“Kaum Ib Hlis Ntuj 24–30: ‘Nws “Tau Ntaus Cim rau Nws Ntiag Tug Hauj Lwm thiab tej Yam Nws Ua Nrog Nws tus Kheej cov Ntshav”’: Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135–136,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 2025 (2025)
“Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135–136,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: 2025
Lub Tsev Kaw Carthage
Kaum Ib Hlis Ntuj 24–30: Nws “Tau Ntaus Cim rau Nws Ntiag Tug Hauj Lwm thiab tej Yam Nws Ua Nrog Nws tus Kheej cov Ntshav”
Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135–136
Lub Rau Hli Ntuj 27, 1844, thaum tav su, Joseph thiab Hyrum Smith rov qab nyob hauv lub tsev kaw, nrog John Taylor thiab Willard Richards. Nkawd ntseeg tias nkawd tsis tau txhaum kev cai hlo li, tiam sis nkawd nkawd cia nkawd tus kheej raug ntes, vim cia siab tias Haiv Neeg Ntseeg hauv Nauvoo yuav nyob tau nyab xeeb. Zaum no tsis yog thawj zaug uas lub Koom Txoos cov yeeb ncuab tau muab tus Yaj Saub Joseph Smith kaw, tiam sis zaum no zoo li nws paub tias nws yuav tsis tawm mus thaum nws tseem ciaj. Nws thiab nws cov phooj ywg tau sim nplij lawv lub siab thaum lawv nyeem los ntawm Phau Ntawv Maumoos thiab hu tej zaj nkauj qhuas Vajtswv. Ces lawv hnov phom nrov, thiab dhau ob peb feeb xwb ces Joseph Smith thiab nws tus tij laug Hyrum raug tua tuag tas sim neej lawm.
Tiam sis tsis yog qhov kawg ntawm Vajtswv txoj hauj lwm uas nkawd tau ua. Thiab tsis yog qhov kawg ntawm txoj kev muab Yexus Khetos txoj moo zoo Txum Tim Rov Qab Los. Yeej muaj hauj lwm ntxiv ua thiab kev tshwm sim ntxiv uas yuav pab coj lub Koom Txoos mus tom ntej. Txawm tias tus Yaj Saub tas sim neej los Vajtswv tej dej tej num tsis tau tas.
Saib Saints, 1:521–52.
Tej Tswv Yim Pab Qhia hauv Tsev thiab lub Koom Txoos
Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135; 136:37–39
Joseph thiab Hyrum Smith tau khi lawv ob zaj lus tim khawv nrog lawv cov ntshav.
Xav seb koj yuav xav li cas yog tias koj nyob hauv Nauvoo thaum Joseph thiab Hyrum Smith raug tua tuag (saib Saints, 1:554–55). Koj yuav ua li cas kom to taub tau xwm txheej nyuaj siab heev no? Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135, uas tau muab luam tawm peb lub hli tom qab ntawd, tej zaum tau pab. Thaum koj tshawb nrhiav hauv tshooj no, xav txog tej nqes uas tej zaum yuav tau pab koj to taub thiab nplij koj lub siab kom koj thiaj tso siab tau. Koj yuav hais dab tsi rau ib tug uas nug hais tias, “Vim li cas Vajtswv yuav cia Nws tus Yaj Saub raug tua tuag?” (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 136:37–39).
Koj kuj tshawb nrhiav tau tshooj 135 saib puas muaj tej lus los sis tej kab lus uas tshoov koj lub siab kom muab siab npuab Khetos mus txog qhov kawg, ib yam li Joseph thiab Hyrum.
Kuj saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 5:21–22; “Remembering the Martyrdom,” hauv Tshwm Sim nyob hauv Context, 299–306; Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith (2011), 522–23, 529–40; “Testimony of the Book of Mormon” (video), Txoj Moo Zoo cov Ntawv.
Testimony of the Book of Mormon
Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135:3
Joseph Smith yog ib tug yaj saub thiab ib tug tim khawv txog Yexus Khetos.
Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135:3 hais txog ob peb yam uas Joseph Smith ua tau “nyob rau hauv lub sij hawm luv uas yog nees nkaum xyoo.” Tej yam no tau pab koj li cas kom koj paub Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Yexus Khetos? Xav saib koj yuav ua li cas ntxiv rau ib txoj kab lus li txoj kab lus no: Vim yog tej yam tus Tswv ua dhau ntawm Joseph Smith, I … Tej zaum koj kuj ceev tau koj zaj lus tim khawv txog tus Yaj Saub Joseph Smith rau hauv ntawv thiab hais zaj lus tim khawv ntawd nrog rau lwm tus neeg.
Muaj dua ib txoj kev ntxiv kom thiaj kawm tau txog Joseph Smith txoj hauj lwm yog kom sim sau ib zaj luv luv txog nws ib yam li zaj uas sau rau ib tug neeg tuag. Koj yuav hais li cas kom thiaj txhawb nqa tau kev ntseeg rau ntawm Khetos thiab Nws txoj moo zoo uas txum tim rov qab los? Tej zaum koj yuav xav hais txog tej yam tseem ceeb uas muaj los uas nrhiav tau hauv Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135 los sis tej yam muaj los uas hais txog hauv tej kev pab nram qab no.
