Celý rok ve službě a radosti – příběhy víry, přátelství a práce na vinici Páně

Loňská konference mladých svobodných dospělých (YSAC) se konala v Maďarsku
a účastníci si odvezli nejen spoustu přátelství, ale i duchovních podnětů.

Bratr Ondřej Večeřa vzpomíná: „Téma konference znělo: ‚Vystupte na horu Hospodinovu‘ (Izaiáš 2:2). Velmi mě zaujala myšlenka: ‚Začínejte s koncem ve své mysli.‘ Povzbuzuje mě to přemýšlet o svých životních rozhodnutích a ptát se: ‚Kam mě toto rozhodnutí dovede? Přiblíží mě to k Bohu?‘“

Na konferenci se Ondřej setkal s mladými lidmi z mnoha zemí. „Zažil jsem pocit jednoty. Přestože jsme každý z jiné kultury a máme odlišné zkušenosti, evangelium nás spojuje. Jak řekl prezident Ezra Taft Benson: ‚Pouze evangelium sjednotí v míru lidi všech ras a národností.‘“

Konference nabídla nejen workshopy, duchovní zamyšlení a společné uctívání, ale
i zábavu a přátelské rozhovory. Ondřej uzavírá: „Setkání s věřícími z mnoha národů mě posílilo v tom, že nejsem sám, kdo se snaží jít za Kristem. A také jsem si užil spoustu radosti a veselí.“

Ve dnech 18.–21. srpna 2025 se v krásném prostředí hotelu Štamberk konalo relaxační setkání rodin s dětmi. Čtyři dny naplněné radostí, hrami i duchovními myšlenkami zanechaly
v účastnících mnoho pěkných vzpomínek.

Sestra Magdalena Olšinská vypráví: „Počasí nám přálo, a tak si děti užily nejen koupání
v bazénu, ale i veselou bitvu s vodními pistolemi. Velký úspěch měla také střelba z Nerf pistolí
a lukostřelba. Mladší děti nadchly pokusy s barvami, míchání šumivých lektvarů, malování na kamínky
a navlékání korálků. Starší trávili čas u kulečníku nebo deskových her. Každý večer patřil společné zábavě – diskotéce či zpívání u ohně s kytarou. Každý den jsme se také zastavili u duchovní myšlenky, kterou si připravili dobrovolníci. Na závěr pobytu děti předvedly své dovednosti při talentovém odpoledni. Bylo krásné vidět, jak se spojují členové všech věkových skupin.“

Sestra Andrea Rendešová doplňuje: „Pro nás to byl jedinečný čas strávený spolu jako rodina. Děti poznaly nové kamarády a zažily dobrodružství při hrách. Velké poděkování patří manželům Veverkovým ze sboru Praha, kteří připravili pestrý program pro všechny, včetně duchovních zamyšlení. Takové chvíle s lidmi, kteří sdílejí naše hodnoty, jsou pro nás obrovským povzbuzením. Je to pro mě jiný druh odpočinku – nejen fyzického, ale i duševního.“

Organizace Za sklem loni převzala v Břestu na Kroměřížsku do vlastnictví a užívání objekt, který měla v plánu proměnit na komunitní a pobytové centrum, farmu a edukační místo pro lidi s poruchami autistického spektra a jejich rodiny. Projekt zahrnoval ucelenou nabídku služeb zajišťujících komplexní rozvojdovedností
a kompetencí uživatelů. Aby bylo možné objekt co nejdříve začít využívat, byly zapotřebí ochotné ruce.

„Když mi paní Pečeňová zavolala, začala jsem bez váhání telefonovat, psát a kontaktovat různé vedoucí v Církvi a hledat dobrovolníky, kteří by byli ochotni za týden, na Bílou sobotu, přijet pomoct,“ popisuje Hana Šnajdarová, tisková mluvčí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Ačkoli to zpočátku vypadalo, že z řad věřících Církve Ježíše Krista se přihlásí jen málo dobrovolníků, nakonec na místo dorazily desítky pomocníků. Klíčovou roli sehrálo rozhodnutí, že se zapojí také 60 studentů z Cumorah Academy, spolu s dalšími zaměstnanci akademie. Přepravu studentů ze Štamberku vzdáleného 230 km od místa, kde se pomáhalo, zajistila Nadace Wallace Toronta. Zapojili se také zaměstnanci a několik příznivců organizace Za sklem, ale bylo potřeba ještě více pomoci. V neděli po Velikonocích už měl objekt sloužit prvním ubytovaným.

Společně s mladými svobodnými dospělými, studenty kroměřížského gymnázia, členy a misionáři Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se tak do pomoci zapojilo kolem 90 dobrovolníků z řad církevních přátel a věřících. A nebyli jediní – organizace Za sklem má věrné zaměstnance a další podporovatele, již byli ochotni přiložit ruku k dílu. Místo nakonec ožilo prací a nasazením více než 120 dobrovolníků.

