“Kaum Ob Hlis Ntuj 14–20. ‘Tus Tswv Hais rau Nws Haiv Neeg tias Kuv Yeej Ib Txwm Hlub Nej’: Malakis,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Phau Qub 2026 (2026)
“Kaum Ob Hlis Ntuj 14–20. ‘Tus Tswv Hais rau Nws Haiv Neeg tias Kuv Yeej Ib Txwm Hlub Nej,’”Los, Nrog Kuv Mus: Phau Qub 2026
Kaum Ob Hlis Ntuj 14–20: “Tus Tswv Hais rau Nws Haiv Neeg tias Kuv Yeej Ib Txwm Hlub Nej”
Malakis
Dhau los ntawm tus yaj saub Malakis, tus Tswv qhia Nws haiv neeg hais tias “Kuv yeej ib txwm hlub nej.” Tiam sis cov neeg Ixayees, cov uas raug txom nyem thiab raug ua luag qhev nug hais tias, “Koj hlub peb li cas?” (Malakis 1:2). Tom qab txhua yam uas Ixayees raug, tej zaum lawv xav paub seb lawv zaj keeb kwm puas yog ib zaj txog Vajtswv txoj kev hlub rau Nws cov neeg khi lus. Nyaj yooj yim rau peb pom tias yog ib zaj dab neeg txog tib neeg txoj kev qaug zog thiab kev ntxeev siab. Tiam sis Vajtswv yeej hlub lawv kom tsis tso lawv tseg hlo li. Thaum Yakhauj cov tub ua phem rau lawv tus kwv Yauxej, tus Tswv tseem cawm lawv dim kev tshaib nqhis (saib Chiv Keeb 45:4–8). Thaum Ixayees yws yws hauv roob moj sab qhua, Nws pub manas rau lawv noj (saib Khiav Dim 16:1–4). Txawm yog Ixayees mus pe hawm lwm tus vaj tswv thiab raug tawg ri niab, Vajtswv cog lus tias yog lawv hloov siab lees txim, Nws yuav muab lawv sau los ua ke thiab txhiv lawv dim vim Nws “hlub [lawv] heev” (saib Yaxayas 54:7). Muaj tseeb tiag, Phau Qub yog ib zaj dab neeg txog Vajtswv txoj kev ua siab ntev hlub Nws cov neeg. Thiab zaj dab neeg no los muaj niaj hnub no thiab. Yexus Khetos, “lub Hnub ntawm Kev Ncaj Ncees,” raws li Malakis hu Nws, twb los “nrog hwj chim kho tau mob nyob hauv nws ob txhais tis” (Malakis 4:2). Nws yog tus uas ua pov thawj txog Vajtswv txoj kev hlub Ixayees puag thaum ub thiab peb sawv daws.
Yog xav paub ntxiv txog phau Malakis, saib “Malakis” nyob hauv Phau Qhia txog Vaj Lug Kub
Tej Tswv Yim Pab Qhia hauv Tsev thiab lub Koom Txoos
Malakis 1–4
“Nej cia li tig rov los cuag kuv, kuv thiaj yuav tig los cuag nej.”
Nyob hauv Malakis lub caij nyoog, cov Neeg Ixayees twg rov qab ua lub tuam tsev hauv Yeluxalees, tiam sis lawv tseem yuav tsum rov qab sib raug zoo nrog tus Tswv. Thaum koj kawm phau Malakis, cia li nrhiav tej lus nug uas tus Tswv nug cov Neeg Ixayees los sis tej lus uas lawv nug Nws. Xav seb koj puas nug koj tus kheej tej lus no thiab (muaj piv txwv nyob nram qab no) kom pab koj seb koj puas nrog tus Tswv sib raug zoo thiab muab siab npuab Nws ntxiv.
-
Yog li cas kuv thiaj li paub tias tus Tswv hlub kuv? (saib Malakis 1:2).
-
Tej yam uas kuv muab rau tus Tswv puas yog kev pe hawm Nws tiag? (saib Malakis 1:6–11)
-
Kuv yuav tsum ua li cas kom “tig rov los” cuag tus Tswv? (saib Malakis 3:7).
-
Kuv puas qee Vajtswv tug? (saib Malakis 3:8–11).
-
Kuv tus cwj pwm thaum kuv raug tej yam nyuaj qhia dab tsi txog qhov uas kuv xav li cas hauv kuv nruab siab txog tus Tswv? (saib Malakis 3:13–15; kuj saib 2:17).
Malakis 1:6–14
Tus Tswv hais kom kuv txaus siab muab tej khoom rau Nws.
