Aby všichni mohli být vzděláváni

Jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, kteří jsme požehnáni společenstvím člena Božstva, můžeme získat pomoc od dokonalého Lektora. Duch Svatý zná vše, svědčí o pravdě a „připomeneť [nám] všecko“. President Russell M. Nelson často hovořil o tom, jak důležité je slyšet hlas Páně. Učil nás, jak přivolávat vedení Ducha Svatého, a opakovaně nás žádal, abychom rozšířili svou duchovní schopnost získávat zjevení.

Dnes vás vyzývám, abyste se zamysleli nad rolí Ducha Svatého, konkrétně ve vztahu ke studiu a výuce evangelia doma a v Církvi. Duch Svatý je dáván prostřednictvím modlitby víry a tehdy, když se snažíme žít tak, abychom byli tohoto drahocenného daru hodni. Inspirovaná církevní příručka Učte tak, jak učil Spasitel nastiňuje další zásady, které Pán stanovil a které pomohou přizvat vliv Ducha Svatého.

Jednou z těchto zásad je vyzývat studenty k usilovnému studiu. V minulosti jsme možná pohlíželi na výuku jako na příležitost pro rodiče nebo učitele přizvat Ducha do své přípravy a pak se o to, čemu se naučili, podělit s dětmi nebo se členy třídy, jejichž úkolem bylo naslouchat. Ale ještě efektivnější je, když my jako studenti přicházíme také připraveni, a když učitelé vytvářejí studijní prožitky, které podporují osobní zjevení přicházející přímo do našeho srdce a mysli. Když pak dostaneme příležitost podělit se o to, čemu se díky svému studiu a od Ducha Svatého učíme, pomáháme si navzájem být poučeni a vzděláni. Když uplatňujeme zásady evangelia, Duch znovu svědčí o jejich pravdivosti.

Jako ve všem je dokonalým příkladem Ježíš Kristus. Vyzývá každého z nás, abychom byli pilnými studenty a ujali se zodpovědnosti za své vlastní svědectví. Vyzýval své učedníky, aby se připravili na to, že se budou učit, aby se dělili o to, čemu se učí, a aby jednali s vírou. Modlil se za ně, viděl jejich božský potenciál, naslouchal jim a pomáhal jim poznat, že jsou milováni a potřební.

Jako učitelé se můžeme více zaměřovat na pokrok studentů, na naplňování jejich potřeb a na to, abychom jim pomáhali rozvíjet duchovní návyky celoživotního učednictví. Když jako studenti používáme ve vzdělávacím procesu svobodu jednání, dáváme Duchu Svatému najevo, že jsme ochotni nechat se Jím učit.

Jsem vděčný za učitelku, která mě vyzvala, abych byl lepším studentem. Když jsem nastoupil na vysokou školu, mylně jsem se domníval, že škola je něco, co musím přetrpět, abych mohl sportovat. Jednou mi má profesorka po přečtení mé písemné práce řekla, že si myslí, že mám nadání pro analytické myšlení. Netušil jsem, co to vůbec znamená. Řekla, že když se budu více soustředit, mohu být dobrým studentem. Něco takového mě nikdy nenapadlo. Její zájem, povzbuzení a výzvy změnily směr mého vzdělávání a velmi mi v životě požehnaly.

Další zásadou, jak přizvat Ducha Svatého, je učit pravé nauce. Znamená to, že naše studium a výuka evangelia jsou založeny na slově Božím a že se nesnažíme o senzacechtivost ani nespekulujeme o tom, co Pán nezjevil. Místo toho se zaměřujeme na základní a věčné zásady evangelia, které umožňují Duchu svědčit o pravdě. Opět následujeme příklad Spasitele. On řekl: „Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal.“

Pravá nauka se nachází v písmech a učení novodobých proroků. Pánovo nabádání, abychom studovali písma individuálně i jako rodina a abychom každý týden navštěvovali shromáždění a studovali Jeho evangelium, poskytuje úžasný rámec pro to, abychom se učili Jeho nauce a slyšeli Jeho hlas. V písmech bádáme proto, abychom porozuměli příběhům, zásadám, kterým učí, a tomu, jak můžeme tyto pravdy uplatňovat v životě. Jaké požehnání, že máme písma tak blízko na dosah! Představte si Adama a Evu, Abinadiho, nebo dokonce Mistra Učitele Ježíše Krista, že nás navštíví doma nebo ve třídě, aby nás učili. A oni mohou, když hodujeme na slově Božím. S vytrvalým úsilím se můžeme naučit rozumět písmům, mít je rádi a důvěřovat tomu, že obsahují odpovědi na niterné otázky.

Kdysi předtím, než jsme se s mou ženou Kristi vzali, se Kristi nedařilo pociťovat lásku Nebeského Otce a rozumět plánu, který pro ni má. Když se modlila o vedení, pocítila vnuknutí, že by měla navštěvovat institut, a tak se zapsala do kurzu Nového zákona. To, jak její učitel institutu učil z písem, a dokonce i to, jak písma držel v ruce, ukazovalo, jak moc miluje slovo Boží. Když chodila do tohoto kurzu, Duch Svatý jí našeptával, že v písmech se nachází to, co potřebuje. Láska jejího učitele k písmům a nabádání Ducha Svatého jí dodaly touhu začít vážně studovat slovo Boží – což se stalo její celoživotní cestou k hlubokému obrácení a oddané službě.

