Ngaahi Fakataha Lotu ʻo e Fineʻofá
Naʻe Hoko pea Fakataumuʻa ʻa e Feilaulau ʻa Sīsū Kalaisí Maʻau


8:52

Naʻe Hoko pea Fakataumuʻa ʻa e Feilaulau ʻa Sīsū Kalaisí Maʻau

Fakataha Lotu ʻa e Fineʻofá ki he 2026: Ko Ha Fakataha Fakaemāmani Lahi ʻa e Houʻeiki Fafiné

Sāpate, 8 Māʻasi, 2026

Siʻi ngaahi tokoua, ʻoku ou houngaʻia maʻu pē ke kau fakataha mo kimoutolu. Pe ko e fakataha tonu pe ʻi he laumālié, ʻoku ongo kiate au hoʻomou faivelengá mo e leleí. ʻE tāpuekina kimoutolu ʻi hono fakaaʻu ʻa e ʻofa mo e fakafiemālie ʻa e Fakamoʻuí ki he niʻihi ʻoku mou feohí. ʻOku mau ʻofa atu mo lotua kimoutolu.

Naʻá ku ʻaʻahi ki ha kalasi nesilī ʻi he ngaahi taʻu lahi kuohilí. Naʻe ʻikai ʻi ai ʻa e taki nesilií ʻi he ʻaho ko iá, peá u fakatokangaʻi naʻe ʻikai ke teuteuʻi ha lēsoni. Naʻá ku sio ki he kōpaté ʻo maʻu ha tohi lēsoni ai peá u fili ha lēsoni fekauʻaki mo e ʻofa ʻa e ʻOtuá. Naʻe ʻi ai ha tā ʻo e fānau mei he funga ʻo e māmaní ʻo ne fakafofongaʻi e ʻofa ʻa e ʻOtuá ki he tokotaha kotoa pē. Naʻá ku fehuʻi ki he kiʻi kalasi nēsilií pe ʻe lava fēfē ke aʻu mai e ʻofa ʻa e ʻOtuá kiate kinautolu kotoá. Naʻe hiki hake ʻa Siale ko e taha ʻo e tamaiki tangata loto-vēkeveké ʻa hono ongo nimá mo kaila, “ʻOku LAHI e ʻofa ʻa e ʻOtuá!” Moʻoni ʻaupito, Siale Ko e moʻoni ʻoku “lahi” e ʻofa ʻa e ʻOtuá. Ko ʻEne ʻofá ʻoku “ope mai ia kiate [kitautolu]” pea ʻoku tatau ia ki Heʻene fānaú takitaha. ʻOku tōfuhia ʻa e taha kotoa ʻi Heʻene ʻofá. Hangē ko e akonaki ʻa e ʻAposetolo ko Paulá:

“He ʻoku ou ʻilo pau, ʻe ʻikai ʻi he maté, pe ʻi he moʻuí, pe ʻi he kau ʻāngeló, pe ʻi he kau pulé, pe ʻi he ngaahi mālohí, pe ʻi he ngaahi meʻa ʻi hení, pe ʻi he ngaahi meʻa ʻe hokó.

“Pe ʻi he māʻolunga, pe ʻi he māʻulalo, pe ʻi ha meʻa kehe ʻe taha kuo ngaohi, ʻe ʻikai mafai ia ke fakamāvae ʻa kitautolu mei he ʻofa ʻa e ʻOtuá, ʻa ia ʻoku ʻia Kalaisi Sīsū ko hotau ʻEikí.”

ʻOku fakahaaʻi mahino ʻa e ʻofa lahi ʻa e ʻOtuá ʻo fakafou ʻi he meʻaʻofa ʻaloʻofa ʻa Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí. ʻOku fakafehokotaki kitautolu ʻe heʻetau ngaahi fuakavá kiate Ia mo Hono mālohi Fakaleleí. Koeʻuhí ko Ia, te tau lava ʻo fakatomala mo liliu. Koeʻuhí ko Ia, te tau lava ʻo maʻu ha mālohi mo ha ivi malava ʻoku mahulu hake ʻi he meʻa ʻoku tau lavá. Koeʻuhí ko Ia, te tau lava ʻo maʻu ʻa e nonga fakalangi mo e fakapapau “ʻe fakaleleiʻi ʻa e meʻa kotoa pē.”

