Radostné zvěsti lásky a radosti

V jednom lesíku nastal pro lidskou rodinu nový den, když se zjevili Bůh Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus a promluvili k mladému Josephu Smithovi v odpověď na jeho modlitbu ohledně toho, do které církve má vstoupit (viz Joseph Smith–Životopis 1:14–20). Ježíš Kristus Josephovi řekl, aby nevstupoval do žádné církve. Slíbil, že v budoucnu bude Josephovi zjevena plnost Spasitelova evangelia.

Mnozí se domnívali, že pro tak důležité dílo byl právě Joseph tím nejméně vhodným kandidátem, a měli pravdu. Byl to nevzdělaný a bezvýznamný chlapec z malé farmy v neznámém městě. Podobně jako někteří řekli o Spasiteli v Jeho době: „A může z Nazaréta co dobrého býti?“ (Jan 1:46), si i nyní mnozí kladli otázku, co dobrého může přinést nevzdělaný 14letý chlapec z Palmyry ve státě New York. Avšak prostřednictvím Josepha – jakkoli se to mohlo zdát nepravděpodobné – Nebeský Otec a Pán Ježíš Kristus uskutečnili něco, co je vskutku pozoruhodné. Toto by nám mělo dávat naději, že i my dokážeme svým malým a skromným způsobem hodnotně a smysluplně přispívat k dílu Páně.

Po určité době Pán na Josepha zavolal „a mluvil… k němu z nebe a dal… mu přikázání“ (Nauka a smlouvy 1:17). Joseph obdržel drahocenná zjevení a životně důležitou nauku, jež vnesly nové světlo do našeho porozumění láskyplnému plánu Nebeského Otce a vykupující lásce Ježíše Krista a moci Jeho smírné oběti. Je pozoruhodné, že tyto radostné zvěsti přišly právě ve chvíli, kdy významný pokrok v dopravě, komunikačních prostředcích a dalších oblastech umožňoval Božímu světlu zářit, a žehnat tak stále většímu počtu Božích dětí.

The Angel Moroni Delivering the Plates to Joseph Smith [Anděl Moroni předává desky Josephu Smithovi], C. C. A. Christensen

Mocné svědectví o Boží lásce

Zjevení se anděla Moroniho Josephu Smithovi bylo pro Znovuzřízení zásadní a bylo mocným důkazem Boží lásky. Moroni pověděl Josephovi o záznamu napsaném na zlatých deskách a zakopaném nedaleko (viz Joseph Smith–Životopis 1:33–34). Josephovi byla později dána „moc z výsosti“ (Nauka a smlouvy 20:8), aby tento záznam přeložil jakožto Knihu Mormonovu, která stojí po boku Bible a je dalším svědectvím o Ježíši Kristu.

Napříč celou Knihou Mormonovou se dočítáme o lidech, kteří stovky let před Kristem věděli o Jeho příchodu, předpovídali ho a toužili po něm. Nacházíme zde také jedinečný záznam o tom, jak se vzkříšený Spasitel osobně zjevil Nefitům a sloužil jim a jak během toho všechny vybídl, aby k Němu přišli a pocítili ránu v Jeho boku a stopy hřebů na Jeho rukou a nohou (viz 3. Nefi 11:14–15). Uzdravil nemocné, chromé a slepé – všechny ty, „kteří byli jakkoli sužováni“ – a potom požehnal malým dětem a modlil se za ně (viz 3. Nefi 17:7–9, 21). Z této posvátné zprávy se dozvídáme mnohé o Spasitelově lásce a soucitu.

Kniha Mormonova svědčí o tom, že „Ježíš je Kristus“. Tato ujištění v Knize Mormonově nám opakovaně připomínají, že náš Otec v nebi a náš Spasitel nás milují více, než si dokážeme představit.

Znovuzřízení pokračovalo tím, že se Josephu Smithovi zjevili další nebeští poslové. „Vzkříšený Jan Křtitel znovuzřídil pravomoc křtít ponořením na odpuštění hříchů. Tři z původních dvanácti apoštolů – Petr, Jakub a Jan – znovuzřídili apoštolství a klíče kněžské pravomoci. Přišli i další, včetně Eliáše, který znovuzřídil pravomoc spojovat rodiny na věky ve věčných vztazích, jež přesahují smrt.“

6. dubna 1830 založil Ježíš Kristus prostřednictvím Proroka Josepha církev podle vzoru plnohodnotné církve, kterou Ježíš zorganizoval v novozákonní době (viz Články víry 1:6) a v níž je „základ apoštolský a prorocký, kdež jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus“ (Efezským 2:20). Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů zpřístupňuje požehnání plynoucí ze znovuzřízené kněžské moci všem Božím dětem, které se připraví na jejich přijetí.

