Spravedliví správci – učedníci a učednice Ježíše Krista

Matouš 25 obsahuje tři působivá podobenství. Nejprve podobenství o deseti pannách (viz verše 1–13). Pět bylo moudrých a pět pošetilých. Všech deset bylo na správném místě a čekalo na ženicha a každá přišla s lampou.

Když ženich – představující Spasitele – přišel v nečekanou půlnoční hodinu, pět panen nemělo do svých lamp dostatek oleje. Možná si myslely, že mít olej navíc není nutné. Nebo možná nebyly prozíravými správkyněmi oleje, který měly. Třeba je něco vyrušilo, a ony se dostatečně nepřipravily na to, aby dokázaly zajistit, že jejich lampy budou stále hořet.

A tak ženich v odpověď na jejich žádost, aby mohly vstoupit na svatební hostinu, řekl: „Neznáte mne.“ (Joseph Smith Translation, Matthew 25:11.) A naopak – znamená to, že oněch pět moudrých panen Pána díky své přípravě a moudrému správcovství skutečně znalo.

Na onen vzácný olej lze pohlížet jako na jejich osobní obrácení. Umožnil moudrým pannám zapálit lampy a vstoupit s ženichem na svatební hostinu. O olej se nemohly podělit se svými přítelkyněmi, protože osobní obrácení je právě takové – osobní. Můžeme a máme držet světlo své lampy vysoko, abychom pozvedali a posilovali druhé a vybízeli je, aby přišli k Ježíši Kristu, ale každý z nás je správcem svého vlastního obrácení.

Jak to vyjádřil Spasitel: „Buďte věrni, vždy se modlíce, majíce lampy své připraveny a hořící, a olej při sobě, abyste mohli býti připraveni při příchodu Ženicha.“ (Nauka a smlouvy 33:17; zvýraznění přidáno.)

Druhým podobenstvím vyprávěným v Matoušovi 25 je podobenství o hřivnách (viz verše 14–30). V tomto příběhu pán, kterého čekala daleká cesta, dal třem svým služebníkům hřivny. „Hřivna“ představovala peníze. O hřivnách také můžeme uvažovat jako o darech, schopnostech a požehnáních od Nebeského Otce. Jednomu služebníkovi dal pán pět hřiven, dalšímu dvě hřivny a třetímu jednu hřivnu. A pak se pán vydal na cestu.

Když se vrátil, zjistil, že služebníci, kterým dal pět hřiven a dvě hřivny, byli věrnými a užitečnými správci, tyto hřivny dobře využívali a jejich hodnotu zdvojnásobili. A protože byli věrnými nad málem, pán jim dal více a prohlásil: „To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.“ (Verš 21.)

Naproti tomu služebník, který měl jednu hřivnu, tuto hřivnu zakopal – možná proto, že byl roztržitý a neustále něco odkládal. Nebo byl možná frustrovaný z toho, že nevěděl, jak začít, nebo se bál, že selže. Možná se srovnával s druhými služebníky a jeho pochybnosti mu bránily v tom, aby se o něco pokusil. Nepřipravil se na pánův návrat, nezakusil radost pramenící z věrného správcovství a o svou hřivnu přišel.

Podobenství o deseti pannách a podobenství o hřivnách jsou obdobná. Obě zdůrazňují, že máme osobní zodpovědnost za své obrácení a že se musíme na přijetí Pánova daru oslavení připravit – a že máme v souvislosti s talenty a dary, které nám byly dány, správcovství a osobní zodpovědnost.

A nakonec Matouš 25 vypráví příběh o těch, kteří mají „sebedůvěru před [Bohem]“ a kteří jsou popisováni jako ovce Dobrého pastýře, jež se nacházejí po Jeho pravici, těší se s Ním ze svatební hostiny a jsou požehnány tím, že jsou vládci nad mnohým (viz verše 31–40). Pán jim praví:

„Lačněl [jsem], a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem byl, a přijímali jste mne;

Nah, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.“ (Matouš 25:35–36.)

Jako Jeho učedníci a učednice se připravujeme na Pánův Druhý příchod a jsme věrnými a užitečnými správci a správkyněmi všeho, čím jsme byli požehnáni. Soucit, pravá láska, ctnost a věrné správcovství nás opravňují nejen k tomu, abychom žili později s Bohem, ale i k tomu, abychom před Ním měli sebedůvěru již nyní. Jak učil Mormon, s těmi, kteří jsou naplněni pravou láskou – čistou láskou Kristovou – „bude [v poslední den] dobře“. Budou jako Spasitel – uvidí ho takového, jaký je, a budou naplněni nadějí a očištěni tak, jako je čistý On. (Viz Moroni 7:47–48.) President Nelson prohlásil: „Pravá láska a ctnost otevírají cestu k sebedůvěře před Bohem!“

Shepherd – Variation IV [Pastýř – variace IV], Jorge Cocco

Všechna tato tři podobenství učí o správcovství ve vztahu k našemu vlastnímu obrácení; ve vztahu k darům, talentům a majetku, kterými jsme byli požehnáni; a ve vztahu k bližním, kteří trpí hladem, jsou bez domova, zranění či unavení.

Učí o tom, jak se Kristovi učedníci a učednice mají připravovat na nebezpečnou dobu, která bude předcházet Spasitelovu Druhému příchodu. A to je doba, v níž žijeme! Máme se starat o to, aby lampa našeho obrácení jasně hořela, nechat své světlo zářit, používat a zvelebovat své talenty a pečovat o potřebné. To znamená mít pravou lásku, čistou lásku Kristovu.