Starozákonní průvodce přijetím božské identity

In the Beginning Was the Word [Na počátku bylo slovo], Eva Timothy, může být kopírováno pouze pro použití v Církvi

Lhala bych, kdybych vám řekla, že jsem nikdy nepochybovala o své roli v Božím plánu.

Jak bych já – tak nedokonalá – mohla zapadat do Božího dokonalého plánu? Jak bych mohla být hodna druhých šancí, které mi Nebeský Otec znovu a znovu dává? Jak by na mě někdo mohl spoléhat, že se budu o Jeho lásku dělit s druhými, když mám sama občas potíže ji pociťovat?

Pokud se vám tato spirála beznadějných myšlenek zdá povědomá, nejste sami.

Jednou z nejúčinnějších protivníkových taktik jsou útoky na naše chápání božské identity. Starší Brian K. Taylor ze Sedmdesáti učil: „Tato velká válka o božskou identitu zuří zběsile dál, zatímco se Satanův rostoucí arzenál snaží zničit naši víru v náš vztah s Bohem a naši znalost o tomto vztahu.“

Naštěstí Nebeský Otec své děti učil – a stále učí – o jejich hodnotě. Lidé v písmech možná již od samého počátku zápolili s některými podobnými otázkami, které si vy i já klademe dnes.

Při letošním studiu Starého zákona se můžete učit o své božské identitě prostřednictvím toho, že budete zkušenosti lidí z písem vztahovat na svůj vlastní život. A možná přitom najdete odpovědi na velmi důležitou otázku:

Kdo jsem?

Na samém počátku lidské potřeby chápat svou božskou identitu stojí Adam a Eva. Nebeský Otec je stvořil k obrazu svému, svěřil jim správcovství nad zemí a nad vším, co na ní stvořil, a přikázal jim, aby se množili a naplnili zemi (viz Mojžíš 2:26–28).

Jakožto potomek Adama a Evy můžete tytéž zásady týkající se identity vztahovat i na sebe. Jste skutečně duchovní dítě Boží s božskou zodpovědností jednat jako moudrý správce a budovat věčnou rodinu.

Když Adam a Eva pojedli ovoce ze stromu poznání dobra a zla, byli vyhnáni ze zahrady Eden. Nebeský Otec jim přesto, že byli časně i duchovně odříznuti z Jeho přítomnosti, poskytl Spasitele, aby jim prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista pomohl překonat fyzickou i duchovní smrt.

Stejně jako Adam a Eva máte i vy v očích Božích velikou cenu (viz Nauka a smlouvy 18:10).

Abrahamův příběh je přímo spojen s božskou identitou. Pán dal Abrahamovi zaslíbení, které má věčný dosah:

„A učiním tě v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.

Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.“ (Genesis 12:2–3.)

Abraham a Sára byli po mnoha letech čekání ve víře požehnáni narozením syna Izáka. Bůh poté Abrahamovi přikázal, aby Izáka obětoval jako „podobenství Boha a jeho Jednorozeného Syna“ (Jákob 4:5). Když dal Abraham najevo, že je ochoten takovou oběť přinést, zastavil ho anděl Páně.

Čteme:

„Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi [mi neodepřel… svého jediného syna]:

Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.

Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.“ (Genesis 22:16–18.)

Tento působivý příběh učí tomu, že všichni, kteří uzavírají smlouvy s Nebeským Otcem a dodržují je, mohou získat přístup k požehnáním slíbeným Abrahamovu potomstvu. Jakožto dítě smlouvy budete moci obdržet požehnání zaslíbená v Abrahamově smlouvě tím, že se budete držet slibů, které jste Pánu dali prostřednictvím smlouvy křtu nebo chrámových smluv.

Agar, Sářina služebnice a Izmaelova matka, učí o naší působivé schopnosti být nezdolní. Po narození Izáka, syna Abrahama a Sáry, byla Agar s Izmaelem vyhnána do pustiny (viz Genesis 21:9–14).

Když Pán viděl její strádání a vroucí prosby o Izmaelův život, poslal anděla, aby ji utěšil: „Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest. Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.“ (Genesis 21:17–18.)

I když Agar měla pocit, že je v pustině úplně sama, Nebeský Otec ji neopustil. Za svou víru a píli byla ochraňována a odměněna.

Podobně jako Agar můžete mít i vy pocit, jako byste osaměle putovali pustinou. Ale pro Nebeského Otce máte velikou cenu. Možná nějakou dobu bloudíte pustinou, ale On na vás nezapomněl. Připravuje vás, abyste konali veliké věci pro budování Jeho království.

Nebeský Otec povolal Mojžíše, aby osvobodil Izraelity z egyptského zajetí. Ten vykonal řadu mocných zázraků, které nakonec vedly k tomu, že se Izraelitům podařilo uniknout (viz Exodus 7; 14).

Ačkoli Mojžíš úspěšně plnil, k čemu byl povolán, nebyl si vždy jistý svou schopností udělat to, co od něj Nebeský Otec požadoval. Když Mojžíš vyjádřil své pocity vlastní nedostatečnosti, Pán mu odpověděl: „Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení, že jsem já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na hoře této.“ (Exodus 3:12.)

Mojžíš přijal svou identitu dítěte Božího a získal přístup k moci Nebeského Otce, aby mohl konat Jeho zázraky. Stejně jako Mojžíš můžete i vy získat přístup k moci konat Boží dílo, když přijmete svůj věčný vztah s Nebeským Otcem.

Kdo tedy jste?

Teď je na vás, abyste si tuto odpověď objevili sami.

Odpovědi na své otázky hledejte v písmech a naleznete je. Nebeský Otec si přeje, abyste přesně rozuměli tomu, kdo jste, abyste tak mohli mít rádi sami sebe tak, jak vás má rád On.

Znalost vaší věčné, božské identity je už za rohem – tak na co ještě čekáte?