Los, Nrog Kuv Mus
Kaum Ib Hlis Ntuj 2–8. “Kuv Yuav Muab txoj Kev Xav Tshiab rau Nej”: Exekhees 1–3; 33–34; 36–37; 47


“Kaum Ib Hlis Ntuj 2–8. ‘Kuv Yuav Muab txoj Kev Xav Tshiab rau Nej’: Exekhees 1–3; 33–34; 36–37; 47,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Phau Qub 2026 (2026)

“Kaum Ib Hlis Ntuj 2–8. ‘Kuv Yuav Muab txoj Kev Xav Tshiab rau Nej,’” Los, Nrog Kuv Mus: Phau Qub 2026

ib tug tub zov nyas saum pej thuam

Kaum Ib Hlis Ntuj 2–8: “Kuv Yuav Muab txoj Kev Xav Tshiab rau Nej”

Exekhees 1–3; 33–34; 36–3747

Exekhees yog ib tug yaj saub uas raug ntiab tawm mus nyob txawv teb chaws. Nrog rau lwm tus Neeg Ixayees, nws twb raug ntes mus rau Npanpiloos. Nyob hauv Yeluxalees, Exekees yog ib tug pov thawj uas ua hauj lwm hauv lub tuam tsev. Nyob hauv Npanpiloos, nws koom nrog cov uas “raug ntes mus,” thiab nrog lawv “nyob qhov chaw ntawd” (Exekhees 3:15), deb li ntawm Vajtswv lub tsev thiab tsis muaj kev cia siab tias nws yuav rov qab mus. Ces muaj ib hnub Exekees ua yog toog. Nws pom “tus Tswv lub hwj chim” (Exekhees 1:28)—tsis yog nyob hauv lub tuam tsev ntawm Yeluxalees tiam sis nyob hauv Npanpiloos nrog cov neeg uas raug ntes mus. Nws kawm hais tias tib neeg ua phem ntau kawg li hauv Yeluxalees Vajtswv thiaj li tsis nyob qhov ntawd (saib Exekhees 8–11; 33:21).

Tiam sis muaj ib yam kev cia siab hauv Exekees zaj lus. Txawm yog cov neeg khi lus tau poob mus npaum li cas, Vajtswv tsis tau tso lawv tseg tag nrho. Yog lawv “mloog tus Tswv tej lus” (Exekhees 37:4), ces cov uas tuag lawm yuav rov qab muaj sia. Yuav muab lawv “lub siab uas tawv li pob zeb” pauv kom muaj “ib lub siab tshiab” (Exekhees 36:26). Thiab thaum yav tom ntej, tus Tswv yuav tsa ib lub tuam tsev tshiab thiab ib lub nroog Yeluxalees tshiab, thiab “txij no mus lub nroog yuav muaj npe hu ua tus Tswv nyob ntawm no” (Exekhees 48:35).

Yog xav nyeem ib zaj lus piav txog phau Exekees, saib “Exekees” nyob hauv Phau Qhia txog Vaj Lug Kub.

lub cim rau txoj kev kawm

Tej Tswv Yim Pab Qhia hauv Tsev thiab lub Koom Txoos

Exekhees 334

Tus Cawm Seej caw kuv yug Nws pab yaj.

Nyob hauv Exekhees 3 thiab 34, tus Tswv hais tias Nws haiv neeg cov thawj coj yeej zoo li cas cov neeg faj xwm thiab cov neeg yug yaj. Thaum koj yeem tej tshooj no, xav seb tej lub npe no qhia dab tsi rau koj txog txoj kev ua ib tug thawj coj.

Cov “yaj” uas tus Tswv xav kom koj tu yog leej twg? Koj nrhiav tau dab tsi nyob hauv Exekhees 34 uas yuav pab ib tug neeg uas npaj ua ib tug tub txib, tu cov me nyuam, los sis ua nws txoj hauj lwm txhawb pab lwm tus? Koj yuav ua li cas kom coj raws li tus Cawm Seej tus yam ntxwv uas peb tus Tswv yug yaj? (saib nqe 11–31).

