Ceňme si života

A pokračovala: „Od naší sborové rodiny se mi dostává tolik lásky a podpory. Je to až ohromující. Biskup a presidentka Mladých žen dělají maximum pro to, aby mi projevovali lásku a podporu. … Jsem svědkem toho, jak ruka Páně… vede mě i naši rodinu. … Sbor, jako je ten můj, je rodinou, kterou potřebuje každý, a zvláště mladá žena v mé situaci.“

Spolu s rodinou a členy jejího sboru letos v únoru s láskou přivítala na svět novorozeného chlapečka.

President Russell M. Nelson řekl: „Charakteristickým rysem Pánovy pravé a živé Církve bude vždy organizované… úsilí sloužit jednotlivým dětem Božím… [a s milující laskavostí sloužit] jednotlivci právě tak, jak to činil On.“

Když neprovdaná žena zjistí, že čeká neplánované dítě, mohou zdravotní problémy, duchovní zmatek, stud, finanční starosti, otázky ohledně vzdělání, nejistota týkající se manželství a smutek ze zmařených snů přivést i uvážlivou ženu ve chvíli bolesti a rozrušení ke krokům, které přinášejí hlubokou bolest a výčitky svědomí.

Vy, kteří mě nyní posloucháte a kteří pociťujete hlubokou bolest a výčitky svědomí pramenící z toho, že jste podstoupili interrupci nebo se na ní podíleli, prosím pamatujte na toto: Ačkoli nemůžeme změnit minulost, Bůh může minulost uzdravit. Když se k Němu obrátíte s pokorným a kajícným srdcem, bude se prostřednictvím zázraku Jeho smírné milosti moci dostavit odpuštění.

S posvátností narození do smrtelnosti se často spojují dvě slova: život a volba. Život je nejdrahocennější součástí Otcova dokonalého plánu a na základě Jeho ustanovení si života ceníme a zachováváme ho; a rozhodujeme se pro pokračování života, jakmile byl jednou počat. Vážíme si také daru volby a morální svobody jednání – pomáháme podporovat spravedlivá rozhodnutí schválená Bohem, která přinášejí věčné štěstí.

Když se žena a muž nacházejí v takto citlivé situaci, kdy stojí před zásadním rozhodnutím, mohou jim naše slova, naše ruce, naše srdce – duchovně, emočně i finančně – požehnat, aby pocítili Spasitelovu lásku, a, jak řekl president Henry B. Eyring, umožnit jejich duchovnímu zraku jasněji zaostřit díky posunu od toho, „co podle svého názoru vidí“, k tomu, „co zatím vidět nemohou“.

President Dallin H. Oaks řekl: „Náš postoj k interrupcím není založen na zjevené znalosti toho, kdy začíná smrtelný život. … Je ukotven v naší znalosti toho, že… všechny duchovní děti Boží musí přijít na tuto zemi za nádherným účelem a že identita jednotlivce začala dávno před početím a bude pokračovat po všechny věčnosti, které přijdou.“

Slovo Páně ohledně nenarozených, pronesené prostřednictvím hlasu Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů, se nikdy nezměnilo a opakuje slova proroků v průběhu věků, čímž dává božskou srozumitelnost tomu, co od nás Pán žádá.

„Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů věří v posvátnost lidského života. Církev se proto staví proti dobrovolnému potratu neboli interrupci podstupované kvůli osobním nebo společenským výhodám či pohodlí a žádá své členy, aby takovéto potraty nepodstupovali, nevykonávali je, nepovzbuzovali k nim, neplatili za ně, ani aby je nesjednávali.

[Pán připouští] možné výjimky v těchto případech:

• těhotenství je důsledkem znásilnění či incestu, nebo

• kompetentní lékař stanoví, že život nebo zdraví matky jsou vážně ohroženy, nebo

• kompetentní lékař stanoví, že plod má závažná poškození, která dítěti nedovolí přežít narození.“

První předsednictvo pokračuje: „Interrupce je nesmírně závažná záležitost. [I v těchto vzácných situacích se má] zvažovat pouze poté, co odpovědné osoby obdrží potvrzení prostřednictvím modlitby“ a po poradě s druhými.

Před třiceti lety vydali Pánovi proroci prohlášení světu. Obsahuje tato slova:

„Prohlašujeme, že Bůh přikazuje, aby se posvátné moci plození používaly pouze mezi mužem a ženou, kteří jsou zákonně oddáni jako manžel a manželka.

Prohlašujeme, že způsob, kterým je tvořen smrtelný život, je božsky určený. Potvrzujeme posvátnost života a jeho důležitost v Božím věčném plánu.“

Péče o život, který se ještě nenarodil, a jeho ochrana není politickým postojem. Je to mravní zákon potvrzený Pánem prostřednictvím Jeho proroků.

Slova presidenta J. Reubena Clarka ml., který sloužil v Prvním předsednictvu, nádherně popisují naši dnešní mládež: „Mladí Církve hladovějí po věcech Ducha; dychtivě se touží učit evangeliu, a chtějí ho ryzí, nezředěné. Chtějí rozumět… zásadám naší víry; chtějí získat svědectví o pravdě. Jsou to dotazovatelé a hledači pravdy.“ Hovořme častěji s vírou a se soucitem s mladými lidmi v našich domovech a se sebou navzájem na shromážděních Pomocného sdružení a kvor starších o Pánově zákonu cudnosti, o posvátnosti života a o péči o nenarozené děti a jejich matky.

