„Služba apoštolů: práce, kterou nemůže vykonávat nikdo jiný“, Liahona, březen 2025.
Služba apoštolů: práce, kterou nemůže vykonávat nikdo jiný
Jak se služba Pánových novodobých apoštolů po celém světě pozitivně dotýká života jednotlivců.
Členové Kvora Dvanácti apoštolů jsou svědky Ježíše Krista po celém světě. Jejich povolání je jedinečné a závažné. Poté, co jsou povoláni sloužit, zavírají dveře za svou úspěšnou profesní dráhou, aby mohli zasvětit veškerý svůj čas a talenty žehnání druhým. Každý přináší do svého povolání jedinečné dary a talenty, zdokonalené celoživotní službou, výukou a studiem evangelia a překonáváním překážek s vírou v Pána.
Starší Ronald A. Rasband z Kvora Dvanácti apoštolů a jeho manželka Melanie se právě usadili na svá místa, aby si poslechli školní vánoční koncert svého vnuka, když k nim přistoupil ředitel a zeptal se, zda by starší Rasband mohl publikum přivítat.
Jak tam tak stál a díval se na shromážděné lidi a kapelu – všichni dychtivě čekající na to, až program začne – napadlo ho, že hosty jen přivítá a popřeje jim krásný večer. Pak si ale vzpomněl na své apoštolské povolání být vždy na všech místech zvláštním svědkem. „Dámy a pánové,“ řekl, „nemohu si nechat ujít příležitost [v tomto] období oslav Kristova narození vydat svědectví o Jeho jménu a Jeho službě.“
Ať jdou apoštolové kamkoli a ať se setkají s kýmkoli, jejich poselství je potvrzením toho, že Ježíš Kristus je vykupující Syn Boží. „V prvé řadě a především jsme vždy svědky toho, že Pán Ježíš Kristus skutečně žije,“ řekl starší David A. Bednar.
„Důvodem, proč jsme zde, je Ježíš Kristus,“ řekl loni starší Dale G. Renlund sestrám z Pomocného sdružení na zasvěcujícím shromáždění v Londýně. „Vím naprosto jistě, že žije! … Když to samy poznáte, stane se ve vašem životě skutečný zázrak.“
„Jak mohu pomoci posilovat jejich víru v Ježíše Krista?“ zeptal se starší Quentin L. Cook členů v australském Sydney, když vyprávěl o tom, jak tato otázka již mnoho let tvoří základ pro jeho poselství.
Z toho, čemu apoštolové učí druhé, je patrná naléhavost a jejich touha, aby lidé rostli ve svatosti, a mohli tak vidět a vnímat Spasitele a zakoušet Jeho smírnou milost (viz 3. Nefi 11:15). Jejich učení je prosyceno láskou a porozuměním. Jejich naléhavá prosba, abychom činili pokání, je laskavá, ale pevná. Jejich touha po tom, aby se členové rozvíjeli ve věcech Božích, je stejně tak zřejmá jako nepopiratelná. Když lidé slyší svědectví apoštola, může se to dotknout jejich srdce a může jim to změnit život.
Svědkové Ježíše Krista
Každý apoštol s sebou při plnění svého pověření přináší jedinečné talenty a zkušenosti. Každý z nich dosáhl ve své profesní dráze význačného postavení. Každý z nich se od druhých liší svou osobností a stylem, ale přesto mají určité společné vlastnosti. Jsou šťastní, optimističtí a přinášejí druhým útěchu a ujištění. Na ty, kteří se s apoštolem Ježíše Krista setkají, velmi často zapůsobí jeho zdvořilost a upřímná povaha.
Apoštolové mají v souvislosti s tím, co mají vykonat, pocit naléhavosti – mají touhu žehnat druhým, přinášet jim útěchu a vydávat svědectví.
„Již tři desetiletí mám tu čest a výsadu stýkat se se členy Kvora Dvanácti apoštolů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů,“ řekl president Jeffrey R. Holland, úřadující president Kvora Dvanácti. „Každý z těchto mužů bez výjimky mi pomáhá stát se lepším učedníkem Ježíše Krista.
Když jsme se nedávno sešli, abychom pořídili fotografii kvora, pocítil jsem nesmírnou vděčnost za to, že jsem součástí pokračujícího řádu dávných i novodobých učedníků Ježíše Krista.
Jména a tváře… se v tomto kvoru v průběhu času mění, ale to, co je podstatné, zůstává: Každý apoštol přijímá pověření být zvláštním svědkem ‚jména Kristova na celém světě‘ [viz Nauka a smlouvy 107:23]. Nikdo nemůže dostat nádhernější práci ani vytříbenější skupinu mužů, s níž by tuto práci vykonával.“
Starší Dieter F. Uchtdorf promlouvá na mimořádné konferenci okrsku Jeruzalém v Jeruzalémském středisku BYU, která se konala 22. dubna 2023.
