Ann a Newel Whitneyovi a cesta smlouvy

Annini rodiče se rozhodli, že budou Ann vychovávat bez náboženství. Newel měl obchodní myšlení. Když se ale usadili v Kirtlandu, Ann pocítila, že jim v životě něco schází. Začali hledat církev, která by se řídila evangeliem tak, jak mu učil Ježíš Kristus v Novém zákoně. Po nějakou dobu uctívali Boha s Učedníky Kristovými Alexandra Campbella.

„Jednou večer,“ vzpomínala Ann, „… když jsme se s manželem doma v Kirtlandu modlili k Otci, aby nám ukázal cestu, na nás spočinul Duch a dům zahalil oblak. … Prostoupila nás posvátná bázeň. … Slyšeli jsme hlas… řkoucí: ‚Připravte se na přijetí slova Páně, neboť přichází.‘“

Ve státě New York, stovky kilometrů odtud, Pán řekl Josephu Smithovi, aby vyslal misionáře kázat evangelium. Když tito misionáři – vedení Oliverem Cowderym a Parleym P. Prattem – kázali v Kirtlandu, Ann si je vyslechla a později napsala: „Poznala jsem, že to je hlas Dobrého pastýře.“ Svědectví misionářů, dalších věřících, jako byli Lucy a Isaac Morleyovi, a co je nejdůležitější, svědectví Ducha Svatého je vedla k tomu, aby uzavřeli posvátné smlouvy. V listopadu 1830 se Ann a Newel dali pokřtít do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Ilustrace: Paul Mann

Setkání s Prorokem Josephem

V jiném zjevení bylo Svatým řečeno, že mají „jíti do Ohia“, kde obdrží „požehnání takové, jaké není známo mezi dětmi lidskými“ (Nauka a smlouvy 39:14–15; viz také 37:1).

Joseph a Emma Smithovi přijeli do Kirtlandu v únoru 1831 a Newel a Ann je na měsíc vzali k sobě domů. O osmnáct měsíců později znovu Josephovi a Emmě poskytli ubytování ve svém přestavěném obchodě.

Whitneyovi začali jasněji chápat svou věčnou identitu. Později téhož roku Pán zjevil Proroku Josephovi, že Newel má v Kirtlandu sloužit jako biskup. Newel odvětil: „Nedovedu si představit, že bych byl biskup, bratře Josephe; ale pokud říkáš, že je to Pánova vůle, tak to zkusím.“

Joseph odpověděl: „Nespoléhej jen na má slova. Jdi a zeptej se Otce sám.“

Newel se pomodlil a nato uslyšel hlas z nebe, který řekl: „Tvá síla je ve mně.“

Pro Newela a Ann to bylo období růstu, kdy se společně snažili dodržovat své smlouvy. Ann popsala jeden ze způsobů, jakým sloužili druhým:

„Podle vzoru našeho Spasitele… jsme se rozhodli uspořádat hostinu pro chudé…; pro chromé, kulhavé, hluché, slepé, zestárlé a nemohoucí.

Tato hostina trvala tři dny a během této doby byli zváni všichni z okolí Kirtlandu, kteří chtěli přijít. … Podle mě to byly vskutku „hody z věcí tučných“ [Izaiáš 25:6]; období radosti, na které nelze zapomenout.“

Newel později sloužil s Josephem Smithem jako misionář a jako společník ve Sjednocené společnosti, což bylo obchodní družstvo zajišťující potřeby Svatých. Výtěžek z jeho obchodu financoval velkou část růstu Církve v Kirtlandu a Missouri a on sám sloužil Církvi mnoha dalšími způsoby. A co je možná nejdůležitější, Ann a Newel měli 14 dětí a 10 z nich vychovali až do dospělosti.

Shromažďovali se i další, aby budovali kůly Sionu. Kimballovi, Youngovi, Crosbyovi, Tippetsovi a mnozí další se snažili zaměřovat svůj život na evangelium Ježíše Krista. Každý z nich s sebou přinesl určitou energii a konkrétní talenty. Ona první zjevení pro ně byla zdrojem vedení, pokárání i ujištění a řídila rozrůstající se Církev.

