Sdílení radosti v Keni
Když Robert poznal evangelium, musel se o ně podělit s každým, koho zná. Opravdu – s každým.
Foto: Leslie Nilsson a Eric D. Snider
Robert L. (18 let) z Keni přivedl od svého křtu v srpnu 2024 na shromáždění více než 50 přátel – a 25 z nich pokřtil!
Tato čísla byla aktuální v době, kdy jsme s ním mluvili před několika měsíci. Od té doby pravděpodobně ještě vzrostla.
Robert, člen odbočky Bukuru v keňském okrsku Kisumu, poznal Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů na začátku roku 2024, když se seznámil s Američanem, který v Keni vykonával humanitární práci.
„Moc jsem nečekal, že by můj život mohl být lepší,“ říká Robert. „Rodiče neměli peníze; nemohli mě poslat do školy.“ (V Keni se i za veřejné školy musí platit.)
„Věděl jsem však, že mi Nebeský Otec pomůže. Začal jsem se modlit a číst Nový zákon. Pak jsem potkal svého patrona.“
Jeho „patronem“ byl člen Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, který Robertovi v životě požehnal dvěma způsoby: pomohl mu získat vzdělání, a co je ještě důležitější, podělil se s ním o evangelium (stejně jako další mladý muž, který nedávno vstoupil do Církve). Robert byl pokřtěn asi o půl roku později.
Robert L. z Keni pozval na shromáždění desítky lidí – sousedy, spolužáky, kamarády, se kterými sportuje – zkrátka každého.
Úsilí nese ovoce
Robert se chtěl přirozeně podělit o svá nová požehnání s druhými. Nemůže nikoho podpořit finančně ve vzdělání. Ale rozhodně může druhé učit evangeliu!
Začal zvát lidi na shromáždění – sousedy, spolužáky, kamarády, se kterými sportuje – zkrátka každého, koho zná. „Jednu neděli jsem přivedl asi pět lidí a další neděli asi deset,“ říká. „Pak jsem k nim poslal misionáře, aby mohli pochopit a poznat, že tato Církev je pravdivá, a aby mohli zažívat to, co zažívám já.“
Netrvalo dlouho a několik Robertových přátel se rozhodlo, že se dají pokřtít, a požádali Roberta, aby tento obřad vykonal.
Církev v Africe roste rychle – částečně díky učedníkům, jako je Robert. Jeden týden pokřtil deset lidí, další týden jedenáct a další týden „pouze“ čtyři.
Robert zve své kamarády do své odbočky Církve, kde se členové shromažďují ve stanu na travnatém prostranství.
Více než dvanáct těchto nově pokřtěných kamarádů s ním bylo loni v prosinci na konferenci FSY v Keni, včetně jednoho kamaráda, který již pokřtil jednoho svého kamaráda.
Vidíte, jak tato setrvačnost narůstá? Děje se tak automaticky.
Pociťování Ducha
Fredrick A., 17 let, říká, že když ho kamarád Robert pozval na shromáždění, pocítil Ducha tak silně, že to nedokázal popřít.
„Jakmile jsem přišel na shromáždění, sestoupil na mě Duch Boží,“ říká Fredrick. „Když jsem dostal Knihu Mormonovu, začal jsem ji číst. Když něčemu nerozumím, vždycky se zeptám presidenta odbočky a pomodlím se.“
Robert (vlevo) a Fredrick jsou přáteli od doby, co ho Robert seznámil s evangeliem.
Gift M., 18 let, je další kamarád, kterého Robert pokřtil. „Jsem šťastný, že jsem součástí pravé Církve – jediné pravé Církve ve vesmíru,“ říká Gift s úsměvem.
Gift se těší na to, že bude sloužit na misii.
Mnozí z těch, které Robert pozval na shromáždění, se rozhodli dát se pokřtít, a následně zvou další, aby přišli také.
Před námi je ještě hodně práce
Robert má v plánu sloužit na misii na plný úvazek, jakmile dokončí školu (stejně jako Gift a Fredrick). Proč to chce udělat, když už dobře ví, jak se dělit o evangelium s druhými?
„Musím jít na misii, abych mohl získat další zkušenosti a naučit se něčemu novému,“ říká Robert. „Posílí to mou víru a změní to můj postoj. Je to něco, co chce Bůh, abych dělal.“
Robert se sdílením evangelia ještě neskončil. Chystá se sloužit na misii. „Je to něco, co chce Bůh, abych dělal,“ říká.