Liahona
Jozef z Arimatie: Spravedlivá přání a Boží zázraky
Liahona, březen 2026


„Jozef z Arimatie: Spravedlivá přání a Boží zázraky“, Liahona, březen 2026.

Znali Spasitele

Jozef z Arimatie: Spravedlivá přání a Boží zázraky

Kdo byl Jozef z Arimatie a čemu se můžeme naučit z jeho role ve velikonočním příběhu?

ilustrace Jozefa z Arimatie

Ilustrace: Laura Serra, nesmí být kopírováno

Jozef z Arimatie hrál ve velikonočním příběhu důležitou roli – pomohl Pánu, když ten dosáhl toho největšího vítězství v lidské historii. Když Ježíše Krista ukřižovali, Jozef „směle všel ku Pilátovi, a prosil za tělo Ježíšovo“ (Marek 15:43). Co vedlo Jozefa k tomu, aby poté, co Pána tolik dalších v hodině Jeho zoufalství opustilo, zůstal a zapojil se do této klíčové fáze Spasitelovy oběti?

Jeho loajalita se může zdát v rozporu s jeho postavením majetného rádce v sanhedrinu – židovské radě složené z farizeů a saduceů, která odsoudila Krista k smrti (viz Matouš 27:1, 57). Jozef navíc skutečnost, že je Kristovým učedníkem, tajil „pro strach Židovský“ (Jan 19:38).

Přesto se nakonec jeho oddanost projevila. Nesouhlasil s radou a se skutky těch, kteří Spasiteli usilovali o život (viz Lukáš 23:50–51). A poté, co Spasitel zemřel, Jozef ovinul Mistrovo tělo plátnem a uložil ho do svého nového hrobu (viz Matouš 27:59–60; Lukáš 23:52–53). Toto bylo naplněním proroctví, že Kristův hrob bude u bohatého (viz Izaiáš 53:9).

Vstalť jest

Jozef z Arimatie poskytnutím svého hrobu k pohřbení Spasitele pomohl naplnit proroctví a připravil cestu pro zázračné svědectví o Vzkříšení Ježíše Krista. Třetí den po Ukřižování našli Kristovi následovníci hrob prázdný a hlas anděla jim oznámil: „Neníť ho tuto; nebo vstalť jest.“ (Matouš 28:6.)

„Vzkříšení Ježíše Krista dosvědčuje Jeho božskost a to, že překonal vše,“ učil starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů. „Jeho Vzkříšení dosvědčuje, že i my, spojeni s Ním smlouvou, můžeme překonat vše a dosáhnout jednoty. Jeho Vzkříšení dosvědčuje, že Jeho prostřednictvím je nesmrtelnost a věčný život realitou.“

Jozef možná netušil, co kromě své touhy uctít Ježíše Krista během oněch prvních Velikonoc věnoval. Ale Pán použil Jozefova spravedlivá přání v rámci svého vrcholného zázraku – být „[prvotinou] těch, kteříž zesnuli“ (1. Korintským 15:20), prvním, kdo vstane z mrtvých.

Stejně jako Jozef, který hrál důležitou roli, může být i každý z nás nástrojem v rukou Nebeského Otce. Jeho plán je určen pro každého člověka a On bude čerpat z našich dovedností, zkušeností a okolností, aby nesl své veliké dílo kupředu. O těchto Velikonocích můžeme pamatovat na toto poselství a hledat Ježíše Krista, obětovat vše, co můžeme, abychom pomáhali budovat Jeho království, a umožnit, aby se v našem životě uskutečňovaly Jeho zázraky.

Poznámka

  1. D. Todd Christofferson, „Jedno v Kristu“, Liahona, květen 2023, 79–80.