„Modlitba za Alejandra“, Kamarád, listopad 2024, 32–33.
Modlitba za Alejandra
„Ví Ježíš, jaké to je mít rakovinu?“ zeptal se Gerardo.
Tento příběh se odehrál v Salvadoru.
Gerardo dojel na kolečkových bruslích k předním schodům jejich domu. Auto mamá stálo na příjezdové cestě. To znamenalo, že ona i jeho starší bratr Alejandro se již vrátili od lékaře. Gerardo si sundal brusle a vběhl dovnitř.
„Gerardo?“ zavolala mamá. „Jsme tady!“
Gerardo vešel do obývacího pokoje. Alejandro ležel na pohovce. Mamá seděla vedle něj. Vypadala ustaraně.
Gerardo si také dělal starosti. Minulý týden zjistili, že Alejandro má rakovinu. Byl velmi nemocný.
Alejandro se ale posadil a usmál se, když Gerardo vešel. „Ahoj! Měl jsi hezký den?“
„Ano, ale jak to šlo u doktora?“ zeptal se Gerardo.
„Říká, že budu muset jít na operaci,“ odpověděl Alejandro.
Mamá přikývla. „Ale nejlepší doktoři, kteří mu mohou pomoci, jsou v dětské nemocnici. Ale protože je Alejandrovi 14 let, je příliš starý na to, aby se tam o něj postarali. Budeme muset najít jiné místo.“
Gerardovi se sevřel žaludek. Co by se stalo, kdyby pro Alejandra nedokázali najít pomoc? Zhoršila by se Alejandrova rakovina?
Gerardo odešel do svého pokoje. Potřeboval přemýšlet.
V Primárkách se Gerardo dozvěděl, že Nebeský Otec mu bude vždy naslouchat. Gerardo věděl, že Ho vždy může požádat o pomoc.
A tak poklekl u postele a založil si ruce. „Drahý Nebeský Otče, prosím, pomoz Alejandrovi,“ modlil se. „Prosím, pomoz nám najít lékaře, kteří budou moct provést tu operaci.“
Mamá ho brzy zavolala k večeři. Udělala pupusy, Gerardovo oblíbené jídlo. Gerardo se zakousl do tlusté grilované tortilly plněné sýrem a fazolemi. Ale stále si dělal starosti o svého bratra.
Alejandro do své pupusy kousl jen párkrát. Mračil se a pohyboval se velmi pomalu.
Mamá si toho musela také všimnout. „Co kdybychom se podívali na nějaké církevní video?“ zeptala se. Rádi sledovali videa o Ježíši Kristu, když byli smutní.
„Dobře.“ Gerardo sklidil nádobí a mamá zatím připravila video. Pak se všichni posadili a dívali se.
Ježíš Kristus se ve videu modlil v zahradě u stromu. Gerardo ten příběh znal. Byl to okamžik, kdy Ježíš trpěl předtím, než zemřel na kříži.
Když video skončilo, Gerardo pociťoval klid a pokoj. Ale měl otázku. „Proč musel Ježíš tolik trpět?“ zeptal se.
Mamá Gerarda i Alejandra objala. „Ježíš se rozhodl tu bolest prožít, protože nás miluje. Pociťoval všechnu tu bolest, kterou procházíme.“
Gerardo se podíval na Alejandra. „Ježíš ví, jaké to je mít rakovinu?“
„Ano, ví,“ odpověděla mamá. „Ví, jak je to těžké. A protože ví, jaké to je, ví také, jak nám pomoci.“
Gerarda zalil hřejivý pocit, jako by byl zabalený do velké přikrývky. Nebeský Otec a Ježíš Kristus znají jeho rodinu a mají ji rádi. Věděli, jak Alejandrovi pomoci.
Když se Gerardo druhý den vrátil ze školy, našel maminku, jak balí tašku.
„Dobré zprávy!“ zvolala. „Mluvila jsem s lékařem z dětské nemocnice. Pomůžou Alejandrovi. Zítra půjde na operaci.“
Gerardo mamá pevně objal. „Nebeský Otec nám pomáhá! Můžeme se pomodlit a poděkovat Mu?“
„Skvělý nápad,“ řekla mamá. „Pojďme za Alejandrem.“
Když se společně modlili, pociťoval Gerardo pokoj. Nebeský Otec jeho modlitbu vyslyšel! Alejandro teď půjde na operaci, kterou potřebuje. Gerardo věděl, že Ježíš Kristus rozumí tomu, čím si procházejí. A vždy jim bude v jejich zkouškách pomáhat.
Ilustrace: Ricardo Guerrero