„Když jsme se dnes zamýšleli nad Pánovou obětí na dvou výjimečných místech, zaplavily mě pocity vděčnosti za Spasitele,“ řekl starší Dieter F. Uchtdorf během cesty po posvátných místech v Izraeli v roce 2023. „Navštívil jsme zahradní hrob“, kde bylo nejspíše uloženo Kristovo tělo.
„Také jsme navštívili oblast, kterou někteří považují za zahradu getsemanskou. Když jsme se procházeli mezi staletými olivovníky, naslouchali jsme veršům z písem popisujícím Spasitelovu posvátnou oběť, kterou za nás v zahradě a na kříži přinesl.
Trýznivý zážitek Ježíše Krista v zahradě getsemanské a na kříži si zaslouží, abychom k němu přistupovali s dokonalou úctou a naprostou vážností. Podobně i úžasné události, k nimž došlo třetího dne po Jeho Ukřižování, si zaslouží, aby v našem srdci a mysli zaujímaly místo naplněné úžasem a věčnou vděčností.
Jakožto učedník Krista mám to požehnání, že mohu vydávat svědectví o tom, že On žije!“
V příspěvku na sociálních sítích na téma uctivosti k Pánu nás starší Gerrit W. Gong vybídl: „Mluvme vždy s vřelou a uctivou vděčností za Boží dílo a slávu a za zásluhy, milosrdenství a milost Ježíše Krista a Jeho smírné oběti.“
Příprava apoštola
„Pánu trvá dlouho, než vyškolí apoštola,“ řekl president Russell M. Nelson. „Když je tento muž povolán do Dvanácti, Pán očekává, že dotyčný muž přispěje něčím jedinečným.“
Na cestě se každý apoštol setkává se zkouškami – „prověrkami odvahy a trpělivosti“ – vždy vybízejícími ke zpytování nitra, a někdy i život ohrožujícími.
„Vždy tam je nějaká zkouška,“ řekl president Nelson, když popisoval práci v Pánově službě. „Jste ochotni vykonat něco skutečně obtížného? Jakmile prokážete, že jste ochotní vykonat svůj díl práce, Pán vám pomůže.“
Když starší Cook promlouval ke členům v Austrálii, poskytl jim určitou představu o tom, co prožívá, když řekl, jak členové Kvora Dvanácti apoštolů mívají pocity nepřipravenosti a nedostatečnosti – stejně jako tomu někdy bývá i u sborových vedoucích. „Být apoštolem ve službě Páně přináší pocit velké pokory,“ řekl.
Starší Neil L. Andersen jako nově povolaný apoštol vysvětlil, že navzdory pocitům nedostatečnosti a pokory nacházel útěchu v tom, že mu Pán požehnal alespoň jednou způsobilostí: „Vím naprosto jasně prostřednictvím moci Ducha Svatého, že Ježíš je Kristus, milovaný Syn Boží.“
„Lidé se mě ptají, jaké to je být nejnovějším apoštolem,“ řekl starší Patrick Kearon den poté, co byl povolán do Kvora Dvanácti.
„Zažil jsem všechny myslitelné emoce a vím, že toto je zcela za hranicí mého chápání. Ale budu prosit o pomoc. Naprosto věřím v milujícího Otce v nebi a v Jeho Syna, našeho Spasitele. A vím, že mi budou pomáhat. Počítám s tím. A budu se ze všech sil snažit stát se časem přibližně takovým apoštolem, jakého si možná představujete, že má apoštol být.
A tak v tento den, kdy 24 hodin poté, co jsem obdržel toto povolání, zápolím s tím, abych se s tím vyrovnal – pokud zažíváte den, kdy máte pocit, že je vám toho naloženo… nad míru toho, co byste si kdy dokázali představit, tak přesně tak se cítím i já.“
President Russell M. Nelson vedl v roce 2019 delegaci církevních vedoucích, včetně staršího Gerrita W. Gonga, při návštěvě krále a královny Tongy. Apoštolové se setkávají s hodnostáři a hlavami států, aby při plnění své role otevírali dveře národů evangeliu. President Nelson řekl, že k přípravě apoštolů na jejich velké pověření je zapotřebí mnoha let.
Vyslanci pro celý svět
President Nelson s odkazem na Nauku a smlouvy 107:23, kde Pán povolává Dvanáct apoštolů, aby byli „zvláštními svědky jména Kristova na celém světě“, poznamenal: „Každý člen Dvanácti je apoštolem pro celý svět. Je potřeba, aby se seznámil s každou částí světa, i s lidmi, jazyky a historií.“
Apoštolové působí po celé zeměkouli. Setkávají se s hlavami států, místními hodnostáři, zástupci sdělovacích prostředků a se členy Církve na velkých shromážděních i v soukromí. Jejich pracovní doba může být dlouhá a nároky velké. Jakožto vyslancům Pána Ježíše Krista jejich život již nenáleží jim samotným.