Thaum koj nyeem txog tej khoom fij hauv Malakis 1, koj to taub dab tsi txog tej khoom uas cov pov thawj muab fij? Tej kev txi no qhia dab tsi txog cov pov thawj tej kev xav txog tus Tswv? (saib Malakis 1:13). Cia li sau ntawv txog tej khoom uas koj muab fij, los sis tej kev txi, uas koj muab fij rau tus Tswv. Rau txhua yam uas koj sau, xav seb yuav ua li cas kom ua rau yam ntawd “lwj” los sis “dawb huv” (Malakis 1:7, 11).
Malakis 3:8–12
Tus Tswv qhib rooj ntug yog kuv qhia tias kuv ntseeg Nws thaum kuv them ib feem kaum.
Xav seb koj muaj ib tug phooj ywg uas nyuam qhuav kawm hais tias koj them ib feem kaum. “Vim li cas koj ua li no?” koj tus phooj ywg nug koj. Xav txog qhov no thaum koj nyeem Malakis 3:8–12. Koj kawm dab tsi hauv tej nqe no uas yuav pab teb koj tus phooj ywg tej lus nug? Koj yuav xav kom koj tus phooj ywg to taub dab tsi ntxiv txog kev them ib feem kaum? Yog xav tau kev pab ntxiv, tej zaum koj yuav xav nyeem Txwj Laug Neil L. Andersen zaj lus “Kev Them Ib Feem Kaum: Kev Qhib tej Qhov Rais ntawm lub Ntuj Ceeb Tsheej” (Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2023, 32–35), thiab nrhiav tej lus teb tej lus nug zoo li no:
-
Vim li cas tus Tswv xav kom peb them ib feem kaum?
-
Tej yam twg yuav tab kaum ib tug neeg kom tsis txhob them ib feem kaum, thiab peb yuav ua li cas kom kov yeej tej yam no?
-
Kev them ib feem kaum ua li cas kom txhawb nqa peb txoj kev ntseeg Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Yexus Khetos?
Tej zaum koj kuj yuav xav qhia koj tus phooj ywg tias tus Tswv tau foom koob hmoov dab tsi rau koj thaum koj them ib feem kaum. Koj tawm tswv yim tau los ntawm nqe hu ua “Zaj thib 1—Cov Koob Hmoov Me uas Tseem Ceeb” nyob hauv Txwj Laug David A. Bednar zaj lus “Tej Rooj Ntug” (Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2013, 17–18). Peb hloov los ua neeg zoo li cas thaum peb them ib feem kaum?
Koj xav tias lo lus “qhib rooj ntug” (nqe 10) txhais li cas? Tej zaum koj yuav xav ntsia ntawm ib lub qhov rais thiab xav txog vim li cas peb muaj qhov rais. Vim li cas “rooj ntug” yog ib txoj kev zoo piav txog tus Tswv ua li cas thiaj foom koob hmoov rau peb thaum peb them ib feem kaum?
Kev Ua Yog Toog hauv lub Tuam Tsev Kirtland, los ntawm Gary Smith
Malakis 4:5–6
“Kuv yuav xa tus yaj saub Eliyas los rau nej”
Thaum Maulaunais hais Malakis 4:5–6 rau Joseph Smith, nws hais “txawv me me li uas sau nyob hauv” phau Npaivnpaum (saib Joseph Smith—Keeb Kwm 1:36–39). Qhov uas Maulaunais hloov ua rau koj to taub dab tsi txog tej lus qhia tej yuav muaj los yav tom ntej no? Qhov tseem ceeb, cia li xav txog tej lus nug xws li no:
-
Leej twg yog cov “yawg koob”? (saib 2 Kev Cai 29:13). Tus Tswv tau cog lus dab tsi rau lawv? (saib Anplaham 2:9–11). Koj ua dab tsi kom pab muaj raws li tej lus cog tseg no?
-
Tej yam twg hauv koj lub neej tau pab koj lub siab tig mus rau koj cov poj koob yawm txwv? Vim li cas qhov no tseem ceeb heev rau Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj hau kev?
Yog xav kawm ntxiv txog Eliyas txoj kev los thiab qhov uas muaj raws li tej lus no niaj hnub no, cia li saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 110:13–16 thiab D. Todd Christofferson, “Lub Hwj Chim Ua Kev Sib Khi” (Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2023, 19–22). Vim li cas koj ua Vajtswv tsaug vim Eliyas tau los?