Yexus Khetos tau tshwm sim ntau qhov tseeb hais txog Nws tus Kheej thiab Nws txoj Kev Theej Txhoj dhau ntawm Joseph Smith. Xav txog tej yam uas muaj los rau koj thaum koj tau kawm phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus xyoo no. Muaj tej qhov tseeb twg uas koj saib yog tseem ceeb heev? Tej zaum koj yuav xav qhia tej no rau koj tsev neeg, cov neeg hauv koj hoob los sis hauv koj pawg, los yog lwm tus neeg thaum koj kawm vaj lug kub lub lim tiam no. Tej qhov tseeb no ua li cas pab koj to taub thiab nyob ze dua tus Cawm Seej?
Kuj saib “Joseph Smith: The Prophet of the Restoration” (vidi-aus), Txoj Moo Zoo cov Ntawv; Tad R. Callister, “Joseph Smith—Prophet of the Restoration,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2009, 35–37; “Qhuas tus Txiv Neej,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 27; Tej Ntsiab Lus thiab tej Lus Nug, “Joseph Smith,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.
Joseph Smith: The Prophet of the Restoration
Cov Nkauj uas Zoo Sib Thooj
Hu tej nkauj nram qab no los sis saib tej vis dis aus caw tau tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv los los sis coj tau cov ntseeg sib tham txog tus Yaj Saub Joseph Smith tej hauj lwm thiab cov Ntseeg uas los tom qab nws tej kev txi.
“Ib tug Txiv Neej Txom Nyem Quaj Ntsuag” (Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 29). Thaum nyob hauv lub Tsev Kaw Carthage, John Taylor tau hu zaj nkauj no.
“Qhuas tus Txiv Neej” (Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 27; kuj saib vidi-aus). Cov lus hauv zaj nkauj no yog sau ua koob tsheej nco txog Joseph Smith.
Praise to the Man – The Tabernacle Choir at Temple Square
“Los, Los cov Ntseeg” (Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 30; kuj saib vidi-aus).
Come, Come, Ye Saints - Mormon Tabernacle Choir
“Faith in Every Footstep” (saib vidi-aus).
Faith in Every Footstep - Mormon Tabernacle Choir
Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 136
Kuv pab ua tiav raws li tus Tswv lub siab xav thaum kuv ua raws li Nws tej lus ntuas.
Tom qab Joseph Smith tas sim neej, cov Ntseeg raug ntiab tawm ntawm lub nroog Nauvoo mus. Ces lawv txawm yuav tsum taug kev 1,300 mais (2,100 km) dhau ib lub roob moj sab qhua. Brigham Young, tus Thawj Tswj Hwm ntawm Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim, txhawj txog saib cov Ntseeg yuav ua li cas ntxeem kom dhau txoj kev taug no. Nyob rau ntawm ib qho chaw nyob tsis ntev hu ua Winter Quarters, nws thov Vajtswv kom tau lub tswv yim. Tus Tswv cov lus teb yog ceev tseg hauv tshooj 136. “Vim kev tshwm sim no tau pab Haiv Neeg Ntseeg nco qab tias lawv txoj kev coj zoo thaum lawv taug kev mus yeej tseem ceeb npaum li qhov chaw uas lawv xav mus, kev tshwm sim no tau pab muab lawv txoj kev mus rau sab hnub poob hloov los ua ib lub sij hawm tseem ceeb rau lawv txhua tus sab ntsuj plig” (“This Shall Be Our Covenant,” hauv Revelations in Context, 308).
Cia li xav txog qhov no thaum koj kawm tshooj 136. Koj nrhiav tau tej lus ntuas twg uas yuav pab koj muab ib txoj kev sim siab nyuaj heev hauv koj lub neej hloov los ua “ib lub sij hawm tseem ceeb rau … [koj] sab ntsuj plig”? Tej zaum koj yuav xav txog saib tej lus ntuas no yuav pab tau koj li cas kom ua tiav raws li tus Tswv lub siab xav hauv koj lub neej, ib yam li cov lus ntawd pab cov Ntseeg yav thaud thaum lawv taug kev mus li ntawd.
Kuj saib “This Shall Be Our Covenant,” nyob hauv Revelations in Context, 307–14; “Los, Los cov Ntseeg,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 30; Church History Topics, “Succession of Church Leadership,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.
Ib yam los ntawm Winter Quarters, los ntawm Greg Olsen
Tej Tswv Yim Pab Qhia cov Me Nyuam
Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135:1–2, 4–5
Joseph thiab Hyrum Smith xiam nkawd txoj sia rau Yexus Khetos thiab Nws txoj moo zoo.