Starší D. Todd Christofferson se během dvanáctidenní cesty po šesti evropských zemích, kterou podnikl v rámci své služby po celém světě a která měla velmi nabitý program, kdy čas na spánek často přicházel během nočních přeletů mezi zeměmi, setkal s vládními představiteli, misionáři na plný úvazek a místními členy Církve.
Za zmínku stojí schůzka s chorvatskou ministryní pro kulturu a sdělovací prostředky, při níž starší Christofferson Chorvatsku nabídl jménem Církve pomoc pro mnoho uprchlíků, kteří do země proudí z válkou zmítané Ukrajiny. „Zjistili jsme, že existuje mnoho různých způsobů, … jak můžeme spolupracovat, zejména [při pomáhání] těm, kteří to velmi potřebují,“ řekl.
Starší Gary E. Stevenson navštívil místní vedoucí v tanzanském Dáresalámu, aby jim oznámil, že Církev v roce 2024 přispěje darem na velký humanitární projekt, a poté se setkal také se členy a misionáři.
Starší Gary E. Stevenson během loňské devítidenní cesty po několika afrických zemích navštívil zdravotní středisko Makuburi v tanzanském Dáresalámu, kde Církev pomáhá toto středisko rozšiřovat. „Když vidíme, jakou službu zde poskytují matkám a dětem,“ řekl starší Stevenson, „dotýká se nás to u srdce.“
U příležitosti 30. výročí působení Církve v Kambodži se starší Renlund setkal s kambodžským premiérem, kterého popsal jako „pozoruhodného člověka“.
Apoštol, bývalý kardiolog, ministerskému předsedovi řekl, že Církev Ježíše Krista daruje téměř 2,2 milionu amerických dolarů na to, aby mohlo být k nemocnici ve městě Siem Reap, které se nachází asi 320 kilometrů severně od Phnompenhu, přistavěno kardiologické centrum, aby se tak zajistila lepší zdravotní péče pro lidi, jako byl premiérův strýc, jenž zemřel na akutní koronární syndrom.
Starší Dale G. Renlund si 22. ledna 2024 v Phnompenhu potřásá rukou se Samdechem Mohou Borvorem Thipadeiem Hun Manetem, předsedou vlády Kambodžského království. Toto historické setkání představuje první setkání vedoucího Církve s předsedou vlády Kambodžského království.
„Měl jsem výsadu strávit čas se členy, vedoucími a misionáři v mongolském Ulánbátaru a v japonském Kjótu, Hirošimě, Fukuoce, Sapporu a Tokiu,“ řekl starší Ulisses Soares poté, co v roce 2024 navštívil území Asie-sever. „Na každém shromáždění nebo při osobním setkání jsem cítil neuvěřitelnou lásku a víru, které tito lidé chovají k Pánu. Jejich úžasné příběhy o obrácení na mě hluboce zapůsobily a posílily mé svědectví o Ježíši Kristu a o Jeho znovuzřízeném evangeliu na zemi. …
Bylo pro mě velikým požehnáním pociťovat Ducha Páně a Jeho lásku mezi těmito úžasnými učedníky Krista v těchto zemích.“
Práce apoštolů
Klíčovou apoštolskou zodpovědností je otevírat dveře evangeliu v různých zemích: „Dvanáct je vysláno a drží klíče, aby otevírali dveře hlásáním evangelia Ježíše Krista.“ (Nauka a smlouvy 107:35.)
Ze zkušeností presidenta Nelsona jakožto člena Dvanácti se dveře k evangeliu otevírají různými způsoby. President Nelson řekl, že někdy Duch působil na jistého vládního představitele, dokud „na nás nezačal měnit názor“. Jindy byl člověk, který nebyl ochoten jednat s církevními vedoucími, zbaven svého úřadu a Pán nám dal „muže, s nímž jsme se mohli domluvit“. Ohledně jednotlivých případů president Nelson poznamenal: „Poselství [z nebe] bylo pro mě pokaždé stejné: ‚Pracuj až do roztrhání těla. … Zariskuj. A když pak už nedokážeš jít dál, pomohu ti.‘“
Apoštolové říkají, že radost z apoštolské práce přichází tehdy, když nacházejí rovnováhu mezi náročným úkolem promlouvat k velkým skupinám lidí a osobní službou jednotlivcům. Navštěvují členy u nich doma, aby jim dali požehnání, vyjádřili jim vděčnost nebo udělili potřebné rady.