A nakonec, jak doporučuje příručka Učte tak, jak učil Spasitel, se naše výuka a studium mají vždy zaměřovat na Ježíše Krista. Můžeme o Něm mluvit častěji a uctivěji a vyhledávat více příležitostí k tomu, abychom o Něm svědčili a vyjadřovali Mu vděčnost a lásku. Budeme-li na Něj pamatovat, ať již v jakémkoli prostředí, budeme moci mít „jeho Ducha, aby byl s [námi]“.

Jedním ze způsobů, jak učinit Ježíše Krista středobodem naší výuky, je zdůrazňovat to, že je dokonalým příkladem, ztělesněním a vyjádřením všech zásad evangelia. I když není v určitém příběhu z písem zmíněn přímo, můžeme se na Něj odkázat jakožto na příklad probírané zásady. Můžeme se jednoduše zeptat: „Napadá vás situace, kdy byl Ježíš Kristus příkladem této zásady?“

Můžeme se na Něj zaměřovat také tím, že se budeme učit o Jeho označeních, rolích a vlastnostech a budeme se snažit poznávat nejen to, co dělal, ale také se snažit lépe chápat to, kým je. Například při studiu zásady pokání je důležité rozumět tomu, jak činit pokání. Je však také nezbytné pamatovat na to, co Ježíš Kristus udělal, aby nám umožnil činit pokání, a porozumět tomu, čemu nás pokání učí o Něm, o Jeho pravé povaze a vlastnostech. Co naše možnost činit pokání vypovídá o Jeho lásce, trpělivosti a milosrdenství, o Jeho víře v náš božský potenciál, o Jeho ochotě usmířit naše hříchy a o radosti, kterou On nachází v odpouštění? A porozumění Jeho označením – například Beránek Boží, Vykupitel a Lékař – nám pomáhá chápat, že pokání je Jeho výzvou k tomu, aby nás mohl očistit, změnit a uzdravit. Když se budeme zaměřovat na to, co pro nás udělal a co to vypovídá o tom, kým je, může nám to pomoci mít „víru ku pokání“.

Občas možná v příběhu z písem Spasitelovy vlastnosti hned neuvidíme. Když například čteme o tom, jak Nefi stavěl loď, možná se zaměřujeme jen na Nefiho. Když se však zaměříme na Spasitele, pomůže nám to pochopit, že tento záznam nebyl zachován proto, aby nás učil o velikosti Nefiho, ale aby nám ukázal velikost Boží – že nám Bůh dává sílu dodržovat Jeho přikázání a v obtížných dobách nás vysvobozuje.

Také se můžeme zaměřovat na ústřední roli Ježíše Krista v dokonalém plánu štěstí, který připravil Nebeský Otec. Když budeme na svou situaci nahlížet optikou Božího věčného plánu, místo abychom na tento plán nahlíželi optikou svých časných okolností, může to změnit směr našeho života. Evangelium není seznam požadavků; je to dobrá zpráva, že Ježíš Kristus překonal hřích a smrt. Právě díky přístupu k Jeho úžasné milosti skrze dodržování našich smluv s Bohem můžeme žít radostně již nyní a připravovat se na život s Otcem v nebi na věčnostech. Když se naučíme vidět v písmech Nebeského Otce a Spasitele, lépe Je poznáme a budeme v osobním životě častěji a mocněji vidět Jejich lásku a vliv.

Vždy si budu pamatovat Ducha, kterého jsem pociťoval jako mladý, když nás učitel učil o posledních dnech Spasitelova života. Pomohl nám pochopit důležitost událostí v oné hořejší místnosti, v Getsemanech, na Golgotě a u prázdného hrobu. Mluvil o své hluboké vděčnosti za Spasitele a své nesmírné touze Ho následovat. Jeho výuka vybízela Ducha Svatého, aby svědčil o Ježíši Kristu. A Duch, kterého jsem v oné třídě pociťoval, prohloubil mou víru a zesílil mou lásku ke Spasiteli a vděčnost za Něj. Vliv tohoto učitele mě provází celý život. Jak bylo řečeno o jiném učiteli: „Mohli jsme si ohřát ruce u ohně jeho víry.“

Když se doma a na církevních shromážděních zaměřujeme na Ježíše Krista, učíme Jeho nauce a pilně studujeme, přivoláváme tím Ducha Svatého, aby prohloubil naši víru v Ježíše Krista a pomohl nám stát se více takovými, jako je On, což je cílem veškeré výuky a studia evangelia.

Jsem vděčný za učitele ve svém životě – od dobrých rodičů a místních vedoucích a učitelů až po muže a ženy, kteří byli povoláni učit a svědčit od tohoto řečnického pultu a kteří nám pomáhají poznávat a následovat Ježíše Krista. A jsem vděčný za Ducha Svatého, onoho dokonalého Lektora. Právě díky Duchu Svatému vím, že nás Nebeský Otec miluje a má pro nás dokonalý plán, že Ježíš je Kristus, Spasitel a Vykupitel světa, a že Jeho evangelium a Církev byly znovuzřízeny. O tom s vděčností svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.