“Kaum Ob Hlis Ntuj 23–29: ‘Nws Yuav Los rau hauv lub Ntiaj Teb Los Txhiv Nws cov Neeg Dim.’ Christmas,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Phau Ntawv Maumoos 2024 (2023)
“Kaum Ob Hlis Ntuj 23–29. Christmas,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: 2024 (2023)
Saib Vajtswv tus Me Nyuam Yaj, los ntawm Walter Rane
Kaum Ob Hlis Ntuj 23–29: “Nws Yuav Los rau hauv lub Ntiaj Teb Los Txhiv Nws cov Neeg Dim”
Christmas
Txij ntawm Nifais txog Maulaunais, txhua tus yaj saub hauv Phau Ntawv Maumoos yeej ua raws li lub hom phiaj dawb ceev uas hais hauv phau ntawv no phab ntawv qhia npe: “Yaum [txhua tus neeg] tias Yexus yog tus Khetos.” Ib tug yaj saub pom Nws thaum Nws tseem yog ib tug ntsuj plig ua ntej yug los, thiab lwm tus ua yog toog pom Nws txoj kev yug los thiab Nws txoj kev qhuab qhia hauv lub ntiaj teb. Ib tug tau sawv saum ib phab ntsa kom tshaj tawm txog tej lub cim ntawm Nws txoj kev yug los thiab Nws txoj kev tuag, thiab lwm tus tau txhos caug rau ntawm Nws lub cev uas tau sawv rov los, kov tej qhov txhab hauv Nws txhais tes, txhais taw, thiab ib sab. Lawv txhua tus paub qhov tseeb tseem ceeb no: “Yeej tsis muaj dua lwm txoj kev los sis lwm yam uas yuav cawm tau neeg dim, tsuas yog los ntawm Yexus Khetos, tus uas … yuav los txhiv neeg ntiaj teb dim” (Hilamas 5:9).
Yog li ntawd hauv lub caij Christmas no, thaum cov ntseeg nyob thoob plaws lub ntiaj teb ua koob tsheej txog Vajtswv txoj kev zoo thiab txoj kev hlub vim Nws txib Nws Leej Tub, cia li xav txog qhov uas Phau Ntawv Maumoos tau txhawb koj txoj kev ntseeg Khetos dag zog li cas. Thaum koj xav txog Nws txoj kev yug los, cia li xav seb vim li cas Nws tau los thiab qhov uas Nws los tau hloov koj lub neej li cas. Ces koj yuav paub kev xyiv fab tseeb ntawm lub caij Christmas—yog lub txiaj ntsim uas Yexus Khetos pub rau koj.
Tej Tswv Yim Pab Qhia hauv Tsev thiab lub Koom Txoos
Yexus Khetos tau yug los ua kuv tus Cawm Seej.
Peb yeej ib txwm nyeem zaj txog tus Cawm Seej txoj kev yug los hauv Phau Tshiab thaum txog lub Caij Christmas, tiam sis koj kuj nrhiav tau tej lus uas qhia txog lub sij hawm dawb ceev no nyob hauv Phau Ntawv Maumoos. Piv txwv hais tias, muaj tej kev qhia tej yuav muaj los yav tom ntej txog tus Cawm Seej txoj kev yug los thiab txoj kev qhuab qhia nyob hauv 1 Nifais 11:13–36; Mauxiyas 3:5–10; thiab Hilamas 14:1–13. Koj txais kev tshoov siab twg txog Yexus Khetos thaum koj nyeem tej zaj no thiab xav txog lub ntsiab ntawm tej cim ntawm Nws txoj kev yug los? Cov yaj saub no tej zaj lus tim khawv pab txhawb koj zaj lus tim khawv txog Khetos thiab Nws ntiag tug hauj lwm li cas?
Nov yog tej lub tswv yim ntxiv kom pab koj tsom ntsoov rau Yexus Khetos hauv lub Caij Christmas.
-
Nej puas tau paub tias nej saib tau tej zaj lus los ntawm Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm kev sib ntsib hawm Vajtswv hauv lub caij Christmas nyob hauv Txoj Moo Zoo cov Ntawv? Nrhiav nyob hauv “Cov Vidi-aus Christmas.” Xav seb puas qhia tej zaj no thiab cov nkauj no mus rau lwm tus kom lawv zoo siab hauv lub caij Christmas.
-
Tej zaum koj thiab koj tsev neeg kuj yuav nyiam mloog tej zaj nkauj los ntawm “Cov Nkauj Christmas” nyob hauv Txoj Moo Zoo cov Ntawv
-
Xav seb puas npaj tej yam uas koj tsev neeg ua tau ob peb hnub ua ntej Christmas kom hnov tau lub Hwj Huam ntawm Khetos, xws li kev pab lwm tus los sis kev hu tej zaj nkauj Christmas ua ke. Saib LighttheWorld.org kom pab tawm tswv yim.