Starší Bednar řekl: „Pán posílá určitého člena Kvora Dvanácti na konkrétní místo v konkrétní době, aby se tam setkal s věrnými Svatými posledních dnů i dalšími lidmi, kteří často s něčím zápolí nebo potřebují útěchu a ujištění. Bůh tato setkání režíruje.“
Starší David A. Bednar a jeho manželka Susan se zdraví s lidmi poté, co 5. listopadu 2023 promlouvali na shromáždění v mexickém městě Toluca.
Občas je jejich služba velmi veřejná, například když se starší Stevenson zúčastnil velmi sledované tiskové konference v keňském Nairobi, kterou živě přenášela celostátní televize. „Možná vám na mysli… vyvstává otázka: ‚Kdo je to apoštol?‘“ řekl během vysílání starší Stevenson. „Jsme povoláni, abychom vycházeli mezi národy světa a vydávali svědectví o božském synovství Ježíše Krista, Syna živého Boha.“
„Všechno je to o Bohu,“ řekl starší Dieter F. Uchtdorf. „My Ho zastupujeme. … Je to všechno o Něm a Jeho velikosti a Jeho důležitosti pro štěstí Jeho dětí.“
Apoštolové někdy pracují i poblíž svého domova – a to doslova. Starší Bednar jednou opravoval střechu svého domu a zašel do místního obchodu nakoupit nějaký materiál. Měl na sobě pracovní oblečení: obyčejné kalhoty a boty, tričko a baseballovou čepici.
„Když jsem vybíral materiál, přistoupil ke mně nějaký muž a řekl: ‚Starší Bednare, ten převlek nefunguje.‘ Zasmáli jsme se a on se zeptal: ‚Nevadilo by vám, kdybych se vás na něco zeptal?‘
Odpověděl jsem: ‚No, proto jsem tady.‘
Zeptal se tázavě: ‚Jak to myslíte?‘
Řekl jsem: ‚… Jsem tady, protože Bůh věděl, že se v tomto obchodě setkáme a že máte něco na srdci, na co se chcete zeptat. Tak prosím, ptejte se.‘
Mluvili jsme spolu v uličce asi 15 minut a já jsem se mu snažil pomoci najít odpověď na jeho otázku. Byla to pouhá náhoda, že jsem v místním obchodě narazil na tohoto dobrého muže? Nebo byla tato situace božsky zinscenována milujícím Spasitelem, který… reagoval na otázky jednoho věrného muže – jednoho konkrétního člověka?
Věřím, že v díle Páně nic takového, jako je náhoda, neexistuje. Cena duší je veliká v očích Božích.“
Starší Neil L. Andersen pózuje pro fotografii 22. února 2024 na sídlišti Jaime Cardinal Sin Village v Manile na Filipínách, kde Církev opravila tři nádrže na vodu.
Potřeba čelit výzvám s vírou v Pána
Dnešní apoštolové čelí rozsáhlým a složitým problémům. Usilují o inspiraci a učí celosvětovou kongregaci čítající více než 17 milionů členů Církve a slouží jí, zatímco členové Církve jsou zkoušeni takovými výzvami, jako jsou politické nepokoje, pornografie, neúprosný tlak ze strany sociálních sítí nebo ekonomická nejistota. Konflikty mezi národy toto dílo narušují. Eroze tradičních hodnot je výzvou pro společenskou stabilitu.
Členové Dvanácti berou své zodpovědnosti velmi vážně a dychtivě touží posilovat víru ve světě, který se stává čím dál více nevěřícím.
„Je zřejmé, že moc Páně působí na vedoucí Církve a ponouká je s… naléhavostí,“ řekl president M. Russell Ballard (1928–2023), úřadující president Kvora Dvanácti apoštolů. „Otázka, kterou si všichni musíme položit, zní: ‚Držíme tempo s [našimi vedoucími]?‘ Každý z nás musí být připraven na tuto otázku odpovědět. Ujišťuji vás, že se o tom v Kvoru Dvanácti apoštolů hodně diskutuje. … Toto není chvíle na odpočinek nebo na to, abychom se ve svém povolání jen tak vezli. …
Musíme být připraveni držet tempo s našimi vedoucími, držet se jim stále po boku, i když prodlužují krok.“
„Jakožto následovníci Ježíše Krista usilujeme o to, abychom se stali takovými, jako je náš Spasitel, a následovali Jeho příklad ve všem, co děláme,“ řekl starší Uchtdorf. „Od okamžiku, kdy vkročíme na stezku učednictví, nás začínají doprovázet viditelná i neviditelná požehnání od Boha.
Ať již jsme kdekoli, vy i já dnes můžeme kráčet po cestě učednictví. Buďme pokorní; modleme se k Otci v nebi z celého srdce a vyjadřujme přání přiblížit se Mu a učit se od Něj.“