Los, Nrog Kuv Mus
Tsib Hlis Ntuj 11–17. “Nej Yuav Tsum Nco Ntsoov tus Tswv”: 2 Kev Cai 6–8; 15; 18; 29–30; 34


“Tsib Hlis Ntuj 11–17. ‘Nej Yuav Tsum Nco Ntsoov tus Tswv’: 2 Kev Cai 6–8; 15; 18; 29–30; 34,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Phau Qub 2026 (2026)

“Tsib Hlis Ntuj 11–17. ‘Nej Yuav Tsum Nco Ntsoov tus Tswv,’” Los, Nrog Kuv Mus: Phau Qub 2026

Mauxes nyob saum lub Roob Nenpaus

Mauxes Nyob Saum lub RooB Nenpaus, los ntawm John Steel, © Providence Collection/tau txoj cai los ntawm goodsalt.com

Tsib Hlis Ntuj 11–17: “Nej Yuav Tsum Nco Ntsoov tus Tswv”

2 Kev Cai 6–8; 15; 18; 29–3034

Mauxes txoj hauj lwm qhuab qhia hauv lub ntiaj teb pib saum ib lub roob, thaum Vajtswv hais lus rau nws nyob ntawm ib tsob ntoo uas kub hluav taws (saib Khiav Dim 3:1–10). Nws txoj hauj lwm kawg nyob saum ib lub roob thiab, tom qab 40 xyoos, thaum Vajtswv cia li nws pom thaj av uas cog lus cia saum lub Roob Nenpaus (saib 2 Kev Cai 34:1–4). Mauxes twb siv tag nrho nws lub neej npaj tsev neeg Ixayees mus hav thaj av uas cog lus cia lawm, thiab phau 2 Kev Cai qhia txog nws tej lus qhia, tej lus ntuas, thiab tej lus thov cov Neeg Ixayees. Kev nyeem nws tej lus qhia peb meej tias lub hom phiaj ntawm Mauxes txoj hauj lwm qhua qhia—kev npaj nws cov neeg—tsis yog kom lawv tiv tau kev nyob hauv roob moj sab qhua, kov yeej cov yeeb ncuab, los sis txhim tsa ib lub teb chaws. Yeej yog kom lawv kawm hlub Vajtswv, mloog Nws lus, thiab muab siab npuab Nws tas li. Peb txhua tus yuav npaj li ntawd kom thiaj li nkag tau hauv thaj av uas cog lus cia lawm uas yog txoj sia nyob mus ib txhis li. Yog li ntawd txawm Mauxes tsis tau nkag hauv “lub teb chaws vam meej uas av rog thiab zoo qoob” ntawd (Khiav Dim 3:8), vim nws muaj kev ntseeg thiab nws rau siab ntseeg, nws twb nkag hauv thaj av uas cog lus cia lawm uas Vajtswv npaj rau txhua tus uas coj raws li Nws.

Yog xav nyeem ib zaj lus piav txog phau 2 Kev Cai, saib “2 Kev Cai” nyob hauv Phau Qhia txog Vaj Lug Kub.

lub cim rau txoj kev kawm

Tej Tswv Yim Pab Qhia hauv Tsev thiab lub Koom Txoos

2 Kev Cai 6:4–7; 8:2–5, 11–17; 29:18–20; 30:6–10, 14–20

lub cim txog seminary
“Hlub tus Tswv uas yog nej tus Vajtswv kawg siab kawg ntsws.”

Mauxes txoj kev cai muaj ntau yam kab lig kev cai. Ib yam li koj saib nyob hauv Mauxes tej lus nyob hauv 2 Kev Cai, tus Tswv yeej xav txog Nws cov neeg lub siab—lawv lub siab puas xav txog lawv sab ntsuj plig.

Nyob hauv tej nqe nram qab no, nrhiav lo lus siab, thiab xav seb yog ib lub cim txog dab tsi. Tej zaum koj yuav xav hais tias tej nqe no ntsuam xyuas koj lub siab zoo li cas. Koj tshuaj ntsuam hais tias koj zoo li cas? Koj yuav ua dab tsi kom koj sab ntsuj plig yuav muaj kev noj qab nyob zoo ntxiv? Cia li sau koj tej kev tshoov siab uas koj txais:

  • 2 Kev Cai 6:4–7:

  • 2 Kev Cai 8:2–5:

  • 2 Kev Cai 8:11–17:

  • 2 Kev Cai 29:18–20:

  • 2 Kev Cai 30:6–10:

  • 2 Kev Cai 30:14–20:

Ib yam koj ua tau kom pab koj xav txog qhov no yog kev kos duab txob ib lub siab ces sau ntawv haud uas tus Tswv hais tias koj yuav tsum muaj nyob hauv koj lub siab. Ces sau tej yam ntawm lub siab sab nraud uas koj yuav tsum tsis txhob muaj nyob hauv koj lub siab.

