„Miluješ-li mne?“
Chceme-li projevovat lásku k Bohu, měli bychom rozumět tomu, jak Bůh naši lásku rozpoznává.
V podobenství o marnotratném synovi se staršímu bratrovi zpočátku nedařilo oslavovat návrat mladšího bratra domů poté, co mladší bratr činil špatná rozhodnutí a promrhal své jmění tím, že vedl nezřízený život. Pýcha a povýšenost bránily staršímu bratrovi v tom, aby se dokázal radovat z bratrova kajícného návratu. I nám se může stát, že si necháme ujít příležitosti k tomu, abychom svým blízkým dali slovy i skutky najevo svou upřímnou lásku.
V písmech je uvedeno mnoho mocných příkladů toho, jak je upřímná láska dávána i přijímána: Noémi a Rut, Ammon a král Lamoni, marnotratný syn a jeho otec, Spasitel a Jeho učedníci.
Když je láska ochotně dávána a upřímně přijímána, rozbíhá se ctnostný koloběh, v němž dárce i příjemce pociťují lásky více.
Boží láska je dokonalá, nekonečná, trvalá a nadmíru sladká. Naplňuje duši „nesmírně velikou radostí“. Občas pro nás nicméně může být obtížné Boží lásku ve svém životě rozpoznat. Avšak náš dokonale milující Nebeský Otec si natolik přeje, abychom Jeho lásku zakoušeli, že k nám „promlouvá… tak, [abychom] porozuměli“. Vyjádří nám svou lásku takovým způsobem, aby ji každý z nás osobně dokázal rozpoznat. Lásku, kterou k nám Bůh chová, můžeme pocítit, když si všímáme krás přírody, když získáváme odpovědi na modlitby, když nám přicházejí myšlenky do mysli právě ve chvíli, kdy to potřebujeme, nebo když prožíváme sladké chvíle radosti. Největším projevem lásky Nebeského Otce k nám, jenž souzní s myslí i srdcem, je to, že dovolil svému Milovanému Synovi, aby obětoval sám sebe jako smírnou oběť.
Podobně jako starší bratr marnotratného syna se i my často zaměřujeme na sebe. Jsme natolik pohlceni hledáním důkazů lásky, kterou k nám Bůh chová, že se trápíme, když je nevidíme. Nádherným paradoxem však je, že čím více se zaměřujeme na projevování lásky, kterou chováme k Bohu, tím snáze rozpoznáme lásku, kterou k nám chová On. Možná právě proto Spasitel odpověděl na otázku: „Které jest přikázaní veliké?“ touto prostou a důležitou výzvou: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.“
Někdy to, jak projevujeme lásku našim nejdražším, nemusí nutně odpovídat tomu, jak oni lásku rozpoznávají. To může být frustrující jak pro dárce, tak pro příjemce. Mohlo by být užitečné zeptat se těch, které máme rádi, jak lásku, která je jim projevována, rozpoznávají. Podobně, chceme-li projevovat lásku k Bohu, měli bychom rozumět tomu, jak Bůh naši lásku rozpoznává. Naštěstí Bůh v písmech jasně popisuje několik způsobů, jak můžeme lásku, již k Němu chováme, projevovat.
Miluješ-li mne více než toto všechno?
Z poučného rozhovoru mezi Petrem a vzkříšeným Pánem u Tiberiadského moře se dozvídáme, jak můžeme lásku k Pánu projevovat.
„Řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone Jonášův, miluješ-li mne více než [toto všechno]? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji.“
Tím klíčovým v této Pánově otázce bylo: „Miluješ-li mne více než [toto všechno]?“ Svou lásku k Pánu projevujeme tím, že Ho stavíme nad „toto všechno“, přičemž slova „toto všechno“ mohou zastupovat kohokoli, jakoukoli činnost nebo cokoli, co Jej odsouvá a způsobuje, že není tím nejdůležitějším vlivem v našem životě.
Den, týden, měsíc ani rok nám nikdy neposkytnou dostatek času na to, abychom stihli vše, čeho chceme či potřebujeme dosáhnout. Součástí zkoušky smrtelnosti je využívat drahocenný zdroj v podobě času k tomu, co je nejdůležitější pro naše věčné dobro, a vzdát se toho, co je méně důležité.
President Russell M. Nelson řekl: „Otázka určená každému z nás… zní stejně. … Jste i vy ochotni dovolit Bohu, aby byl tím nejdůležitějším vlivem ve vašem životě? Umožníte Jeho slovům, Jeho přikázáním a Jeho smlouvám ovlivňovat to, co každý den děláte? Umožníte Jeho hlasu, aby měl přednost před všemi ostatními? Jste ochotni dovolit, aby cokoli, co Bůh potřebuje, abyste udělali, mělo přednost před každým jiným přáním? Jste ochotni nechat svou vůli pohltit v té Jeho?“ Své učednictví a lásku k Bohu prokazujeme tehdy, když Ho upřednostňujeme před vším ostatním.