Naʻe hāʻele mai ʻa Sīsū Kalaisi ke tokoni ke tau kātekina ʻetau kavengá mo fuesia ʻa e meʻa he ʻikai ke tau lavá pea naʻe ʻikai fakataumuʻa ke tau fuesia ʻiate kitautolu pē. Tuku muʻa ke u vahevahe atu ha sīpinga fakataautaha.

ʻI ha taimi kimuʻa atu, naʻá ku fakatokangaʻi ʻoku ou ʻi ha tūkunga faingataʻa naʻá ku ongoʻi taʻefiemālie ai pea ʻikai haʻaku mahuʻinga. Naʻe kamata ke kāvea ʻe he tūkungá ʻeku fakakaukaú mo hoku iví. Naʻá ku fifili pe ko e hā naʻá ku hohaʻa lahi pehē ai ki aí. Naʻá ku feinga ke tokoni, angaʻofa, mo fetuʻutaki mahino, ka naʻe ʻikai liliu ha meʻa ia. Naʻá ku ongoʻi lōmekina peá u fakaʻamua moʻoni ha fakafiemālie mo ha nonga.

Lolotonga ʻeku faingataʻaʻiá, naʻá ku tūʻulutui ʻi hoku veʻe mohengá ʻi ha efiafi ʻe taha ʻo kamata ke lotu ki heʻeku Tamai ʻi Hēvaní. Naʻe ʻikai pē ke u toe lavaʻi. Naʻá ku tangi peá u talaange, “ʻOku ʻikai ke u toe lava ʻo fuesia ʻeni, ʻoku fuʻu tōtuʻa ia, kuo pau ke ʻoatu ʻeni Maʻau. Te Ke lava nai ʻo toʻo ia, fakamolemole? ʻOku ou ʻoatu ia kiate koe. Fakamolemole, tokoni mai.” Naʻá ku kole ha tokoni ʻo fakafou ʻi he ʻaloʻofa ʻa Hono ʻAló. Naʻá ku manatuʻi ʻi he momeniti ko iá naʻe mamahi ʻa Sīsū Kalaisi maʻaku mo fua ʻeku ngaahi mamahí, pea ʻe lava ke toʻo atu ʻa e mafasia ko ʻení ʻo fakafou ʻiate Ia. Naʻá ku ongoʻi fakafokifā ha ʻamanaki lelei, ʻo tatau mo e aʻusia ʻa ʻAlamā ko e siʻí, ʻa ia naʻá ne manatuʻi ʻa e mālohi ʻo e Fakalelei ʻa e Fakamoʻuí, peá ne pehē, “ʻI he nofo ʻi hoku ʻatamaí ʻa e fakakaukau ko ʻení, naʻá ku tangi ʻi hoku lotó: ʻE Sīsū, ʻa koe ko e ʻAlo ʻo e ʻOtuá, ʻaloʻofa mai kiate au, ʻa ia ʻoku ou ʻi he ʻahu ʻo e mamahí.”

ʻI he ʻaho hono hokó, naʻe kamata ke fetongi ʻe he melinó ʻa e mafasiá. Ko ha nonga naʻe mahulu hake ʻi he meʻa naʻe mahino kiate aú. Ko ha nonga naʻe ʻi he toʻukupu ʻo e Tamaí mo e ʻAló ʻa e tūkunga ko ʻení pea naʻe ʻikai ʻaʻaku ke fuesia. ʻI heʻeku fili ke fakafalala kiate Kinaua ʻeku kavenga mafasiá, naʻá ku ongoʻi ʻEna ʻofá mo e fakafiemālié pea naʻe tataki au ke u ʻiloʻi ʻa e founga ke maʻu ai ʻa e poupou naʻá ku fiemaʻú.

Naʻe hū foki ki hoku lotó mo e ʻatamaí ha fakakaukau maʻongoʻonga ange ʻi he ngaahi ʻaho mo e ngaahi uike naʻe hoko mai aí. Naʻe ʻikai ke u fakatokangaʻi ʻe lava ha fakakaukau ʻoku ofi ange ki he founga ʻo e ʻafio mai ʻa e ʻOtuá ʻo hoko ko ha meʻaʻofa mālohi fau ʻi hono ikunaʻi ʻa e ngaahi faingataʻa ʻoku tau fehangahangai mo iá. Naʻe tokoni ia ke mahino kakato ʻa e tūkunga ko ʻení. Naʻe hoko ia ʻo hangē ko hono fakamatalaʻi ʻe he ʻEikí “ko [ha] kiʻi momoʻi meʻa” ʻi hono fakafehoanaki ki he “ngaahi meʻa mamafa angé.”