Koj yuav ua li cas kom qhia tias koj hlub Vajtswv kawg siab kawg ntsws? Yog xav tau tswv yim, saib “Hlub Vajtswv, hlub koj tus kwv tij zej zog” nyob hauv Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas: Phau Ntawv Coj Kev Pab Neeg Xaiv, 10–12.

Kuj saib M. Russell Ballard, “Koj Hlub Kuv Tshaj Lawv cov No Los?,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2021, 51–53.

Nrhiav koj tej lub tswv yim ntawm sab ntsuj plig. Los, Nrog Kuv Mus qhia txog tej nqe vaj lug kub thiab tej lub ntsiab cai rau koj tsom ntsoov, tiam sis tsis txhob xav tias koj yuav tsum kawm tej no xwb. Thaum koj nyeem 2 Kev Cai, tej zaum koj yuav kawm ib lub ntsiab cai uas tsis tau sau hauv no. Cia tus Ntsuj Plig coj koj kev kom paub tias koj yuav tsum kawm dab tsi.

2 Kev Cai 6:4–12, 20–25

“Nej yuav tsum nco ntsoov tus Tswv.”

Cov Neeg Ixayees uas yuav nkag hauv thaj av uas cog lus cia lawm feem coob tsis tau pom tej kev puas tsuaj hauv Iyiv los sis tsis tau hla Hiav Txwv Liab. Mauxes paub tias lawv—thiab tej tiam neeg yav tom ntej—yuav tsum nco ntsoov Vajtswv tej txuj ci tseem ceeb thiab Vajtswv tej kev cai kom thiaj li ua Vajtswv haiv neeg mus li.

Koj nrhiav tau tej lus ntuas twg nyob hauv 2 Kev Cai 6:4–12, 20–25 uas pab tau koj nco ntsoov tej yam zoo kawg nkaus uas Vajtswv tau ua rau koj? Koj txais kev tshoov siab ua dab tsi kom koj “nco ntsoov” Vajtswv txoj lus txhua hnub? (nqe 6).

Tej zaum koj kuj yuav xav kawm Tij Laug Jan E. Newman zaj lus “Kev Tshwj Haiv Neeg Khi Lus lub Suab Tseg hauv Tiam Neeg Loj Hlob Tuaj” (Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2023, 36–38) thiab xav seb koj yuav ua li cas kom qhia txog koj txoj kev ntseeg Yexus Khetos rau tej tiam neeg yav tom ntej.

Kuj saib 2 Kev Cai 11:18–21; Dale G. Renlund, “Xav txog Vajtswv txoj Kev Zoo thiab txoj Kev Tshav Ntuj,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2020, 41–44; Phau Piav txog Npaivnpaum, “Frontlets or phylacteries.”

2 Kev Cai 15:1–15

Yuav tsum muaj lub siab dawb siab zoo kom pab tau tib neeg.

Tseem tsis tau txog hnub uas “tsis pub nej ib tug twg pluag li” (2 Kev Cai 15:4), yog li ntawd cov ntsiab cai txog kev pab cov neeg pluag nyob hauv 2 Kev Cai 15 los tseem muaj nqis, txawm yog peb tsis ua zoo ib yam li lawv ua thaum ub. Cia li saib tias nqe 1–15 qhia dab tsi txog qhov uas vim li cas peb pab tib neeg txom nyem thiab peb yuav tsum muaj lub siab zoo li cas thaum peb pab lawv.

Kev “ua neeg siab dawb siab zoo” rau cov neeg uas xav tau kev pab txhais li cas? (nqe 8, 11). Koj kawm dab tsi los ntawm tus Tswv tus yam ntxwv txog kev pab tib neeg? (saib nqe 15).

Kuj saib “Kuv Puas Tau Ua Zoo Hnub No?,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 101.

2 Kev Cai 18:15–19

Mauxes zoo li Yexus Khetos.

Petus, Nifais, Maulaunais, thiab tus Cawm Seej Nws tus kheej twb hais lus txog tej lus qhia tej yuav muaj los yav tom ntej nyob hauv 2 Kev Cai 18:15–19 (saib Tes Hauj Lwm 3:20–23; 1 Nifais 22:20–21; Joseph Smith—Keeb Kwm 1:40; 3 Nifais 20:23). Koj kawm dab tsi los ntawm tus Cawm Seej hauv tej nqe no? Cia li xav txog tej yam uas koj nyeem txog Mauxes rau ob peb lim tiam tas los. Mauxes zoo li Yexus Khetos li cas?

Yexus qhia cov Neeg Nifais

Yexus Khetos qhia Nws cov neeg hauv Amelikas puag thaum ub hais tias, “Kuv twb yog tus uas Mauxes hais txog” (3 Nifais 20:23).

2 Kev Cai 29:9; 30:15–20

Tus Tswv caw kuv xaiv qhov zoo thiab tsis xaiv qhov phem.

