Musím být dokonalý?

Henry pomalu vešel do třídy Primárek. Když dosedl na židli, cítil, jak mu ztěžkly nohy.

Jeho učitel, bratr Rass, se na něj usmál. „Jsi připraven říct nám něco o chrámech?“ zeptal se.

„Jo,“ odpověděl Henry.

Proč jsem to řekl? pomyslel si Henry, když se posadil. Necítil se připravený. Vůbec.

Jejich třída Primárek se učila píseň „Tak rád se dívám na chrám“. Dostali za úkol, aby promluvili o návštěvě chrámu.

Ale Henrymu bylo smutno. Chtěl jít do chrámu, až bude dost velký, ale měl pocit, že dělá příliš mnoho chyb.

Henryho kamarádi se jeden po druhém postavili. Byli šťastní a nadšení, když mluvili o tom, že jednou půjdou do chrámu. Henry se cítil hůř a hůř.

Potom nastal čas zpívat. Henry zpíval s ostatními dětmi: „Já se připravím už v dětství svém, tím splním povinnost svou.“

Jak se mohu připravit na návštěvu chrámu, když dělám tolik chyb? pomyslel si Henry. Sesul se na židli níž.

Když píseň skončila, bratr Rass se k němu naklonil. „Jsi v pořádku?“ zeptal se Henryho.

Henry se díval na své ruce. Pak tiše řekl: „Chci jít do chrámu, ale bojím se, že toho nejsem hoden.“ Zhluboka se nadechl. „Ne vždy vycházím se svou rodinou. Zapomínám dělat své domácí práce. Dělám příliš mnoho chyb. Opravdu musím být dokonalý?“

Bratr Rass se laskavě usmál. „Být způsobilý pro vstup do chrámu neznamená, že musíš být dokonalý. Můžeme být způsobilí díky tomu, že budeme důvěřovat Ježíši Kristu a upřímně se snažit dodržovat přikázání. Všichni děláme chyby, ale můžeme činit pokání a být znovu čistí.“

Henry se posadil trochu rovněji.

„Jsem si jist, že Nebeský Otec je na tebe hrdý, že ses snažil chovat správně,“ řekl bratr Rass.

Henry se zamyslel nad několika dobrými věcmi, které ten týden udělal. Uvařil s maminkou večeři, pomohl sestře s úkoly a ve škole pozdravil nového chlapce.

Tíha Henryho obav se začala zmírňovat. Věděl, že Duch Svatý mu pomáhá pociťovat klid.

Když byla řada na Henrym, aby se podělil, usmál se a postavil se. „Chci dál činit pokání a stávat se více takovým, jako je Ježíš Kristus, abych mohl jednoho dne vstoupit do chrámu,“ řekl.

Henry se cítil šťastný, když se posadil. Jednoho dne bude moci uzavřít posvátné smlouvy s Bohem v chrámu. Chtěl se na to co nejlépe připravit!

Ilustrace: Gail Armstrong