2020–2024
Nooséłí Diyin God Bá Áłchíní Ya’dooléełii
Ghąąjį’ 2024 Ntsaago Áłah Aleeh


12:32

Nooséłí Diyin God Bá Áłchíní Ya’dooléełii

Diyin God niha’ólí, diyingo ałha’dit’aahii ba’áłchíní, Binaanish bee bíká adoojah éí t’áá áníiłtso hasihgo Bighandi yah’ańdiikah.

Elder Stevenson, díí nitsaago áłah aleeh tsídá doo baa hodiyoo’nahda.

Sha’áłchíní ayóo biłyá’ádaat’éehgo naaltsoos yazhí nideiníilta’go hoozhiizh éí kolyé Áłchíní Diyin God yich’í’ Áda’iilaa. Kwǫ́ǫ́ t’áá díkwíí ła’:

“Yá’át’ééh Diyin God, diné t’óó noonééł áádóó ła ánáádandłe’, doo hanii k’ad neehólǫ́nígíí t’áá éí t’éiyá da?”

“Ha’át’éegoshą’ t’áá neeznáaní nibeehaz’áanii, áko nihí olt’a éí dimíiłtsoh beedahólǫ́’?”

“Ha’át’áoshą’ akááz nihiih yínííl áádóó t’óó naagóó hááda’ha’nííł?”

Díí jį́ díí ńda’ídikidígíí t’áá át’é bee bich’į’ náhodoonigo doo bíighahda oolkiłígíí biniinaa, ndi ła’ t’áá’ahą́ą́h ńdiists’́į́į́h ánii nidaakaa’ígíí nida’idiłkid éí baa hadiisdzííh nisin. Ulaanbaatar, Mongoliadę́ę́’, dóó Thomas, Idahojį’, t’áá éí bináá’ádiki’: “Ha’át’áoshą? Ha’át’éegoshą’ Díí jį́di Sodizinjí atah danilínígíí ayóo łahgo ádaat’é áko nadę́ę́ ádaat’éhígíí doo yidaałt’éeda?

T’áá nantłah łahgo ájit’éego—ánii nijigháágo íiyisíí bąąyiní áko t’áá heida shichį́ bá’áhwiinít’į́doo laanaa jinízin łeh. T’áá áníit’é anisht’ahdoo daníídzin, dóó éí laanaa hwiindzinyę́ę t’ah yiwehgo doo yá’ádashǫnii díí jį́ ni’bikaagóó beesh łichii’ii bee hóníiní dóó bee doo ats’ídii nihídé’ádzaa’.

Áko, éí t’áá át’é bike’ayéé, áko ha’át’éegoshą ádeet’į́ Dííjį́į́di sodizinjí át’ah danilínígíí ayóo łahgo át’áo dahiná. T’óó ahayóí t’áá ákonééhii t’ąą’ nahane dahólǫ́: Háálá Diyin God be’aweenilí. Háálá nihoolzhíízhdi honílǫ́ǫ dooleełgo áńdiilyaa. Háálá Jesus Christ yíká análwo’í nilí.

Ndi na’ádíkidgo ach’į’ náháne’ doo áłahjį’ bee hwéého’dilzįįhda. T’áá aníít’é Diyin God ba’áłchíní danídlį́. T’áá aníílt’é ni’bikaah honíídłónígíí kojį’ adanhi’diis’a’ díí k’ad niłhoolzhį́į́zhdi. Ákondi ats’íís baa’áháyą́ doodaii ats’iis dolzin beehaz’áanii doo diné t’áá ałtso yik’eh dahólį́da áńt’inígi’ át’éego wołíbee ak’eh honíl’į́. T’óó ahayóo Christ wołíbee yikee naazį́ éí Sodizinjí doo at’ahdanilį́į́da. Ndi doo na’nitiní danilį́į́da dóó Diyin God Bighan gone’ doo diyingo ałha’diit’aah ádeiłį́į́da nihízaazí bá ni é’eł’ínígíí át’áo. Dóó shį́į́ t’áá naabilááhgo —’aoo ła naaná.