Tej zaum koj yuav xav muab Mauxes tej lus nyob hauv 2 Kev Cai 29:9; 30:15–20 piv rau Lihais tej lus qhia rau nws tsev neeg nyob hauv 2 Nifais 2:26–29; 4:4. Lihais tau piav tej yam twg ntxiv txog tej yam uas Mauxes qhia? Koj nrhiav tau tej yam twg hauv tej nqe no uas tshoov koj lub siab kom “xaiv txoj sia”? (2 Kev Cai 30:19).

lub cim rau cov me nyuam tshooj

Tej Tswv Yim Pab Qhia cov Me Nyuam

2 Kev Cai 6:5

Kuv muaj peev xwm hlub Vajtswv kawg siab kawg ntsws.

  • Kom pab koj cov me nyuam to taub 2 Kev Cai 6:5, tej zaum koj yuav xav kos duab txog ib lub siab, ib lub cev, thiab ib txhais npab uas muaj zog. Tej zaum koj cov me nyuam yuav xav taw tes rau tej daim duab no thaum koj nyeem tej lus xws li “siab,” “ntsws,” thiab “zog” hauv nqe no. Peb yuav ua li cas kom qhia tus Tswv tias peb hlub Nws kawg siab kawg ntsws thiab kawg dag kawg zog?

2 Kev Cai 6:6–15

Kuv khaws tau Vajtswv txoj lus hauv kuv lub siab.

  • Nrog koj cov me nyuam nyeem txog tus Tswv tej lus qhia cov Neeg Ixayees kom lawv tso tej nqe vaj lug kub rau tej qhov chaw lawv pom tau txhua hnub (saib 2 Kev Cai 6:6–9). Tej zaum qhov no yuav tshoov koj thiab koj cov me nyuam xav txog tej yam nej ua tau kom “nco ntsoov tus Tswv” (nqe 12) thiab nco txog tej yam uas Nws tau ua rau nej.

  • Tej zaum koj yuav xav qhia tias 2 Kev Cai 6:13, 16 thiab 8:3 tau pab tus Cawm Seej thaum txog ib lub sij hawm tseem ceeb hauv Nws lub neej. Kom saib vim li cas, cia li nyeem Mathais 4:1–10 ua ke. Ces koj qhia tau lwm nqe vaj lug kub uas tau pab koj thaum koj xav tau kev pab.

ib tug tub hluas nyeem vaj lug kub

2 Kev Cai 18:15–18

Cov yaj saub qhia peb txog Yexus Khetos.

  • Thaum koj nyeem 2 Kev Cai 18:18 ua ke, pab koj cov me nyuam to taub tias tus Yaj Saub zoo li Mauxes nyob hauv nqe no yog Yexus Khetos. Tej zaum nej yuav xav saib cov duab txog tej yam uas Mauxes ua thiab tej yam uas Yexus Khetos ua, ces cia koj cov me nyuam muab tso ua ke (saib Phau Muaj Duab txog Txoj Moo Zoo, najnpawb 15, 16, 3839). Peb tus yaj saub niaj hnub no tau qhia dab tsi rau peb txog tus Cawm Seej?

2 Kev Cai 29:12–13; 30:8–10

Vim kuv tau khi lus, kuv yog ib tug nyob hauv Vajtswv haiv neeg.

  • Kev sib tham txog 2 Kev Cai 29:12–13 yuav muab cib fim rau koj thiab koj cov me nyuam sib tham txog tej kev khi lus uas lawv yuav khi los sis tau khi nrog Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej. Qhov uas yus yog Vajtswv haiv neeg txhais li cas? Vim li cas peb tej lus cog tseg ua kom peb yog Vajtswv haiv neeg? (saib nqe 13; kuj saib Mauxiyas 18:8–10).

  • Yog koj cov me nyuam xav tau kev pab to taub tias ib txoj kev khi lus yog dab tsi, hais kom lawv nrhiav lub ntsiab nyob hauv “Khi Lus” nyob hauv Phau Qhia txog Vaj Lug Kub (Txoj Moo Zoo cov Ntawv). Vajtswv thiab cov Neeg Ixayees tau cog lus dab tsi nyob hauv 2 Kev Cai 30:8–10? Peb tau cog lus rau Vajtswv tias peb yuav ua dab tsi? (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 20:37, 77). Vim li cas tej lus cog tseg no ua rau peb nrog Nws khi ua ke? Xav seb puas xav hu ib zaj nkauj txog tej kev khi lus, xws li “Standing on the Promises” (Txoj Moo Zoo cov Ntawv).

Yog xav tau ntxiv, saib phau xov xwm Phooj Ywg rau lub hli no.

Mauxes ntsia thaj av uas cog lus cia lawm

Tus Tswv Kom Nws Tsa Qhov Muag Saib Thoob Plaws lub Teb Chaws, los ntawm Walter Rane

Lub Koom Haum Me Nyuam Yaus phab ntawv ntxim ua: Kuv txawj ua raws li Vajtswv txoj lus hauv kuv lub siab