Jedna drahá sestra mi napsala o zážitku, který měla před několika desetiletími: „V 17 letech… jsem zjistila, že jsem těhotná, přičemž jsem ze strany svého přítele neměla téměř žádnou nebo vůbec žádnou podporu. Styděla jsem se a cítila jsem se opuštěně, [ale] nikdy jsem neuvažovala o [interrupci]. … [Měla] jsem milující rodinu a biskupa, se kterým jsem se pravidelně setkávala, aby mi poskytoval vedení. … Obrátila jsem se k Bohu. Studovala jsem písma… a modlila se [a] našla sílu prostřednictvím svého Spasitele a procesu pokání. … Obdržela jsem [na své modlitby] odpověď, kterou jsem nemohla popřít. … Lámalo mi to srdce, ale věděla jsem, že svou dceru mám dát k adopci. … Modlila jsem se o odvahu [a] prostřednictvím pokání jsem velmi jasně pocítila Spasitelovu lásku – vím, že Bůh… odpovídá na modlitby a posiluje nás.“

Tuto drahocennou holčičku adoptoval jeden láskyplný manželský pár a učil ji evangeliu. Nyní je vdaná a má vlastní krásnou rodinu.

Ochranu života může někdy doprovázet nesmírně obtížná a trýznivá nejistota.

Nedávno mi jeden mladý manželský pár, který máme s Kathy moc rádi, napsal o drahocenném miminku, které čekal.

Otec napsal: „[Když byla moje žena] v 10. týdnu těhotenství, zjistili jsme, že naše dítě, které jsme považovali za zázrak, má genetickou poruchu trizomie 21. chromozomu, běžně známou jako Downův syndrom. Cítili jsme tlak… z lékařského hlediska, abychom zvážili možnost těhotenství ukončit. O několik týdnů později jsme zjistili, že… naše dosud nenarozené dítě… bude muset v prvním roce svého života podstoupit několik operací srdce. Během tohoto procesu, kdy jsme se vroucně modlili o božskou pomoc, … jsme pociťovali, jak nám Duch přináší útěchu. Obdrželi jsme zjevení a poznání toho, že naše dcera patří mezi vybrané děti Nebeského Otce a má nesmírnou touhu být v naší rodině a přijít na zemi.“

Matka dítěte napsala: „Byli jsme tou zprávou naprosto šokováni, zmateni a upřímně zdrceni. … Když jsem byla ve 14. týdnu těhotenství, zjistili jsme, že naše dítě má několik vrozených srdečních vad, z nichž jedna může být potenciálně smrtelná. Od 10. do 18. týdne těhotenství jsme navštívili nespočet lékařů a specialistů. … Při každém setkání se nás ptali, zda chceme v těhotenství pokračovat, nebo ho ukončit. … Spasitel uzdravil mé srdce a naplnil mě ohledně naší holčičky pocitem pokoje a radosti. … [Nebeský Otec] mi znovu a znovu ukazuje, že pro mě má dokonalý plán, [a] já Mu důvěřuji.“

Svou holčičku nadšeně přivítali na svět přesně před týdnem. Je na věky jejich a oni zase její.

Neohrožená víra a pozoruhodná odvaha jsou charakteristickými znaky učedníků Ježíše Krista.

V průběhu let jsem měl výsadu setkávat se s muži a ženami, kteří se mnoho let poté, co přišli o členství, pokorně snažili vrátit na cestu smlouvy a ke svým kněžským a chrámovým požehnáním.

Při jedné příležitosti jsem měl v zastoupení Prvního předsednictva pohovor s jedním mužem ohledně obnovení kněžství a chrámových požehnání.

Po uzavření sňatku ve svatém chrámu a narození tří úžasných dětí byl nevěrný manželce a svým posvátným smlouvám. A určitá svobodná žena otěhotněla a chtěla jít na potrat.

Andělská manželka zmíněného muže tuto ženu snažně prosila, aby si miminko nechala, a slíbila, že až se narodí, bude ho vychovávat spolu se svými vlastními dětmi.

Tato svobodná žena uvážlivě souhlasila s tím, že těhotenství neukončí.

Od té doby uplynulo deset let. Tato pokorná sestra, která seděla přede mnou, měla chlapce ráda jako svého vlastního a vyprávěla mi o manželově úsilí vše napravit, milovat ji a svou rodinu a pečovat o ně. Otec při jejích slovech plakal.

Jak mohla tato ušlechtilá žena Boží přijmout za své dítě, které pro ni mohlo být každodenní připomínkou nevěry jejího manžela? Jak? Protože našla sílu prostřednictvím Ježíše Krista a věřila v posvátnost života, ve svatost života. Věděla, že ono nenarozené dítě je dítě Boží, nevinné a čisté.

Drazí bratři a sestry, slábnoucí láska k nenarozeným dětem po celém světě je záležitost vyvolávající vážné obavy. Bůh si života cení. Jeho dílem a Jeho slávou je přinést svým dětem nesmrtelnost a věčný život. Jakožto učedníci Ježíše Krista si života ceníme i my. „Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.“ Kéž se ještě více dělíme o svou lásku s těmi, kteří nás tak nutně potřebují. Vyjadřuji svou lásku k vám a lásku Nebeského Otce k Jeho dětem, které přicházejí na zemi. Ve jménu Ježíše Krista, amen.