President Russell M. Nelson nás učil, že když se obrátíme k Nebeskému Otci a k našemu Spasiteli, můžeme nacházet radost v každodenním pokání. Každému, kdo se cítí sklesle nebo má pocit, že není dost dobrý nebo že nikam nepatří, pravím, že všichni jsou zváni, aby přišli ke Kristu a do Jeho Církve. Církev není klášterem pro dokonalé, ale nemocnicí pro nemocné. Starší Dieter F. Uchtdorf z Kvora Dvanácti apoštolů nám připomíná, že „nepřicházíme [do církve] proto, abychom skrývali své problémy, ale abychom je vyléčili“.

V církvi nacházíme radost v příležitostech zajímat se o druhé, s láskou jim sloužit a dělit se o osobní zkušenosti s hojností Kristovy dobrotivosti. Můžeme být „počítáni mezi lid církve Kristovy“ a může být na nás „pamatováno a [můžeme] býti vyživováni dobrým slovem Božím“ (Moroni 6:4). To je úžasné požehnání!

Prorok Joseph Smith jednou prohlásil: „Nyní, co slyšíme v evangeliu, které jsme obdrželi? Hlas veselí! Hlas milosrdenství z nebe; a hlas pravdy ze země; radostné zvěsti pro mrtvé; hlas veselí pro žijící a mrtvé; radostné zvěsti veliké radosti.“ (Nauka a smlouvy 128:19.)

Tyto radostné zvěsti přicházejí proto, že nás Nebeský Otec a Jeho Milovaný Syn Ježíš Kristus milují a přejí si – více než cokoli jiného – přivítat nás zpět ve své přítomnosti, abychom mohli na věky vést takový život, jaký vedou Oni. Znovuzřízení ukazuje, že učinili vše potřebné pro to, aby se toto stalo pro nás všechny velkolepou možností. Na své věčné pouti budeme zakoušet zkoušky a těžkosti, ale jsme tu proto, abychom v tomto životě i v životě příštím „mohli míti radost“ (2. Nefi 2:25). Prorok Joseph to věděl lépe než většina ostatních lidí.

Joseph čelil častému protivenství a pronásledování, a přesto si uchoval „přirozeně veselou povahu“ (Joseph Smith–Životopis 1:28). Zůstal radostný, silný a houževnatý a vykonal neobyčejné dílo, které mu bylo svěřeno. Vzdávám hold všem prvním Svatým, kteří Proroku Josephu Smithovi věřili, podporovali ho a následovali ho a kteří se zasvětili budování Církve. Jsme jim velmi zavázáni vděčností a ctí.

V počátcích Církve to nebylo jednoduché; a jednoduché to nemusí být ani v nynější době. Avšak proces Znovuzřízení stále probíhá. S Ježíšem Kristem v čele této Církve nás budou nadále vést žijící proroci. Nadále se budou stavět domy Páně, aby nás požehnání věčných smluv s Bohem mohla spojovat s Ním a s našimi blízkými na obou stranách závoje (viz Matouš 16:19). Když se budeme řídit Spasitelovým příkazem pást Jeho ovce a dělit se o Jeho evangelium, láska Boha a Ježíše Krista se rozšíří do celého světa. Budeme svědky toho, jak se pravdy týkající se Znovuzřízení šíří způsoby a na taková místa, jaká by byla v Josephově době stěží představitelná.

Když tyto drahocenné pravdy přijmeme a budeme podle nich žít, budeme moci nacházet sílu a velikou radost – tak jako Prorok Joseph. Výzva, kterou Joseph pronesl ke Svatým ve své době, platí i pro nás dnes: „Nepůjdeme dál v tak veliké věci? Jděte kupředu, a ne zpátky. Odvahu, … a dál, dál k vítězství! Nechť se srdce vaše raduje a je nesmírně radostné.“ (Nauka a smlouvy 128:22.)

Kéž radostné zvěsti lásky a radosti, které nám Znovuzřízení přináší, žehnají našemu životu a udávají mu směr – nyní i kdykoli jindy.