Kuj saib Mathais 1:18–25; 2; Lukas 2; 3 Nifais 1:4–22; “Nyob hauv Ib lub Dab Nyuj,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 92.
Yexus Khetos yog lub ntiaj teb tus Txhiv Dim.
Peb ua koob tsheej txog Yexus Khetos txoj kev yug los vim Nws tau theej peb lub txhoj. Los ntawm Nws txoj kev txi Nws tau cawm peb dim kev txhaum thiab kev tuag, Nws nplij peb lub siab thaum peb raug txom nyem, thiab Nws pab peb “ua neeg zoo tag nrho vim yog los ntawm Nws” (Maulaunais 10:32). Koj tau kawm dab tsi los ntawm Phau Ntawv Maumoos xyoo no txog tus Cawm Seej lub hwj chim txhiv koj dim? Puas muaj dab neeg los sis tej lus qhia uas koj nyiam? Xav seb tej nqe no qhia dab tsi rau koj txog tus Cawm Seej ntiag tug hauj lwm txhiv nej dim: 2 Nifais 2:6; Amas 7:7–13; 11:40; and Hilamas 5:9; 14:16–17. Koj xav tias koj yuav ua li cas kom qhia Nws tias koj ris Nws txiaj?
Phau Ntawv Maumoos ua tim khawv txog Yexus Khetos.
“Ib zaj Tim Khawv Ntxiv txog Yexus Khetos” tsis yog ib lub npe rau Phau Ntawv Maumoos xwb; yeej yog ib cov lus uas qhia txog Phau Ntawv Maumoos lub hom phiaj. Xav seb koj tau kawm dab tsi los ntawm tej nqe vaj lug kub no hais txog Phau Ntawv Maumoos ntiag tug hauj lwm ua tim khawv txog Khetos: 1 Nifais 6:4; 19:18; thiab 2 Nifais 25:23, 26; 33:4, 10.
Xav seb koj puas yuav sau hauv ib phau ceev xwm txheej txog qhov uas koj txoj kev kawm Phau Ntawv Maumoos xyoo no tau pab koj paub Yexus Khetos ntxiv. Tej zaum tej yam no yuav pab koj sau:
-
“Ib yam uas kuv tau kawm txog tus Cawm Seej xyoo no yog …”
-
“Thaum kuv kawm txog tus Cawm Seej nyob hauv Phau Ntawv Maumoos ua rau kuv hloov kuv txoj kev xav txog …”
-
“Tus neeg [los sis zaj dab neeg] uas kuv nyiam tshaj hauv Phau Ntawv Maumoos tau qhia kuv tias tus Cawm Seej …”
Tej zaum muaj ib tug neeg uas yuav tau koob hmoov kom paub tias koj xav li cas txog Phau Ntawv Maumoos. Koj yuav ua li cas kom qhia tej yam uas koj xav thiab koj zaj lus tim khawv? Tej zaum koj yuav txais kev tshoov siab kom muab ib phau ua khoom plig rau lwm tus. Qhov app Phau Ntawv Maumoos ua yooj yim rau yus muab rau lwm tus.
Npisov Gérald Caussé tau sau tej lus tseeb los ntawm Phau Ntawv Maumoos txog Yexus Khetos (saib “Cov Neeg Tim Khawv txog Yexus Khetos uas Muaj txoj Sia Nyob,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2020, 39–40). Tej zaum koj yuav xav nyeem nws zaj lus thiab xav seb tej lus tseeb no twb hloov—los sis yuav hloov—koj lub neej.
Kuj saib Txoj Moo Zoo tej Ntsiab Lus, “Book of Mormon,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.
Yog xav tau tswv yim ntxiv, saib tej phau xov xwm Liyahaunas thiab Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas rau lub hlis no.
Tej Tswv Yim Pab Qhia cov Me Nyuam
Vim hnub Sunday no yog hnub Sunday thib tsib rau lub hlis no, xav kom cov xib hwb hauv lub Koom Haum Me Nyuam Yaus siv tej yam ntxim kawm uas nyob hauv “Ntaub Ntawv Ntxiv tom Kawg B: Npaj cov Me Nyuam Taug Vajtswv txoj Kev Ua Raws Li Kev Khi Lus Tas Ib Sim Neej.”
Yexus Khetos yog lub txiaj ntsim uas Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau muab rau kuv.
