Věčný dar svědectví

Je vševědoucí a všemocný. Jeho vliv je prostřednictvím světla Kristova a působení Ducha Svatého všudypřítomný. Je to v Jeho povaze nám žehnat.

Vidí naši minulost, přítomnost i věčný osud. Nic před Ním nelze skrýt.

Výzva presidenta Russella M. Nelsona, abychom „mysleli celestiálně“, nás vybízí, abychom si brali za příklad vizi a povahu našeho Nebeského Otce.

Nebeský Otec nám vzhledem ke svým božským vlastnostem dává každý dobrý dar, přičemž u každého bere na zřetel svou věčnou perspektivu a vizi.

Je to také zodpovědnost rozhodovat se dobře.

Ježíš Kristus zaplatil za tuto výsadu tu nejvyšší cenu svou drahocennou krví.

Někdy si možná myslíme, že svoboda jednání znamená dělat si, co chceme. Ale skutečnost, že byla zaplacena tato cena, znamená, že svoboda jednání je posvátný dar.

Jsme zmocněni jednat, a tudíž jsme za něco zodpovědní. V tomto případě jsme odpovědní za rozhodnutí, která činíme na základě poznání, které máme, a darů, které dostáváme. Nemůžeme učinit rozhodnutí, aniž bychom nesli odpovědnost za následky.

Proč máme svobodu jednání?

Abychom se rozhodovali pro dobro.

Abychom se rozhodovali pro Krista.

Abychom se rozhodovali pro věčný život – znovu a znovu.

Mít svědectví od Ducha Svatého znamená více než něco vidět. To On je prvořadým svědkem Otce a Syna. President Nelson učil: „V nadcházejících dnech nebude možné duchovně přežít bez stálého vlivu Ducha Svatého, který nás bude vést, řídit a utěšovat.“

Bratři a sestry, právě proto dnes každý z nás potřebuje moc Ducha Svatého.

Svědectví prostřednictvím Ducha Svatého může přicházet mnoha způsoby. Podobně jako světlo žárovky v temné místnosti se může objevit dramaticky a náhle. Může přicházet jako východ slunce postupně a v průběhu času. Může přijít jako paprsky světla, jako bychom byli náhle vystaveni vlivu čisté inteligence. Ať už je to jakýmkoli způsobem, přichází prostřednictvím Ducha Svatého.

Vyrůstal jsem na krásné Jamajce; bylo to zajímavé a skvělé. Když jsem ale nastoupil na střední školu, někteří spolužáci a přátelé nechápali mé rozhodnutí stát se členem Církve Ježíše Krista. „Jak jsi mohl vstoupit do té církve?“ ptali se. „Jak jsi mohl uvěřit tomu příběhu?“ – a měli na mysli První vidění. „Jak jsi mohl číst tu knihu?“ – a měli na mysli Knihu Mormonovu. „Opravdu tomu všemu věříš?“ a „Proč marníš svůj život?“

Bylo to bolestivé, zvlášť když to přicházelo od těch, na kterých mi záleželo.

Oni však nevěděli jednu věc: Měl jsem zkušenost s Duchem Svatým. Když mi toto svědectví naplnilo srdce, otupilo bolest oněch chvil a „očím pohled do nebes na chvíli [se otevřel]“.

Možná někdo položil některé z těchto otázek i vám. Možná jste jimi právě teď bombardováni jako kdysi já.

Dar a svědectví Ducha Svatého jsou dostupné každému.

Jamajka je pro mě tím, čím byla pro Josepha Smitha Palmyra. Je to můj Posvátný háj. Neznám přesné místo, kde Joseph v onom Posvátném háji poklekl k modlitbě, ale vím přesně, kde jsem byl já, když se můj Posvátný háj stal skutečností. Stalo se to v ulici Four Grove Road v Mandevillu na Jamajce, v koupelně ve středu v 6 hodin ráno, tři roky po mém křtu. K tomuto posvátnému zážitku došlo díky tomu, že mě dva týdny předtím jedna inspirovaná misionářka vyzvala, abych četl Knihu Mormonovu. Sestra Audrey Kraussová se dnes účastní této konference se svou rodinou a bude mi na věky drahá.

Tato zkušenost mě změnila.

Bratři a sestry, svědectví není dáno pro dočasné použití. Tento dar od našeho milujícího Nebeského Otce má být věčný, protože jeho dárce je věčný. Svědectví nemá mít datum vypršení platnosti. Nemá slábnout ani se ztrácet kvůli tomu, že se v mém životě nebo ve světě něco změnilo. Mělo by sílit, protože stejně jako v případě onoho služebníka v podobenství o hřivnách je i mé osobní svědectví darem, který se má rozhojňovat – a nikoli zakopat.

Vzpomínky na ony náročné dny plné zkoušek a pronásledování, kterými jsem jako dítě procházel, mi pomohly dostat se tam, kde nyní já sám vím. Já nejen věřím, doufám či důvěřuji, i když toto jsou významné součásti víry na cestě ke spolehlivému svědectví. Chválím vás, že si razíte vlastní cestu tím, že kladete otázky, studujete, modlíte se, postíte se a přemítáte. Nezastavujte se prosím. Kráčet po této cestě ke svědectví stojí za jakoukoli námahu. Komu nebo čemu dovolíte, aby vám ho vzal? „Jaké větší svědectví [můžete] míti než od Boha?“

Každý syn či každá dcera Boží mohou sami získat hlubší, pevnější a spolehlivější poznání. Podobně jako Joseph Smith, který si navzdory protivenství stál za svým svědectvím, můžeme směle říci: „Věděl jsem to a věděl jsem, že Bůh to ví, a nemohl jsem to popříti, aniž jsem se odvážil to učiniti.“

Drazí bratři a sestry, nechte v sobě působit onen malý semenáček svědectví, dokud z něj nevyroste na věky vznešené a spolehlivé poznání.

