2010–2019
Yexus Khetos txoj Moo Zoo uas Tseeb, Dawb Huv, thiab Yooj Yim
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2019 lub Tuam Rooj Sab Laj


14:28

Yexus Khetos txoj Moo Zoo uas Tseeb, Dawb Huv, thiab Yooj Yim

Kev hlub Vajtswv thiab kev hlub peb cov neeg zej zog yog cov lus qhuab qhia uas yog lub hauv paus ntawm kev txhawb pab; kev kawm hauv tsev uas lub Koom Txoos txhawb nqa;kev teev tiam Vajtswv thaum Hnub Caiv; thiab txoj hauj lwm cawm seej.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, nyuaj rau kuv ntseeg tias 71 xyoos tas los, thaum xyoo 1948, kuv yog ib tug tub txib nyob Akiv Teb thiab 44 xyoos tas los kuv tus poj niam, Barbara, thiab kuv wb coj wb tsev neeg mus rau Canada thaum kuv yog tus thawj tswj hwm ntawm Qhov Chaw Tshaj Tawm txoj Moo Zoo Canada Toronto. Thaum kuv nyob ntawd ua hauj lwm yog lub Plaub Hlis Ntuj xyoo 1976, Vajtswv hu kuv ua ib tug hauv Thawj Pawg Xya Caum, thiab ua ciav thaum xyoo 1985, tau hu kuv koom Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim. Tsis zoo li lwm txoj hauj lwm uas tau hu kuv es, yuav tso kuv tom qab ntawd, qhov uas yuav tso kuv tawm ntawm Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim tsis yog ib qho zoo rau kuv tam sim no; tiam sis, kuv thov Vajtswv tias hnub ntawd yuav los tom qab kuv tau ua tag nrho tej yam uas tus Tswv hu kuv ua tiav lawm.

Thaum kuv xav txog 43 xyoos uas kuv yog ib tug Tuam Thawj Coj thiab lub cib fim uas kuv muaj kom txhawb pab Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam, kuv paub zoo ntxiv hais tias Nws xav kom Nws txhua tus me nyuam, muaj kev kaj siab lug, kev xyiv fab, thiab kev zoo siab hauv lawv lub neej.

Tus yaj saub Lihais qhia tias, “Muaj tib neeg xwv kom lawv yuav muaj kev xyiv fab.” Muaj ntau yam uas ua rau peb txais tsis taus kev kaj siab lug, kev xyiv fab, thiab kev zoo siab hauv lub neej no, tsis hais kev txom nyem, kev tsov rog, cua daj cua dub, thiab tej yam uas ua rau peb tsis muaj hauj lwm ua, tsis noj qab nyob zoo, thiab tsis sib raug zoo nrog tsev neeg.

Tiam sis txawm peb tswj hwm tsis tau tej yam uas tab kaum peb lub neej hauv lub ntiaj teb no, thaum peb sim ua tus Tswv Yexus Khetos cov thwj tim uas rau siab ntseeg, peb yuav nrhiav tau kev kaj siab lug, kev xyiv fab, thiab kev zoo siab txawm lub ntiaj teb ntxhov hnyo nyob ib puag ncig peb.

Kuv ib tug me nyuam hais tias, “Txiv, kuv xav seb kuv puas yuav tsim nyog mus saum ntuj.” Kuv teb hais tias, “Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej hais kom peb ua zoo npaum li peb ua tau txhua hnub xwb.” Cov kwv tij thiab cov muam, ua zoo npaum li nej ua tau txhua hnub, thiab tsis ntev, nej yuav paub tias nej Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej paub nej thiab Nws hlub nej. Thiab thaum nej paub li ntawd—paub tiag tiag—nej lub neej yuav muaj lub ntsiab thiab lub hom phiaj tiag tiag—thiab nej yuav muaj kev xyiv fab thiab kev kaj siab lug.

Vim Nws yog txoj Kev Kaj ntawm lub Ntiaj Teb, tus Cawm Seej hais tias, “Txhua tus uas ntseeg kuv yuav tsis nyob hauv qhov tsaus ntuj lawm.”

“Yexus Khetos yog lub npe uas Leej Txiv tau muab, thiab tsis muaj lwm lub npe uas yuav cawm tau [peb]:

“Yog li ntawd, tag nrho tib neeg yuav tsum ris lub npe uas Leej Txiv tau muab rau lawv.”

