“Xya Hli Ntuj 27–Yim Hli Ntuj 2. ‘Kuv Ua Ib txoj Hauj Lwm Zoo Kawg’: Exalas 1; 3–7; Nehemis 2; 4–6; 8,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Phau Qub 2026 (2026)
“Xya Hli Ntuj 27–Yim Hli Ntuj 2. ‘Kuv Ua Ib txoj Hauj Lwm Zoo Kawg,’” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Phau Qub 2026
Kuv Muaj Ib Txoj Hauj Lwm Zoo Kawg, los ntawm Tyson Snow
Xya Hli Ntuj 27–Yim Hli Ntuj 2: “Kuv Ua Ib txoj Hauj Lwm Zoo Kawg”
Exalas 1; 3–7; Nehemis 2; 4–6; 8
Cov neeg Yudais tau raug kaw nyob hauv Npanpiloos rau 70 xyoo. Lawv tau swb lub nroog Yeluxalees thiab lub tuam tsev, thiab coob leej tsis nco qab lawv tej lus cog tseg kom ua raws li Vajtswv kev cai. Tiam sis Vajtswv tseem nco lawv. Muaj tseeb tiag, Nws tau tshaj tawm los ntawm Nws tus yaj saub, “Kuv yuav los pab nej raws li kuv cog lus tseg hais tias kuv yuav coj nej rov los” (Yelemis 29:10). Raws li kev tshaj tawm no, tus Tswv npaj ib txoj kev rau Nws cov neeg rov los—rau ntawm Yeluxalees thiab, qhov tseem ceeb tshaj, rau lawv tej kev khi lus. Thiab Nws tau tsa cov tub qhe uas ua “ib txoj hauj lwm zoo kawg” tiav (Nehemis 6:3): Ib tug tswv xeev hu ua Xelunpanpees uas saib xyuas txoj kev tsim kho tus Tswv lub tsev. Exalas, ib tug pov thawj thiab tus sau, pab cov neeg lub siab tig rov mus rau tus Tswv txoj kev cai. Thiab Nehemis coj txoj kev rov qab kho cov phab ntsa nyob ib ncig Yeluxalees. Lawv ntsib kev tawm tsam, tiam sis lawv txais kev pab los ntawm cov uas lawv twb tsis tau xav txog thiab. Lawv lub neej pab tau peb kawm thiab tshoov peb lub siab vim peb kuj ua ib txoj hauj lwm tseem ceeb thiab. Thiab ib yam li lawv, peb ua hauj lwm rau tus Tswv lub tsev, tus Tswv txoj kev cai, thiab Nws txoj kev tiv thaiv ntawm sab ntsuj plig.
Yog xav nyeem ib zaj lus piav txog phau Exalas thiab Nehemis, saib “Exalas” thiab “Nehemis” nyob hauv Phau Qhia txog Vaj Lug Kub.
Tej Tswv Yim Pab Qhia hauv Tsev thiab lub Koom Txoos
Exalas 1
Tus Tswv tshoov tib neeg lub siab kom lawv ua raws li Nws tej lub hom phiaj.
Tom qab teb chaws Pawxias kov yeej Npanpiloos, tus Tswv tshoov Pawxias tus huab tais, Xailas, txib ib pab neeg Yudais mus Yeluxalees kom rov qab ua lub tuam tsev. Thaum koj nyeem Exalas 1, cia li saib seb Xailas ua li cas kom txhawb nqa cov neeg Yudais ua txoj hauj lwm tseem ceeb no. Yog li cas koj thiaj pom tus Tswv ua hauj lwm los ntawm cov txiv neej thiab poj niam ib puag ncig koj, suav cov neeg uas tsis yog Nws lub Koom Txoos cov mej zeej? Qhov no qhia dab tsi rau koj txog tus Tswv thiab Nws txoj hauj lwm?
Kuj saib Ixayees 44:24–28.
Exalas 3:8–13; 6:16–22
Tus Tswv lub tsev yog ib qhov chaw xyiv fab.
Thaum cov neeg Npanpiloos nkag los txeeb Yeluxalees, lawv muab lub tuam tsev hlawv tag (saib 2 Vaj Ntxwv 25:1–10; 2 Xwm Txheej Vaj Ntxwv 36:17–19). Koj yuav xav li cas yog tias koj yog ib tug neeg Yudais uas pom tej yam no? (saib Phau Ntawv Nkauj 137). Saib seb cov neeg Yudais xav li cas, ntau xyoo tom qab ntawd, thaum lawv rov mus thiab rov qab ua lub tuam tsev (saib Exalas 3:8–13; 6:16–22). Tej zaum ua rau koj xav seb koj xav li cas txog tus Tswv thiab Nws lub tsev. Vim li cas txoj kev ua ib lub tuam tsev yog ib qho ua uas rau neeg zoo siab?