Naʻe ʻikai mole atu ʻa e tūkunga faingataʻá, ka naʻe ʻikai ke ne fakamamahiʻi au ʻi he founga tatau mo ia kimuʻá, pea naʻe ʻikai ke toe kāpui ʻe he tūkungá ʻa ʻeku fakakaukaú. Naʻe hoko moʻoni ia ko ha mana. Ko Ia tokotaha pē te Ne lava ʻo ʻai ʻa e faʻahinga kavenga mafasia ko ʻeni ʻo e laumālié ke hoko ʻo “maʻamaʻá.”

Lolotonga hono maʻu ʻa e fakanonga ko ʻení, naʻá ku lau ʻa e folofola ko ʻení mei he palōfita ko Seinosí, ʻa ia ʻokú ne fakamatalaʻi ʻeku aʻusiá: “Pea naʻá ke ʻafio mai kiate au koeʻuhi ko hoku ngaahi mamahí pea mo hoku loto-fakamoʻomoʻoní; pea koeʻuhi ko ho ʻAló kuó ke ʻaloʻofa … ai kiate au, ko ia te u tangi ai kiate koe ʻi hoku ngaahi mamahi kotoa pē, he ʻoku ʻiate koe ʻeku fiefiá; he kuó ke taʻofi ʻa hoʻo ngaahi tauteá meiate au, koeʻuhi ko ho ʻAló.”

Siʻi ngaahi tokoua, tau fili muʻa ke tui kia Sīsū Kalaisi pea kolea ʻa e tokoni ʻoku tau fiemaʻú ʻo fakafou ʻi he mālohi ʻo ʻEne Fakaleleí. ʻI he taimi ʻe niʻihi te tau fakatokangaʻi ʻoku tau ʻi he tuʻunga “ʻotomētiki” ʻa ia ʻoku angamaheni ke tau tui ʻe tokoniʻi kitautolu ʻe he ʻOtuá, ka ʻoku ʻikai ke tau kole fakamātoato kiate Ia ʻi he tui, ʻo fili ke tui te Ne lava moʻoni pea kuo pau ke Ne tokoniʻi kitautolu. ʻOku ou tui ʻoku ʻamanaki mai ʻetau Tamai Hēvaní te tau kolea ʻa e tokoni ʻoku tau fiemaʻú ʻi he loto-fakamātoato mo e tui ko e feilaulau ʻa Sīsū Kalaisí naʻe hoko pea Fakataumuʻa ia MAʻAU. Naʻe hoko pea ʻoku fakataumuʻa ʻEne Fakaleleí mo ʻEne mamahí, maʻau. ʻOkú Ne ʻofa ʻiate koe mo finangalo ke fakamoʻui mo tāpuekina koe ʻaki ʻa e tokoni ʻokú ke fiemaʻú, ʻi he taimí ni pea taʻengata. Pea ʻokú Ne maʻu ʻa e mālohi ke fai ia ʻi heʻetau ngāue ʻaki ʻetau tuí, moʻui ʻaki ʻetau ngaahi fuakavá, mo fili ke tui kiate Iá.

Naʻe akoʻi ʻe Palesiteni Tāleni H. ʻOakesi: “Tuʻunga ʻi hono foua ʻe he Fakamoʻuí ʻa e fakaleleí ʻi he moʻui fakamatelié, ʻokú Ne lava ai ke fakafiemālieʻi, fakamoʻui, mo fakaivia ʻa e tangata mo e fefine ʻi he potu kotoa pē, ka ʻoku ou tui te Ne toki fai pē ia maʻanautolu ʻoku fekumi kiate Ia mo kole ʻEne tokoní. … ʻOku tau taau ke maʻu ʻa e tāpuakí ʻi he taimi ʻoku tau tui ai kiate Ia mo lotua ʻEne tokoní.”