Díí jį́ éí náánáłahgo hazą́ hazhó’ó baahodíishní nisin éí t’áá ákónéeheego shí’iina’ nayiiłná. 1988 yę́ędą́ą́’ Diyin God yé Halne’í ániid naaghąągo Russell M. Nelson Brigham Young Universitydi na’neezt’ąą’ “Ahéhee’ Diyin God bił ałha’diit’aah” níigo. Éí, Iídą́ą́’-Elder Nelson hazhó’ó yaahoolne’ t’áá nihí ííníidzingo Diyin God bił ałha’diit’ą́ dóó dadiiníílzingo, éí binajį’ Bá’áłchíní ya’dooléełii daniidłį́ nihí záází bił hodeeyáádą́ą́’ dóó náás hodeeshzhiizhgóó bihodoolnííł. Łahgo át’áo ánááha’ní, “Diyin God bił ałha’diit’aah ba’áłchíní,” dadiidleeł. Éí bee łahgo ádaniit’é. Éí binahjį’ nihízhé’é dóó nihíma danihizáází bee bik’ídahodjisdłí yę́ę́’ t’áá ákót’áo, Diyin God Ba’áłchíní ya’dooléeł bóólt’ą’.

Diyin God Bá ałchíní Ya’dooléełii! Díí saad shį́į́ łah disínts’ą́ą́’. Sin bee baa ńdahwiit’ał: “Shoo nooséłí Diyin God Bá áłchíní ya’dooléełii, t’áá áńt’iní, áńt’iní, ánít’í!” Saad na’ííłnáánii át’é. Ndi ha’át’íishą’ jiníígo áhá’ní?

Diyin God Bizaad Sání ání azhé’é bizeehaleego, biye’ ya’dooléełii éí bimá dóó bilah yaa’áhólyą́ą́go yá ninádootłish. Dabik’is éí baada’iisyá’ dóó t’áá bí ni’ bikááhgóó ’ák’indadikái, ndi biyé ya’dooléełii baa’hodeet’ą́ąnę́ę́ éí doo háájida jideeyáada. Azhdooyeh dóó ha’áłchíní hodooleeł, ákondi t’áá akǫ́ǫ́ hojilǫ́ǫ́go hazh’é’é bídéét’i’ígíí baa’áhojilyą́ą́ dooleeł nizhníłdįįdjį’. Bá ninázhnítłizhígíí biniinaa, haadoolyééłii t’ah biláhágo haadiit’ą́. Da’ t’áá háiida bá nahoji’áágo dóó baa’áhojilyą́ą́go éísh chééh’áho’didooniił? Nda shį́į́ háálá baańtsáhákeesgo haadoolééłii t’ah náábiláhágo há bínáánéinilgo haadiit’ą́.

Díí jį́ éí ni’ bikáagi biłhéinjéé ałkéé ńdanihi’diizhchinígíí doodaii’ Diyin God Bizaad Sání bik’ehgo ashiiké doodaii at’ééké ídłį́nígíí éí doo ááłha’níída. Baa yéelti’ígíí éí Jesus Christ bił ałts’ą́ą́’ ałk’iizgo Diyin God Ba’áłchíní nołį́įgo niha’doolééłháálá diyingo ałha’diit’aah ninízingo Biłaha’dííńt’ą́ dóó niZhéhé Yahąąshdę́ę́ Bił. Da’nił’ish nanitł’a Diyin God ła’ Ba’áłchíní ádaat’ehígíí t’áadoo bik’ehgóó hinínaní niłníígo jó áko bikah anánilwo’ dóó hazhó’ó yí’ish dooleel. Doo át’éeda bee nikihodjidłihígíí baantsinkeesgo—at’íís ke’h dóó ii’sizíinii ke’hjí—éí naahaasya’.

Da’ áko’ish hashchíínii ha’dooléełgo banahjį’ biłkeehojit’íínii bilááh ajit’éé dooleeł? Dooda, ndi biłkeehot’íínii bikah anánilwo’go yá’át’ééhgo dahinaa dooleeł. Hashchíínii ha’dooléełgo’ish binahjį’ bee hak’ihodiinii dooleeł? Ooa, ndi binahjį’ bee hak’ihodiiníígo doo biłkeehodjit’íinii bee bikihohoolníída dooleeł; ni éí bikah anánilwo’ biniyé hak’ihodiinii. Da hashchíínii ha’dooléełgo’ish binahjį’ Diyin God bee ’ayoi’o’o’ni’ t’aa bééhóziní? Ooa, ndi ayisíí’ígíí, éí Ba’ahodłí bee bééhózin.