Xelunpanpees lub tuam tsev; daim duab los ntawm Sam Lawlor
Exalas 4–7; Nehemis 2; 4; 6
Vajtswv muaj ib txoj hauj lwm tseem ceeb rau kuv ua.
Yeej ib txwm muaj neeg uas tawm tsam tus Tswv txoj hauj lwm. Qhov no muaj tseeb thaum Xelunpanpees thiab Nehemis sim ua hauj lwm. Nov yog ib txoj kev yooj yim uas pab tau koj kawm los ntawm tej dab neeg no thiab xav seb koj tseem yuav ua li cas kom ua tus Tswv txoj hauj lwm txawm koj raug kev tawm tsam los:
Vajtswv txoj hauj lwm rau Xelunpanpees (Exalas 4:3):
Vajtswv txoj hauj lwm rau Nehemis (Nehemis 2:17–18):
Vajtswv txoj hauj lwm rau kuv:
Kev tawm tsam uas Xelunpanpees raug (Exalas 4:4–24):
Kev tawm tsam uas Nehemis raug (Nehemis 2:19; 4:1–3, 7–8; 6:1–13):
Kev tawm tsam uas kuv raug:
Xelunpanpees tau ua li cas (Exalas 5:1–2):
Nehemis tau ua li cas (Nehemis 2:20; 4:6, 9; 6:3–15):
Kuv yuav ua li cas:
Kom txais kev pab piv Nehemis rau koj lub neej, tej zaum koj yuav xav kawm Thawj Tswj Hwm Dieter F. Uchtdorf zaj lus “We Are Doing a Great Work and Cannot Come Down” (Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2009, 59–62), feem ntau ob ntu kawg. Thaum koj xav txog tej hauj lwm Vajtswv tau txib koj ua, tej zaum koj kuj yuav xav kawm “Koom Haum Ntxhais Hluas lub Ntsiab Lus” los sis “Pawg Pov Thawj Hwj Aloos lub Ntsiab Lus” (Txoj Moo Zoo cov Ntawv). Los yog koj kawm tau cov lus ntawm tej zaj nkauj qhuas Vajtswv xws li “Cov Viv Ncaus hauv Xi-oos” (Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 149) los yog “Cov Txwj Laug ntawm Ixayees” (Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 151).
Koj xav hais tias “rau siab ua hauj lwm kawg li” rau tus Cawm Seej txhais tau li cas? (Nehemis 4:6). Koj xav tias qhov uas koj muaj “Vajtswv [txoj kev] tsom kwm” thaum koj ua Nws txoj hauj lwm txhais tau li cas? (Nehemis 2:8; kuj saib Nehemis 2:18; Exalas 7:6, 9, 27–28). Koj tau pom Nws pab koj li cas thaum koj sim ua hauj lwm rau Nws?
Nehemis 8
Thaum kuv kawm vaj lug kub, kuv txais tau koob hmoov.
Rau tiam neeg uas raug ua qhev, cov neeg Yudais nyeem tsis tau “phau ntawv ntawm Mauxes txoj kev cai” (Nehemis 8:1). Nyob hauv Nehemis 8, Exalas tau nyeem txoj kev cai ntawd rau cov neeg. Koj kawm dab tsi hauv tshooj no uas qhia seb Exalas thiab nws cog neeg xav li cas txog Vajtswv thiab Nws txoj lus? (qhov tseem ceeb saib nqe 1–12). Muaj dab tsi hauv koj lub neej uas qhia tias koj xav li cas txog Vajtswv thiab Nws cov lus?
Kuj saib Teachings of Presidents of the Church: Ezra Taft Benson (2014), 115–24.
Yog xav tau ntxiv, saib tej phau xov xwm Liyahaunas thiab Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas rau lub hli no.
Tej Tswv Yim Pab Qhia cov Me Nyuam
Exalas 3:8–13; 6:16–22
Tus Tswv lub tsev yog ib qhov chaw xyiv fab.
-
Xwv kom pab qhia koj cov me nyuam txog txoj kev xyiv fab uas cov neeg Yudais muaj thaum rov qab ua lub tuam tsev, tej zaum koj yuav xav muab daim duab zoo li no rau lawv saib. Sib tham seb yog vim li cas cov neeg zoo siab nyob hauv tus Tswv lub tsev. Tej zaum koj yuav xav qhia koj cov me nyuam seb vim li cas lub tuam tsev yog ib qhov chaw xyiv fab rau koj. Lub tuam tsev tau pab koj li cas kom nyob ze Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab tus Cawm Seej?