Naʻe ʻikai fakataumuʻa ke tau foua hotau ngaahi faingataʻaʻiá mo e loto-mamahí ʻiate kitautolu pē. Naʻe fakataumuʻa ke tau maʻu ha Fakamoʻui, ko ha Tokotaha ʻoku fakataautaha Hono mālohi fakalangí, ʻofá, mo e fakafiemālié. ʻOkú Ne finangalo ke fakafiemālieʻi mo fakanonga ʻa e laumālie ʻoku mamahí.

ʻOkú ke lava nai ʻo fanongo ki Heʻene folofola atu kiate koé ʻo hangē ko ʻEne folofola ki he kakai ʻo ʻAlamaá ʻi honau ngaahi faingataʻaʻiá?

“Hanga hake homou ʻulú pea fiemālie, he ʻoku ou ʻiloʻi ʻa e fuakava kuo mou fai kiate aú; pea te u fuakava mo hoku kakaí pea fakahaofi ʻa kinautolu mei he nofo pōpulá.

“Pea te u fakamaʻamaʻa foki ʻa e ngaahi kavenga [ʻi] homou ngaahi umá, ke ʻoua naʻa mou ongoʻi ia ʻi homou tuʻá, lolotonga hoʻomou ʻi he nofo pōpulá; pea te u fai ʻeni koeʻuhí ke mou tuʻu ko e kau fakamoʻoni kiate au ʻamui, pea ke mou ʻiloʻi fakapapau ko au ko e ʻEiki ko e ʻOtuá, ʻoku ou tāpuakiʻi hoku kakaí ʻi honau ngaahi faingataʻaʻiá.”

Ko e hingoa ʻo e tā valivali naʻá ku vahevahe ʻi heʻeku lea fakamuimui ʻi he Konifelenisi Lahí ko e “Pea Naʻá Ku Inu.” ʻOku maʻu ia mei he folofola tonu pē ʻa e Fakamoʻuí ʻi he Tokāteline mo e Ngaahi Fuakavá ʻi Heʻene fakamatalaʻi ʻEne mamahi lahi ʻi Ketisemaní:

“ʻA ia ko e mamahi naʻe langaki ai ʻa ʻeku tetetete ʻaʻaku, ʻa ia ko e ʻOtuá, ko e tokotaha ʻoku mālohi tahá, koeʻuhí ko e mamahí, pea mo e tafe ʻa e totó ʻi he ava kotoa ʻo hoku kilí. …

“Ka neongo iá, kae tuku ʻa e lāngilangí ki he Tamaí, pea naʻá ku inu ai ʻo fakaʻosi ʻa ʻeku ngaahi teuteu ki he fānau ʻa e tangatá.”

Naʻe inu ʻe he Fakamoʻuí kae lava ke tau fakatomala mo maʻa. Naʻá Ne inu kae lava ke fakamālohia, tokoniʻi, mo fakamoʻui kitautolu. Naʻá Ne inu ke toʻo ʻetau ngaahi kavengá mo ʻomi ʻa e melinó kiate kitautolu. Naʻá Ne inu kae lava ke tau foki ki he ʻao ʻo e Tamaí pea nofo mo kinautolu ʻoku tau ʻofa aí ʻo taʻengata. Naʻá Ne inu koeʻuhí ko ʻEne ʻofa ʻiate koe mo aú.

Kuo liliu ʻa e ʻuhinga ʻo e tā valivali ko ʻení ʻi he fakalau ʻa e taimí koeʻuhí he kuó u liliu. ʻOku toe loloto ange hoku vā fetuʻutaki mo e mahino ki hoku Fakamoʻuí mo e meʻa kuó Ne fai maʻakú.

ʻE liliu ʻa e anga ʻo ʻetau vakai kiate Ia ʻi heʻetau moʻuí ʻi heʻetau fili ke tui kiate Iá, ako ʻiate Ia, fakatomala, pea tuku ke aʻu ʻa e moʻoni ʻo ʻEne Fakaleleí ki he tapa kotoa pē ʻo ʻetau moʻuí.