Cov vaj lug kub qhia peb tias Dab Ntxwg Nyoog xav kom coj tib neeg mus rau kev tsaus ntuj nti. Txhua yam nws ua yog kom cuam tshuam txoj kev kaj thiab qhov tseeb ntawm Yexus Khetos thiab Nws txoj moo zoo. Ib yam li Lihais qhia nws cov me nyuam, tus dab phem “nws xav kom tib neeg txhua tus nyuaj siab ib yam li nws tus kheej.” Yog tias Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej “txoj hauj lwm thiab … lub yeeb koob” yog kom “tib neeg txais tau txoj kev tsis txawj tuag thiab txoj sia nyob mus ib txhis,” ces Luxifaws “txoj hauj lwm” yog kom Vajtswv cov me nyuam nyuaj siab thiab tu siab kav ib txhis. Kev txhaum ua rau Khetos txoj Kev Kaj qauj zuj zus hauv peb lub neej. Yog li ntawd peb lub hom phiaj yog kom txais tau Khetos txoj Kev Kaj, uas ua rau peb txais tau kev kaj siab lug, kev xyiv fab, thiab kev zoo siab.

18 lub hlis tas los, tus Tswv tau tshoov Nws tus yaj saub thiab cov Thwj Tim kom hloov ob peb yam zoo kawg. Tiam sis, kuv txhawj hais tias lub hom phiaj sab ntsuj plig ntawm tej kev hloov no yuav ploj mus thaum peb xav txog qhov uas hloov lawm xwb.

Joseph F. Smith tau hais tias: “Yexus Khetos txoj moo zoo uas tseeb, dawb huv, thiab yooj yim tau txum tim rov qab los lawm. Peb lav ris kev saib xyuas txoj moo zoo no hauv lub ntiaj teb.” Nws hais ntxiv tias txoj moo zoo uas tseeb, dawb huv, thiab yooj yim yog “Khetos cov lus qhuab qhia uas cawm neeg dim.”

Nyob hauv Tej Nqe Kev Ntseeg, tus Yaj Saub Yauxej Xamiv qhia tias “dhau ntawm Khetos txoj Kev Theej Txhoj, tib neeg sawv daws yuav tau kev cawm dim, thaum lawv ua raws li tej kev cai thiab kab ke ntawm Txoj Moo Zoo.”

Thawj cov ntsiab cai ntawm txoj moo zoo yog kev ntseeg tus Tswv Yexus Khetos, kev hloov siab lees txim, kev cai raus dej, lub txiaj ntsim Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv, thiab kev nyiaj kom mus txog thaum kawg. Nws tus tij laug, Hyrum, qhia hais tias: “Cia li rov qab qhia tej ntawd dua ntxiv: nej yuav kawm hais tias ib hnub dhau ib hnub tej lub tswv yim tshiab thiab txoj kev kaj ntxiv txog tej ntawd los yuav muab tshwm sim rau nej. Nej yuav muaj peev xwm to taub tej ntawd ntxiv … kom paub meej. Ces nej yuav haj yam txawj piav kom cov uas [nej] to taub meej thiab.”

Txoj kev zoo tshaj plaws kom pom tej hom phiaj sab ntsuj plig ntawm lub Koom Txoos yog txoj kev ua neej raws li Khetos tej lus qhia uas tseeb, dawb huv, thiab yooj yim thiab ua raws li tus Cawm Seej txoj lus txib tseem ceeb: “Nej yuav tsum hlub tus Tswv nej tus Vajtswv kawg siab kawg ntsws. … Hlub nej tej kwv tij zej zog ib yam li nej hlub nej lub cev.”

Kev ua raws li ob txoj lus txib ntawd ua rau peb txais tau kev kaj siab lug thiab kev xyiv fab ntxiv. Thaum peb hlub thiab pab ua tus Tswv tej hauj lwm thiab hlub thiab pab peb cov neeg zej zog, peb yuav muaj kev zoo siab uas tsis muaj lwm txoj kev zoo dua los rau peb.

Kev hlub Vajtswv thiab kev hlub peb cov neeg zej zog yog cov lus qhuab qhia uas yog lub hauv paus ntawm kev txhawb pab; kev kawm hauv tsev uas lub Koom Txoos txhawb nqa;kev teev tiam Vajtswv thaum Hnub Caiv; thiab txoj hauj lwm cawm seej nyob ob sab ntawm daim ntaub thaiv uas tej Koom Haum Niam Tsev thiab tej pawg txwj laug txhawb nqa. Txhua yam no lub hauv paus yog Vajtswv txoj lus txib kom hlub Vajtswv thiab hlub peb cov neeg zej zog. Puas muaj dab tsi uas tseem ceeb thiab yooj yim npaum li ntawd?

Kev ua raws li txoj moo zoo uas tseeb, dawb huv, thiab yooj yim yuav ua rau peb muaj sij hawm mus xyuas cov poj ntsuam, cov yawg ntsuag, cov me nyuam ntsuag, cov uas kho siab, mob, thiab pluag. Peb yuav nrhiav tau kev kaj siab lug, kev xyiv fab, thiab kev zoo siab hauv peb lub neej no thaum peb ua hauj lwm rau tus Tswv thiab pab peb cov neeg zej zog.

