„Covid málem zmařil její sen o zpěvu se sborem The Tabernacle Choir“, Liahona, září 2025.
Covid málem zmařil její sen o zpěvu se sborem The Tabernacle Choir
Izolace spojená s karanténou přinesla mocné ponaučení: křesťanskou lásku k osamělým.
Na podzim roku 2024 se Laura Echarri Hermosová, jež byla nedlouho předtím povolána jako územní poradkyně pro organizace v území Evropa-střed, vydala na cestu dlouhou přes 8 tisíc kilometrů ze svého domova ve španělské Pamploně, aby si zpívala jako hostující členka pěveckého sboru The Tabernacle Choir at Temple Square.
Byla v utažském Salt Lake City teprve tři dny, když jí vyšel pozitivní test na covid-19 a musela do karantény. Její příležitost zpívat ve sboru na nadcházející generální konferenci se zdála být nedosažitelná.
Osamělá a izolovaná ve svém hotelovém pokoji poklekla a pomodlila se. Doufala, že se uzdraví. Toužila po tom, aby mohla zpívat. Neopouštěla ji víra.
O rok dříve
Nadšení ze zpěvu u sestry Echarriové v těžkém období, kdy se bez úspěchu léčila s neplodností a její matka trpěla Alzheimerovou chorobou, nebylo tak silné jako dříve. Bylo to těžké, protože hudba byla vždy důležitou součástí jejího života. „Je to potřeba, kterou jsem měla vždycky, už od malička,“ řekla.
Sestra Echarriová (vlevo) se svou matkou Maríou.
Když se modlila, přišla inspirace, že by si měla zazpívat s více lidmi. O týden později ji kontaktoval církevní vedoucí, který s ní měl pohovor. „Mluvil o jistém hudebním projektu, který Církev spouští, a o tom, že hledají zpěváky,“ řekla sestra Echarriová.
Nezmínil konkrétní účel, ale po druhém pohovoru tento vedoucí prozradil, že Církev si přeje, aby na generální konferenci zpívali hostující zpěváci z celosvětového účastnického programu pěveckého sboru The Tabernacle Choir.
„Vytryskly mi slzy, protože jsem nevěděla, co se stane, ale cítila jsem, že Pán je se mnou a že o mně ví, a nic takového bych nikdy nečekala,“ řekla.
Cesta na generální konferenci
Zmiňovaný pohovor byl pouze předběžný a následoval druhý pohovor s dalšími lidmi. Sestra Echarriová také musela pořídit nahrávky svého zpěvu a několik jich odeslat. Poté měla závěrečný on-line pohovor se zástupcem hudebního ředitele sboru The Tabernacle Choir Ryanem Murphym. „Byla jsem hrozně nervózní,“ řekla.
Nakonec byla spolu s dalšími 13 účastníky a účastnicemi z celého světa vybrána, aby zpívala na generální konferenci, a v září 2024 nastoupila do letadla mířícího do Spojených států. Po příjezdu jí byl diagnostikován covid-19 a tehdy začala karanténa.
Samota a odloučení od domova jí přineslo mocné ponaučení: Spasitel jí dodá útěchu v těch nejosamělejších chvílích (viz Jan 14:26–27). „Myslela jsem, že to nezvládnu,“ řekla. „Byla jsem dost zklamaná, ale měla jsem víru. Zároveň jsem se necítila dobře. Nyní je jedním z mých hlavních cílů vyhledávat ty, kteří se mohou cítit osaměle, a pokusit se jim pomoci.“
Po osmi dnech izolace znovu nabyla zdraví i hlasu a začala zkoušet se sborem. Přidala svůj hlas ke stovkám zpěváků na pódiu v Konferenčním centru a zpívala na generální konferenci v říjnu 2024.
„Bůh žije. Je si nás vědom, každého z nás,“ řekla. „Hudba je léčivá, má léčivou moc a my musíme hudbou naplňovat svůj život. To je velmi důležité. Mám pocit, že právě to se mi Pán snaží sdělit: Naplňuj svůj život hudbou.“