Modlitba v mém srdci

Ilustrace: Allen Garns

Když jsem chodil na základní školu, maminka mi vždy podala oběd, políbila mě na čelo a řekla: „Snaž se dnes ze všech sil a pamatuj na to, aby sis v srdci uchovával modlitbu.“ Opakovala to každé ráno, i po celou dobu, kdy jsem chodil na střední školu.

„Uchovávej si modlitbu v srdci“ bylo vlastně to poslední, co mi řekla, když jsem nastupoval do letadla při odjezdu na svou dvouletou misii na Floridě. Na ta slova jsem si tak zvykl, že jsem jim během dospívání nevěnoval moc pozornosti. Myslel jsem si, že to je prostě něco, co lidé z její generace vždycky říkají, něco jako: „Měj se hezky.“

Jako misionář na plný úvazek jsem se během své služby v Miami na Floridě naučil i trochu španělsky. Zjistil jsem, že naši noví přátelé, mnozí původem z Kuby a Portorika, jsou úplně stejní jako moje maminka. Každá rodina, kterou jsme navštívili, se s námi loučila podobným srdečným přáním: „Vaya con Dios“ („Jděte s Bohem“).

Když jsem konečně začal chápat, co tím maminka myslela, začal jsem hledat způsoby, jak si modlitbu v srdci opravdu uchovávat. Když jsem o to usiloval, má vděčnost Nebeskému Otci a Jeho Synu Ježíši Kristu rostla. V dobách zkoušek a strádání jsem byl požehnán mimořádnou vytrvalostí. Pociťoval jsem větší lásku ke svým rodičům a vděčnost za oběti, které pro mě přinášeli.

Jednoho dne jsem četl o tom, jak Spasitel po svém Vzkříšení navštívil Nefity. Druhý den své návštěvy „přikázal svým učedníkům, aby se modlili“. A zatímco se modlili, modlil se i Spasitel a pronášel „veliká a podivuhodná“ slova. Když skončil, přikázal zástupu, „aby se neustávali modliti v srdci svém“ (3. Nefi 19:17, 34; 20:1).

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je přemýšlet o modlitbě jako o rámečku obrazu, který obklopuje naše každodenní činnosti. Tento rámeček modlitby spojený s láskou a vděčností nám pomáhá, abychom se zaměřovali na Spasitele a dodržovali své smlouvy.

Jsem vděčný za každodenní rady své maminky, abych se v srdci nepřestával modlit. Má to na můj život velký vliv.