-
Thaum koj nyeem Exalas 3:10–13 nrog koj cov me nyuam, pab lawv nrhiav lo lus uas qhia seb cov neeg Yudais xav li cas thaum kho lub tuam tsev. Thaum koj nyeem qhov kawg ntawm nqe 13, tej zaum nej yuav xav qw rau kev xyiv fab ua ke. Pab koj cov me nyuam xav seb vim li cas muaj kev xyiv fab rau qhov tus Tswv tau muab cov tuam tsev rau peb. Yog li cas peb thiaj yuav qhia tias peb muaj kev xyiv fab?
-
Xav seb koj puas xav hu ib zaj nkauj txog lub tuam tsev nrog koj cov me nyuam, xws li nqe thib ob ntawm “Welcome Home” (Txoj Moo Zoo cov Ntawv). Tom qab txhua kab lus, tej zaum koj yuav xav nug kom ib tug me nyuam qhia ib yam uas nws nyiam txog lub tuam tsev. Tej zaum nej yuav xav saib tej daim duab txog lub tuam tsev thaum nej hu nkauj.
Nehemis 2:17–20; 6:1–9
Tus Tswv yuav pab kuv ua Nws “txoj haum lwm tseem ceeb.”
-
Qhia koj cov me nyuam zaj dab neeg txog Nehemis (saib Nehemis 2:17–20; 6:1–9; los sis “Nehemis” nyob hauv Cov Dab Neeg hauv Phau Qub, 173–74). Thaum koj nyeem Nehemis 2:20, tej zaum koj thiab koj cov me nyuam yuav xav “sawv” thiab ua yeeb yam tsim kho Yeluxalees tej phab ntsa. Los sis tej zaum koj cov me nyuam yuav xav siv nplov los sis lwm yam khoom ua ib phab ntsa. Thaum lawv ua li ntawd, tej zaum koj yuav xav pab lawv xav txog tej yam tseem ceeb uas Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej xav kom peb ua.
1:38Nehemiah
-
Thaum koj nyeem Nehemis 6:9, caw kom koj cov me nyuam tsa tes thaum lawv hnov koj hais “txhawb kuv lub zog.” Qhia koj cov me nyuam txog ib lub sij hawm thaum Vajtswv tau txhawb koj lub zog kom ua taus Nws txoj hauj lwm.
Nehemis 8:1–12
Cov vaj lug kub yog ib txoj koob hmoov.
-
Nyeem nrov tej kab lus los ntawm Nehemis 8:2–3, 5–6, 8–9, 12 uas qhia seb cov neeg ua li cas thaum lawv hnov Exalas nyeem cov vaj lug kub. Thaum koj nyeem, tej zaum koj cov me nyuam yuav xav ua yeeb yam txog tej kab lus no. Ces tej zaum nej yuav xav sib tham seb nej xav li cas thaum nej nyeem los hnov cov vaj lug kub.
-
Thaum nej nyeem Nehemis 8:8 ua ke, koj nug tau koj cov me nyuam seb dab tsi pab lawv to taub cov vaj lug kub. Qhia lawv siv cov vaj lug kub tej kev pab ib yam li Phau Qhia txog Vaj Lug Kub thiab Tej Ntsiab Lus thiab tej Lus Nug (Txoj Moo Zoo cov Ntawv). Caw koj cov me nyuam qhia ib yam lawv tau kawm txog tus Cawm Seej los ntawm cov vaj lug kub.
Nrhiav tej lus tseeb uas kav mus ib txhis hauv cov vaj lug kub. “Cov vaj lug kub … muaj tej lus tseeb los ntawm txoj moo zoo, tiam sis tej zaum yuav tsum ua tib zoo nrhiav kom nyeem tau. Thaum nej kawm ua ke los ntawm cov vaj lug kub, thov cov uas koj qhia kom hais txog tej lus tseeb ntawm txoj moo zoo uas lawv pom. Pab lawv pom tias tej lus tseeb no qhia dab tsi txog Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj hau kev cawm seej. Tej lub sij hawm muaj tej lus tseeb mus ib txhis uas hais kiag hauv cov vaj lug kub, thiab tej lub sij hawm muaj nyob hauv tej zaj dab neeg thiab cov neeg lub neej. Tej zaum yuav pab thaum nej kawm ua ke txog caj ceg ntawm tej nqe uas nej nyeem, thiab lub ntsiab ntawm tej nqe vaj lug kub thiab yuav pab li cas nyob hauv peb lub neej” (Kev Qhia Raws Li tus Cawm Seej txoj Kev, 22).
Yog xav tau ntxiv, saib phau xov xwm Phooj Ywg rau lub hli no.