-
Hais ntsiab lus rau koj cov me nyuam txog phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135:1 los sis nyeem “Tshooj 57: Tus Yaj Saub Raug Tua Tuag” (nyob hauv Cov Dab Neeg hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus, 201–5, los sis qhov vidi-aus nyob hauv Txoj Moo Zoo cov Ntawv). Tej zaum nov yog ib lub cib fim zoo rau koj thiab koj cov me nyuam qhia saib nej xav li cas txog Joseph thiab Hyrum txoj kev txi rau tus Cawm Seej thiab Nws txoj moo zoo.
3:21Chapter 57: The Prophet Is Killed: June 1844
-
Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135:4–5 hais tias Hyrum Smith tau nyeem ib nqes los ntawm Phau Ntawv Maumoos ua ntej nws mus rau lub tsev kaw Carthage. Koj thiab koj cov me nyuam nyeem tau nqes vaj lug kub no ua ke (saib Ethaws 12:36–38). Tej nqes vaj lug kub no yuav ua li cas nplij Hyrum lub siab? Koj kuj qhia tau tej nqes vaj lug kub uas nplij koj lub siab thaum koj txhawj xeeb los sis tu siab nrog rau lawv thiab.
-
Tej zaum koj thiab koj cov me nyuam yuav saib tau tej daim duab txog cov yaj saub (saib Phau Muaj Duab txog Txoj Moo Zoo, najnpawb 7, 14, 67) thiab hais txog ob peb yam uas Vajtswv hais kom cov yaj saub ua. Cov yaj saub no txi dab tsi rau tus Cawm Seej?
Nyob hauv tsev, kev kawm thiab kev ua neej yeej nyob ua ke. “Txoj moo zoo yeej tseem ceeb nyob hauv tsev. Nyob ntawd cov neeg uas nrog koj kawm txog txoj moo zoo yeej yog cov neeg uas koj yuav ua neej nyob—txhua hnub. Muaj tseeb tiag, feem ntau, kev ua neej raws li txoj moo zoo yeej yog peb txoj kev kawm txog txoj moo zoo” (Kev Qhia Raws Li tus Cawm Seej txoj Kev, 31).
Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 135:3
Joseph Smith yog ib tug yaj saub thiab ib tug tim khawv txog Yexus Khetos.
-
Kom pab koj cov me nyuam nco qab ntsoov thiab ris tus Tswv txiaj vim yog tej koob hmoov uas los dhau ntawm Joseph Smith txoj hauj lwm, koj txawb tau tej khoom uas piv tau rau tej yam uas Joseph ua, xws li Phau Ntawv Maumoos, phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus, los sis ib daim duab txog ib lub tuam tsev rau sawv daws tau saib (kuj saib lub lim tiam no phab ntawv ntxim ua). Ces koj cov me nyuam saib tau Doctrine and Covenants 135:3 nrhiav kom tau ob peb yam Joseph Smith tau ua kom pab peb nyob ze dua Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Yexus Khetos. Caw koj cov me nyuam qhia tawm saib yog vim li cas lawv ua Vajtswv tsaug rau tej yam no.
Tus Yaj Saub Amelikas, los ntawm Del Parson
Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 136
Tus Tswv foom koob hmoov tau rau kuv thaum kuv muaj kev nyiaj ntxeem.
-
Xav txog qhov uas tso ib daim duab txog lub Tuam Tsev Nauvoo rau ntawm chav ib sab thiab teeb ib lub tsev pheeb suab ntaub rau sab tod. Caw koj cov me nyuam sau los ua ke nyob ze daim duab, thiab qhia lawv txog Tsoom Haiv Neeg Ntseeg uas yuav tsum khiav tawm ntawm Nauvoo mus tom qab Joseph Smith tuag (saib tshooj 58, 60, thiab 62 nyob hauv Cov Dab Neeg hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus, 206–8, 211–16, 222–24, los sis cov cov vidi-aus nyob hauv Txoj Moo Zoo cov Ntawv). Qhia txog txoj kev ntseeg rau ntawm Yexus Khetos uas cov Ntseeg no muaj, thiab caw koj cov me nyuam los mus nkag lub tsev pheeb suab ntaub kom piv tau rau txoj kev taug mus rau qhov chaw Winter Quarters. Lawv hu tau ib zaj nkauj xws li “To Be a Pioneer” (Children’s Songbook, 218–19) thaum lawv taug kev mus.
1:31Chapter 58: A New Leader for the Church: July–August 1844
3:51Chapter 60: The Saints Leave Nauvoo: September 1845–September 1846
2:29Chapter 62: The Saints Establish Winter Quarters: 1846–1847
-
Piav hais tias nyob hauv Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 136, tus Tswv muab tswv yim pub rau cov Ntseeg kom pab lawv thaum lawv taug kev mus rau lub Hav Salt Lake. Pab koj cov me nyuam nrhiav tau ib yam hauv tshooj tshwm sim no uas yuav ua rau lawv muaj siab loj rau txoj kev taug kev ntev no (saib nqes 4, 10–11, 18–30). Lub tswv yim ntuas no yuav pab tau peb li cas thaum peb muaj kev sim siab niaj hnub no?
Yog xav tau tswv yim ntxiv, saib phau xov xwm Phooj Ywg rau lub hlis no.