Láska Boží

Jednou v létě jsme s rodinou vyrazili do jedné odlehlé oblasti a jednu noc jsme spali venku pod širým nebem. Nad námi byla jasně viditelná úžasná Mléčná dráha plná nesčetných hvězd a příležitostně jsme viděli i nějaké létavice. Zatímco jsme žasli nad majestátností toho, co Bůh stvořil, pociťovali jsme, naplněni úctou, že jsme s Ním spojeni. Naše malé děti, které vyrůstaly v Hongkongu, nikdy předtím nic podobného nezažily. Nevinně se ptaly, zda doma žijeme pod stejným nebem. Snažil jsem se jim vysvětlit, že je to stejná obloha, ale znečištěný vzduch a světelný smog v místě, kde žijeme, nám brání tyto hvězdy vidět, i když tam jsou.

Písma nás učí, že „víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných“. Ačkoli náš duchovní zrak zatemňují dezorientující rozptylující vlivy a pozemská pokušení, tak když uplatňujeme víru v Boha a Jeho Syna Ježíše Krista, získáváme jasné ujištění o tom, že Oni skutečně žijí a že Jim na nás záleží.

Prorok Lehi v Knize Mormonově viděl „strom, jehož ovoce bylo žádoucí, aby učinilo člověka šťastným,“ a jež bylo „nadmíru sladké“. Když ovoce ochutnal, jeho duši naplnila veliká radost a přál si, aby ho ochutnala i jeho rodina. Dočítáme se, že tento strom představuje lásku Boží, a podobně jako Lehi můžeme i my obdržet radostné svědectví o Bohu, pokud Ho pozveme do svého života.

Lásku, kterou k nám Nebeský Otec chová, ztělesňuje Ježíš Kristus. Ten na sebe v rámci své smírné oběti vzal naše hříchy a byl trýzněn pro naše nepravosti. Osobně snášel naše zármutky, nesl naše strasti a vzal na sebe naše bolesti a nemoci. Sesílá Ducha Svatého, aby nás utěšoval, a mezi ovoce onoho Ducha patří radost, pokoj a víra, jež nás naplňují nadějí a láskou.

Ačkoli Boží láska je dostupná všem, mnozí ji s upřímností hledají, zatímco jiní ji touží pocítit, ale nevěří, že si ji zaslouží. Někteří další se jí zoufale snaží držet. Písma a Pánův prorok nás učí, že Boží lásku můžeme trvale pociťovat tehdy, když – díky milosti Ježíše Krista – opakovaně činíme pokání, upřímně odpouštíme, snažíme se dodržovat Boží přikázání a nesobecky sloužíme druhým. Boží lásku pociťujeme tehdy, když děláme to, co nás k Bohu přibližuje, například když s Ním každý den rozmlouváme v modlitbě nebo studujeme písma, a když přestáváme dělat to, co nás od Něj vzdaluje – například když jsme pyšní, svárliví nebo vzpurní.

President Russell M. Nelson nás vyzývá, abychom odstranili „ze svého života se Spasitelovou pomocí staré sutiny“ a abychom odložili zahořklost. Povzbuzuje nás, abychom upevnili své duchovní základy tím, že svůj život zaměříme na Spasitele a na obřady a smlouvy Jeho chrámu. Slíbil, že když budeme dodržovat „své chrámové smlouvy, [budeme získávat] větší přístup k Pánově posilující moci. … [Budeme zakoušet] ve veliké hojnosti čistou lásku Ježíše Krista a Nebeského Otce!“

Mám jednoho přítele, který byl požehnán krásnou rodinou a slibnou kariérou. To se však změnilo, když kvůli nemoci nemohl pracovat a následně se rozvedl. Další roky byly a jsou obtížné, ale sílu mu dodává jeho láska k dětem a smlouvy, které uzavřel s Bohem. Jednou se dozvěděl, že jeho bývalá manželka se znovu vdala a požádala o zrušení jejich chrámového pečetění. Trápilo ho to a nerozuměl tomu. Rozhodl se hledat pokoj a porozumění v domě Páně. Den po jeho návštěvě jsem od něj dostal tuto zprávu:

„Včera večer jsem měl v chrámu úžasný zážitek. Myslím, že bylo zřejmé, že jsem v sobě stále cítil docela dost zloby. … Věděl jsem, že to musím změnit, a celý týden jsem se modlil, abych to dokázal. … Včera večer jsem v chrámu doslova pocítil, jak mi Duch tuto zlobu odstranil ze srdce. … Byla to obrovská úleva, být od ní osvobozen. … Bylo ze mě sňato hrozivé fyzické břemeno, které mě tížilo.“

I když se tento můj přítel stále potýká s těžkostmi, cení si zážitku z domu Páně, kde mu osvobozující moc Boží lásky pomohla cítit se blíže Bohu a mít optimističtější pohled na život a méně obav ohledně budoucnosti.

Když zakoušíme Boží lásku, dokážeme svá břemena snášet lehce a podrobovat se trpělivě a radostně Boží vůli. Máme důvěru v to, že Bůh bude pamatovat na smlouvy, které s námi uzavřel, navštěvovat nás v našich strastech a vysvobozovat nás z poroby. Také budeme mít touhu dělit se o radost, kterou pociťujeme, se svou rodinou a blízkými. Podobně jako v případě Lehiovy rodiny má každý člověk svobodu jednání, aby se mohl rozhodnout, zda z ovoce pojí, či nikoli; máme však příležitost mít rádi druhé, dělit se s nimi a vyzývat je takovým způsobem, aby ti, které máme rádi, mohli pocítit Boží lásku.

