Stres, Duch a písma

Ilustrace: Katelyn Budge

V životě se hodně stěhuji. Před několika lety jsme se na krátkou dobu přestěhovali do Dubaje. Když jsem si vybalovala kufr, poslední věcí na dně byla písma. Říkala jsem si, že bych si je měla přečíst. Pustila jsem se do toho, což je poněkud neobvyklé, protože ne vždy se mi daří řídit se nabádáními. Ale začala jsem úplně od začátku a přečetla jsem asi pět nebo šest kapitol.

Později jsem byla požádána, abych měla proslov na shromáždění. Pocítila jsem vnuknutí, abych mluvila o důležitosti studia písem. Když jsem si proslov napsala, pomyslela jsem si: „Ty jo, asi bych měla číst písma víc.“ Také se z toho stalo jakési soutěžení s mým tatínkem. On byl v Almovi a já jsem ho chtěla dohnat. Začala jsem číst písma každý den – někdy i 10 nebo 15 kapitol!

Začala jsem si všímat mnohem více duchovních zážitků. Když toho tolik čtete, vytváří to prostor pro osobní zjevení. Opravdu jsem si vytvářela čas pro Pána.

Začala jsem si psát duchovní deník. Při jedné příležitosti jsem si napsala: „Četla jsem ve 3. Nefim o tom, jak Ježíš Kristus sestoupil k lidem, a o všech těch úžasných věcech, které vykonal. Dnes jsem se cítila Nebeskému Otci a Ježíši Kristu velmi blízko.“

Byla jsem opravdu překvapená, kolik zážitků mívám, zvlášť když je vyhledávám. Říkala jsem si: „Ty jo, Bůh ke mně opravdu hodně promlouvá.“

Studium písem mi opravdu pomáhalo, obzvlášť při všem tom psychickém vypětí spojeném s tak častým stěhováním. Písma jsou Kristova slova. Kristus k nám jejich prostřednictvím promlouvá. Prostřednictvím Jeho slov k Němu mohu být blíže.