Tej yam uas hloov rau Hnub Caiv kom kawm hauv tsev uas lub Koom Txoos txhawb nqa thiab kawm txoj moo zoo yog ib lub cib fim rau peb rov muaj zog ntawm sab ntsuj plig thiab teev tiam Vajtswv nyob hauv peb tsev. Puas muaj dab tsi uas yooj yim thiab tseem ceeb npaum li ntawd? Cov kwv tij thiab cov muam, nej puas pom tias kev qhia thiab kev kawm txoj moo zoo nrog peb tsev neeg yog ib yam tseem ceeb kom muaj kev xyiv fab thiab kev zoo siab hauv peb lub neej?

Hais txog Hnub Caiv, tus Cawm Seej hais tias, “Vim tseeb tiag hnub no yog ib hnub uas tau muab los rau [nej] so ntawm [nej] tej kev khwv, thiab muab [nej] tej kev hwm pub rau tus uas Siab Tshaj Plaws.” Nws hais ntxiv hais tias, “Xwv kom [nej] txoj kev xyiv fab yuav puv npo … [los ntawm] kev xyiv fab thiab kev thov Vajtswv … nej [yuav tsum] ua tej yam no nrog kev ua tsaug, nrog lub siab thiab lub ntsej muag luag ntxhi … [thiab] nrog lub siab luag nyav thiab lub ntsej muag luag ntxhi.”

Thov nco ntsoov tej lus tseem ceeb los ntawm kev tshwm sim no: kev xyiv fab, kev zoo siab, kev ua tsaug, nrog lub siab luag ntxhi, lub siab luag nyav, thiab lub ntsej muag luag ntxhi. Qhov kuv hnov yog qhov uas thaum peb hwm Hnub Caiv ces yuav ua rau peb luag nyav.

kev sib ntsib hauv lub koom txoos

Thaum peb txhawb pab lwm tus raws li ib txoj kev siab thiab dawb huv ntxiv, thov nco txog qhov uas peb yuav tsum tos txais txhua tus uas tuaj rau peb tej kev sib ntsib hauv lub Koom Txoos, qhov tseem ceeb yog cov mej zeej tshiab thiab cov qhua. Peb sawv daws yuav tsum zoo siab hu nkauj qhuas Vajtswv thiab mloog zoo thaum hais zaj lus thov Vajtswv rau lub cim nco txog thiab qhib peb lub siab lub ntsws.

Tej zaj lus tim khawv txog kev ntseeg nyob hauv peb tej kev sib ntsib yoo mov thiab hais lus tim khawv los ib tug hauv pawg npisov coj kev, nws hais lus tim khawv tsis ntev uas tsom ntsoov rau txoj hau kev zoo siab thiab Khetos txoj moo zoo uas tseeb, dawb huv, thiab yooj yim. Txhua tus yuav tsum coj raws li tus yam ntxwv ntawd. Peb yuav tsum nco ntsoov tias muaj lwm qhov chaw uas tsim nyog hais zaj dab neeg los sis qhia tias peb twb mus qhov twg. Thaum peb hais lus tim khawv uas yooj yim thiab tsom ntsoov rau Khetos txoj moo zoo, Nws yuav ua rau peb sab ntsuj plig rov muaj zog thaum peb ib leeg hais lus tim khawv rau ib leeg.

Kev txhawb pab zoo los peb yuav tsum saib los ntawm lub zeem muag uas yog txoj kev hlub Vajtswv thiab txoj kev hlub peb cov neeg zej zog. Los yog hais tias, peb txhawb pab lwm tus vim peb hlub peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Nws cov me nyuam. Peb txoj kev txhawb pab lwm tus yuav vam meej ntxiv yog peb ua yooj yim kom txhawb pab lwm tus. Kev xyiv fab loj tshaj plaws los ntawm tej yam yooj yim hauv lub neej no, yog li ntawd peb yuav tsum ceev faj kom tsis txhob xav tias peb yuav tsum ua ntxiv kom dhau tej yam uas tau hloov no kom txhawb kev ntseeg thiab muaj zaj lus tim khawv uas muaj zog hauv Vajtswv cov me nyuam lub siab.

Cia li tsis txhob ua nyuaj rau tej no thaum muaj kev sib ntsib, tej kev xav tau, los yog tej yam uas yuav tsum ua ntxiv. Ua kom yooj yim xwb. Yog los ntawm kev ua yooj yim nej thiaj li yuav nrhiav tau kev kaj siab lug, kev xyiv fab, thiab kev zoo siab uas kuv hais txog.

