláštní význam kvůli tomu, co jsem v životě prožil. Svou profesní dráhu jsem strávil jako forenzní účetní. V této souvislosti mě při čtení písem zaujalo slovo smířit, které se v angličtině také používá pro účetní vyrovnání. Mým úkolem bylo účetně vyrovnávat nahlášené částky s finančními záznamy pomocí účetních, auditorských a investigativních metod. Jinak řečeno – mým cílem bylo sladit finanční výkazy s podkladovými finančními dokumenty, aby vše bylo zaznamenáno správně a platně. Případné nesrovnalosti jsem se snažil usilovně řešit a běžně se stávalo, že vyřešit i zcela malé nesrovnalosti trvalo velmi dlouho.

Apoštol Pavel naléhal na Korintské, aby se smířili s Bohem. Smířit se s Bohem znamená znovu dosáhnout souladu s Bohem nebo s Ním obnovit svůj vztah, který je kvůli našim hříchům či skutkům napjatý či narušený. Jednoduše řečeno, smířit se s Bohem znamená uvést svou vůli a skutky do souladu s vůlí Boží neboli, jak tomu učil president Russell M. Nelson, dovolit Bohu, aby v našem životě převládl.

Jak se učí v písmech, jsme svobodni, abychom jednali sami za sebe – „zvoliti si cestu věčné smrti nebo cestu věčného života“. Nejsme-li ale pilní, tato svoboda jednat sami za sebe může vést ke ztrátě souladu s vůlí Boží.

Prorok Jákob učil, že když se ocitneme v neshodě nebo v nesouladu s Bohem, jediným způsobem, jak můžeme dosáhnout smíření, je být s Bohem „smířeni skrze usmíření Krista“. Musíme si uvědomit, že smíření závisí na milosrdenství, z čehož vyplývá, že toto smíření je možné díky milostivému skutku spočívajícím v Usmíření Ježíše Krista.

Když přemítáte o svém životě, vzpomeňte si na situaci, kdy jste se cítili být daleko od Nebeského Otce, protože jste se od Něj vzdálili. Například jste možná byli méně pilní v modlitbách k Němu nebo v dodržování Jeho přikázání. Tak jako se rozhodujeme vzdálit od Boha, musíme se rozhodnout, že zahájíme své úsilí o to, abychom se s Ním smířili. Pán zdůraznil, co je naší zodpovědností, když řekl: „Přibližte se mi, a já se přiblížím vám; hledejte mne pilně, a naleznete mne; proste, a obdržíte; klepejte, a bude vám otevřeno.“

Jak nám Spasitel pomáhá tento důležitý vztah obnovit a dosáhnout smíření? Pokud jde o mě, na cestě ke smíření s Bohem se mi daří dosahovat pokroku tehdy, když se řídím radou, které učil president Nelson, a každý den činím pokání. Je tomu tak z toho důvodu, že smíření znamená obnovení narušeného vztahu, konkrétně mezi Bohem a lidmi, odstraněním bariéry hříchu.

Jedním z velkých případů smíření, o kterém čteme v písmech, je to Enosovo. Něco v jeho životě nebylo v souladu s Bohem. Byl příkladem toho, jak se při smiřování s Bohem spoléhat na Usmíření Ježíše Krista. Mluvil o své touze činit pokání, o své pokoře, o svém soustředění a svém odhodlání. Jeho smíření s Bohem bylo potvrzeno tehdy, když přišel hlas, jenž mu pravil: „Enosi, tvoje hříchy jsou ti odpuštěny a ty budeš požehnán.“ Enos rozpoznal vliv, který na něj toto pokání a smíření mělo, když řekl: „A já, Enos, jsem věděl, že Bůh nemůže lháti; pročež moje vina byla zahlazena.“

Smíření přináší nejen úlevu od pocitů viny, ale také pokoj ve vztahu k sobě i k druhým. Uzdravuje vztahy, obměkčuje srdce, posiluje naše učednictví a přináší nám větší sebedůvěru před Bohem. To, co mi přináší velkou naději a důvěru, je další ovoce smíření, které Enos popsal, když řekl: „A poté, co jsem já, Enos, uslyšel tato slova, má víra v Pána počala býti neotřesitelná.“

Když jsem byl malý, dědeček z matčiny strany měl velký třešňový sad. Měl jsem možnost v sadu pracovat – většinou v létě při sklizni třešní. Jako malý chlapec jsem byl do práce zapojován do té míry, že mi někdo podal košík a pak mě vyslal na strom, abych trhal třešně.