Tej zaum koj kuj yuav xav txog tej lub cim uas koj nyeem hauv tshooj no. “Tej zaug mos” thiab “tej tshav zaub” piv txog dab tsi nyob hauv nqe 14? Ib tug yaj uas “ploj lawm” thiab “yuam kev” txawv li cas? (nqe 16). Koj nrhiav tau tej lub cim ntxiv twg?

Kuj saib Yauhas 21:15–17; Gerrit W. Gong, “Kev Txhawb Pab,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2023, 16–19.

Exekhees 33:10–19

Tus Tswv xav zam txim pub rau neeg.

Cov neeg Ixayees uas raug ua qhev xav paub yog “peb nyuaj siab rau peb tej kev txhaum … peb yuav ua li cas ua neej nyob?” (Exekhees 33:10). Tus Tswv tau teb lawv thaum Nws qhia lawv txog kev hloov siab lees txim thiab kev zam txim. Tej zaum tej lus nug no yuav pab koj xav txog tej yam nws qhia:

  • Koj xav tias tej lus “tej kev ncaj ncees uas [koj] ua yav tas los pab tau [koj] lawm” txhais li cas? (saib Exekhees 33:12–13).

  • Koj yuav hais li cas rau ib tug neeg uas xav tias twb tsis ua ncaj ncees rau cov neeg nyob hauv Exekhees 33:12–19? (kuj saib Mathais 21:28–31; Lukas 18:9–14).

  • Koj nrhiav tau dab tsi hauv tej nqe no uas pab koj to taub tias kev hloov siab lees txim txhais li cas? Koj nrhiav tej lub tswv yim twg nyob hauv Exekhees 36:26–27 thiab Amas 7:14–16?

Exekhees 37

lub cim txog seminary
Tus Tswv tab tom muab Nws cov neeg sau los ua ke thiab pub lawv muaj lub neej tshiab.

Muaj ob lub cim uas qhia txog kev muab Ixayees sau los ua ke nyob hauv Exekhees 37. Thaum koj nyeem txog lub cim thib ib—cov pob txha uas rov qab ciaj sia (saib nqe 1–14)—xav seb qhov no qhia dab tsi rau koj txog kev muab Ixayees sau los ua ke nyob ntawm ob sab ntawm daim ntaub thaiv (kuj saib Exekhees 36:24–30). Xav txog tej lus nug xws li no:

  • Tus Tswv xav ua dab tsi dhau los ntawm kev muab Ixayees sau los ua ke?

  • Nws ua li cas kom ua tau li no?

Tej zaum koj yuav xav nug koj tus kheej tej yam no thaum koj nyeem txog lub cim thib ob, nyob hauv nqe 15–28. Lub cim no yog ob tug pas, uas cov kws kawm txuj kawm ci txhais hais tias yog ob daim txiag ntoo uas muaj ib daim hlau kom txuas tau ua ke. Yudas tus pas yog ib lub cim txog phau Npaivnpaum (vim phau Npaivnpaum feem ntau yog Yudas cov xeeb ntxwv sau), thiab Yauxej tus pas yog ib lub cim txog Phau Ntawv Maumoos (vim Lihais tsev neeg yog Yauxej uas nyob hauv Iyiv cov xeeb ntxwv sau). Thaum xav txog qhov no, tej nqe no qhia dab tsi rau koj txog cov vaj lug kub lub luag hauj lwm kom pab muab Ixayees sau los ua ke?

Cia li xav txog qhov uas phau Npaivnpaum thiab Phau Ntawv Maumoos tau koom ua ke kom pab koj lub neej li cas—qhov tseem ceeb, kom pab koj los cuag Yexus Khetos. Tej nqe twg muaj nqis rau koj?