Pasiž ovce mé
V dalším verši téhož rozhovoru mezi Petrem a Spasitelem se dozvídáme o dalším způsobu, jak Pán rozpoznává naše projevy lásky: „Řekl jemu [Pán] opět po druhé: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé.“
Lásku k Nebeskému Otci projevujeme tím, že sloužíme Jeho dětem, nasloucháme jim, máme je rádi, pozvedáme je nebo jim sloužíme. Tato služba může být tak prostá jako to, že druhé vidíme takové, jací skutečně jsou, aniž bychom je soudili. V 76. oddíle Nauky a smluv můžeme získat představu o charakteru těch, kteří zdědí celestiální slávu: „Vidí, jak jsou viděni, a poznávají, jak jsou poznáváni.“ Vidí druhé tak, jak je vidí Bůh, a On je vidí takové, jakými se mohou stát, s velkolepým božským potenciálem.
Po návratu z misie jsem převzal firmu zabývající se údržbou trávníků, kterou jsme s bratry založili jako dospívající. Také mě hodně zaměstnávalo studium na univerzitě. Jednoho jarního týdne jsem se kvůli silnému dešti a blížícím se závěrečným zkouškám cítil přetížený a v zahradních pracích jsem měl zpoždění.
Uprostřed týdne se obloha vyjasnila, tak jsem si naplánoval, že po vyučování práci doženu. Ale když jsem dorazil domů, bylo auto i s nářadím pryč. Ze zvědavosti jsem navštívil místa, kde byla údržba naplánována, a každý trávník již byl nádherně posečen. Na posledním plánovaném místě jsem uviděl, jak za sekačkou kráčí můj mladší bratr. Jak mě spatřil, usmál se a zamával mi. Přemožen vděčností jsem ho objal a poděkoval jsem mu. Jeho přínosný skutek služby hluboce posílil lásku a oddanost, kterou k němu chovám. Služba druhým je nezaměnitelným způsobem, jak Bohu a Jeho Milovanému Synu projevujeme svou lásku.
Uznávejme Jeho ruku ve všech věcech
Lásku k Bohu projevujeme také tím, že máme vděčné srdce. Pán řekl: „V ničem se člověk neprohřešuje proti Bohu [tolik jako v tom, když lidé] neuznávají ruku jeho ve všech věcech.“ Lásku k Bohu projevujeme tím, že Ho uznáváme jako zdroj všeho dobrého ve svém životě.
V počátcích našeho podnikání jsme se s obchodním partnerem před důležitými schůzkami upřímně modlili a žádali Nebeského Otce o pomoc. Bůh naše modlitby opakovaně vyslyšel a naše schůzky dopadly dobře. Po jedné schůzce můj obchodní partner poukázal na to, že v žádání o pomoc jsme rychlí, ale ve vyjadřování díků pomalí. Od té doby jsme si navykli pronášet upřímné modlitby vděčnosti a uznávat v našich úspěších ruku Páně. Lásku k Bohu projevujeme „postojem vděčnosti“.
Milujete-li mne, přikázání má zachovávejte
Další způsob, jak můžeme projevovat lásku k Nebeskému Otci a Jeho Milovanému Synu, je rozhodnout se být Jich poslušni. Spasitel řekl: „Milujete-li mne, přikázaní [má zachovávejte].“ Taková poslušnost není slepá ani vynucená, ale je upřímným a ochotným projevem lásky. Otec v nebi si přeje, abychom chtěli být poslušní. Sestra Tamara W. Runiaová to nazvala „láskyplnou poslušností“. Řekla: „I když zatím nejsme dokonale poslušní, usilujeme nyní o láskyplnou poslušnost, což znamená, že se vždy znovu a znovu rozhodneme zůstat, protože Ho máme rádi.“
Nebeský Otec nám dal svobodu jednání, aby nás inspiroval k tomu, abychom se chtěli rozhodovat pro Něj. Jeho dílo a sláva nespočívají jen v uskutečnění našeho věčného života, ale zahrnují také naději, že naším největším přáním je vrátit se k Němu. Nikdy nás však k poslušnosti nebude nutit. V náboženské písni „Věz, každá duše volnost má“ zpíváme:
Mou manželku Christinu a mě jakožto vedoucí misie inspirovala řada misionářů, kteří se rozhodli být poslušní nejen proto, že to bylo misionářské měřítko, ale také proto, že si přáli projevit svou lásku k Pánu pokorným rozhodnutím Ho zastupovat.
Starší Dale G. Renlund řekl: „Cílem Nebeského Otce jakožto rodiče není přimět své děti dělat to, co je správné; je jím přimět své děti, aby se rozhodly dělat to, co je správné, a nakonec se staly takovými, jako je On. Kdyby si jednoduše přál, abychom byli poslušní, použil by za účelem ovlivnění našeho chování okamžité odměny a tresty.“ Lásku, kterou chováme k Bohu, projevujeme tehdy, když se rozhodujeme být Ho poslušni a následovat Ho.
Nebeský Otec a Spasitel rozpoznávají projevy lásky, kterou k Nim chováme, když je dáváme v životě na první místo, sloužíme si navzájem, vděčně uznáváme každé požehnání, které nám dali, a rozhodujeme se být Jich poslušni a následovat Je.
Svědčím o tom, že každý z nás je skutečně dítě Boží a že Bůh nás dokonale miluje. Svědčím o tom, že si přeje, abychom zakoušeli Jeho lásku způsoby, které rozpoznáme a pochopíme. A nádherným paradoxem je, že lásku, kterou k nám chová, pocítíme ještě hlouběji, když budeme projevovat svou lásku k Němu. Ve jménu Ježíše Krista, amen.