„Majin hřejivý verš z písem“, Kamarád, listopad 2024, 14–15.
Majin hřejivý verš z písem
„Nevím, jestli mám nějaký oblíbený verš z písem,“ řekla Maja.
Tento příběh se odehrál ve Slovinsku.
Maja se posadila na schody jejich domu a opřela si bradu o dlaně. Mezi vysokými stromy zářily jasné a hřejivé sluneční paprsky. Vzduch voněl čerstvým jehličím.
Maminka vyšla ven a posadila se vedle Maji. „Na co myslíš?“
„Mám se v Primárkách podělit o svůj oblíbený verš z písem,“ odpověděla Maja. „Já ale nemám jen jeden oblíbený. A nevím, který si vybrat.“
Maminka přikývla. „Vybrat si oblíbený verš z písem je těžké.“ Podívala se na stromy a pak vstala. „Mám nápad.“
Maminka se vrátila dovnitř. Když přišla zpět, držela v ruce písma. „Začněme příběhem. Jaký je tvůj oblíbený příběh z písem?“
Maja se zamyslela. „Líbí se mi, jak Ježíš navštívil Nefity.“
Maminka listovala stránkami Knihy Mormonovy. „Ten příběh začíná ve 3. Nefim.“ Ukázala na stránku. „Budeme se střídat ve čtení a vybereme verše, které se nám líbí.“
Maja přikývla a poslouchala, jak maminka čte. Maminka četla o tom, jak Ježíš Kristus povolal své učedníky. Četla o mírotvorcích a modlitbě.
Pak přišla řada na Maju. Po přečtení jednoho z veršů se zastavila. Měla pocit, že slunce svítí tak jasně, až ji to hřálo u srdce.
Podívala se na maminku. „Ten se mi líbí.“
„Mně taky. Co se ti na něm líbí?“ zeptala se maminka.
Maja pokrčila rameny a na tváři se jí objevil úsměv. „Je o Ježíšovi. A já se díky tomu cítím šťastná.“
Maminka se také usmála. „To je skvělý způsob, jak zjistit, že jsi našla oblíbený verš. Chceš se o něj podělit v Primárkách?“
Maja nadšeně přikývla. „Pomůžeš mi se ho naučit?“
„Samozřejmě!“ řekla maminka.
Maminka a Maja procvičovaly jedno slovo za druhým. Ptáci mezitím cvrlikali na stromech, jako by se také učili.
Maja procvičovala svůj nový oblíbený verš z písem celý týden. V neděli ráno byla trochu nervózní. Svůj verš si procvičovala i během dlouhé cesty na shromáždění.
V Majiných Primárkách bylo jen několik dětí. Ale když vešla do třídy, měla pocit, jako by jí v břiše poletovali motýli.
Když Maja přišla na řadu, aby se podělila o verš z písem, postavila se a zhluboka se nadechla. „Vizte, já jsem zákon a světlo,“ řekla. „Hleďte ke mně a vytrvejte do konce a budete žíti; neboť tomu, kdo vytrvá do konce, dám věčný život.“
Když Maja skončila, posadila se a usmála. Dokázala to! Nervozita byla pryč a hřejivý, sluncem prozářený pocit se vrátil. Věděla, že její oblíbený verš z písem jí tento pocit přinese, kdykoli ho bude potřebovat.
Ilustrace: Chloe Dominique