Kuj saib 2 Nifais 3:11–13; 29:14; “Ixayees, Vajtswv Hu Nej,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 6; Tej Ntsiab Lus thiab tej Lus Nug, “Npaivnpaum,” “Phau Ntawv Maumoos,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv; “The Book of Mormon Gathers Scattered Israel” (vidi-aus), Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

1:31

The Book of Mormon Gathers Scattered Israel

Hiav Txwv tuag uas muaj roob moj sab qhua nyob ib puag ncig

Exekees ua yog toog pom ib tug dej uas tawm lub tuam tsev ntws mus rau Hiav Txwv Tuag kom ntshiab huv.

Exekhees 47:1–12

Kuv nrhiav tau kev kho mob rau kuv sab ntsuj plig nyob hauv tus Tswv lub tsev.

Thaum koj nyeem Exekhees 47:1–12, tej zaum yuav pab koj paub tias Hiav Txwv Tuag muaj ntsev ntau kawg li cov ntse thiab cov nroj thiaj nyob tsis taus haud. Muaj dab tsi tshoov koj lub siab thaum koj xav cov dej nyob hauv nqe 1–12? (kuj saib Tshwm Sim 22:1). Qhov no yog lub cim txog dab tsi? Cov ntoo nyob hauv nqe 12 yog ib lub cim txog dab tsi?

Txwj Laug Dale G. Renlund zaj lus “Kev Nrhiav Tsev Neeg Zaj Keeb Kwm thiab tej Hauj Lwm hauv lub Tuam Tsev: Kev Khi thiab Kev Kho Mob” pab koj to taub dab tsi? (saib Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2018, 47–48). Cia li xav seb koj tau txais dag zog thiab kev kho mob rau koj sab ntsuj plig vim muaj lub tuam tsev.

lub cim rau cov me nyuam tshooj

Tej Tswv Yim Pab Qhia cov Me Nyuam

Exekhees 3:17; 33:1–5

Cov yaj saub yeej zoo li cov neeg zov uas ceeb toom peb thaum muaj xwm txheej ceev.

  • Tej zaum cov me nyuam yaus yuav nyiam ua tej yam raws li lawv nyeem hauv Exekhees 3:17. Piv txwv hais tias, lawv taw tes rau lawv qhov muag, qhov ntsej, thiab qhov ncauj thaum koj nyeem tej lus “tus faj xwm,” “coj,” thiab “tej lus ceeb toom.” Tej zaum lawv yuav nyiam mus taug kev—nyob nraum zoov los sis nyob hauv chav nyob. Thaum lawv taug kev, cia li ceeb toom lawv txog tej yam nyob ntawm kev, xws li tej tug dej uas lawv yuav tsum hla, ceg ntoo uas yuav tsum khoov kom txhob raug, los sis tej tsiaj qus uas yuav tsum dim (cov uas muaj tiag los sis ua txuj pom). Tej zaum yuav ua rau nej xav sib tham txog qhov uas tus Tswv tus yaj saub ua li cas ceeb toom peb txog tej xwm txheej ceev uas peb pom tsis taus.

  • Nov yog ib txoj kev ntxiv kom qhia txog Exekhees 3:17; 33:1–5. Tej zaum ib tug ntawm koj cov me nyuam yuav xav ua yeeb yam uas tus “neeg zov” thaum nws ntsia rau ntawm lub qhov rais thiab qhia txhua tus hais tias muaj dab tsi tshwm sim nraum zoov. Tej zaum nej kuj yuav xav saib qhov vidi-aus “Watchman on the Tower” (ChurchofJesusChrist.org). Yog li cas tus yaj saub uas muaj niaj hnub nim no zoo li tus neeg zov rau peb?

    4:17

    Watchman on the Tower

Exekhees tuav ob thooj ntawv

Tus Yaj Saub Exekhees, los ntawm Lyle Beddes

Exekhees 37:15–23

Phau Vaj Lug Kub Npaivnpaum thiab Phau Ntawv Maumoos pab muab peb “sau los ua ke” rau Yexus Khetos.