Kuj saib Gerrit W. Gong, “Peb Txhua tus Muaj Ib zaj Dab Neeg,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2022, 43–46; “Tig Nej Siab,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 133; “The Sealing Power” (vidi-aus), ChurchofJesusChrist.org.
The Sealing Power
Yog xav tau ntxiv, saib tej phau xov xwm Liyahaunas thiab Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas rau lub hli no.
Tej Tswv Yim Pab Qhia cov Me Nyuam
Malakis 1:2
Tus Tswv hlub kuv.
-
Koj thiab koj cov me nyuam yuav teb li cas thaum nej nyeem lo lus nug nyob hauv Malakis 1:2—“[Tus Tswv] hlub peb li cas?” Cia li sib tham yog vim li cas nej paub tias Nws hlub nej. Tej zaum koj cov me nyuam yuav nyiam kos duab txog tej yam uas ua rau lawv nco txog Nws txoj kev hlub.
Pab cov me nyuam siab tham txog txoj moo zoo. Yog koj qhia cov me nyuam yaus, tej zaum koj yuav tsum tawm tswv yim tshiab txog tej yam koj ua tau kom pab lawv sib tham txog txoj moo zoo. Piv txwv hais tias, koj cov me nyuam pov tau ib lub pob; tus uas tuav lub pob yog tus uas yuav qhia vim li cas nws paub Yexus hlub nws.
Malakis 3:8–12
Tus Tswv foom koob hmoov rau kuv thaum kuv them ib feem kaum.
-
Koj yuav ua li cas kom pab koj cov me nyuam kawm txog kev them ib feem kaum? Tej zuam koj yuav xav hais kom lawv suav 10 qhov khoom, xws li cov nyiaj hauv phab ntawv ntxim ua rau lub lim tiam no. Tej zaum lawv yuav xav muab ib lub faib ntawm lwm lub—peb pub npaum li cas rau tus Tswv them ib feem kaum. Raws li Malakis 3:8–12 hais, yog vim li cas tus Tswv xav kom peb them ib feem kaum? (kuj saib “Tus Yaj Saub Malakis” nyob hauv Tej Dab Neeg hauv Phau Qub, 171–72; “First Things First!” [vidi-aus], Txoj Moo Zoo cov Ntawv).
0:58Malachi the Prophet
1:18First Things First!
-
Thaum nej nyeem Malakis 3:10 ua ke, tej zaum koj yuav xav caw koj cov me nyuam sawv ntawm ib lub qhov rais thaum nej nyeem lo lus “rooj ntug.” Los sis koj nchuav tau dej hauv ib lub khob kom txog thaum phwj lawm kom piav txog lo lus “ntau nplua mias.” Qhia cov me nyuam txog cov koob hmoov uas Vajtswv tau foom pub rau koj thaum koj them ib feem kaum. Tej zaum koj cov me nyuam yuav xav kos duab txog cov koob hmoov ntawd thiab muab dai rau ntawm qhov rais hauv nej lub tsev.
Malakis 4:5–6
Eliyas tau los kom muab peb lub siab tig mus rau peb tsev neeg.
-
Nyob hauv Malakis 4:5–6, Tej zaum koj cov me nyuam yuav xav nrhiav tej lus teb rau tej lus nug txog Malakis tej lus qhia txog tej yuav muaj los yav tom ntej no: Tus Tswv tau cog lus tias Nws yuav xa leej twg tuaj? Nws hais tias tus neeg no yuav los thaum twg? Tus Tswv hais tias tus no yuav ua dab tsi? Vim li cas tus neeg no yuav tsum los? Twb muaj raws li tej lus qhia txog tej yam uas yuav muaj los yav tom ntej nyob qhov twg? (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 110:13–16).
-
Yog xav kawm tias tau ua li cas kom muaj raws li lo lus cog tseg nyob hauv Malakis 4:5 nej nyeem tau “Joseph thiab Oliver Txais Yawm Sij Pov Thawj Hwj” nyob hauv Cov Dab Neeg hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus, 26–30. Tej zaum ib zaj nkauj xws li “The Hearts of the Children” (Children’s Songbook, 92) yuav pab koj cov me nyuam kawm tias vim li cas Eliyas txoj kev los yog ib yam tseem ceeb heev. Tej zaum nej kuj yuav xav saib FamilySearch.org/discovery, qhov app FamilySearch Tree, los sis phau ntawv Kuv Tsev Neeg kom ua tau tej yam uas yuav pab koj thiab koj cov me nyuam lub siab tig mus rau nej cov poj koob yawm txwv.
Yog xav tau ntxiv, saib phau xov xwm Friend rau lub hli no.