Pokud jste pokřtěni a konfirmováni jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, ale přesto zápolíte s otázkou „Nejsem si jist, zda to vím“, pamatujte prosím na toto zaslíbení v modlitbě svátosti: „Aby mohli vždy míti jeho Ducha, aby byl s nimi.“ Díky tomuto zaslíbení může každý z nás kráčet po cestě ke svědectví a spolehlivému poznání.

Velkolepá pravda zní takto: Ať již svědectví přijde jakýmkoli způsobem – ať již se na nás snese jako východ slunce, nebo se dostaví ve vznešeném vidění – přesto je zapotřebí rozhodnutí, abychom tento drahocenný dar obdrželi.

Když řeknete „rozhodl jsem se věřit“, je snazší obdržet od Boha svědectví. Zjistíme-li, že naše svědectví slábne, pamatujte, že to, co umenšuje jeho moc, jsou naše rozhodnutí. Svědectví však nikam nezmizelo. Musíme se jen rozhodnout, že se s ním znovu spojíme.

Rozhodnout se věřit je moudrý a mocný způsob, jak použít svobodu jednání.

Neznám lepší způsob, jak používat svobodu jednání, než k obraně svého svědectví.

President Nelson učil: „Naléhavě vás žádám, abyste se ujali zodpovědnosti za své svědectví. Pracujte na něm. Přijměte ho za své. Pečujte o něj. Vyživujte ho, aby rostlo. Syťte ho pravdou.“

Podle mě slova ujměte se zodpovědnosti, pracujte, pečujte, přijměte, vyživujte a syťte znějí, jako když je zmocněnec pověřen správcovstvím něčeho vzácného a důležitého.

V počátcích Církve byl Parley P. Pratt rozladěný ohledně Proroka Josepha Smitha a rozhodl se jeho i Církev kritizovat. Když do města přijel John Taylor, kterého Parley učil evangeliu, Parley si ho vzal stranou a varoval ho, aby Josepha nenásledoval. John Taylor Parleymu řekl:

„Než jsi odjel z Kanady, vydal jsi silné svědectví o tom, že Joseph Smith je prorok Boží, … a řekl jsi, že to víš díky zjevení a daru Ducha Svatého. …

Nyní mám totéž svědectví, ze kterého ses tehdy radoval i ty. Pokud bylo toto dílo pravdivé před šesti měsíci, je pravdivé i dnes. Pokud byl Joseph Smith prorokem tehdy, je prorokem i dnes.“

Svědčím o tom, že Joseph Smith byl prorokem Božím a že prorocký plášť, který přijal, v dnešní době stále existuje. Toto dílo řídí Ježíš Kristus.

Vyzývám vás, abyste se zamysleli nad svou cestou ke spolehlivému svědectví o Ježíši Kristu a Jeho evangeliu. Ujměte se zodpovědnosti za své svědectví; používejte svobodu jednání moudře a oceňujte dárce i všechny Jeho vznešené vlastnosti. Svědčím o tom, že ta moc je ve vás. Nikdo nemůže rozhodnout za vás. Nikdo vám nemůže tento dar odejmout. Můžete se rozhodnout věřit.

Slibuji vám, že když tak učiníte, vaše svědectví bude „studnicí živé vody tryskající k životu věčnému“. Bude vám kotvou a motivátorem a bude vás podporovat v těžkých chvílích. Bude vám umožňovat rozvíjet duchovní dary. Bude vám pomáhat ve vaší osobní službě druhým. Bude vám zbraní proti Satanovi a vašim protivníkům. Vaše svědectví bude radostí, zatímco budete sledovat, jak znovu vzniká u vašich dětí, vnoučat a pravnoučat i u těch, které máte rádi a kterým sloužíte. Bude mocné, když se o ně budete dělit a když ho budete používat, abyste mohli svědčit druhým.

Pokud to víte, tak to víte. Já vím, že to vím. Potřebujeme více spolehlivých svědectví o Ježíši Kristu a Jeho evangeliu. Dosáhněte ho! Usilujte o ně! Je to naléhavé! Toto je poslední dispensace – dispensace plnosti časů.

Ježíš Kristus pronesl tuto pravdu: „Nebe a země pominou, ale slova má nikoli nepominou.“

Bratři a sestry, nikdy nebylo záměrem, aby svědectví o Ježíši Kristu bylo dočasným darem. Nic na něm není dočasné – ani dárce, ani dar samotný, ani ten, kdo dar doručuje, ani ten, koho se tento dar týká. Kéž lze vaše svědectví popsat stejným způsobem. I když „nebe a země pominou“, vaše svědectví o evangeliu Ježíše Krista nepomine. Nyní je čas se tohoto drahocenného daru chopit. Ve jménu Ježíše Krista, amen.