  • Tom qab nej nyeem Exekhees 37:15–23 ua ke, tej zaum koj thiab koj cov me nyuam yuav xav nrhiav ob tug pas thiab sau Rau Yudas (Npaivnpaum) rau ib tug thiab sau Rau Yauxej (Phau Ntawv Maumoos) rau lwm tus pas. Tej zaum nej yuav xav hais zaj dab neeg los sis tej nqe vaj lug kub los ntawm phau Npaivnpaum thiab Phau Ntawv Maumoos uas pab nej muab siab npuab tus Cawm Seej thiab los ua “[Nws] haiv neeg” (nqe 23). Vim li cas yog ib yam zoo muaj ob phau vaj lug kub huv tib si?

Tsis txhob sim qhia txhua yam. Tej zaum koj yuav tsis muaj sij hawm hais txog txhua yam tseeb nyob hauv phau Exekees rau koj cov me nyuam. Thov Vajtswv thiab xav seb lawv xav tau dab tsi kom thiaj li to taub, thiab nrhiav tus Ntsuj Plig txoj lus kom paub tias yuav tsum qhia dab tsi. (Saib Kev Qhia Raws Li tus Cawm Seej txoj Kev17.)

Exekhees 47:1–12

Peb lub siab thiab tsev neeg txais tau kev kho mob hauv tus Tswv lub tsev.

  • Exekhees 47 piav txog Exekhees txoj kev ua yog toog pom cov dej uas txhawv tawm lub tuam tsev thiab kho Hiav Txwv Tuag—cov dej uas muaj ntsev ntau kawg li cov ntse thiab cov nroj thiaj nyob tsis taus haud. Tej zaum koj cov me nyuam yuav nyiam kos duab txog ib los sis ob yam khoom los ntawm nws txoj kev ua yog toog, xws li ib lub tuam tsev, ib tug dej, roob moj sab qhua, Hiav Txwv Tuag, ib co ntse, los sis ib tug ntoo uas txi txiv. Ces, thaum nej nyeem nqe 1–12 ua ke, tej zaum lawv yuav xav muab lawv daim duab rau txhua tus saib thaum txog yam khoom uas lawv kos duab txog. Nyob hauv txoj kev ua yog toog no twb muaj cov koob hmoov twg los ntawm tus dej no? Cia li pab cov me nyuam to taub hais tias cov koob hmoov no yeej zoo li cov koob hmoov uas tus Cawm Seej foom rau cov neeg uas ua raws li lawv tej kev khi lus uas khi hauv lub tuam tsev. Qhov vidi-aus “And the River Will Grow” (Txoj Moo Zoo cov Ntawv) pab tau.

    3:43

    And the River Will Grow

  • Tej zaum nej yuav xav hu ib zaj nkauj ua ke uas piav txog cov koob hmoov ntawm lub tuam tsev, xws li “Tsev Neeg Nyob Tau Ua Ke Mus Tas Ib Txhis” (Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, 141). Zaj nkauj no qhia dab tsi txog qhov uas tus Tswv foom koob hmoov rau peb hauv Nws lub tsev dawb huv?

Yog xav tau ntxiv, saib phau xov xwm Phooj Ywg rau lub hli no.

ib tug dej ntws mus tawm ntawm lub tuam tsev hauv Yeluxalees

“Muaj ib tug dej txhawv hauv qab lub qhov rooj [tuam tsev] ntws mus. … Tus dej no ntws mus txog qhov twg, yuav muaj txhua yam tsiaj thiab muaj ntses coob nyob hauv (Exekhees 47:1, 9). Tso cai siv daim duab los ntawm goodsalt.com

Lub Koom Haum Me Nyuam Yaus phab ntawv ntxim ua: Phau Ntawv Maumoos thiab phau Npaivnpaum muab peb “sau los” ua ke nrog Yexus Khetos