Odvedli obrovský kus práce: uklízeli, myli okna a připravovali obytný dům na ubytování, stěhovali nábytek, brousili a natírali dřevo na kachní budky, tyto budky pak vyráběli, natírali plot, hrabali listí, přemisťovali dřevo a různý materiál, čistili chlévy i rozsáhlý venkovní areál. Každý se zapojil – a každý byl důležitý.
A výsledek byl znát.

Pro mnohé studenty z Cumorah Academy, kteří přijeli do České republiky studovat z různých koutů světa, nebyla tato služba jen prací – ale i hlubokým osobním zážitkem. Už na začátku jejich semestru je tato společná činnost stmelila a přiblížila k Pánu, jak vyjádřil student z Peru jménem Nefi:

„Moc jsem si užil to pomáhání. Lidé na farmě si naší pomoci tolik vážili, že jsem měl pocit, že sloužím nejen jim, ale i Pánu. Byla to skvělá zkušenost.“

„Byla to zábava, bylo to zajímavé a naplňovalo mě vědomí, že moje pomoc dělá to místo čistším a lepším pro ostatní,“ doplnila Jaime, studentka rovněž z Peru.

A přesně to sdíleli všichni, kdo se práce účastnili – pocit, že jejich pomoc měla smysl a že měnila svět kolem k lepšímu.

Na poslední květnový den připravili bratři a sestry z kůlového výboru svobodných dospělých krásný výlet do přírody pro svobodné dospělé. Skupina se sešla v brněnské kapli a společně vyrazila k Brněnské přehradě. Slunečné počasí doprovázelo plavbu lodí, během které si účastníci vychutnávali pohledy na zelené svahy a klid hladiny. Loď je dovezla pod majestátní hrad Veveří, odkud se pěší procházkou vydali na prohlídku celého areálu. Největším lákadlem byla návštěva apartmá švédského prince Gustava z Vasy, který hrad v 19. století zakoupil a se svou rodinou často obýval.

Po prohlídce a občerstvení se účastníci vrátili k přehradě a opět nastoupili na loď. Na zpáteční cestě měli možnost sledovat závod plachetnic. Část skupiny zakončila den bowlingem, který přinesl spoustu smíchu
a přátelské soutěživosti.

Sestra Mirka Koutková dodává: „Bylo to krásné setkání, které nám umožnilo lépe se poznat, posílit přátelství a duchovní jednotu. Akce nám přinesla nejen odpočinek a radost, ale i posílení víry. Velký dík patří organizátorům Andree Rendešové a Jiřímu Sukovi.“

V neděli 18. května 2025 se mládež ze sboru Praha sešla v bytě rodiny Skousenových, aby uspořádala originální akci s názvem „Vaření s mládeží“.

Mladí si sami domluvili recepty, nakoupili suroviny a rozdělili si úkoly. Společně připravili lahodné menu: lasagne, salát, česnekový chléb a na závěr palačinky. Celé jídlo krásně dozdobili čerstvými květinami. A protože radost je největší, když se sdílí, rozhodli se své výtvory předat dál. Podělili se o ně se dvěma rodinami, které se nedávno rozrostly o nové členy – nejprve navštívili biskupa v jeho kanceláři a poté odjeli k rodině Bownových.

Sestra Lída Flídrová shrnuje: „Bylo nádherné vidět, jak mládež dokáže samostatně zorganizovat celou akci od začátku až do konce. Přinesli tím radost ostatním a sami posílili své přátelství i pocit sounáležitosti.“

Členové třebíčské odbočky prožili během léta několik krásných společných chvil.

Koncem května se již po dvacáté uskutečnilo tradiční táboření „Tábor Sion“. Účastníci si vyzkoušeli různé tábornické dovednosti, učili se poskytovat první pomoc a nechyběly ani hry a sportovní soutěže. Pobyt v přírodě jim umožnil odložit každodenní starosti a posílit nejen fyzickou kondici, ale i odvahu a přátelství.

Dne 2. srpna 2025 se na okraji města sešlo dvacet pět členů a přátel odbočky k pikniku u vodní nádrže Lubí. Opékaly se špekáčky, sestra Jitka Houzarová připravila sladký dezert, a kdo chtěl, mohl se osvěžit koupáním. Atmosféra byla radostná, všichni – mladí i starší – si užili společné odpoledne.

Koncem prázdnin jsme navíc oslavili založení třebíčské odbočky. Díky zápisům v kronice jsme si mohli připomenout první kroky nadšených členů. V třebíčské odbočce vyrostla řada misionářů. V současnosti slouží na misii dvě mladé sestry. Někteří z bývalých misionářů se s námi podělili o své vzpomínky, poznatky a zkušenosti. Z desítky zakládajících členů se odbočka rozrostla na 37 aktivních členů. Tito členové se pravidelně zapojují do chrámové práce a zastávají mnoho církevních funkcí. „Pročež, musíte se tlačiti kupředu se stálostí v Kristu, majíce dokonalý jas naděje a lásku k Bohu a ke všem lidem. Pročež, budete-li se tlačiti kupředu, hodujíce na slově Kristově, a vytrváte-li do konce, vizte, tak praví Otec: Budete míti život věčný.“ (2. Nefi 31:20.)

