Radost pramenící ze smluvního učednictví

Jednoho dne roku 2023 byla Uyanga Altansukhová ve městě Darkhan na severu Mongolska v zaměstnání, když na její pracoviště přišel president mongolské misie. Uyanga vzpomíná:

„Uviděla jsem ho a pomyslela si, že má ve tváři jasné světlo. Byl k lidem kolem sebe velmi laskavý, byl zábavný a pociťovala jsem vřelost. Než odešel, položila jsem mu několik otázek. O několik dní později přišel znovu ke mně do práce a zeptal se mě, zda bych mohla přijít na shromáždění jeho církve. Řekla jsem si, že by nám to mohlo prospět. Dělala jsem si starosti o budoucnost svých dětí, protože mi připadalo, že společnost je plná tlaku a temnoty. Přála jsem si, aby moje děti byly jako tento muž, se světlem ve tváři, a aby kolem sebe šířily radost.

Jednoho dne nás misionáři učili zákonu desátku. Děti nadšeně řekly: ‚Mami, musíme platit desátek.‘ V tu chvíli jsem viděla, jak velkou víru mé děti mají. Než jsem vstoupila do Církve, sledovala jsem generální konferenci a poslouchala proslov presidenta Russella M. Nelsona. Oznamoval nové chrámy po celém světě a řekl, že nový chrám bude postaven i v Ulánbátaru v Mongolsku. Radovala jsem se a tekly mi slzy, i když jsem nevěděla proč. Díky této radosti jsem poznala, že má víra a svědectví rostou.“

Uyanga je podobně jako miliony dalších součástí velikého shromažďování Izraele v rámci přípravy na Druhý příchod Ježíše Krista. Vykročila na cestu smlouvy a stala se Kristovou učednicí. Co to znamená být Kristovým učedníkem? Moc se mi líbí japonské slovo pro učedníka – deši – de znamená mladší bratr a ši znamená dítě.

Ježíš Kristus prohlásil: „Byl jsem na počátku s Otcem, a jsem Prvorozený.“ Za to, kým je a co vykonal, Ho uctíváme, vzdáváme Mu slávu a následujeme Ho. Kristus nás vykoupil a my Mu budeme navždy vděčni za Jeho nekonečnou a smírnou oběť.

Máme Nebeského Otce, který nás jakožto své děti miluje. Jeho láska k nám je dokonalá. Ježíš Kristus a Jeho poslání dokládají lásku, kterou k nám Bůh chová. Jak napsal Jan: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“

Ve snaze porozumět tomu, co neznáme, se možná někdy spoléháme na své důvěrně známé zkušenosti ze smrtelnosti nebo na to, co už víme. Můžeme se například naučit něčemu o Bohu Otci díky svým vlastním rodičovským zkušenostem a rodinným vztahům ve smrtelnosti. Měli bychom si však dát pozor, abychom ve snaze porozumět Nebeskému Otci nezacházeli při tomto srovnávání příliš daleko. Vlastnosti Boha Otce převyšují jakékoli zdaleka ne dokonalé vlastnosti padlého člověka. Bůh Otec je dokonalým Otcem. Je dokonale milující, laskavý, trpělivý, chápavý a dokonale vznešený. Můžeme Mu dokonale důvěřovat. Kristova láska zrcadlí lásku Boha Otce a je jejím zosobněním.

Ježíš Kristus je zároveň příkladem i prostředkem. V Kristu můžeme lépe porozumět dokonalým vlastnostem Otce a Jeho plánu. Prostřednictvím Krista se nám dostává uschopňující moci překonávat sklony přirozeného člověka, abychom se mohli stát více takovými, jako je Otec.

Ježíš Kristus je stejně jako náš Nebeský Otec dokonale milosrdný a spravedlný. Tyto božské vlastnosti – spravedlnost a milosrdenství – nejsou nikterak v rozporu. Vzájemně se doplňují. Spravedlnost i milosrdenství dokládají dokonalou lásku, kterou Bůh chová ke svým dětem. Bohu Otci a Ježíši Kristu můžeme důvěřovat, protože jsou vůči nám všem spravedlní a nestranní.

Bůh Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus jsou dokonale sjednoceni v záměru a v lásce. Protože nás Bůh a Ježíš Kristus milují, je nám jako pravým učedníkům dána příležitost a výsada uzavírat s Nimi smlouvy. Když je uzavíráme, náš vztah s Kristem nabývá nových rozměrů: „A nyní, pro smlouvu, kterou jste učinili, budete nazýváni dětmi Kristovými, syny jeho a dcerami jeho; neboť vizte, tohoto dne vás duchovně zplodil; neboť vy pravíte, že srdce vaše je změněno vírou ve jméno jeho; tudíž jste z něho zrozeni a stali jste se syny jeho a dcerami jeho.“

Když jakožto učedníci uzavíráme a dodržujeme posvátné smlouvy, jsme požehnáni duchovní mocí. Jsme spojeni s Kristem a s Bohem Otcem ve zvláštním vztahu a můžeme zakoušet Jejich lásku a radost v takové míře, jež je vyhrazena těm, kteří uzavřeli smlouvy a dodržují je. Naše schopnost plně pociťovat Boží lásku nebo v Jeho lásce setrvávat je podmíněna našimi spravedlivými tužbami a skutky.