ʻOku ou ʻilo ʻoku ʻofaʻi kimoutolu ʻe heʻetau Tamai Hēvaní mo e Fakamoʻuí. ʻOku ou ʻilo ʻoku moʻui ʻa Sīsū Kalaisi; ko Ia ʻa e Huhuʻi ʻo e māmaní. Ko ʻEne Fakaleleí maʻau. Fakatauange te tau kolea ʻi he tui ʻa e meʻa ʻoku tau fiemaʻú pea tau “tuʻu fakalongolongo pē [ke] mamata ki he fakamoʻui ʻa [hotau ʻOtuá],” ko ʻeku lotú ia. ʻI he huafa ʻo Sīsū Kalaisí, ʻēmeni.

Ngaahi Maʻuʻanga Fakamatalá

  1. Te u Maʻu ʻi Fē ʻa e Melinó?,” Ngaahi Himi, fika 63.

  2. Loma 8:38–39.

  3. “Pea kuo folofola ʻa Kalaisi: Kapau te mou tui kiate au te mou maʻu ʻa e mālohi ke fai ʻa e meʻa kotoa pē ʻoku totonu ke fai ʻiate aú” (Molonai 7:33).

    “ʻI heʻetau fakahoko ʻa e ngaahi fuakava lahi ange mo e ʻOtuá, ʻoku tau toʻo kakato ange ai kiate kitautolu ʻa e huafa ʻo Sīsū Kalaisí. Ko hono olá, ʻoku tāpuakiʻi kitautolu ʻe he ʻOtuá ʻaki Hono mālohí ʻo lahi ange. Hangē ko e akonaki ʻa Palesiteni Nalesoní: ‘Ko e tokotaha kotoa pē ʻokú ne fakahoko ha ngaahi fuakava ʻi he vai papitaisó pea ʻi he temipalé—mo tauhi kinautolú—kuo fakalahi ʻene maʻu e mālohi ʻo Sīsū Kalaisí. … Ko e pale ki he tauhi ʻo e ngaahi fuakava mo e ʻOtuá, ko e mālohi fakalangi … ʻokú ne fakamālohia kitautolu ke tau matuʻuaki lelei ange hotau ngaahi faingataʻá, ʻahiʻahí, mo e loto-mamahí.’

    “ʻOku tau hoko ʻo ongongoʻifua fakalaumālie lahi ange. ʻOku tau loto-toʻa lahi ange ke fehangahangai mo e ngaahi tūkunga ngali taʻe-malavá. ʻOku fakamālohia ange kitautolu ʻi heʻetau fakapapau ke muimui kia Sīsū Kalaisí. ʻOku tau fakatomala fakavavevave ange pea tafoki kiate Ia ʻi he taimi ʻoku tau maumaufono aí. ʻOku tau hoko ʻo lelei ange ʻi he vahevahe ʻo ʻEne ongoongoleleí ʻaki Hono mālohí mo e mafaí. ʻOku tau tokoniʻi kinautolu ʻoku faingataʻaʻiá ʻo ʻikai loto-fakamaau. ʻOku tau tauhi maʻu ai pē ʻa e fakamolemoleʻi ʻo ʻetau ngaahi angahalá. ʻOku lahi ange ʻetau maʻu ʻa e nongá, pea ʻoku tau fiefia ange koeʻuhí he ʻoku tau malava maʻu pē ke fiefia. ʻE takatakaiʻi kitautolu ʻe Hono nāunaú, pea ʻe tokangaʻi kitautolu ʻe Heʻene kau ʻāngeló.” (Dale G. Renlund, “Ko Hono Toʻo Kiate Kita ʻa e Huafa ʻo Sīsū Kalaisí,” Liahona, Nōvema 2025, 112)

  4. Neil L. Andersen, “Ko e Hā e Fakakaukau ʻa Kalaisi Kiate Aú?,” Liahona, Mē 2012, 114.

  5. Vakai, ʻĪsaia 53:3–5.

  6. ʻAlamā 36:18.

  7. Vakai, Filipai 4:7.

  8. Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 117:8.

  9. Mātiu 11:30.

  10. ʻAlamā 33:11.

  11. Dallin H. Oaks, “Fakamālohia ʻe he Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí,” Liahona, Nōvema 2015; tānaki atu hono fakamamafaʻí.

  12. Mōsaia 24:13–14; vakai, Mōsaia 24:12–15.

  13. Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 19:18–19; naʻe tānaki atu hono fakamamafaʻí.

  14. ʻEkesōtosi 14:13; vakai, ʻEkesōtosi 14:14.