Ła ayoo’áshidó’níí doolééł nidzin dóó łago éí na’ahoní bee bééhódilzin. Éí biyi’ Nooséłí Bi’adziiłii bee bohoo’aahgo, deiníílt’a’: “Yáhąąshdę́ę́’ Nihi Zhé’é na’olí. Ak’ihojídlí aláahdi ádaat’éhígíí naayiizlá, Diyin God bina’nit’in t’áá’át’é dóó Diyin Bighan gone’ dadoolzingo ó’ool’įįł dóó Diyin God biłałhadiit’aah éí bee ahiłnołí dóó Bi’adziil ni’iina’ yiih yidooleeł. Éí bee akihojidłíhígíí bá ninázhdootłííshgo bił yit’ih. Biłbééhózin t’áá’akoneehii adíílwoolgo ni bikáágóó bee yá’ahoot’ééh dooleeł, dóó adahwiisaagóó ádahoot’éii dóó bijíłt’éiigoo t’éíya łazhdoolííł.”

Nihookáá iiná tsinaa’eeł tsoh hołnaa’eeł biłahiiłt’é éí Diyin God Ba’áłchíní t’áá át’é bii’jį́ ayiis’a’go tábąągóó kédaayah bit’ah hołnida’a’eeł. T’áá ałtsoní bá’adahwiizt’i’go binahji’ ídahoo’ąąh, daazhniiyą́, hołdahózhǫ́ǫ, dóó naasjideeskáii, ndi t’áá nahodít’éegoo hołda’ni’ééł. Diyin God t’áá’ałtso ba’áłchíní ayói’ayo’ní dóó ádaa’ákohondzin yah yee’ádehodeelt’i’. Doo ła’ ádindooleełda yo’ní, áko ádéínosinígíí wooshdę́ę́’ nihiłní Yił dahyikahígíí Bididiishááł dinósįįł—éí ni. T’áá ni ádiníígo biniinaa dóó diyingo ałha’diit’aa díínísingo, Bí bee’aahódlí nichį’yeedłee’. Na’ólí łahgo ánít’éego, léi’ ni’di’ní, dóó bee nik’í sohodoozin háálá t’áá’áyisíí naanish bíhólníihii ádiilííłgo naadzólí.

Baa ńtsínkees! Diyin God na’ólí—ni’bikáa’ diné’é t’áá áłtso, diyingo ałha’diit’ah bits’ą́ą́dę́ę́’ áłchíní, Yiłnidaalnishí—t’áá áł’tso Ba’áłchíní hasihgo yah’anée’eesh éí bee bíká adiijah. Áyaańdah łah President Brigham Young adííniid, “Yá’ąąshdi Diyin God yánidaal’a’ii t’áá át’é díí diné t’áá díkwíyilt’éhígíí hadeessííd.”

Nahasdzaan biłahiiłt’é díí tsinaa’eeł tsoh éí biyí ninaagóó nanghałgo, ła’ shíí diné bik’idahasdá’í k’indahint’a’ígíí yikaa’naazhjee’go da’adlą, ałkééhikahgo da’dika’ casino goné, bi’éé t’įįhdígo bik’ídaast’i’, béésh bee hane’é ndeiłhees, dóó beesh łichíí’ii yeendaanéeh oolkiłígíí t’óó yee ńda’álnaad. T’áadóó t’óó sha’shin nínízin’í ndi kodiní “Hashą’yit’áo dooák’óshnééda?,” bééniłnííh ní éí doo t’óó diné ła’ áńt’į́įda. Ni éí nida’ałeełí at’ah nilį́. Ninaanish naadiit’anígíí hólǫ́ doo éí diné łah t’óó bił’ da’í’eełígíí ánít’į́į́da. Sister Ardeth Kapp ła’ádíínid, “Nda’ałkǫ́ǫ́’íí[ak’idéez’į́į́’í] doo nahojilinda dooleeł tó bąągi t’áá át’é nda ałkǫ́ǫ́’ígíí nahójílingo.”