Sestra Soňa Horáková se podělila o zážitek z tvořivé akce Pomocného sdružení: „Nedlho po generálnej konferencii sme sa so sestrami stretli na tvorivej aktivite. Každá sestra si na papier obkreslila svoju ruku a na dlaň tej ruky napísala posolstvo z generálnej konferencie, ktoré ju najviac oslovilo. Potom sme ruky vyfarbili ako kvety. Vyrobili sme si z nich ľalie, takže nám posolstvo z generálnej konferencie symbolicky rozkvitlo v dlaniach.“

Sestry se během roku věnovaly také praktické službě – pomáhaly s přípravou svatby, malovaly kamínky pro Charitu a učily se aplikovat kineziologické tejpy, které mohou ulevit od bolestí a podpořit hojení kloubů a svalů.

Ani sbor Uherské Hradiště nezůstává pozadu s akcemi a činnostmi.

Chrámová cesta: Již koncem února loňského roku se členové vydali na společnou chrámovou cestu. Rodiny i jednotlivci se vydali na dlouhou, u některých
i dobrodružnou, cestu. Cestovatelé se pak sešli v jídelně chrámové ubytovny, která po dobu celého pobytu byla jejich společné útočiště. Loni, jakož i v předchozím roce, si členové připravili pěvecké vystoupení pro chrámové pracovníky a ostatní ubytované členy. Jak diváci, tak zpěváci zažili společně nádherné povznášející chvíle.

„Otvírák“ prázdnin: Na tradičním „Otvíráku“ se členové ze sboru Uherské Hradiště setkali na zahradě u Kvasničků na Újezdsku u Kostelan na Kroměřížsku, kam se dopravili autem nebo vlastním pohonem na kole. Dorazilo mnoho členů a přátel, aby řekli své „čau“ uplynulému školnímu roku a otevřeli se dokořán novým letně-prázdninovým dobrodružstvím. A jak jinak než táborákem s trochou dobrého jídla, ve společnosti přátel a spousty dětí. Nikomu nevadilo sezení na špalku ze dřeva, rosa v trávě nebo otravný kouř při opékání špekáčků. Panovala uvolněná, příjemná nálada a naši kytaristi nebyli skoupí na pěkné písně. Někteří „zálesáci“ a „dobrodruzi“ si postavili své stany a přespali do druhého dne. A ti, jimž je dobrodružství vlastní, se vrátili domů opět na svých kolech.

Voňavé překvapení pro sestry: Sestry z Pomocného sdružení ve sboru Uherské Hradiště, v období rozkvetlé levandule, vytvářely textilní pytlíčky, které pak levandulí plnily. Tyto voňavé poklady pak byly rozdány všem sestrám při příležitosti speciálního setkání, kde sestry společně „oslavily“ své narozeniny. Nechyběla dobrá nálada, příjemná společnost, duchovní myšlenka i zajímavý kvíz a dort pro všechny oslavenkyně.

Dne 9. srpna 2025 se sešlo asi 25 členů, přátel a misionářů z Olomouce, Brna a Ostravy na židovském hřbitově v Lošticích. Společně se pustili do úklidu a obnovy tohoto místa klidu a paměti.

Společná služba nejen pomohla hřbitovu, ale otevřela také dveře k hlubšímu přátelství se židovskou komunitou. „Věřím, že nesobecká služba otevírá srdce,“ říká Josef. „Naši přátelé viděli obětavou práci misionářů a ptali se na Církev. Byla to krásná příležitost svědčit beze slov – jen skrze skutky.“

Akce proběhla ve spolupráci se správcem hřbitovů panem Klenovským, který vyjádřil velikou vděčnost.

S Nadací Wallace Toronta proběhl projekt služby 13. září 2025 v Olomouci na výstavišti Flóra, v Domově seniorů POHODA Chválkovice – Olomouc a na dalších židovských hřbitovech
v Kojetíně, Tovačově a Přerově. Rekordně se v loňském roce sešlo přes 200 účastníků z řad členů a přátel Církve a studentů Cumorah Academy.

Tato akce sboru Ostrava má více jak třicetiletou tradici. Koná se v létě na zahradě rodiny Řehových. Loni se sešli až v září. Inspirací byly pšeničné karbenátky, které se vařily na jógových táborech v Radňovicích. Každý se mohl podílet na společné přípravě (krájení zeleniny, mletí uvařené pšenice atd.). Jako každý rok všem moc chutnalo. Je to také příležitost sejít se, popovídat si.

• V Olomouci se uskutečnil šachový turnaj.

• V Nové Pace se sestry učily, jak uvázat šátky
a šály různými způsoby.

• Během Vánoc se konaly koncerty v odbočkách a sborech, členové také rozdávali radost zpěvem koled a návštěvami v domovech seniorů.

• V Praze proběhl tradiční kůlový ples, který byl plný hudby, tance, dobrého jídla i tomboly, kde si na své přišli i ti nejmenší.

Celý rok se nesl v duchu služby – těžké práce, společných radostí, modliteb, tvořivosti a duchovního růstu. Každý okamžik odrážel jednotu, oddanost a přátelství, které pociťujeme v Kristu.