Abychom mohli druhým pomáhat pociťovat Boží lásku, musíme v sobě pěstovat křesťanské vlastnosti, jako je pokora, pravá láska, soucit a trpělivost, a pomáhat druhým obracet se ke Spasiteli tím, že se budeme řídit oněmi dvěma velikými přikázáními – milovat Boha a milovat své bližní.

Jednomu z našich synů se během let dospívání nedařilo zapadnout mezi ostatní a pociťovat sebeúctu. S manželkou jsme se modlili, abychom zjistili, jak mu pomoci, a byli jsme ochotni udělat cokoli, co si Pán bude přát. Jednou jsem pocítil nabádání zeptat se presidenta svého kvora starších, zda neví o někom potřebném, koho bych mohl společně se svým synem navštěvovat. Po chvíli přemýšlení nás požádal, abychom navštívili jednu ženu s vážnými zdravotními problémy a se svolením presidenta odbočky jí každý týden nosili svátost. Byl jsem nadšený, ale zároveň jsem se obával, jak bude můj syn na tento každotýdenní závazek reagovat.

Při naší první návštěvě nám této drahé ženy bylo velmi líto, protože trpěla neustálými bolestmi. Byla velmi vděčná za svátost a my jsme si s ní a s jejím manželem rádi popovídali. Po několika návštěvách jsem byl jednou v neděli mimo domov a nemohl jsem svého syna doprovázet, ale připomněl jsem mu naše pověření. Když jsem dorazil domů, nemohl jsem se dočkat, až uslyším, jak návštěva proběhla. Syn odpověděl, že ho napadlo, že jeho spolužáci určitě nic takhle skvělého nedělají. A dále vysvětlil, že vzal s sebou svého bratra, aby mu pomohl, a že svátost proběhla hladce, ale tato drahá sestra byla přes týden smutná, protože k sobě pozvala kamarádky, aby se podívaly na film, ale její přehrávač nefungoval. Můj syn řekl, že se podíval na internet, zjistil, v čem je problém, a na místě jí přehrávač opravil. Cítil se užitečný a šťastný, protože dostal důvěru, aby udělal něco, co ji potěšilo. Pociťoval lásku, kterou k němu chová Bůh.

Pokud se vám navzdory vašemu nejlepšímu úsilí v životě nedaří, pokud máte pocit, že vaše modlitby nejsou vyslyšeny, nebo pokud nejste schopni pociťovat Boží lásku, vězte prosím, že na veškerém vašem úsilí záleží a že – tak jistě, jako jsou nad námi hvězdy – vás Nebeský Otec a Ježíš Kristus znají, slyší a milují.

Při jedné příležitosti, když Spasitelovi učedníci byli ve člunu zmítaném vlnami, k nim kráčel po vodě Spasitel a uklidnil je slovy: „Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.“ Když chtěl Petr vykročit po vodě směrem ke Spasiteli, Ježíš mu pokynul, řka: „Poď.“ A když se Petr přestal soustředit a začal se potápět, Spasitel okamžitě vztáhl ruku, aby ho chytil a vyzvedl do bezpečí se slovy: „Ó malé víry, pročežs pochyboval?“

Když v životě fouká vítr proti nám, jsme ochotni být veselí a odvážní? Jak můžeme pamatovat na to, že Spasitel nás neopouští a že je nám nablízku – možná způsoby, které si dosud neuvědomujeme? Jsme ochotni kráčet s vírou k Němu, zvláště když se cesta před námi zdá být nemožná? A jak nás pozvedá do bezpečí, když klopýtáme? Jak k Němu můžeme hledět věrně v každé myšlence, nepochybovat a nebát se?

Pokud byste chtěli ve svém životě pociťovat Boží lásku ve větší míře, dovolte mi vybídnout vás, abyste zvážili následující:

• Zaprvé – často se zastavujte, abyste si připomněli, že jste dítě Boží, a přemýšleli o věcech, za které jste vděční.

• Zadruhé – denně se modlete a proste Nebeského Otce, aby vám pomohl poznat, kdo kolem vás potřebuje pocítit Jeho lásku.

• Zatřetí – upřímně se zeptejte, co můžete udělat, abyste dotyčnému pomohli Boží lásku pocítit.

• A začtvrté – bezodkladně jednejte podle inspirace, kterou obdržíte.

Budeme-li se důsledně modlit a prosit za druhé, Bůh nám ukáže, kterým lidem můžeme pomoci. A budeme-li bezodkladně jednat, budeme se moci stát prostředkem, kterým Bůh zodpoví jejich modlitby. Díky tomu časem i my obdržíme odpovědi na své modlitby a budeme ve svém životě pociťovat Boží lásku.

Před několika měsíci jsme s manželkou cestovali po Vietnamu a při jednom z letů jsme odstartovali za silné bouře. Turbulence byly silné a okénkem jsme viděli tmavé mraky, hustý déšť a blesky. Po dlouhém a nestabilním stoupání se letadlo konečně vzneslo nad bouřkové mraky a vynořilo se v prostoru, kde se nám naskytl nádherný výhled. Znovu jsme si připomněli našeho Nebeského Otce a Ježíše Krista a pocítili jsme velikou lásku, kterou k nám chovají.

Drazí přátelé, jako někdo, kdo zakusil a zakouší Boží lásku, radostně svědčím o tom, že onou Boží láskou je Spasitel Ježíš Kristus. Jeho láska k nám je dokonalá, osobní a trvalá. Zatímco Ho budeme věrně následovat, kéž jsme naplněni Jeho láskou a kéž jsme majákem, který k Jeho lásce povede i druhé. Ve jménu Ježíše Krista, amen.