Áádóó díí ninaanish bidaóóltą’ígíí ałdo éí t’ahdoo bik’ee nanahakaaddą́ą́’, t’áá shǫǫdí béénilniih éí nida’ałeełí danilinígíí shóoda’idoołt’eeł t’óó biłda’í’eełígíí éí dooda: bik’é bich’į’ na’azlá. Elder Neil L. Andersen ádííniid, “Yá’át’ééhgo dahinanígíí diyingo adziił nideedidoolééł,” naa’ałdo “alááhgo bee ha’oní, alááhgo hołééhoozįįh, dóó alááhgo ádeehódłí hweehólǫ́ǫ dooleeł.” Abraham sánígi’ át’éego, t’ah biláhádi iłhózhǫ́ shíjołt’eeh dóó iłhodeezyéél, t’ah biláhádi hodílzin, dóó t’ah biláhádi hołééhoozįįh. NIich’į́’ nidoolyéelígíí éí yá’ąąshdi kin tsoh dóó da’nit’iingóó béésh óola bee dahashdleezhígíí t’éiyá da. Yáhąąshdę́ę́’ Azhé’é doo Bił nantłagóó t’áá ałtsoní beehólǫ́nígíí t’oo needidoo’aał. Biká ádiishwooł nóní t’áá át’é Binałt’éiigo á’dilnééhgo. Ákót’áo, ła’diishlííł ninízingo ádaadííńt’anígíí ná nanitł’a dooleeł háálá éí bee Diyin God yéego nidziil áńdoolíił.

Éí “t’áá háíshį́į́ kóninééh bizhdííniidgo bił nanitł’ah dooleeł, ndi ni’ éí doo t’áá háíshį́į́ anít’į́da”! Nooséłí Diyin God Ba’ Áłchíní Ya’dooléełii ła’ ánít’į́. Diyin God dóó Jesus Christ bił aha’dint’anę́ę́ éí ayóí’ó’o’ní dóó a’ahodłi át’é éí bee ayóo át’éégo Bi’ajooba choo’į́į́—diyin kehgo adziil, dóó bee haadziil dooleeł. Éí adziil doo t’óó laanąą hwiindzingo át’éeda, doo a’nideełda, doodai doo t’óó náásgóó bik’íhoolzhizhda. Éí t’áá aníí át’é

Biniiyé ni’dizhchínígíí éí bee nihodiit’í’go ła’nilee, doo éí tsidí t’áá łah dinilt’ehida. Diyin Bóhólníhii bidá’ák’ehgi’ niłnaalnish. Ni éí Jesus Christ t’áá bighah biłyilnish. Biłahadiit’aa aniidígíí ániłįįgo—dóó ayói ahíínóninígíí bidziil yileeł—yéigo ahiinot’ą’ áko nihidziilgo ahiyoł’tsóód. Baahasti’go Bi’ajooba bee bééhózin, bíchą́ yidiilnih dóó nidziilgo Yisdá’iiníiłii hinánę́ę́ tsidí binááłt’éigohininá—ni’bikaa da’iinanigíí doo biłahiiłt’éeda. Dii biinigha’ háálá Jesus Christ niłhólǫ́!

Díí 2 Nephi 2:6 biyi’ déiníílt’á, “Áko, naanihideeznii hoo’a’ dóó Holy Messiah Diyin binahjį’; háálá ajooba’ bíní át’é dóó t’áá aníinii bił.” Háálá t’áá’aníinii bii’hadeezbinígíi binahjį’, t’áá ánit’eii ałtso yoo’í—bąąhági át’éíi, bi’oh ninil’ąąnígíí, bik’édí nilinígíí, , dóó t’áá ałtsoní. Háálá ayói’ó’óní bii’ hadiizbin, noo’í ayisii sanoní Nizhónígo nǫǫ’į́---ańt’éi dooleełígíí haazhó’ó ná bił bééhózin. T’áá níísééłgi niłhólǫ́ dóó ádáná’iinkąągo níkahanálwo’ dóó t’áá niłhasihgo, nidziilgo dóó łahgo ádilnééhgo.

“Shoo nooséłí Diyin God Bá áłchíní ya’dooléełii, t’áá áńt’iní, áńt’iní, ánít’í!” Shi’oodląą éí t’áá aníi ayói’andóní—dóó naahodzodlí—diijį́, naadiin naaheegóó, dóó hooláágóó. Nishchíínii neediní’ąąnígíí t’áá ká atoo’ bik’é naanahoniih. T’áá ałtsoní doo t’áá jíí’k’é bideená aháádiidlééłda. Lą́’í nołté dóó diyin k’ehjí nihee dahólǫ́ áko nahazdzáán łago anidoolnį́į́ł bii nohą́. Jesus Christ bízhi’ binahjį’, amen. Ła

Nda’asdzoh

  1. In Stuart Hample and Eric Marshall, Children’s Letters to God (1991).

  2. Níníł’į́ Russell M. Nelson, “Ahéhee’ diyingo Ałhadit’aa” (Brigham Young University devotional, Nov. 22, 1988), speeches.byu.edu.

