Rozhovor s Gabby o službě v Církvi

Ráda připravuji dezerty a chuťovky a hraji na marimbu. Zpívám a tančím a učím se hrát na flétnu, xylofon a klavír.

Biskup mě požádal, abych na shromáždění svátosti pomáhala vést hudbu. Nečekala jsem to a myslela jsem si, že vyberou někoho staršího. Ale také jsem se cítila milovaná a měla jsem radost, protože hudbu mám moc ráda.

Občas se ještě bojím, že něco zazpívám špatně a že to lidé uslyší. Ale Duch Svatý mi pomáhá, abych se přede všemi cítila dobře. Teď, když už jsem si trochu zvykla, mě to vlastně docela baví!

Ze začátku jsem z toho měla strach. Při nacvičování jsem občas některá slova zapomněla. A tak jsem s maminkou doma cvičila zpěv, a to mi hodně pomohlo. Když jsme zkoušeli v Primárkách, zpívala jsem hlasitěji, abych pomohla dětem, které neumějí číst nebo neznají slova.

Když přišel den, kdy mělo být vystoupení, byla jsem nadšená. Vše proběhlo krásně. Pociťovala jsem pokoj a klid a slova mi sama přicházela na mysl.

Zjistila jsem, že někdy se úplně nedaří, ale to je v pořádku, protože se z toho můžeme poučit. Vedení hudby v Primárkách mě také připravilo na mé nové pověření!

Někdy může být těžké sloužit před hodně lidmi, ale my děti můžeme být příkladem bez ohledu na věk nebo na to, jak jsme malé nebo vysoké. Řekla bych jim, že i když nás někdy může odrazovat strach, Duch Svatý nám může pomáhat pociťovat pokoj. Pomůže nám znovu vstát.