Ntau xyoo no tej lub hom phiaj rau cov thawj coj hauv lub Koom Txoos raws li hais nyob hauv phau Handbook 2, yog tej lub hom phiaj uas meej thiab yooj yim, es kuv hais los ntawm phau no hais tias:

tsev neeg nthaum sib tham txog ib feem kaum

“Cov thawj coj yaum txhua tus mej zeej kom lawv txais cov kab ke pov thawj hwj, ua raws li lawv tej kev khi lus, thiab ua neeg tsim nyog txais kev tsa nto thiab txoj sia nyob mus ib txhis. …

ib khub niam txiv nyob ntawm lub tuam tsev

Cov laus: Yaum txhua tus neeg laus ua neeg laus kom txais tau cov kab ke ntawm lub tuam tsev. Qhia txhua tus neeg laus kom nrhiav lawv cov poj koob yawm txwv thiab sawv lawv cev ua kab ke hauv lub tuam tsev.

kev tsa rau lub pov thawj hwj
cov ntxhais hluas uas muaj daim ntawv ua kab ke hauv lub tuam tsev

Cov tub hluas ntxhais hluas: Pab npaj txhua tus tub hluas txais lub Pov Thawj Hwj Mekixedes, thiab txais cov kab ke hauv lub tuam tsev, thiab ua neeg tsim nyog ua ib tug tub txib. Pab txhua tus ntxhais hluas ua neeg tsim nyog kom ua thiab ua raws li tej kev khi lus dawb ceev thiab txais cov kab ke hauv lub tuam tsev. Txhawb cov tub hluas ntxhais hluas lub zog los ntawm kev koom tes ua tej yam ntxim saib ntxim ua uas muaj nqis.

pawg ntseeg pawg sab laj

Txhua tus Mej Zeej: Pab cov thawj coj pov thawj hwj thiab hauv tej koom haum pab, tej pawg ntseeg pawg sab laj, pawg ntseeg cov tub txib thiab cov tub txib, thiab cov mej zeej koom tes pab cawm tib neeg, txhawb tsev neeg thiab pawg ntseeg lub zog, pab siv lub pov thawj hwj ntxiv, thiab muab Ixayees sib sau ua ke los ntawm kev hloov siab los ntseeg, kev pab muab siab rau ntseeg, thiab kev rov qab muaj siab ntseeg. Qhia cov mej zeej kom vam tau lawv tus kheej thiab lawv tsev neeg thiab pab cov neeg pluag thiab cov neeg uas xav tau raws li tus Tswv txoj kev.”

Txoj kev ua hauj lwm hauv lub Koom Txoos tau foom koob hmoov rau kuv kom txais tej yam tshwj xeeb thiab zoo kawg nkaus los ntawm sab ntsuj plig. Kuv ua tim khawv tias tus Tswv coj Nws lub Koom Txoos kom muaj raws li Nws lub hom phiaj. Kuv tau txais Vajtswv txoj kev qhia ntau dua li kuv muaj peev xwm txais. Kev xyiv fab uas los ntawm kev ua raws li txoj moo zoo yeej yog vim kuv tau tsom ntsoov rau Yexus Khetos txoj moo zoo uas tseeb, dawb huv, thiab yooj yim.

Kuv twb ua hauj lwm raws li cov yawm sij thiab tej lus qhia ntawm rau tus yaj saub thiab Thawj Tswj Hwm ntawm lub Koom Txoos txij ntawm Spencer W. Kimball mus rau Russell M. Nelson. Kuv ua tim khawv tias lawv txhua tus yog tus yaj saub uas Vajtswv xaiv tseg. Lawv tau qhia peb tej ntsiab cai tseem ceeb txog lub Koom Txoos thiab txoj moo zoo thiab Khetos cov lus qhuab qhia. Thawj Tswj Hwm Nelson coj tus Tswv tej hauj lwm mus tom ntej sai sai heev uas rau yus ua tsis taus pa. Kuv hais “ua tsis taus pa” vim nws yog tib tug Thwj Tim uas laus dua kuv, thiab nws ua nyuaj rau kuv khiav ceev npaum li nws! Kuv yog ib tug tim khawv tias nws yog tus uas tuav cov yawm sij pov thawj hwj thiab lub luag hauj lwm ua Vajtswv tus yaj saub. Thawj Tswj Hwm Nelson qhia Yexus Khetos txoj moo zoo uas tseeb, dawb huv, thiab yooj yim. Kuv ua tim khawv tias Yexus yog tus Khetos, thiab nov yog Nws lub Koom txoos—kuv ua tim khawv txog tej no los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.