Způsob sklizně třešní se výrazně změnil, když dědeček koupil stroj zvaný setřásač třešní. Tento stroj uchopí kmen stromu a zatřese jím, což způsobí, že třešně spadnou ze stromu do sítí používaných k jejich sběru. Všiml jsem si, že když setřásač začal stromem třást, téměř všechny třešně ze stromu během několika sekund popadaly. Také jsem si všiml, že nehledě na to, jestli se stromem třese 10 sekund nebo celou minutu, některé třešně zkrátka nespadly. Byly vskutku neotřesitelné.

Třešně lze ze stromu setřást díky tomu, že se z nich uvolňuje ethylen. Tento hormon způsobuje oslabení vrstvy buněk mezi stonkem třešně a stromem. Stonek zralé třešně se proto kvůli oslabenému spojení oddělí od stromu snadněji.

V písmech se dozvídáme, že kmen Izaiův je metaforou Mesiáše Ježíše Krista, o němž bylo prorokováno, že bude pocházet z rodové linie Izaie, otce krále Davida. Tak jako ethylen oslabuje spojení stonku zralé třešně s kmenem, neposlušnost, pochybnosti a obavy mohou oslabit naše spojení s kmenem Izaiovým neboli s Ježíšem Kristem, kvůli čemuž můžeme být snadno otřeseni a od Něj odděleni. Ať již jsme jakkoli věrní, musíme se mít na pozoru, aby naše spojení s Ježíšem Kristem neoslabovalo.

V Nauce a smlouvách jsou i věrní varováni: „Ale je možnost, že člověk může odpadnouti od milosti a odvrátiti se od živého Boha.“ A Pán pokračuje: „Ano, … nechť i ti, kteří jsou posvěceni, se mají také na pozoru.“ Abychom se vyhnuli pádu, Pán nám radí: „Tudíž, nechť se církev má na pozoru a modlí se vždy, aby neupadli v pokušení.“

Stav, kdy můžeme být snadno otřeseni, by se mohl přirovnat k tomu, co písma popisují jako dozrání ke zkáze s hrozícími důsledky daných činů. Tato slova lze také použít v širším smyslu k označení stavu úpadku, rozkladu či poklesu, v důsledku čehož je něco náchylnější ke kolapsu či zkáze.

Co tato zralost představuje? Znamená to, že se můžeme dostat do bodu, kdy se nebudeme schopni změnit? Nikoli, myslím, že to znamená, že se můžeme dostat do bodu, kdy nebudeme ochotni se změnit. Protilékem na dozrání ke zničení je dělat to, co bude naše spojení s Ježíšem Kristem posilovat. Jak již bylo zmíněno, Enose přivedlo k neotřesitelné víře pokání. V pokání – v pravidelném, neodkladném a častém pokání – se skrývá síla. Jak nás učil president Nelson: „Nic není více osvobozující a zušlechťující a nic nemá klíčovější důležitost pro náš osobní vývoj než pravidelný, každodenní důraz na pokání.“

Prorok Jákob, kromě kázání o pokání, také učil tomu, že když si budeme vědomi Boží ruky ve svém životě, budeme usilovat o zjevení a přijímat ho a když budeme naslouchat Bohu, až bude promlouvat, pomůže nám to, abychom nebyli otřeseni. Jákob také učil: „Pročež, zkoumáme proroky a máme mnohá zjevení a ducha proroctví; a majíce všechna tato svědectví, získáváme naději a naše víra se stává neotřesitelnou.“ Když nasloucháme slovům a výzvám proroků a apoštolů a jednáme podle nich, může nás to naplnit nadějí, důvěrou a silou, díky čemuž se naše víra stává neotřesitelnou.

Poznal jsem, že touhu smířit se s Bohem musí doprovázet touha činit pokání. Když činíme pokání a zakoušíme požehnání plynoucí z Usmíření Ježíše Krista, vede to k neotřesitelné víře. A neotřesitelná víra vede k touze být vždy smířeni s Bohem. Jedná se o koloběh neboli opakující se vzor jednání.

Bratři a sestry, vybízím vás, abyste se prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista smířili s Bohem. Svědčím o tom, že uzavírání a dodržování smluv posiluje naše spojení se Spasitelem, čímž se vyhýbáme tomu, abychom dozráli ke zničení. Svědčím o tom, že toto smíření s Bohem prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista vede k neotřesitelné víře.

Vím, že Nebeský Otec miluje vás i mě a že poslal svého Milovaného Syna Ježíše Krista, aby byl naším Spasitelem, Vykupitelem a velikým Smiřovatelem. Svědčím o Ježíši Kristu a činím tak ve jménu Ježíše Krista, amen.