Kdo napustil křtitelnici?

Ilustrace: David Miles

Když nám v keňském Nairobi ujel autobus, rozhodli jsme se se společníkem, že se podělíme o evangelium se všemi kolem nás, zatímco jsme čekali na další spoj do naší oblasti. Mluvili jsme s více než 400 lidmi.

Jedním z nich byl Benard, který pracoval na nedaleké stavbě. Dali jsme mu Knihu Mormonovu a vyzvali ho, aby ji každý den četl a ptal se Boha, zda je pravdivá.

O čtyři měsíce později jsem byl přesunut do Nairobi. Na svém prvním shromáždění svátosti jsem Benarda potkal. Od našeho posledního setkání se dal pokřtít a byl vysvěcen k Aronovu kněžství.

Benard nás s nadšením pozval k sobě domů, abychom učili jeho ženu Megan. Když jsme se s Megan setkali, zapůsobila na nás její veliká víra. Když se modlila, aby poznala, zda je naše poselství pravdivé, Bůh její modlitbu zodpověděl.

Vyzvali jsme Megan, aby se příští neděli dala pokřtít. Vedení města Nairobi však v témže týdnu oznámilo, že následujících deset dní bude přerušena dodávka vody. Po sobotním pohovoru ke křtu s Megan jsme se se společníkem modlili, aby se její křest následující den mohl uskutečnit.

Postili jsme se, radili se s vedoucími a zkoušeli přijít na různé způsoby, jak zajistit dostatek vody – neúspěšně. Navzdory tomu jsme se onoho večera na křest připravili. Poté jsme poklekli a znovu se pomodlili. Pocítili jsme nabádání, abychom ve sborovém domě k vodovodnímu kohoutku v kuchyni, z něhož nic neteklo, připojili konec hadice a druhý konec zasunuli do křtitelnice. Znovu jsme se pomodlili, zamkli za sebou a odešli domů.

Když jsme následující den ráno dorazili do sborového domu, byla k našemu úžasu křtitelnice plná vody. Zkontrolovali jsme vodovodní kohoutek, ale voda z něj stále netekla. Nikdo ze sboru neměl ponětí, jak se křtitelnice naplnila vodou.

Megan byla toho dne pokřtěna. Všichni ze sboru přišli na její křest, aby ji mohli přivítat do Církve. Z kohoutku dál nic neteklo, ale všem zúčastněným vděčností tekly slzy z očí.

President Russell M. Nelson učil: „Stejně tak bude Pán žehnat zázraky i vám, pokud v Něj jen budete věřit a nebudete pochybovat [viz Mormon 9:21]. Vykonejte duchovní práci potřebnou při úsilí dosáhnout zázraků.“ Vím, že díky tomu, že jsme se společníkem projevili fyzické a duchovní úsilí – modlili jsme se, zkoušeli různé možnosti a řídili se duchovními nabádáními – jsme se stali svědky Pánova zázraku.