-
Xwv kom pab koj tsev neeg tsom ntsoov rau lub txiaj ntsim uas Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej pub rau peb thaum Nws txib Nws Leej Tub los, tej zaum koj yuav xav muab ib daim duab txog Yexus Khetos qhwv zoo li khoom plig Christmas. Koj thiab koj tsev neeg tej zaum yuav xav sib tham txog lub khoom plig zoo tshaj plaws uas lawv tau txais los sis xav txais hauv lub caij Christmas. Ces lawv yuav muab khoom plig tev ntawv pom Khetos daim duab thiab sib tham txog qhov uas Nws yog lub txiaj ntsim muaj nqis heev uas Vajtswv tau pub rau peb. Ib zaj nkauj zoo li “He Sent His Son” (Children’s Songbook, 34–35) yuav pab nej sib tham txog qhov no. Cia li pab koj cov me nyuam nrhiav tej kab lus hauv zaj nkauj no uas piav tias peb tau koob hmoov li cas vim Yexus tau yug los.
Yexus Khetos tau yug los ua kuv tus Cawm Seej.
-
Tej zaum koj cov me nyuam yuav nyiaj qhia koj tias lawv paub dab tsi txog Yexus txoj kev yug los. Phau Muaj Duab txog Txoj Moo Zoo muaj ob peb daim duab uas tej zaum yuav pab koj hais zaj dab neeg no (saib naj npawb 28, 29, 30, 31). Tej zaum koj kuj yuav xav saib cov duab txog tus Cawm Seej lub neej thiab txoj kev theej txhoj. Vim li cas Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau txib Yexus Khetos los?
-
Tej zaum koj cov me nyuam yuav nyiam kos duab txog Yexus txoj kev yug los thiab txoj hauj lwm qhuab qhia. Tej zaum lawv yuav xav kos duab txog tej yam nyob hauv 1 Nifais 11:13–23; Mauxiyas 3:5–10; Hilamas 14:1–13; thiab 3 Nifais 1:4–22. Ces lawv qhia tau hais tias lawv cov duab qhia dab tsi txog Yexus Khetos.
-
Xwv kom qhia tias phau Npaivnpaum thiab Phau Ntawv Maumoos ob phau qhia txog Yexus txoj kev yug los, tej zaum koj yuav xav hais txog tej xwm nyob hauv Lukas 2:4–14; Mathais 2:1–2; and 3 Nifais 1:15, 19–21. Ces koj cov me nyuam nrhiav hauv tej nqe vaj lug kub no los tau kom xav seb tej yam twg tau tshwm sim hauv Npelehees, Amelikas, los sis ob qho chaw no. Vim li cas peb ris Vajtswv txiaj rau qhov peb muaj Phau Ntawv Maumoos ua ib zaj tim khawv ntxiv txog Yexus txoj kev yug los?
Cov me nyuam nyiam mloog dab neeg. Dab neeg yeej yog ib qho zoo kawg kom pab cov me nyuam kawm thiab nco qab txog tej lus tseeb. Thaum koj hais zaj dab neeg txog Yexus txoj kev yug los, xav seb koj puas hais dab neeg los ntawm koj lub neej uas tau txhawb nqa koj txoj kev ntseeg tus Cawm Seej.
Phau Ntawv Maumoos ua tim khawv txog Yexus Khetos.
-
Thaum koj thiab koj cov me nyuam kawm Phau Ntawv Maumoos tiav xyoo no, tej zaum yog ib lub sij hawm zoo kom ib leeg qhia ib leeg txog tej zaj uas nej nyiam los ntawm phau dawb ceev no. Qhov uas nej saib cov duab nyob hauv phau Los, Nrog Kuv Mus los sis Cov Dab Neeg hauv Phau Ntawv Maumoos tej zaum yuav pab koj cov me nyuam nco qab tias lawv tau kawm dab tsi xyoo no. Cia li pab lawv pom tej yam uas cov dab neeg no qhia peb txog Yexus Khetos.
-
Tej zaum koj yuav xav muab ib daim duab txog Yexus rau koj cov me nyuam, los sis cia lawv kos duab. Cia lawv tsa lawv daim duab txhua zaus lawv hnov Yexus Khetos lub npe thaum koj nyeem 2 Nifais 25:23, 26. Ua tim khawv tias twb sau Phau Ntawv Maumoos kom pab peb “ntseeg Khetos” (2 Nifais 25:23).
Yog xav tau tswv yim ntxiv, saib phau xov xwm Phooj Ywg rau lub hlis no.
Nifais Ua Yog Toog Pom tus Nkauj Xwb Maivliag, los ntawm Judith A. Mehr