Pro první členy Církve, kolektivně i individuálně, bylo získání zaslíbeného obdarování mocí ústředním bodem jejich časného i duchovního úsilí (viz Nauka a smlouvy 38:32).

Pán jim opakovaně přikazoval, aby postavili chrámy v Kirtlandu a ve státě Missouri. V Kirtlandu se Svatým s heroickým úsilím podařilo postavit pozoruhodnou budovu. Byla výsledkem jejich nejlepšího úsilí vybudovat něco, co by bylo hodno Pána Ježíše Krista. Tento chrám stojí dodnes. Newelův obchod spolu s jeho nedalekou draslovnou tvořily klíčovou součást kirtlandského hospodářství, které podporovalo stavbu chrámu.

V roce 1836 se v chrámu zjevil Spasitel a úsilí Svatých přijal. Slíbil, že Jeho lid „se bude velice radovati v důsledku požehnání, jež budou vylévána, a obdarování, kterým služebníci moji byli obdarováni v tomto domě“ (Nauka a smlouvy 110:9). Poté přišli Mojžíš, Elias a Eliáš a předali klíče, které jsou zcela zásadní pro tuto poslední dispensaci (viz Nauka a smlouvy 110:11–16).

Pronásledování a světské starosti

Nadcházející dny měly být pro Svaté, včetně Whitneyových, zkouškou. Během celonárodního hospodářského útlumu a paniky v bankovnictví se mnozí obrátili proti Církvi a Prorokovi. Když bylo Newelovi přikázáno přesunout se do státu Missouri, váhal. Do svého obchodu v Kirtlandu vložil celý svůj život. Velká část bohatství, které tento obchod vyprodukoval, držela Církev při životě. Jak by mohl jen tak odejít?

Pán ho pokáral za to, že věnuje příliš mnoho pozornosti světským věcem, a za „malost duše“ (Nauka a smlouvy 117:11). Newel učinil pokání a uposlechl. Usadil se v Nauvoo ve státě Illinois, kde dál sloužil jako biskup a později jako předsedající biskup.

V Nauvoo se střediskem časné a duchovní aktivity stal opět chrám. Když začaly růst zdi chrámu, Pán prostřednictvím svého proroka zorganizoval Pomocné sdružení. Emma Smithová byla jeho první presidentkou a Sarah Clevelandová a Ann Whitneyová byly jejími rádkyněmi. Emma delegovala Ann důležité povinnosti a požádala ji, aby organizaci vedla v její nepřítomnosti.

Pán pokračoval ve zjevování chrámových obřadů Prorokovi. V roce 1842, když chrám Nauvoo ještě nebyl dokončen, Joseph Smith shromáždil církevní vedoucí, včetně Newela, v horním patře svého obchodu z červených cihel a vykonal obřad obdarování. Když byla zasvěcena část chrámu – podkroví – vykonávala Ann s Newelem před odjezdem do údolí Solného jezera obdarování pro další Svaté.

Ann a Newel na cestě smlouvy hledali Spasitele, činili pokání, sloužili celým srdcem, zasvěcovali svůj čas a majetek, přinášeli oběti a radovali se. Poznali Ježíše Krista a považovali se za děti smlouvy. Miliony lidí po nich se řídily a řídí týmž vzorem tím, že uzavírají posvátné smlouvy, žijí podle nich a budují Pánovo království. Snaha poznat jejich příběhy nám pomáhá v obdobích klidného života i zkoušek.

Ann na sklonku života napsala: „Když pocítíte, že jste získali určitý malý vhled do Božích záměrů týkajících se vašeho stvoření, … dokážete si uvědomit, že stojí za to, abyste pro to žili, že stojí za to, abyste pro to trpěli? Může být nějaká oběť příliš velká, … pokud chceme kráčet ve šlépějích našeho Mistra?“