V 15. kapitole Jana ve verši 9 čteme: „Jakož miloval mne Otec, i já miloval jsem vás.“ A poté jsme vyzváni: „Zůstaňtež [v mé lásce].“

Následující verš nám ukazuje způsob, jak můžeme v Jeho lásce zůstávat: „Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete [v mé lásce], jakož i já přikázaní Otce svého zachoval jsem, i zůstávám [v jeho lásce].“

Poté ve verši 11 vidíme účel dodržování přikázání: „Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstávala v vás, a radost vaše byla plná.“

Prostřednictvím opravdového smluvního učednictví můžeme začít lépe rozumět povaze Boha a radosti, kterou si přeje, aby všechny Jeho děti zažívaly. Můžeme také začít rozumět některým zásadám, které se mohou zdát na první pohled matoucí. Například jak může mít Bůh plnost radosti, když některé Jeho děti tolik trpí? Odpověď spočívá v Boží dokonalé perspektivě a v Jeho dokonalém plánu. Vidí nás od počátku až po naši nádhernou potenciální budoucnost. Prostřednictvím svého Syna Ježíše Krista připravil pro nás všechny, své děti, způsob, jak překonat bolesti, utrpení, hříchy, vinu a osamělost smrtelnosti. Bůh pro nás připravil cestu a možnost volby.

Příklady lidí, kteří zažívají díky učednictví radost, nám mohou pomoci této zásadě lépe porozumět. Možná jste někdy slyšeli prohlášení, že jsme jen tak šťastní jako naše nejnešťastnější dítě. Byl jsem svědkem toho, že tomu tak být nemusí. Moje 94letá maminka má přes 200 žijících potomků. V každém okamžiku je alespoň jeden z nich nešťastný. Kdyby bylo toto tvrzení pravdivé, moje maminka by byla neustále nešťastná, což není. Ti, kteří ji znají, vědí, jak je veselá.

Nyní bych se rád podělil o další zkušenost. V lednu roku 2019 jsme byli s manželkou Debbie pozváni do kanceláře presidenta Nelsona. Postavil si židli blízko nás, takže jsme se téměř dotýkali koleny. President Nelson se poté, co nám předal naše stávající povolání, obrátil k Debbie a zaměřil svou pozornost na ni. Byl laskavý, láskyplný, vlídný a plný radosti, jako dokonalý tatínek nebo dědeček. Vzal Debbie za ruku, poplácal ji po ní a ujistil ji, že vše bude v pořádku a že naše rodina bude požehnána. V tu chvíli se nám zdálo, jako bychom pro něj byli těmi nejdůležitějšími lidmi na světě a jako by na nás měl spoustu času. Když jsme onoho pátečního odpoledne vyšli z jeho kanceláře, pociťovali jsme klid, lásku a radost.

V pondělí jsme se dozvěděli smutnou zprávu. Téhož dne, kdy s námi president Nelson trávil čas, zemřela jedna z jeho dcer na rakovinu. Oněměli jsme úžasem. Truchlili jsme pro něj a jeho rodinu se srdcem naplněným žalem. Srdce nám také přetékalo vděčností za to, kolik pozornosti nám s křesťanskou láskou věnoval, zatímco truchlil pro svou trpící dceru.

Když jsme o tomto zážitku přemítali, kladli jsme si otázku: „Jak mohl být v této obtížné chvíli tak laskavý, láskyplný, a dokonce i plný radosti?“ Odpověď zní: Protože on ví. Ví, že Kristus zvítězil. Ví, že se s dcerou opět shledá a že s ní stráví věčnost. Radost a perspektiva věčnosti pramení z toho, že jsme se Spasitelem spojeni prostřednictvím uzavírání a dodržování smluv a prostřednictvím křesťanského učednictví.

President Nelson učil: „Tak jako Spasitel nabízí pokoj, který ‚převyšuje všeliký rozum‘ [Filipenským 4:7], nabízí i radost s intenzitou, hloubkou a šíří, jež se vzpírají lidské logice či porozumění smrtelníka. Nezdá se například, že by bylo možné pociťovat radost, když vaše dítě trpí nevyléčitelnou chorobou nebo když přijdete o práci nebo když vás podvede manželský partner. Ale to je přesně ta radost, kterou Spasitel nabízí.“

Když uzavíráme smlouvy a dodržujeme je, přirozeně se zaměřujeme na druhé a máme touhu pomáhat jim pociťovat stejnou míru radosti a lásky, jakou pociťujeme my ve svých smluvních vztazích. Můžeme být součástí nejdůležitějšího procesu na zemi v dnešní době – shromažďování Izraele. Můžeme pomáhat přivádět Boží děti ke Kristu. Jak učil prorok Jákob: „A požehnaní jste; neboť proto, že jste byli pilní při práci se mnou na vinici mé a zachovávali jste přikázání má a přinesli jste mi opět přirozené ovoce, … budete se radovati se mnou z ovoce vinice mé.“

Zavazujeme-li se jednat jako smluvní učedníci, ať již je úroveň našich schopností jakákoli, obohacuje to náš vztah s Otcem a Synem, prohlubuje to naši radost a rozšiřuje to naši věčnou perspektivu. Poté jsme obdarováni mocí a můžeme pociťovat radost v míře, jaká je vyhrazena Božím pravým smluvním učedníkům. V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.