  3. 3 Nephi 20:26; see also Russell M. Nelson, “Choices for Eternity” (worldwide devotional for young adults, May 15, 2022), Gospel Library; Russell M. Nelson, “Children of the Covenant,” Ensign, May 1995, 32–35.

  4. Níníł’į́ 3 Nephi 20:25; see also Guide to the Scriptures, “Abrahamic Covenant,” Gospel Library; Abraham 2:6 (promised land: celestial glory, eternal families); Genesis 13:16; Doctrine and Covenants 132:30–31 (posterity: eternal increase); and Abraham 1:18; 2:11 (priesthood: authority, keys, ordinances, covenants, and divine power); Russell M. Nelson, “Rejoice in the Gift of Priesthood Keys,” Liahona, May 2024, 119–23.

  5. “Carry On,” Hymns, no. 255.

  6. Níníł’į́ Russell M. Nelson, “Youth of the Noble Birthright: What Will You Choose?” (Church Educational System devotional for young adults, Sept. 6, 2013), Gospel Library; see also Russell M. Nelson, “Thanks for the Covenant,” speeches.byu.edu; Guide to the Scriptures, “Firstborn,” Gospel Library.

  7. Níníł’į́ Luke 12:42; 17:7–10.

  8. Níníł’į́ Romans 8:17; see also Doctrine and Covenants 76:54–55; 88:107.

  9. The Lord said, “It is a light thing” (1 Nephi 21:6).

  10. Níníł’į́ 1 Peter 2:9.

  11. The Lord said, “Thou art my servant, O Israel” (1 Nephi 21:3).

  12. Níníł’į́ Exodus 2:25.

  13. For the Strength of Youth: A Guide for Making Choices (2022), 4; see also Doctrine and Covenants 84:18–25; 107:18–21; Russell M. Nelson, “Youth of the Noble Birthright: What Will You Choose?

  14. Níníł’į́ Doctrine and Covenants 20:77.

  15. Níníł’į́ 1 Peter 2:9.

  16. Níníł’į́ Moses 1:6; see also “Aaronic Priesthood Quorum Theme,” Gospel Library.

  17. Teachings of Presidents of the Church: Brigham Young (1997), 309.

  18. Ardeth Greene Kapp, I Walk by Faith (1987), 97.

  19. Níníł’į́ Mosiah 2:22, 41; Doctrine and Covenants 59:23.

  20. Neil L. Andersen, “A Compensatory Spiritual Power for the Righteous” (Brigham Young University devotional, Aug. 18, 2015), 3, speeches.byu.edu.

  21. Níníł’į́ Abraham 1:2.

  22. Níníł’į́ Dallin H. Oaks, With Full Purpose of Heart (2002), 38.

  23. Kenneth Cope, “The Best for Last,” Voices (album, 1991).

  24. Níníł’į́ Alma 53:20; 57:27.

  25. Níníł’į́ Dieter F. Uchtdorf, “The Gift of Grace,” Liahona, May 2015, 107; see also Guide to the Scriptures, “Grace,” Gospel Library. I used to be confused by the many descriptions of God’s power found throughout the scriptures. They speak of grace as enabling power (see Philippians 4:13) but also the Light of Christ as power (see Doctrine and Covenant 88:13). We read of the power of faith (see Alma 18:35), the power of the Holy Ghost (see Moroni 10:7), and power from on high promised in temples (see Doctrine and Covenants 38:32; 105:11). Scriptures also teach of the power of the priesthood (see Doctrine and Covenants 113:8). I couldn’t figure out where one ended and the others began. Finally, I realized that “there is no other power, save the power of God” (Doctrine and Covenants 8:7; see also Romans 13:1). Different labels for God’s power do not describe different powers but varying amounts, uses, and aspects of the same power.

  26. Níníł’į́ Jacob 5:72.

  27. Níníł’į́ Jacob 6:5.

  28. Níníł’į́ 3 Nephi 22:17.

  29. Hymns, no. 255.

  30. Níníł’į́ Genesis 25:29–34.

  31. See 3 Nephi 20:38; see also Isaiah 55:2.